Publikace

2009

Posuny v citlivosti blýskáčků proti insekticidům

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D., Poslušná Jana, Ing.

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

ochrana rostlin, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2009

Posuny v citlivosti blýskáčků na pyretroidy v ČR – rozdíly mezi regiony

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D., Poslušná Jana, Ing.

Hrudová, Eva; Kolaříková, Eva; Škutová, Jana; Rotrekl, Jiří; Kolařík, Pavel; Mlýnská, Eva; Havel, Jiří

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

článek ve sborníku
2009

Posuny v citlivosti blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) proti esterickým pyretroidům v ČR

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D., Poslušná Jana, Ing.

Hrudová, Eva; Kolaříková, Eva; Škutová, Jana; Mlýnská, Jana; Rotrekl, Jiří; Kolařík, Pavel; Havel, Jiří

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

ostatní
2009

Postupné změny v distribuci samiček krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) v porostu v průběhu jeho osídlování

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D., Poslušná Jana, Ing., Huňady Igor, Ing.

Hrudová, Eva; Rotrekl, Jiří; Kolařík, Pavel; Havel, Jiří; Matějka, Tomáš

Na pokusných pozemcích na pracovištích v Šumperku, v Troubsku a v Opavě byly v roce 2009 založeny pokusy, ve kterých byla letová aktivita imag stonkových krytonosců (C. pallidactylus; C. napi) monitorována pomocí žlutých misek rozmístěných v porostu v pravidelné mřížce (např. Šumperk: mřížka 6 x 6 misek; Troubsko: mřížka 5 x 5 misek; každá miska vymezená vlastními souřadnicemi). Z takto rozmístěných misek byly dvakrát týdně pořizovány sběry zejména obou sledovaných druhů. Tak byly pro jednotlivé lokality a termíny získány výchozí data pro SADIE analýzu. Pro každou loalitu pak byly za rok 2009 stanoveny tyto hodnoty: Stupně agregace samčích populací C. pallidactylus v období osídlování porostu řepky na základě kalkulace indexů agregace (Ia popř. Ja). Stupně agregace samičích populací C. pallidactylus v období osídlování porostu řepky na základě kalkulace indexů agregace (Ia popř. Ja).

článek ve sborníku
2008

Porovnání postupů genetické transformace lnu pro zlepšení tolerance a akumulace těžkých kovů

Tejklová Eva, RNDr., Griga Miroslav, RNDr., CSc., Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Smýkalová Iva, Ing., PhD., Prokopová Miroslava, Ing., Ph.D.

Standartní protokol pro transformaci lnu byl upraven na základě porovnání vlivu různých koncentrací celulázy a pektinázy při kokultivaci hypokotylů s Agrobacteriem, nesoucím konstrukt s vloženým genem pro zvýšenou akumulaci těžkých kovů. Efektivita transformace byla porovnávána na základě GUS zabarvení explantátů po 3 týdnech od kokultivace pomocí obrazové analýzy. Na základě statistického hodnocení výsledků obrazové analýzy byla vyhodnocena jako neefektivnější koncentrace 200mg/l celulázy.

článek ve sborníku
2009

Polní pokusy s GM lnem – Nové výzvy pro šlechtění

Tejklová Eva, RNDr.

Rakouský Slavomír

Do současnosti bylo na pokusných pozemcích společnosti Agritec s.r.o. testováno přibližně dva a půl tisíce nezávislých linií lnu, odvozených metodou inzerční mutageneze, založené na transformaci modelovými nebo cílovými geny. Metoda inzerční mutageneze lnu byla vyvinuta během spolupráce mezi Ústavem molekulární biologie rostlin AV ČR a společností Agritec s.r.o. Na základě výsledků polních pokusů bylo odvozeno množství nových linií lnu, zajímavých ze šlechtitelského pohledu. Metoda inzerční mutageneze se osvědčila jako účinný prostředek pro tvorbu a zvýšení genetické variability u zajímavých odrůd lnu.

kapitola v odborné knize
2009

Plevele lnu

Šmirous Prokop, Ing., CSc.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana lnu proti plevelům. Obsahuje seznam plevelů vyskytující se v této plodině a seznam doporučených herbicidů.

kapitola v odborné knize
2009

Plevele kmínu

Šmirous Prokop, Ing., CSc., Vaculík Antonín, Ing., Ph.D.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana kmínu proti plevelům. Obsahuje seznam plevelů vyskytující se v této plodině a seznam doporučených herbicidů.

kapitola v odborné knize
2009

Plevele bobu

Bubeník Josef, Ing.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana bobu proti plevelům. Obsahuje seznam plevelů vyskytující se v této plodině a seznam doporučených herbicidů.

kapitola v odborné knize
2006

Phomopsis pisi – a new species causing pea stem canker

Ondřej Michal, RNDr. CSc., Dostálová Radmila, Ing., Odstrčilová Lenka

Nový druh Phomopsis pisi Ondřej sp. n. (Anamorphic Fungi – Coelomycetes) byl zaznamenán na lodyhách hrachu(Pisum sativum L.) na odrůdě Adept v Šumperku-Temenici . Tato houba způsobuje odumírání rostlin v době zelené zralosti. Nový druh se odlišuje od Phomopsis pisicola. Rozdíl je v délce a šířce konidií a kondiofor.

výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2005

Pěstování kmínu je náročné

Vaculík Antonín, Ing., Ph.D., Odstrčilová Lenka

Kocourková, Blanka

V polních pokusech a na provozních plochách kmínu v tradicních pestitelských oblastech byl sledován výskyt patogenních hub. Pri vyhodnocení byly zjišteny rozdíly mezi jednotlivými lokalitami i mezi sledovanými rocníky.

kmín kořenný, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2009

Pea genetic diversity studies for better breeding

Smýkal Petr, Ing., Ph.D.

Crop genetic diversity, being crucial for feeding humanity as well as for the environment, continues to be reduced. Pea (Pisum sativum L.) as one of the oldest domesticated crops ranks as the fourth widely grown legume. Its seeds serve as a protein-rich food and feed source. Many studies have been conducted on Pisum germplasm collections to investigate genetic and trait diversity. It is also important for breeders to know the genetic basis of cultivars, especially whether they have become too narrow in diversity to render the crop vulnerable to disease or pests. Genetic structure of defined populations have been investigated by various molecular marker approaches. Defining a pea core together with a set of markers, will provide a basis for comparison of phenotypicand molecular analyses.

ostatní
2004

Ověření stability molekulárních markerů hrachu (Pisum sativum L.) pro exaktní identifikaci odrůd

Horáček Jiří, Mgr., Ph.D.

Ověření stability molekulárních markerů hrachu (Pisum sativum L.) pro exaktní identifikaci odrůd.

článek ve sborníku
2008

Optimalizovaná metodika pro stanovení inhibitorů trypsinu u hrachu (Pisum sativum L.)

Horáček Jiří, Mgr., Ph.D.

Inhibitory trypsinu (TI) jsou hlavním antinutričním faktorem semen hrachu. Stanovení TIA (z anglického „Trypsin inhibitor activity“) je využíváno při šlechtění nových odrůd hrachu s důrazem na nízký obsah TI. Z toho vyplývají i požadavky na analytickou metodu, která by měla být rychlá, levná a měla by umožňovat analýzu větších sérií vzorků. Cílem této metodiky je podrobné představení právě takové analytické metody. Metodika je určena pro zemědělské laboratoře, pro které se zabývají problematikou kvality hrachu.

certifikovaná metodika
2008

Optimalizovaná metodika markerování genu obnovy fertility u řepky ozimé (Brassica napus L.)

Horáček Jiří, Mgr., Ph.D.

Cílem metodiky je molekulární markerování genu obnovy samčí fertility (Rfo) u řepky v systému Ogu/INRA za účelem efektivní selekce linií řepky, nesoucích gen Rfo. Tato optimalizovaná metodika je založena na využití markeru SG34 (SCAR), který je ve velmi těsné vazbě s genem obnovy fertility Rfo. Metodika je určena pro laboratoře, které se zabývají problematikou šlechtění řepky ozimé. Metodika bude využívána pro urychlení výběru pylově fertilních rostlin řepky v raných fázích ontogenetického vývoje rostliny (již ve stádiu prvního pravého listu).

certifikovaná metodika
2005

Agrobacterium-mediated transformation of Pisum sativum in vitro and in vivo

Švábová Lenka, Ing. Ph.D., Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Griga Miroslav, RNDr., CSc.

Ondřej, Vladan

Postup agrobakteriální genetické transformace vycházející ze trí ruzných regeneracních systému (indukce organogeneze z apikálních meristému, nodálních segmentu a regenerace upravených klícících semen) byl overen u 6 genotypu. Byly odzkoušeny ruzné podmínky kokultivace - vliv sonikace, vakuové infiltrace, chemických aditiv (acetosyringone, azacytidine, glutathione, dithiothreitol, L-cystein) a optimalizovány podmínky pro jednotlivé regneracní systémy. Potenciálne transgenní linie byly testovány histochemicky a analyzovány molekulárne PCR a Southern blot. Prenos transgenu byl overen do generace T3. Metodika je pripravena pro transformace konstrukty nesoucími šlechtitelsky a spotrebitelsky využitelné vlastnosti.

hrách, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2008

Optimization of vectors with genes conferring resistance to insect pests and fungal pathogens, their functional proof on tobacco and utilization for pea transformation

Griga Miroslav, RNDr., CSc., Švábová Lenka, Ing. Ph.D., Smýkal Petr, Ing., Ph.D.

Hanáček, Pavel; Reinöhl, Vilém

Pro transformace hrachu byl vytvořen nový konstrukt s fúzním proteinem SPI2:GFP tak, aby byla možná nedestruktivní detekce transformovaných tkání a studium lokalizace v buňce. Vstupní kazeta pUCA7-TX s genem gmspi2 – proteázovým inhibitorem izolovaným z hedvábí fúzovaným sekvencí GFP (green fluorescent protein) pod promotorem 35S (triple X) a OCS terminátorem.

hrách, výzkum
článek ve sborníku
2008

Optimalizace regeneračních protokolů in vitro - základu genetické transformace a produkce dihaploidů pro šlechtění lnu

Tejklová Eva, RNDr., Matysová Bohumila, Ing, Bjelková Marie, Ing., Ph.D.

Článek popisuje studium některých faktorů (komponent kultivačních médií) ovlivňujících výtěžnost metody genetické transformace a metody prašníkové kultury u lnu. Je zde popsán vliv thiaminu na kalogenezi a organogenezi v prašníkové kultuře, vliv Ca++ iontů na regeneraci pupenů ze segmentů hypokotylů, vliv sacharózy na produkci prýtů v kultuře mnohonásobných prýtů a vliv sacharózy a MoO4-- iontů na frekvenci zakořeňování prýtů z této kultury. Součástí studie je testování linií olejného i přadného lnu vyprodukovaného metodou prašníkové kultury.

článek ve sborníku
2009

Odrůda řepky ozimé BENEFIT SG-C 7405

Šmirous Prokop, Ing., CSc.

Klíma, Miroslav; Macháčková, Ivana; Tyller, Vladimír; Tyller, Roman; Koprna, Radoslav; Buzek, Zdeněk; Kučera, Vratislav; Vyvadilová, Miroslava

Jedná se o výnosnou pozdní až polopozdní odrůdu s velmi vysokými výnosy především v teplých oblastech. Výhodou odrůdy je špičkový zdravotní stav. Benefit má velmi dobrou odolnost k plísni šedé, fomovému černání a hlízence. V odolnosti k těmto chorobám výrazně překonává kontrolní odrůdy. Benefit překonává ostatní odrůdy i v odolnosti k polehání, která dosahuje průměrné hodnoty 7,9 bodů za tři roky. Výborná odolnost k polehání a odolnost k hlízence se potvrdily v roce 2008. Benefit je odrůda s pomalejším podzimním růstem a nemá sklony k přerůstání.Odrůda je vhodná pro velmi rané setí. Benefit vyniká i velmi dobrou kvalitou, kdy dosahuje středního až vysokého obsahu oleje, nízkého obsahu glukosinolátů (GSL) a nízkého obsahu kyseliny erukové.

odrůda
2006

Odrůda ozimé řepky Oponent

Šmirous Prokop, Ing., CSc.

Kučera, V.; Koprna, R.; Macháčková, I.; Svobodová, O.

Popis agronomických vlastností, kvality semene a rezistence proti chorobám nové odrůdy ozimé řepky Oponent.

odrůda

Stránky