Publikace

2007

Biotechnologie pro zpracování přírodních vláken

Bjelková Marie, Ing., Ph.D., Šmirous Prokop, Ing., CSc.

Antonov, V.; Marek, J.; Provazník, J.

Enzymy jako přírodní produkty mikroorganizmů hrají titulní roli v procesu polního rosení lnu a konopí. Poslední studie, laboratorní a poloprovozní zkoušky prokázaly, že enzymaticky aktivované zpracování konopí a lnu může zlepšit nebo nahradit tradiční technologie zpracování lýkových vláken. Enzymy zlepšují reprodukovatelnost, výtěžek a kvalitu vlákna. Enzymy jsou schopné rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz a tím usnadnit separaci a elementarizaci jednotlivých vláken ze svazků. Inotex vyvinul a testoval několik speciálních enzymových prostředků pro separaci konopných a lněných vláken. Porovnání dekortifikace roseného a neroseného konopí s následným enzymovým zparcováním. Výsledky ukazují, že enzymaticky zpracované konopí má vyšší výtěžnost vlákna a vyšší jemnost než konopí nezpracované. Porovnání účinku různých typů enzymů na nerosené dekortikované konopí. Hodnocení výtěžnosti, separace vláken (SEM), obsahu celulózy (TGA) a dalších parametrů.

článek ve sborníku
2007

Biolistická metoda genetické transformace u hrachu a lnu

Griga Miroslav, RNDr., CSc., Tejklová Eva, RNDr., Prokopová Miroslava, Ing., Ph.D., Švábová Lenka, Ing. Ph.D., Smýkalová Iva, Ing., PhD.

Metoda biolistické transformace byla aplikována u hrachu a lnu. Cílem bylo optimalizovat podmínky nastavení parametrů přístroje BiolisticPDS-1000/He pro kultury in vitro u zájmových rostlinných druhů a vypracovat rutinní pracovní protokol. U hrachu byla současně porovnána účinnosti biolistiky a agrolistiky, u lnu byly odzkoušeny tři různé plasmidy s cílem optimalizovat specifické nastavení přístroje pro kultury lnu. Pro hrách bylo optimální nastavení tlak 1350 psí, FD15, L2, pro len 1100 psí, FD 15, L2. Agrolistika byla ve srovnání s biolistikou účinnější, po 23 dnech hodnocení GUS+ explantátů 16,5%, resp. 3,5%.

hrách, len, výzkum
článek ve sborníku
2009

Bast fibres value enhancement through application of enzymes

Bjelková Marie, Ing., Ph.D.

Antonov, Viktor; Marek, Jan; Kováčič, Vladimír

Enzymes as natural retting agents have title role in field dew-retting process of bast plants like hemp and flax. Recent studies, laboratory and pilot trials show that enzymatically activated processing of hemp and flax is able to improve or replace traditional procedures of bast plant processing improving reproducibility, fibres yield and quality. Enzymes are able to reduce amount of non-cellulosic binding layers in hemp and flax technical fibres and therefore facilitate bast fibres separation and elementarization. Several special enzymatic agents for bast fibres elementarization Texazym BFE, Texazym SER-3 or Texazym SCW have been developed by Inotex Ltd. and tested for flax and hemp fibres separation. Two opportunities of enzymes applications are presented. At first comparison of dew retted and unretted hemp decortication together with follow-up fibres separation with enzymatic pretreatment versus without any pretreatment are discussed.

článek ve sborníku
2006

Aspekty komplikující ochranu hrachu (Pisum sativum)proti Bruchus pisorum L. (Coleoptera; Chrysomelidae)

Seidenglanz Marek, Ing.

Rotrekl, Jiří; Cejtchaml, Jiří

Seznam aspectů komplikujících účinnost insekticidních aplikací proti zrnokazovi hrachovému, které velmi úzce souvisí zejména se specifickým chováním samic škůdce při ovipozici.

článek ve sborníku
2008

Analýza genetické diverzity a populační struktury kolekce hrachu (Pisum sativum L.) pomocí kombinované analýzy mikrosatelitních, retrotransposonových a morfologických markerů

Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D., Griga Miroslav, RNDr., CSc.

Corander, Jukka; Jarkovský, Jiří

164 položek hrachu, představujících české a slovenské šlechtění během posledních 50 let bylo analyzováno pomocí mikrosatelitních, retrotranspsonových a klasických morfoligickým markerů. Celkem bylo použito 10 SSR a 31 RBIP lokusů, společně s 15 kvalitativními a 18 kvantitativními morfologickými znaky. Bylo provedeno vyhdonocení pomocí Wardovy metody s odhadem 9 shluků na základě molekulárních dat a 5 až 7 shluky na základě morfologických znaků. Dále byly spočteny hodnoty PCA a MDS. Pro možnost integrace obou typů dat byla využita Bayesiánká metoda analýzy, na jejímž základě bylo vybrano 34 položek do core kolekce, plně representujících genetickou diverzitu původní kolekce. Porovnání genetické diverzity všech sledovaných znaků výchozí a core kolekcí, potvrdilo vhodnost této metody.

článek v odborném periodiku
2008

Alternativní biotechnologické postupy ve šlechtění luskovin

Griga Miroslav, RNDr., CSc., Švábová Lenka, Ing. Ph.D., Klenotičová Helena, RNDr.

Lebeda Aleš; Griga Miroslav; Švábová Lenka; Klenotičová Helena; Sedlářová Michaela; Kitner Miloslav

V projektu je studována reakce českých odrůd (Adept, Herold, Komet and Menhir) na inokulaci Fusarium solani a na ošetření filtráty upravenými autoklávováním a mikrofiltrací na úrovni intaktních rostlin a v kulturách in vitro. Cílem race je srovnání reakce in vitro a in planta a nalezení nejvhodnější varianty filtrate patogena pro selekce in vitro.

článek v odborném periodiku
2007

Akumulace kadmia, olova a zinku přadným a olejným lnem: screening genových zdrojů Linum usitatissimum L.

Griga Miroslav, RNDr., CSc., Větrovcová Martina, Ing., Bjelková Marie, Ing., Ph.D.

Byla studována schopnost genotypů přadného a olejného lnu odebírat z kontaminované zeminy těžké kovy. Byly zjištěny značné diference v akumulaci těžkých kovů různých genotypů lnu, dále bylo prokázáno, že vybrané genotypy lnu jsou schopny akumulovat do svých orgánů těžké kovy, zvláště kadmium, které v orgánech a v dílčích částech rostlin lnu některých genotypů bylo obsaženo i v nadlimitních hodnotách.

len, výzkum
článek v odborném periodiku
2006

Aktuální výsledky sdružení Česká řepka v roce 2006

Šmirous Prokop, Ing., CSc., Odstrčilová Lenka, Větrovcová Martina, Ing., Horáček Jiří, Mgr., Ph.D.

Kučera, Vratislav; Vyvadilová, Miroslava; Klíma, Miroslav; Koprna, Radoslav; Plachká, Eva; Vrbovský, Viktor; Macháčková, Ivana; Šmirous, Prokop; Odstrčilová, Lenka; Větrovcová, Martina; Horáček, Jiří; Svobodová, Olga; Buzek, Zdeněk; Čurn, Vladislav; Žalud

Aktuální výsledky sdružení Česká řepka v roce 2006

článek ve sborníku
2008

Agrobakteriální transformace hrachu (Pisum sativum L.): Produkce transformantů in vitro a „non-tissue“ metodou kultivace

Griga Miroslav, RNDr., CSc., Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Švábová Lenka, Ing. Ph.D.

Byly vytvořeny protokoly agrobakteriální transformace hrachu, které využívají klasickou tkáňovou kulturu (regeneraci mnohonásobných prýtů z děložních segmentů a somatickou embryogenezi z apikálních meristémů) a systém bez využití tkáňových kultur (regenerace rostlin z upravených semen). Transgeny byly stabilně děděny v generacích T1-T3. Všechny transgenní rostliny byly morfologicky normální a fertilní.

kapitola v odborné knize
2013

Výsledky testování citlivosti blýskáčků (Meligethes spp.) na organofosfát chlorpyrifos-ethyl v ČR v roce 2012

Seidenglanz Marek, Ing., Poslušná Jana, Ing.

Bernardová Milena; Havel Jiří; Hrudová Eva; Kolařík Pavel; Plachká Eva; Rotrekl Jiří; Tóth Pavel

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projekt podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na organofosfát chlorpyrifos-ethyl laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 025). Při testech v roce 2012 byla porovnávána citlivost 76 populací odebraných na různých lokalitách v České republice (68 populací) a na Slovensku (8 populací z jihozápadního Slovenska). Účinná látka chlorpyrifos-ethyl je např. součástí do řepky ozimé registrovaných přípravků Nurelle D (500 g ú.l./l) a Dursban Delta (200 g ú.l./l). Přípravek Dursban Delta je na blýskáčky v řepce registrován v dávce 1,75 l/ha (350 g ú.l./ha). Nurelle D je do řepky ozimé registrován (nemá ale registraci na blýskáčky) v dávce 0,6 l/ha (300 g ú.l./ha). Dávku 300 g chlorpyrifos-ethylu /ha je možné považovat za minimální registrovanou dávku pro tuto účinnou látku v řepce ozimé v ČR. Běžná polní dávka v Evropě je ale výrazně nižší (187,5 g ú.l./ha). Složení testovaného spektra dávek bylo odvozeno z metodiky IRAC č. 025, bylo ale podstatně širší. Jako základní dávka sloužila tak zvaná (dle doporučení a terminologie IRAC) referenční dávka: 30 g ú.l./ha. Laboratorní kontaktní účinnost (vyjádřená dle Abbotta) dosažená touto dávkou rozhoduje o tom, jak bude charakterizována populace z hlediska citlivosti na testovanou látku dle kategorizace uvedené v používané metodice IRAC č. 025. (kód 1 = citlivá populace; kód 2 = potenciálně tolerantní populace). Celý soubor testovaných dávek měl tuto podobu: 0 g ú.l./ha (kontrola), 0,92 g ú.l./ha, 2,9 g ú.l./ha, 9,4 g ú.l./ha, 30 g ú.l./ha (= referenční dávka), 96 g ú.l./ha a 307,2 g ú.l./ha. Evropské populace blýskáčků se považují za citlivé na chlorpyrifos-ethyl. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům.

výsledky (výzkumu a vývoje)
specializovaná mapa s odborným obsahem
2013

Výskyt Staphylococcus aureus ve stěrech nosní sliznice

Vyletělová Marcela, Ponížil Antonín, Ing., Mgr., CSc., Manga Ivan

R. Karpíšková

U 50 zvířat masného skotu plemene Blonde d´Aquitane byl sledován výskyt S. aureus se zaměřením na rezistentní kmeny MRSA (methicilin rezistentní S. aureus). Vzorky pocházely z jedné farmy a byly odebírány z nosní sliznice sterilním vatovým tamponem a vyšetřeny v mikrobiologické laboratoři. U kmenů identifikovaných jako S. aureus byla provedena detekce mecA genu a genů odpovědných za tvorbu stafylokokových enterotoxinů metodou PCR. Z 50 vzorků byly baktérie S. aureus potvrzeny jen u tří zvířat. U těchto kmenů ale nebyla potvrzena přítomnost mecA genu, ani tvorba enterotoxinů.

výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2013

Metodika posklizňové úpravy semene konopí setého

Bjelková Marie, Ing., Ph.D., Vaculík Antonín, Ing., Ph.D., Šmirous Prokop, Ing., CSc.

Jančík Jaroslav

Dozrávání semene konopí v České republike probíhá od poloviny července do konce září. Semeno má vyšší obsah vody (až 18 %), která je zvyšována přítomností organických nečistot a příměsí. Je nutné rychlé snížení teploty, aby se zabránilo poškození kvality semene. Prvním důležitým požadavkem je včasný transport semene z pole do stacionárního zařízení pro provětrání a dosoušení semene s cílem dosažení odpovídajících fyzikálně chemických parametrů kvality semene.

konopí, výsledky (výzkumu a vývoje)
certifikovaná metodika
2013

Species of the genus Meligethes occurring in oil-seed crop fields in the Czech Republic

Seidenglanz Marek, Ing.

Tóth P., Hrudová E., Sapáková E., Závadská E.

Identification of Meligethes species and their frequencies in adult samples collected in different localities in the central and southern Moravia (the Czech Republic, 2009-2011) was based on comparisons of morphometric and colour characters and on differences in male and female genitalia. M. aeneus, M. viridescens, M. subaeneus, M. atratus and M. coracinus were recorded in every of the three years. M. nigrescens was recorded in 2009 and 2011, M. carinulatus and M. maurus in 2010 and 2011. M. aeneus was the most frequent species in all compared samples (2009–2011). From the accompanying species M. subaeneus and M. viridescens were markedly more frequent in this study. Considering high resistance of M. aeneus to esteric pyrethroids it could be helpful to distinguish among the Meligethes species occurring in field samples intended for laboratory testing.

výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2013

Škůdci nebezpeční pro řepku ozimou v době zásevu

Seidenglanz Marek, Ing., Poslušná Jana, Ing.

Podzimní škůdci se nevyskytují v nebezpečných počtech pravidelně. Výskyty slimáčků a larev housenic pilatky řepkové se na jednotlivých loklaitách v jednotlivých ročnících výrazně liší. Jednás e tedy o typické nepravidelně se vyskytující škůdce. Výskyty dřepčíka olejkového a dřepčíků rodu Phyllotreta byly v posledních letech velmi nízké, ekonomicky bezvýznamné. Asi od roku 2005 se v porostech téměř nevyskytují hálky na kořenech a hypokotylech způsobované larvami krytonosce zelného. Zcela nečekaně ale také zcela ojediněle se ve větším počtu objevovaly housenky osenic a můr (osenice polní, osenice vykřičníková, osenice ypsilonová, můra zelná).Jistou stálost vykazují snad jen výskyty larev květilek.

brukev řepka, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2013

Výsledky testování citlivosti blýskáčků (Meligethes spp.) na pyrethroid tau-fluvalinate v ČR v roce 2012

Seidenglanz Marek, Ing., Poslušná Jana, Ing.

Hrudová Eva; Tóth Pavel; Kolařík Pavel; Rotrekl Jiří; Havel Jiří; Plachká Eva; Bernardová Milena

Předkládaná mapa s odborným obsahem shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyrethroid tau-fluvalinate laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 80 populací odebraných na různých lokalitách (69 populací z ČR, 11 populací z jihozápadního Slovenska) v roce 2012. Účinná látka tau-fluvalinate je součástí přípravku Mavrik 2 F (240 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je tau-fluvalinate registrován v dávce 48 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1,92 g ú.l./ha), 20% (9,6 g ú.l./ha), 100% (48 g ú.l./ha), 500% (240 g ú.l./ha). Pyrethroid tau-fluvalinate se neřadí do skupiny esterických pyrethroidů, i když se jim z hlediska molekulární stavby velmi podobá. V současné době není zcela jasné, jestli existuje mezi esterickými pyrethroidy a tau-fluvalinatem křížová rezistence. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a učitelům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v tištěné i elektronické formě) jsou volně přístupná. Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků uváděných na mapách (mapa 1 a mapa 2) je však nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto doprovodného dokumentu.

výsledky (výzkumu a vývoje)
specializovaná mapa s odborným obsahem
2013

Výsledky testování citlivosti blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin v ČR v roce 2011

Seidenglanz Marek, Ing., Poslušná Jana, Ing.

Rotrekl Jiří; Kolařík Pavel; Bernardová Milena; Havel Jiří; Plachká Eva; Hrudová Eva; Tóth Pavel; Spitzer Tomáš; Bílovský Jan

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projekt podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2011 byla porovnávána citlivost 100 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Jedna populace byla odebrána v Rakousku poblíž hranic s ČR. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 5 g / ha. Maximální registrovaná dávka do řepky ozimé je v ČR 7,5 g lambda-cyhalothrinu / ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37,5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v pevné i elektronické formě) jsou volně přístupná. Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků uváděných na mapách (mapa 1 a mapa 2) je však nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto doprovodného dokumentu.

výsledky (výzkumu a vývoje)
specializovaná mapa s odborným obsahem
2013

Skleníkové a polní inokulace řepky olejky patogeny Sclerotinia sclerotiorum a Leptosphaeria spp.

Poslušná Jana, Ing.

Eva Plachká; Ivana Macháčková

Cílem prací bylo zvýšit vypovídací schopnost laboratorních a polních zkoušek hodnocení zdravotního stavu řepky olejky v odrůdových pokusech a v testování přípravků na ochranu rostlin. Zkoušky byly zaměřeny na významné patogeny řepky olejky Sclerotinia sclerotiorum a Leptosphaeria maculans, L. biglobosa. Práce probíhaly v laboratorních a polních podmínkách. Pracovali jsme s izoláty patogenů původem z ČR, šlechtitelskými materiály a odrůdami řepky olejky ozimé. U S. sclerotiorum jsme hodnotili vliv inokulace listových řapíků myceliem na průběh infekce a vliv umělé inokulace půdy sklerociemi patogenu na napadení. U vybraných materiálů řepky jsme sledovali obsah glukosinolátů ve stoncích a listech řepky. U patogenů L. maculans, L. biglobosa jsme v polních podmínkách ověřovali vliv foliárního ošetření konidiosporami těchto patogenů na zdravotní stav.

brukev řepka, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2013

Výtěžnost oleje, obsah luteinu, secoisolariciresinolu a kyanogenních glykosidů u odrůd olejného lnu

Bjelková Marie, Ing., Ph.D., Šmirous Prokop, Ing., CSc.

Schulzová V., Hajšlová J., Jurčík M.

Semeno, olej a výlisky odrůd olejných lnů byly studovány z hlediska výtěžnosti oleje ze semene, obsahu mastných kyselin a obsahu některých nutričních a antinutričních látek. Studované odrůdy olejných lnů vykázaly průměrnou výtěžnost oleje na úrovni 27,2 %. Obsah nutričních látek karotenoidu lutein vykazoval vzájemnou meziodrůdovou průkaznost s nejvyšším obsahem v oleji a nejnižším v semeni. Obsah lignanu secoisolariciresinol byl v semeni odrůd na úrovni 2783 mg kg-1. Obsah kyanogenních glykosidů v semeni a ve výliscích vykazoval vzájemnou meziodrůdovou signifikanci s vyšším obsahem v semeni oproti výliskům.

výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2013

Výsledky testování citlivosti blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin v ČR v roce 2012

Seidenglanz Marek, Ing., Poslušná Jana, Ing.

Bernardová Milena; Bílovský Jan; Havel Jiří; Hrudová Eva; Kolařík Pavel; Plachká Eva; Rotrekl Jiří; Spitzer Tomáš; Tóth Pavel

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2012 byla porovnávána citlivost 83 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Deset populací bylo získáno na jihozápadním Slovensku. Celkem bylo otestováno 93 populací blýskáčků z ČR a SR. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 5 g/ha. Maximální registrovaná dávka do řepky ozimé je v ČR 7,5 g lambda-cyhalothrinu/ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v pevné i elektronické formě) jsou volně přístupná. Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků uváděných na mapách (mapa 1 a mapa 2) je však nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto doprovodného dokumentu.

výsledky (výzkumu a vývoje)
specializovaná mapa s odborným obsahem
2013

Vývoj resistentních linií hrachu s využitím konvenčních a molekulárních metod

Dostálová Radmila, Ing., Ondřej Michal, RNDr. CSc., Ondráčková Eliška, Mgr., Ludvíková Michaela, Ing., Ph.D., Huňady Igor, Ing.

Hasalová I. Trojan R.

Pro tvorbu nových linií hrachu byly využity unikátní zdroje s kumulovanými geny rezistence, které jsou uloženy v genové bance AGRITEC, s.r.o. Cílem bylo zvýšit a stabilizovat odolnost proti širokému spektru patogenů u afila typů polního hrachu a u hrachu dřeňového. Deklarované zdroje rezistence byly ověřeny v inokulačních testech. K urychlení šlechtitelského postupu byly identifikovány geny eIF4E, resp. eIF4E (iso), odpovídající lokusům sbm-1 (LG VI) a sbm-2 (LG II), zprostředkující recesivně založenou rezistenci k několika virovým patogenům rodu Potyvirus, včetně PSbMV. U vybraných genotypů hrachu byly určeny alely eIF4E genu, zahrnující všechny dostupné a v praxi používané donory rezistence k PSbMV. Na základě sekvenční analýzy byly navrženy, testovány a vybrány PCR molekulární markery, umožňující identifikaci jak homozygotních, tak heterozygotních rostlin se 100% spolehlivostí. Vhodné genotypy s lepší úrovní biologických vlastností byly použity v hybridizačním procesu. Výsledkem jsou linie, které budou dále využívány ve šlechtění, ale i nové registrované odrůdy rezistentní ke komplexu patogenů.

hrách, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku

Stránky