Přečtěte si více

Fomová hniloba brukvovitých původce Leptosphaeria maculans, Leptospaheria biglobosa patří k významným chorobám řepky Patogen je řazen k původcům padání vzcházejících rostlin a kromě listových skvrnitostí na jaře a na podzim je původcem nouzového dozrávání – suché hniloby kořene řepky. V rámci projektu je vytvářena síť pozorovacích stanovišť, kde je sledován výskyt askospor patogena v ovzduší, jsou zaznamenávány první příznaky napadení a pomocí molekulárních technik je diferencován výskyt L. maculans a L.biglobosa. První výsledky zastoupení L.maculans a L.biglobosa ukazují, že ve sledovaných oblastech severní Moravy převažovalo zastoupení Leptosphaeria maculans.
V článku je popsán výskyt chorob v řepce v ČR v letech 2007 a 2008.
Vybraný soubor 20 meziliniových F1 hybridů Brassica napus L. bylo hodnoceno z hlediska jejich schopnosti produkovat dihaploidní (DH) rostliny odvozené z mikrospórové kultury následně využitých ve šlechtitelském projektu Česká Řepka. Všechny testované genotypy byly schopny regenerovat embrya z mikrospór podle standardizovaného protokolu, který byl již dříve upraven pro odrůdy/šlechtitelské linie České Řepky; byly zjištěny významné rozdíly v tvorbě embryí mezi jednotlivými genotypy. Fertilní DH regeneranti byly získáni z 12 linií souboru. Ostaních 8 linií v podstatě netvořilo DH rostliny z různých důvodů, zejména v důsledku změněné morfologie mikrosporórových embryí ve spojení s omezenou schopností klíčení/konverze a v důsledku neúspěšného ošetření kolchicinem, které mělo za následek haploidní nebo mixoploidní (chimerické) regeneranty vykazující částečnou nebo úplnou sterilitu.
The effects of two pyrethroids and one combination of organophosphate and pyrethroid (alpha-cypermethrin, etofenprox, chlorpyrifos + cypermethrin) on Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) (Coleoptera: Curculionidae) were tested under field conditions in the Czech Republic in 2006 – 2008. Significant differences in the effects of the compared insecticides on C. pallidactylus were recorded in the years (2006, 2007, 2008). It was less important and somewhat less complicated to establish the most suitable time for spraying in the case of the chlorpyrifos + cypermethrin combination in comparison with the pyrethroids applied separately. The effectiveness of the tested insecticides was markedly influenced by the time of spraying. The effects of the pyrethroids applied singly achieved results comparable to that of the chlorpyrifos + cypermethrin combination only at the optimal spraying time.
Na pokusných pozemcích zkušebních stanic v Šumperku a Opavě je od roku 2000 prováděn monitoring nejvýznamnějších chorob ozimé řepky olejky. V rámci mezistaničních zkoušek výkonu bylo v letech 2006 až 2008 vyhodnoceno na 50 nově vyšlechtěných genotypů ročně. Vybrané materiály pocházely ze šlechtitelských pracovišť v Opavě, Slapech u Tábora a Chlumci nad Cidlinou. V rámci zkoušek byla hodnocena odolnost genotypů k chorobám, zejména vůči fomové hnilobě brukvovitých (Leptosphaeria maculans) a bílé hnilobě řepky (Sclerotinia sclerotiorum). Tyto choroby způsobují každoročně hospodářské škody a ekonomické ztráty na výnosech. V příspěvku jsme porovnali vliv mateřské lokality na odolnost vyšlechtěných genotypů ozimé řepky vůči vybraným chorobám v různých povětrnostních podmínkách Opavy a Šumperku a vliv intenzity napadení na výnos.
Popis jednotlivých chorob, které se vyskytují v porostech řepky v prvním roce vegetace a možnosti ochranných opatření proti nim.
Významnou chorobou v porostech ozimé řepky v jarním období, jejíž výskyt můžeme eliminovat fungicidním ošetřením v době květu, je hlízenka obecná způsobená houbou Sclerotinia sclerotiorum. Vizuální příznaky napadení rostlin se zpravidla objevují v době tvorby šešulí, dozrávání až sklizňové zralosti. Choroba způsobuje každoročně vysoké výnosové ztráty. Příspěvek poukazuje na nebezpečí vzniku infekce porostů řepky a doporučuje vhodné způsoby fungicidního ošetření.
The original restorer line BO20 contained 31µmol/g GSL in seeds, but by crossing this line with various low GSL CMS lines, followed by repeated selection of fertile segregants, we were able to obtain fertile lines with a mean GSL content in seeds of 11.8 µmol/g. This result confirmed that the gene(s) controlling the GSL content are not closely linked to the fertility restorer gene. The results confirm, that the SCAR marker SG34 is closely associated with the fertility restoring allele, and facilitates so the selection of fertile segregants; however, the marker is unable to distinguish between the homozygous RfRf and the heterozygous Rfrf genotypes.
Prognóza fomy v řepce
Prognoza fómové hniloby v řepce v ČR
Cílem prací bylo zvýšit vypovídací schopnost laboratorních a polních zkoušek hodnocení zdravotního stavu řepky olejky v odrůdových pokusech a v testování přípravků na ochranu rostlin. Zkoušky byly zaměřeny na významné patogeny řepky olejky Sclerotinia sclerotiorum a Leptosphaeria maculans, L. biglobosa. Práce probíhaly v laboratorních a polních podmínkách. Pracovali jsme s izoláty patogenů původem z ČR, šlechtitelskými materiály a odrůdami řepky olejky ozimé. U S. sclerotiorum jsme hodnotili vliv inokulace listových řapíků myceliem na průběh infekce a vliv umělé inokulace půdy sklerociemi patogenu na napadení. U vybraných materiálů řepky jsme sledovali obsah glukosinolátů ve stoncích a listech řepky. U patogenů L. maculans, L. biglobosa jsme v polních podmínkách ověřovali vliv foliárního ošetření konidiosporami těchto patogenů na zdravotní stav.

Stránky