Přečtěte si více

Ve vegetační sezóně 2013/2014 probíhal na Šumpersku a Opavsku opět monitoring fomového černání stonku řepky a bílé hniloby řepky. Na 3 lokalitách Rapotín, Kujavy a Opava byly založeny maloparcelkové polní pokusy v řepce odrůdy Orion s plošnou polní inokulací patogeny L. maculans a S. sclerotiorum. Navýšení napadení řepky olejky po inokulaci bylo u L. maculans, L. biglobosa až 16 % a u S. sclerotiorum až 6,75 % oproti přirozenému infekčnímu tlaku patogenů. Na fungicidně ošetřených parcelách bylo napadení potlačeno a byl pozitivně ovlivněn výnos. Na 48 lokalitách v obou regionech byl vyhodnocen výskyt bílé hniloby řepky a stanoven poměr primární a sekundární infekce původcem choroby. Dle získaných výsledků letos převažoval primární typ infekce nad sekundárním. Ve 13 porostech na Opavsku nebyla infekce zaznamenána vůbec.
Fomové černání stonku řepky se dlouhodobě monitoruje na vybraných lokalitách ČR. Je známa základní bionomie obou patogenů L. maculans /L. biglobosa. Výskyt choroby je však ročníkou zálěžitostí a míra škodlivosti je závslá na mnoha faktorech. Příspěvek informuje o rozšíření obou patogenů na sledovaných lokalitách, možnostech integrované ochrany rostlin, metody signalizace i výběr fungicidních přípravků vhodných k potlačení patogena.
V článku jsou popsány možnosti ochrany porostů řepky ozimé proti bejlomorce kapustové (Dasineura brassicae) a krytonosci šešulovému (Ceutorhynchus assimilis). Článek vychází z výsledků polních pokusů prováděných v letech 2012 - 2013. V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.
Příspěvek komplexně popisuje dostupné možnosti ochrany porostů řepky olejky vůči bílé hnilobě řepky.
Cílem prací bylo ověřit vypovídací schopnost metody umělé polní inokulace jednotlivých rostlin řepky olejky myceliem patogena Sclerotinia sclerotiorum na počátku kvetení. Princip metody spočíval ve vnesení mycelia patogena do uměle poraněného stonku rostliny. Hodnocení bylo provedeno 6. a 8. den od založení. Byla hodnocena délka a hloubka infekce u 4 genotypů řepky olejky na dvou lokalitách Opava a Rapotín. Na lokalitě Opava byl stanoven obsah glukosinolátů v osivu a ve stoncích a listech řepky v den inokulace. Větší rozdíly v napadení byly zaznamenány v prvním termínu hodnocení. Byla zaznamenána vysoká pozitivní korelace mezi hloubkou infekce 6. a 8. den v Opavě, dále mezi obsahem glukosinolátů v osivu a délkou infekce a obsahem glukosinolátů ve stoncích a hloubkou infekce. Vysoká negativní korelace byla zaznamenána mezi délkou infekce 8. den a obsahem glukosinolátů v listech a mezi obsahem glukosinolátů v osivu a listech.
Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.
Jsou popsány dvě strategie infekce ozimé řepky hlízenkou - infekce askosporami přes květní plátky a přímá infekce báze rostliny myceliem ze sklerocií a důsledky obou těchto možností pro pěstitele. Dále je uveden přehled možností ochrany řepky proti tomuto patogenu.
Metodika popisuje přípravu inokulátu s konidiosporami patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa pro plošnou foliární inokulaci řepky olejky, eventuálně dalších brukvovitých plodin a inokulátu Sclerotinia sclerotiorum pro plošnou inokulaci půdy sklerocii patogenu při setí. Aplikace inokulátů z uvedených patogenů zvýšila napadení řepky olejky i za jinak nepříznivých podmínek pro jejich rozvoj a to při napadení patogeny L. maculans, L. biglobosa (původci fomového černání stonků řepky) až o 7,8 % a při napadení S. sclerotiorum (původce bílé hniloby řepky) až o 10 % vůči neošetřené kontrole dle hodnocení podle metodiky EPPO PP1/78 (3). V případě hodnocení napadení dle metodiky ÚKZÚZ (2008) činil rozdíl napadení variant inokulovaných uvedenými patogeny a neošetřenou kontrolou až 1 stupeň.
Metodika popisuje metodu signalizace výskytu fomové hniloby brukvovitých. Metoda byla založena na hodnocení skutečného náletu askospor patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa ve vzduchu. Askospory byly zachytávány lapačem spor (systém Burkard) na Melinex pásku. Mikroskopicky byl hodnocen denní let askospor. Na základě počtu askospor bylo možné stanovit riziko výskytu choroby a doporučit ošetření.
Metoda využití molekulárních markerů pro diagnostiku houbových chorob řepky byla optimalizována na izolátech hub Verticillium dahliae, Verticillium longisporum a Leptosphaeria maculans. Byly nalezeny markery umožňující spolehlivou identifikaci a odlišení těchto patogenů.

Stránky