Publikace

2006

Škůdci kmínu

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D.

Popis výskytů a nebezpečnosti škůdců napadajících kmín v ČR a možnosti ochrany pomocí insekticidů a akaricidů proti nim.

kmín kořenný, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2009

Škůdci kmínu

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana kmínu setého proti škůdcům. Obsahuje seznam nejškodlivějších škůdců napadající tuto plodinu a seznam doporučených insekticidů.

kapitola v odborné knize
2008

Škůdci hrachu

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D., Poslušná Jana, Ing.

Jedná se o příručku, ve které jsou pro jednotlivé polní plodiny shrnuty metody ochrany proti vybraným, důležitým škodlivým organismům (choroby, škůdci, plevele).Celá publikace je rozčlěnena dle jednotlivých plodin a dle jednotlivých škodlivých organismů na samostatné kapitoly.

kapitola v odborné knize
2009

Škůdci bobu

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D., Poslušná Jana, Ing.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana bobu proti škůdcům. Obsahuje seznam škůdců napadající tuto plodinu a seznam doporučených insekticidů.

kapitola v odborné knize
2005

Simulation and Assessment of Environmental Risks of Genetically Modified Peas (Pisum sativum L.) in Central Europe

Dostálová Radmila, Ing., Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D., Griga Miroslav, RNDr., CSc.

Byly studovány rizika spojená s pěstováním geneticky modifikovaného hrachu pomocí simulačního eperimentu s dominatními a recesivními znaky a sledována míra možného cizosprášení v následných F1-2 generacích (2001-2003). takto byla stanovena míra rizika přenosu pylu, dále pak byl sledován výskyt a chování jednotlivých druhů hmyzu, jako potencionálních přenosců pylu. během celého epxerimentu nebylo prokázano cizosprášení ( mezi přibližně 40 tisíci jedinci hrachu), což naznačuje velmi nízkou možnost cizosprášení.

GMO, hrách, výzkum
článek v odborném periodiku
2009

Seed type identification by using image analysis – correlation of nutritive compounds with size, shape and color characteristics

Smýkalová Iva, Ing., PhD., Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D., Horáček Jiří, Mgr., Ph.D., Pavelek Martin, Ing. CSc.

In the study differences in seed morphology were investigated by digitalized image system software Nis-Elements v.2.3 (Lim, Prague, Czech Republic) based on scanning of size and shape and extracted parameters such as Area, MaxFerret, Elongation, Cirularity etc. of seeds of model crops - pea (large seedy crop) and flax (small seedy crop). The results of image analysis (determination of classes of highly contrasting seeds) were taken in comparison/correlation with agricultural important compounds in seeds can be helpfull in granding system of seed technology.

hrách, len, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2006

Repetetivní DNA jako nástroj analýzy rostlinných genomů

Smýkal Petr, Ing., Ph.D.

Jednalo se o presentaci využití repetetivní DNA sekvencí jako jsou mikrosatelity a retrotransposony dominujících eukaryotické genomy pro studium genetické struktury populací, nástroj analýzy architektury genomu. Byly oddiskutovány jednotlivé metody využívající tyto sekvence.

článek ve sborníku
2007

Registrace odrůdy: len setý - olejný (Linum usitatissimum L.) cv. AMON

Pavelek Martin, Ing. CSc., Tejklová Eva, RNDr.

Dle rozhodnutí ÚKZUZ č.j. NOÚ/5076953/BRN/R703/2007 ze dne 18.5.2007 byla registrována odrůda olejného lnu AGT-248 pod názvem AMON.

odrůda
2007

Registrace odrůdy: Cetris

Dostálová Radmila, Ing.

Hasalová, I

Dle rozhodnutí ÚKZÚZ byla registrována odrůda hrachu CETRIS.

odrůda
2009

Registrace odrůdy přadného lnu RINA

Pavelek Martin, Ing. CSc.

Na základě podkladu pro vydání rozhodnutí v řízení pro registraci odrůdy č. NOÚ/5077227 byla v roce 2009 registrována nová odrůda přadného lnu RINA.

odrůda
2006

Registrace odrůdy olejného lnu JANTAR

Tejklová Eva, RNDr.

Řičica, M.

Na základě Rozhodnutí ÚKZÚZ a šlechtitelského osvědčení č. 56/2006 o udělení ochranných práv k odrůdě podle zákona č. 408/2000 Sb. byla registrována odrůda olejného lnu SL 1201 s navrhovaným názvem JANTAR. Odrůda JANTAR je žlutosemenná odrůda olejného lnu s novou kvalitou - velmi nízkým obsahem kyseliny linolenové.

odrůda
2008

Registrace odrůdy Dragon

Dostálová Radmila, Ing.

Hasalová, I

Dle rozhodnutí ÚKZÚZ byla registrována odrůda dřeňového hrachu Dragon.

odrůda
2005

Regeneration techniques utilised for genetic transformation of peas (Pisum sativum L.)

Griga Miroslav, RNDr., CSc., Švábová Lenka, Ing. Ph.D., Smýkal Petr, Ing., Ph.D.

Účinné regenerační systémy patří k nejdůležitějším předpokladům úspěšné genetické transformace. Obecně je většina luskovin považována za obtížně geneticky transformovatelné. V případě hrachu byly pro genetickou transformaci pomocí Agrobacteria využity tři techniky (embryogeneze, organogeneze a in vivo). Plazmid obsahoval reporterový gen uidA a selekční geny nptII nebo bar.

článek ve sborníku
2005

Response of Pisum sativum germplasm resistant to Erysiphe pisi to inoculation with Erysiphe baeumleri, a new pathogen of pea

Ondřej Michal, RNDr. CSc., Dostálová Radmila, Ing., Odstrčilová Lenka

Ve skleníkových podmínkách inokulace bylo hodnoceno 16 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.) na náchylnost k druhu E. baeumleri. Na řapících a listech citlivých genotypů se hojně tvořily konidie a kleistocarpy. Jako zcela rezistentní zdroj proti E. baeumleri byl ve skleníku zjištěn pouze genotyp Tudor (Cebeco 4119). V polních pokusech bylo zařazeno 19 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.). Z nich měly vyšší stupeň odolnosti proti přirozené infekci E. baeumleri (Fallon, AC Melfort, Joel) pouze některé. K nejnáchylnějším genotypům v polních podmínkách patřily: Consort R, SGL 2024, SGL 1977 a Franklin. Kleistocarpy s 1–4x dichotomicky rozvětvenými vrcholky přívěsků se tvořily ve skleníkových a polních pokusech pouze u náchylných a velmi náchylných genotypů (SGL 444/2185, Consort R, SGL 2024, SGL 1977, LU 390-R2, Lifter, Highlight, Cebeco 1171 a Carneval R). Kontrolní genotypy bez genu er-1 (Komet, Adept a Gotik) byly v pokusech napadeny pouze druhem E. pisi.

hrách, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2006

Průběžné výsledky šlechtění kmínu

Šmirous Prokop ml., Ing. Ph.D., Smýkalová Iva, Ing., PhD.

Jednou z nejstarších kořeninových rostlin pěstovaných na našem území je kmínu kořenný. V ČR jsou nyní registrovány 3 odrůdy neopadavého kmínu kořenného, v EU je celkem 12 odrůd zapsáno do společného katalogu odrůd. Společnost Agritec Šumperk společně s MZLU Brno řeší projekt zabývající se šlechtěním kmínu, jeho ochranou proti škodlivým činitelům a tvorbou metodiky pěstování reflektující změny v zemědělských podnicích. Šlechtění kmínu je zaměřeno na kmín se standardní délkou vegetační doby a na kmín se zkrácenou délkou této doby. Při šlechtění se využívá pozitivního a negativního výběru, vynuceného samosprášení a nově také biochemické metody tvorby dihaploidů kmínu. Metodika tvorby DH kmínu nebyla dříve známa a tak byla v Agritecu vypracována a zbývá dořešit dostatečnou vitalitu osiva získaného z DH rostlin kmínu.

článek ve sborníku
2008

Problémy luskovin z pohledu Evropy

Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D.

Představena je současná situace v pěstování luskovin v Evropě. Jsou diskutovány negativní faktory v kontextu celosvětovém.

luskoviny, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2004

Direct somatic embryogenesis in pea (Pisum sativum L.): the study of genetic stability based on flow-cytometry, protein and DNA markers

Griga Miroslav, RNDr., CSc., Klenotičová Helena, RNDr.

Nepřímá somatická embryogeneze u Pisum sativum může generovat fenotypovou / genotypovou variabilitu primárních regenerantů a jejich semenného potomstva. Výsledky hodnocení genetické stability / variability somatických embryí z přímé somatické embryogeneze a rostlin ze somatických embryí, založené na analýze obsahu DNA (flow-cytometrie), využitím bílkovinných markerů a DNA markerů je demonstrována.

hrách, výzkum
článek ve sborníku
2005

Direct somatic embryogenesis in pea (Pisum sativum L.): The study of genetic stability based on flow-cytometry, protein and DNA markers

Griga Miroslav, RNDr., CSc., Klenotičová Helena, RNDr., Horáček Jiří, Mgr., Ph.D.

Práce informuje o výsledcích hodnocení genetické stability / variability přímých somatických embryí a rostlin odvozených od přímých somatických embryí na základě analýzy obsahu DNA (stupeň ploidie) a pomocí proteinových (celkové proteiny, isoenzymy) a DNA markerů.

hrách, výzkum
článek ve sborníku
2006

Detection of dihaploid status using isozyme analysis and fluorescent microscopy in caraway

Smýkalová Iva, Ing., PhD., Horáček Jiří, Mgr., Ph.D., Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Griga Miroslav, RNDr., CSc.

Soukup, Aleš; Gasmanová, Nikol; Kubošiová, Michaela

Kmín (Carum carvi L.) je tradiční miříkovitou léčivou a cizosprašnou rostlinou. Konvenční šlechtitelské metody se soustředěné na vysoký výnos a kvalitu silice v semeni jsou omezeny nízkou genetickou proměnlivostí (Nemeth 1998, Evenhuis et al. 1998). Současná studia rodu Daucaceae nenásledují možnosti dihaploidních rostlin přes in vitro pylovou embryogenezi kromě mrkve (Andersen et al. 1990, Adamus a Michalik 2003). Pro ověření schopnosti tvorby DH rostlin u kmínu bylo testováno 10 vybraných genotypu ozimého kmínu. Stav ploidie z regenerovaný rostlin byl analyzovaný pomocí flow-cytrometrie. Začátek pylového vývoje z normální gametogeneze k sporogenezi byla zjištován metodami světelné a fluorescenční mikroskopie. Donorové, haploidní, dihaploidní, andiploidní rostliny byly srovnávané analýzou esterasáz (EST) pro rozlišení pylového nebo prašníkového původu regenerujících rostlin. Četnost indukce embryogeneze byla nízká. Mikroskopie metoda ukázala asynchronní vývoj pyl uvnitř prašníků.

kmín kořenný, výzkum
ostatní
2008

Použití digitální analýzy obrazu při hodnocení genetických zdrojů lnu (Linum usitatissimum L.)

Pavelek Martin, Ing. CSc., Vinklárková Petra

Byla hodnocena část národní kolekce lnu, analyzován pasportní deskriptor ACCENAME, detekováno 12 domnělých duplikací, 1 triplikace a 1 kvadruplikace a ty byly dále studovány z hlediska květní morfologie pomocí digitální obrazové analýzy (DOA). Byly zjištěny parametry DOA Area, MaxFeret a Circularity a na základě jejich hodnocení statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými genotypy.

článek ve sborníku

Stránky