Prognóza fomy v řepce

Prognoza fómové hniloby v řepce v ČR
Prognóza fomy v řepce
Prognóza fomy v řepce
Prognóza fomy v řepce
Prognóza fomy v řepce
Prognóza fomy v řepce

Fomová hniloba brukvovitých (phoma stem canker)

Fomovou hnilobu řepky způsobuje patogen Leptosphaeria maculans a Leptosphaeria biglobosa (anamorfa Phoma lingam). Prvotním zdrojem infekce jsou askospory patogena, které se uvolňují ze zralých pseudothecií vyskytujících se na posklizňových zbytcích řepky. Askospory unášené větrem následně ulpívají na listech a za vhodných podmínek klíčí a pronikají do pletiva rostliny. Choroba může škodit již časně na podzim, kdy napadá děložní lístky řepky nebo pravé listy. Při vyšším infekčním tlaku způsobuje padání klíčních rostlin. V porostu lze najít typické příznaky na listech, jedná se o šedé skvrny, v jejich středu se vytváří černé tečky tzv. pyknidy, které obsahují konidie patogena. Patogen se šíří rostlinou do cévních svazků, které ucpává. Rostlina tak ztrácí na vitalitě a za vlhkého počasí může od kořenů uhnívat. Choroba značně přispívá ke špatnému přezimování řepkových porostů. Na jaře, kdy rostlina přechází do dlouživého růstu, se patogen šíří do dalších částí rostliny. Fomová hniloba se na stoncích vyskytuje především v místech mechanického poranění pletiva (žír larev krytonosců, poškození mrazem). V místech poškození se na stoncích objevují nepravidelné fialové skvrny, které časem černají. Na kořenech a kořenových krčcích se při napadení loupe pokožka, pletivo černá a nekrotizuje, kořeny trouchniví. Při vyšší míře infekce může docházet i k napadení šešulí. Napadené rostliny předčasně dozrávají a usychají.

 

Prognóza výskytu fomové hniloby v ČR

V ČR se prognózou výskytu fomové hniloby zabývá kolektiv řešitelů od roku 2008 v rámci řešení projektu MZe NAZV č. QH81127 „Ověření a zavedení systému prognózy fomové hniloby – rakoviny stonku řepky (Leptosphaeria maculans) v řepce olejce na základě hodnocení koncentrace výskytu askospor v ovzduší a na základě hodnocení průběhu počasí v ČR“.

 

Pracoviště, která se na projektu podílí:

ČZU v Praze
MZLU Brno
Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk
OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. – provozovna Opava
Agrotest fyto s.r.o., Kroměříž

Prognóza výskytu fomové hniloby v porostech řepky je založena na sledování povětrnostních podmínek ve sledované oblasti, dále na vyhodnocení náletu askospor v ovzduší. Tato data jsou porovnávána s výskytem prvních příznaků choroby v porostech. K monitoringu askospor na jednotlivých pracovištích slouží lapače spor (lapače typu AMET, lapače typu Burkard Manufacturing Inc.).

Prognózou výskytu fomové hniloby se mino jiné také firma ProPlant. Na webových stránkách přináší aktuální informace o možném výskytu a vývoji fomové hniloby v závislosti na povětrnostních podmínkách z několika vybraných lokalit v ČR. V grafech je znázorněno riziko infekce fomovou hnilobou brukvovitých metodou ProPlant. Meteorologická data jsou získávána v rámci spolupráce s firmou DuPont.

Na základě víceletých pozorování je možné říci, že mokré a deštivé počasí v období setí a vzcházení řepky a následné oteplení je příčinou časného napadení řepky patogenem L. maculans a L. biglobosa již v září a počátkem října.

Tyto stránky jsou podporovány za finanční spoluúčasti MZe NAZV projekt QH81127.