Přečtěte si více

V polních maloparcelkových pokusech v letech 2011–2012 byl na dvou lokalitách (Temenice a Vikýřovice) hodnocen zdravotní stav a výnosový potenciál šesti odrůd sóje. Podle rozdílné citlivosti k chorobám byly odrůdy rozděleny do třech skupin, na náchylné, středně odolné a odolné. Zjištěný výnosový potenciál zcela odpovídal citlivosti jednotlivých odrůd k chorobám. Mikroskopickým zhodnocením původců kořenových hnilob se na lokalitě Temenice nejvíce podílel komplex Thielaviopsis basicola a Rhizoctonia solani a na lokalitě Vikýřovice komplex Rhizoctonia solani a Pythium ultimum. Z biologických přípravků, na bázi různých hub aplikovaných na osivo sóje, byla zjištěna nejlepší účinnost u směsného produktu čtyř kmenů Clonostachys rosea v kombinaci s dolomitickým vápencem. Biologické přípravky testované v polních maloparcelkových pokusech 2011–2012 snížily výskyt stonkových chorob sóje v průměru o 48,5 %, kořenových hnilob o 24,5 % a zvýšily počet kořenových hlízek v průměru o 44,0 % a výnos semen o 8,4 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou.
Somatická embryogeneze (SE) jako jeden ze způsobů regerace rostlin in vitro má dominantní postavení v buněčných a genových manipulacích, v poslední době výrazně komerčně orientovaných (klonová mikropropagace, genetická transformace).
Publikace si klade za cíl upozornit na možná rizika při pěstování sóji luštinaté na zrno a poukázat na četné přednosti a výhody. Účelem metodiky je poskytnout informace o významných změnách vlastností odrůd, jejich a důležitých bodech pěstitelské technologie zajišťující kladný dopad na ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků.