Publikace

2009

Differences between the effects of insecticidal seed and foliar treatments on pea leaf weevils (Sitona lineatus L.) in the field pea (Pisum sativum L.)

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D., Poslušná Jana, Ing., Smýkalová Iva, Ing., PhD.

Rotrekl, Jiří; Kolařík, Pavel

Tested seed treatments (two doses of thiamethoxam, thiamethoxam + fludioxonil + metalaxyl-M; two doses of clothianidin + beta-cyfluthrin) showed high effects on pea leaf weevils (Sitona lineatus L.) which approved relatively long-lasting and sufficient protection of several bottom nodes of stipules simultaneously. The effects of foliar treatments (chlorpyrifos + cypermethrin; acetamiprid, lambda-cyhalothrin) sometimes were evident only on the node which was determined as the youngest node at the time of spraying. The effects of the compared seed and foliar treatments on the reduction of S. lineauts larvae numbers on roots were not proven as positive. It is possible to conclude that the foliar application had no real effect in this sense at all. However, positive significant effects of thiamethoxam and clothianidin + beta-cyfluthrin on root nodulation in general were recorded. Especially higher doses of the seed treatments increased overall nodulation from 43 till 363%.

hrách, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2009

Development of transgenic pea (Pisum sativum L.) for improved tolerance to insect pests and fungal pathogens

Griga Miroslav, RNDr., CSc., Horáček Jiří, Mgr., Ph.D., Švábová Lenka, Ing. Ph.D.

Hanáček, Pavel; Reinöhl, Vilém; Sehnal, František

Set of Czech pea cultivars was transformed by Agrobacterium-mediated transformation with construct containing protease inhibitor transgene gmSPI2, originated from salivary glands of Galleria mellonela. It was exprimed in Pichia pastoris and its high effectiveness to bacterial and fungal proteases was proved.T0 plants were histochemically tested for GUS expression, then, putative transformants were tested using PCR. From total ca 300 regenerated T1 lines, 150 samples of putative transformants were tested by PCR and more than 60 of them gave positive results. In total, the effectiveness of transformation ranged between 1-5% from initially established explants. Improved resistance to insects (Bruchus pisorum) and possibly also to some fungal pathogens (complex of leaf anthracnoses and root diseases) are expected.

kapitola v odborné knize
2009

Development of fertility restorers of winter oilseed rape with low glucosinolate content for the CMS Ogu-INRA system

Horáček Jiří, Mgr., Ph.D.

Koprna, Radoslav; Kučera, Vratislav; Macháčková, Ivana; Ehrenbergerová, Jaroslava

The original restorer line BO20 contained 31µmol/g GSL in seeds, but by crossing this line with various low GSL CMS lines, followed by repeated selection of fertile segregants, we were able to obtain fertile lines with a mean GSL content in seeds of 11.8 µmol/g. This result confirmed that the gene(s) controlling the GSL content are not closely linked to the fertility restorer gene. The results confirm, that the SCAR marker SG34 is closely associated with the fertility restoring allele, and facilitates so the selection of fertile segregants; however, the marker is unable to distinguish between the homozygous RfRf and the heterozygous Rfrf genotypes.

brukev řepka, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2005

Detekce plevelu s použitím chlorofilové fluorescence tvořící neutrální síť

Ondřej Michal, RNDr. CSc.

Babušník, Jiří; Váňová, Marie; Plachká, Eva; Jarošík, Vojtěch; Klem, Karel; Honěk, Alois

Bylo ověřováno použití digitálního snímku a kinetiky fluorescence chlorofylu získaných při měření fluorescenční kamerou FluorCam pro stanovení pokryvnosti plevelu a rozlišení plodiny a plevelu, případně některých plevelných druhů navzájem mezi sebou. Porovnáním měřících protokolů využívajících měření Kautského efektu a zhášecí analýzy (quenching) bylo zjištěno, že vhodným výběrem a nastavením měřícího protokolu a následnou volbou parametru je možné získat snímky poskytující nejen velmi dobré odlišení rostlin od pozadí, ale mohou být s relativně dobrou spolehlivostí odlišeny i některé druhy mezi sebou. Pro stanovení druhových rozdílů mezi plodinou a plevelem byl jako modelový druh použit svízel přítula, který byl porovnáván s pšenicí, řepkou, cukrovkou a slunečnicí. Pro rozlišení bylo použito techniky neuronových sítí, která umožňuje kombinaci mnoha parametrů získaných z fluorescenční kinetiky pro co nejspolehlivější rozpoznání mezi plodinou a svízelem.

článek ve sborníku
2008

Co se změnilo od dob mendelovského hrachu

Smýkal Petr, Ing., Ph.D.

Jsou presentovány současné možnosti genetiky a genomiky luskovin na příkladu hrachu setého. Je presentována situace luskovin v evropském a celosvětovém měřítku.

hrách, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2008

Co s přečteným genomem modelových rostlin? Modelové luskoviny versus hrách, čočka a další luskoviny

Smýkal Petr, Ing., Ph.D.

Presentovány jsou specifická data z oblasti transkriptomiky, genomiky, proteomiky modelových luskovin v konfrontaci s plodinami jako je hrách, bob a jiné luskoviny.

luskoviny, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek v odborném periodiku
2008

Co s přečteným genomem modelových rostlin?

Smýkal Petr, Ing., Ph.D.

V příspěvku jsou konfrontovány data získaná ze znalosti genomu modelových rostlin se současnými možnostmi jejich využití pro šlechtění plodin, s důrazem na luskoviny. Od genových sbírek jako zdroje cenných vlastností, DNA markery až po GMO technologie.

článek v odborném periodiku
2007

Co komplikuje ochranu hrachu proti zrnokazovi hrachovému

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D., Poslušná Jana, Ing.

Rotrekl, J.; Cejtchaml, J.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výs

ostatní
2009

Citlivost blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) na pyretroidy v ČR

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D., Poslušná Jana, Ing.

Jana; Hrudová, Eva; Kolaříková, Eva; Škutová, Jana; Mlýnská, Jana; Rotrekl, Jiří; Kolařík, Pavel; Havel, Jiří; Spitzer, Tomáš

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

ostatní
2006

Choroby speciálních plodin

Odstrčilová Lenka, Ondřej Michal, RNDr. CSc.

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin má vliv na kvalitu sklizené produkce a nabývá na významu při uplatňování těchto komodit na trhu. Nejpěstovanější plodina – kmín – je po stránce výskytu patogenních organismů dobře zmapovaná, ostatním plodinám z čeledi miříkovitých se vzhledem k jejich malému rozsahu pěstování nevěnovala zvláštní pozornost. U kmínu se spektrum chorob a jejich škodlivost v posledních několika letech mění. Škodlivost houby Mycocentrospora acerina, dříve považované za nejzávažnějšího patogena, se snížila a do popředí vystupují jiné druhy hub jako např. padlí (Erysiphe heraclei) nebo Ascochyta carvi. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje patogen Cercosporidium punctum a koriandr v našich podmínkách trpí zejména kořenovými chorobami (komplex fusarióz, hlízenka obecná aj.) Na ostropestřci mariánském škodí zejména specifické houby Alternaria silybi a Septoria silybi.

článek ve sborníku
2007

Choroby řepky na jaře

Odstrčilová Lenka

Plachká, Eva

Článek obsahuje výsledky projektů MZe ČR, NAZV IG46061 a QG50107. Jsou to výskyty a závažnost houbových chorob v řepce na jaře a možnosti ošetření proti nim.

článek v odborném periodiku
2007

Choroby řepky a fungicidní ošetření na podzim

Odstrčilová Lenka

Plachká, Eva

Článek obsahuje výsledky projektů MZe ČR, NAZV IG46061 a QG50107. Jsou to výskyty a závažnost houbových chorob v řepce na podzim a možnosti ošetření proti nim.

článek v odborném periodiku
2007

Choroby luskovin přenosné osivem

Odstrčilová Lenka, Ondřej Michal, RNDr. CSc.

Popis symptomů, rozšíření, možností chemické ochrany i agrotechnických opatření k omezení výskytu semenem přenosných chorob hrachu, lupiny a bobu. Využití genových zdrojů pro rezistentní šlechtění.

článek v odborném periodiku
2007

Choroby lupiny

Ondřej Michal, RNDr. CSc., Odstrčilová Lenka

Přehled chorob lupiny z hlediska jejich výskytu v ČR a ve světě, škodlivosti, symptomů, možnosti šlechtění na odolnost.

lupina
článek v odborném periodiku
2007

Choroby kořeninových rostlin z čeledi miříkovitých

Odstrčilová Lenka, Ondřej Michal, RNDr. CSc.

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů kořeninových rostlin čeledi miříkovité má vliv na kvalitu sklizené produkce. Spektrum chorob a jejich škodlivost na druzích čeledi miříkovité se v posledních letech mění. Mezi vážné patogeny kmínu patří padlí, Ascochyta. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje Cercosporidium punctum a koriandr je v našich podmínkách nejvíce poškozován kořenovými chorobami (fusariozy, hlízenka).

ostatní
2009

Choroby kmínu

Odstrčilová Lenka, Ondřej Michal, RNDr. CSc.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana kmínu proti chorobám. Obsahuje seznam chorob postihujících tuto plodinu a seznam doporučených fungicidů.

kapitola v odborné knize
2009

Choroby bobu

Ondřej Michal, RNDr. CSc.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana bobu vůči chorobám. Obsahuje seznam chorob postihujících tuto plodinu a seznam doporučených fungicidů.

kapitola v odborné knize
2007

Charakterizace genové kolekce rodu Pisum: Isoenzymy a semenné proteiny

Horáček Jiří, Mgr., Ph.D., Griga Miroslav, RNDr., CSc., Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D.

Cílem práce bylo studium potenciálu klasických proteinových markerů pro popis části genové kolekce rodu Pisum. Pro experimentální práci byl z kolekce vybrán soubor českých odrůd (celkem 165 položek). Semenné proteiny byly analyzovány metodou SDS-PAGE s následným barvením pomocí Coomasie Blue. Isoenzymy byly děleny metodou PAGE za nativních podmínek a jejich detekce byla prováděna pomocí běžných metod.

hrách, výzkum
článek ve sborníku
2006

Charakterizace genetických zdrojů lnu (Linum usitatissimum L.) a tvorba core kolekce

Pavelek Martin, Ing. CSc., Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Horáček Jiří, Mgr., Ph.D.

Jsou popisovány postupné kroky tvorby core kolekce Linum usitatissimum L. Byla analyzována první část genotypů kolekce označených X13 (současné moderní odrůdy) z hlediska pasportních a popisných deskriptorů zahrnujících morfologické znaky a biologické charakteristiky. Byla hodnocena genetická variabilita jednotlivých morfologických znaků a na základě shlukové analýzy byly genotypy rozděleny do 40 shluků, z nichž shluky s největším zastoupením genotypů byly charakterizovány.

článek ve sborníku
2007

Charakterizace genetické struktury kolekce hrachu (Agritec Ltd.)

Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D.

Corander, Jukka; Jarkovský, Jiří

Byla studována genetická diverzita 164 položek hrachu českého a slovenského původu pomocí 12 SSR, 25 RBIP a 2 IRAP molekulárních markerů, společně s 42 morfologickými deskriptory. Získaná data byla analyzována pomocí výpočtu genetických vzdáleností a následné shlukové analýzy. Morfologická data takto rozdělila studovaný soubor na 5 až 7 shluků, zatímco molekulární pak na 6 až 7. Pro možnost integrace abou systémů byla využita Bayesiánská analýza pomocí BAPS software, jež vyústila v postupné odlišení shluků. Rozdělení souboru dle šlechtitelských period pak naznačilo existenci zůžení genetického spektra.

hrách, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek ve sborníku

Stránky