Publikace

2006

Choroby speciálních plodin

Odstrčilová Lenka, Ondřej Michal, RNDr. CSc.

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin má vliv na kvalitu sklizené produkce a nabývá na významu při uplatňování těchto komodit na trhu. Nejpěstovanější plodina – kmín – je po stránce výskytu patogenních organismů dobře zmapovaná, ostatním plodinám z čeledi miříkovitých se vzhledem k jejich malému rozsahu pěstování nevěnovala zvláštní pozornost. U kmínu se spektrum chorob a jejich škodlivost v posledních několika letech mění. Škodlivost houby Mycocentrospora acerina, dříve považované za nejzávažnějšího patogena, se snížila a do popředí vystupují jiné druhy hub jako např. padlí (Erysiphe heraclei) nebo Ascochyta carvi. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje patogen Cercosporidium punctum a koriandr v našich podmínkách trpí zejména kořenovými chorobami (komplex fusarióz, hlízenka obecná aj.) Na ostropestřci mariánském škodí zejména specifické houby Alternaria silybi a Septoria silybi.

článek ve sborníku
2007

Choroby řepky na jaře

Odstrčilová Lenka

Plachká, Eva

Článek obsahuje výsledky projektů MZe ČR, NAZV IG46061 a QG50107. Jsou to výskyty a závažnost houbových chorob v řepce na jaře a možnosti ošetření proti nim.

článek v odborném periodiku
2007

Choroby řepky a fungicidní ošetření na podzim

Odstrčilová Lenka

Plachká, Eva

Článek obsahuje výsledky projektů MZe ČR, NAZV IG46061 a QG50107. Jsou to výskyty a závažnost houbových chorob v řepce na podzim a možnosti ošetření proti nim.

článek v odborném periodiku
2007

Choroby luskovin přenosné osivem

Odstrčilová Lenka, Ondřej Michal, RNDr. CSc.

Popis symptomů, rozšíření, možností chemické ochrany i agrotechnických opatření k omezení výskytu semenem přenosných chorob hrachu, lupiny a bobu. Využití genových zdrojů pro rezistentní šlechtění.

článek v odborném periodiku
2007

Choroby lupiny

Ondřej Michal, RNDr. CSc., Odstrčilová Lenka

Přehled chorob lupiny z hlediska jejich výskytu v ČR a ve světě, škodlivosti, symptomů, možnosti šlechtění na odolnost.

lupina
článek v odborném periodiku
2007

Choroby kořeninových rostlin z čeledi miříkovitých

Odstrčilová Lenka, Ondřej Michal, RNDr. CSc.

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů kořeninových rostlin čeledi miříkovité má vliv na kvalitu sklizené produkce. Spektrum chorob a jejich škodlivost na druzích čeledi miříkovité se v posledních letech mění. Mezi vážné patogeny kmínu patří padlí, Ascochyta. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje Cercosporidium punctum a koriandr je v našich podmínkách nejvíce poškozován kořenovými chorobami (fusariozy, hlízenka).

ostatní
2009

Choroby kmínu

Odstrčilová Lenka, Ondřej Michal, RNDr. CSc.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana kmínu proti chorobám. Obsahuje seznam chorob postihujících tuto plodinu a seznam doporučených fungicidů.

kapitola v odborné knize
2009

Choroby bobu

Ondřej Michal, RNDr. CSc.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana bobu vůči chorobám. Obsahuje seznam chorob postihujících tuto plodinu a seznam doporučených fungicidů.

kapitola v odborné knize
2007

Charakterizace genové kolekce rodu Pisum: Isoenzymy a semenné proteiny

Horáček Jiří, Mgr., Ph.D., Griga Miroslav, RNDr., CSc., Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D.

Cílem práce bylo studium potenciálu klasických proteinových markerů pro popis části genové kolekce rodu Pisum. Pro experimentální práci byl z kolekce vybrán soubor českých odrůd (celkem 165 položek). Semenné proteiny byly analyzovány metodou SDS-PAGE s následným barvením pomocí Coomasie Blue. Isoenzymy byly děleny metodou PAGE za nativních podmínek a jejich detekce byla prováděna pomocí běžných metod.

hrách, výzkum
článek ve sborníku
2006

Charakterizace genetických zdrojů lnu (Linum usitatissimum L.) a tvorba core kolekce

Pavelek Martin, Ing. CSc., Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Horáček Jiří, Mgr., Ph.D.

Jsou popisovány postupné kroky tvorby core kolekce Linum usitatissimum L. Byla analyzována první část genotypů kolekce označených X13 (současné moderní odrůdy) z hlediska pasportních a popisných deskriptorů zahrnujících morfologické znaky a biologické charakteristiky. Byla hodnocena genetická variabilita jednotlivých morfologických znaků a na základě shlukové analýzy byly genotypy rozděleny do 40 shluků, z nichž shluky s největším zastoupením genotypů byly charakterizovány.

článek ve sborníku
2007

Charakterizace genetické struktury kolekce hrachu (Agritec Ltd.)

Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D.

Corander, Jukka; Jarkovský, Jiří

Byla studována genetická diverzita 164 položek hrachu českého a slovenského původu pomocí 12 SSR, 25 RBIP a 2 IRAP molekulárních markerů, společně s 42 morfologickými deskriptory. Získaná data byla analyzována pomocí výpočtu genetických vzdáleností a následné shlukové analýzy. Morfologická data takto rozdělila studovaný soubor na 5 až 7 shluků, zatímco molekulární pak na 6 až 7. Pro možnost integrace abou systémů byla využita Bayesiánská analýza pomocí BAPS software, jež vyústila v postupné odlišení shluků. Rozdělení souboru dle šlechtitelských period pak naznačilo existenci zůžení genetického spektra.

hrách, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek ve sborníku
2006

Charakterizace genetické diverzity genofondové kolekce hrachu českého a slovenského původu vybrané z kolekce Agritec s.r.o.

Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D., Griga Miroslav, RNDr., CSc.

Presentace výsledků analýzy morfologických a molekulárních dat vybraných 180 položek hrachu pomocí 42 morfologických, 10 mirkosatelitních a 27 retrotransposonových markerů. Tyto data byly podrobeny shlukové analýze, analýze genetické vzdálenosti a následně konstruovány dendrogramy příbuznosti.

článek ve sborníku
2005

Charakterizace genetické diversity kolekce hrachu pomocí molekulárních markerů: staré a současné české odrůdy

Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Dostálová Radmila, Ing., Griga Miroslav, RNDr., CSc., Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D.

Pomocí 42 morfologických a několika molekulárních markerů, 6 SSR, 25 RBIP a 2 IRAP retrotransposonových markerů bylo získáno celkem 51 hodnotitelných znaků, na jejichž základě byly vypočítány genetické vzdálenosti a provedena shluková analýza jednak morfologických tak i DNA dat. Zjištěná genetická struktura poslouží jednak k cílovému získání core kolekce, odstranění duplikací a racionalizaci šlechtění.

článek ve sborníku
2007

Charakterizace genetické diversity a populační struktury kolekce hrachu AGRITEC

Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D., Griga Miroslav, RNDr., CSc.

Byly presentovány poslední výsledky práce na analýze genetické diversity kolekce hrachu a vyhodnocení získaných morfologických a molekulárních dat pomocí klasických metod založených na analýze genetické vzdálenosti, tak i novějších pomocí Bayesovského přístupu modelování umožňující integrace obou typů dat. To umožnilo zjištění přesnější struktury hodnoceného souboru.

hrách, výsledky (výzkumu a vývoje)
článek ve sborníku
2004

Černání kořenu a pat stébel

Ondřej Michal, RNDr. CSc.

Váňová, Marie; Honěk, Alois; Jarošík, Vojtěch; Plachká, Eva

Během čtyřletého období hodnocení výskytu došlo k následujícím významným zjištěním: 1. Mezi významné škodlivé činitele se zařadilo poškození mrazem během zimního období, což souvisí se změnou sortimentu odrůd v nichž prevažují odrůdy s nižší odolností. 2. Došlo k významnému nárůstu výskytu virových chorob. 3. Přibylo pravidelných původců hnědých skvrnitostí s velkým hospodářským významem. K nejdůležitějším patří DTR a Septoria tritici. 4. Zvýšila se četnost výskytu snětí rodu Tilletia, především T. caries a T. controversa. 5. Výskyt fuzárií se týká nejen oz. pšenic ale i jarních ječmenů. 6.Zvýšil se výskyt chorob kořenů působených houbou Gaeumannomyces graminis u pšenice i u jarního ječmene. 7. zhoršrily se preventivní zpusoby ochrany.

článek v odborném periodiku
2007

Biotechnologie pro zpracování přírodních vláken

Bjelková Marie, Ing., Ph.D., Šmirous Prokop, Ing., CSc.

Antonov, V.; Marek, J.; Provazník, J.

Enzymy jako přírodní produkty mikroorganizmů hrají titulní roli v procesu polního rosení lnu a konopí. Poslední studie, laboratorní a poloprovozní zkoušky prokázaly, že enzymaticky aktivované zpracování konopí a lnu může zlepšit nebo nahradit tradiční technologie zpracování lýkových vláken. Enzymy zlepšují reprodukovatelnost, výtěžek a kvalitu vlákna. Enzymy jsou schopné rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz a tím usnadnit separaci a elementarizaci jednotlivých vláken ze svazků. Inotex vyvinul a testoval několik speciálních enzymových prostředků pro separaci konopných a lněných vláken. Porovnání dekortifikace roseného a neroseného konopí s následným enzymovým zparcováním. Výsledky ukazují, že enzymaticky zpracované konopí má vyšší výtěžnost vlákna a vyšší jemnost než konopí nezpracované. Porovnání účinku různých typů enzymů na nerosené dekortikované konopí. Hodnocení výtěžnosti, separace vláken (SEM), obsahu celulózy (TGA) a dalších parametrů.

článek ve sborníku
2007

Biolistická metoda genetické transformace u hrachu a lnu

Griga Miroslav, RNDr., CSc., Tejklová Eva, RNDr., Prokopová Miroslava, Ing., Ph.D., Švábová Lenka, Ing. Ph.D., Smýkalová Iva, Ing., PhD.

Metoda biolistické transformace byla aplikována u hrachu a lnu. Cílem bylo optimalizovat podmínky nastavení parametrů přístroje BiolisticPDS-1000/He pro kultury in vitro u zájmových rostlinných druhů a vypracovat rutinní pracovní protokol. U hrachu byla současně porovnána účinnosti biolistiky a agrolistiky, u lnu byly odzkoušeny tři různé plasmidy s cílem optimalizovat specifické nastavení přístroje pro kultury lnu. Pro hrách bylo optimální nastavení tlak 1350 psí, FD15, L2, pro len 1100 psí, FD 15, L2. Agrolistika byla ve srovnání s biolistikou účinnější, po 23 dnech hodnocení GUS+ explantátů 16,5%, resp. 3,5%.

hrách, len, výzkum
článek ve sborníku
2009

Bast fibres value enhancement through application of enzymes

Bjelková Marie, Ing., Ph.D.

Antonov, Viktor; Marek, Jan; Kováčič, Vladimír

Enzymes as natural retting agents have title role in field dew-retting process of bast plants like hemp and flax. Recent studies, laboratory and pilot trials show that enzymatically activated processing of hemp and flax is able to improve or replace traditional procedures of bast plant processing improving reproducibility, fibres yield and quality. Enzymes are able to reduce amount of non-cellulosic binding layers in hemp and flax technical fibres and therefore facilitate bast fibres separation and elementarization. Several special enzymatic agents for bast fibres elementarization Texazym BFE, Texazym SER-3 or Texazym SCW have been developed by Inotex Ltd. and tested for flax and hemp fibres separation. Two opportunities of enzymes applications are presented. At first comparison of dew retted and unretted hemp decortication together with follow-up fibres separation with enzymatic pretreatment versus without any pretreatment are discussed.

článek ve sborníku
2006

Aspekty komplikující ochranu hrachu (Pisum sativum)proti Bruchus pisorum L. (Coleoptera; Chrysomelidae)

Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D.

Rotrekl, Jiří; Cejtchaml, Jiří

Seznam aspectů komplikujících účinnost insekticidních aplikací proti zrnokazovi hrachovému, které velmi úzce souvisí zejména se specifickým chováním samic škůdce při ovipozici.

článek ve sborníku
2008

Analýza genetické diverzity a populační struktury kolekce hrachu (Pisum sativum L.) pomocí kombinované analýzy mikrosatelitních, retrotransposonových a morfologických markerů

Smýkal Petr, Ing., Ph.D., Hýbl Miroslav, Ing. Ph.D., Griga Miroslav, RNDr., CSc.

Corander, Jukka; Jarkovský, Jiří

164 položek hrachu, představujících české a slovenské šlechtění během posledních 50 let bylo analyzováno pomocí mikrosatelitních, retrotranspsonových a klasických morfoligickým markerů. Celkem bylo použito 10 SSR a 31 RBIP lokusů, společně s 15 kvalitativními a 18 kvantitativními morfologickými znaky. Bylo provedeno vyhdonocení pomocí Wardovy metody s odhadem 9 shluků na základě molekulárních dat a 5 až 7 shluky na základě morfologických znaků. Dále byly spočteny hodnoty PCA a MDS. Pro možnost integrace obou typů dat byla využita Bayesiánká metoda analýzy, na jejímž základě bylo vybrano 34 položek do core kolekce, plně representujících genetickou diverzitu původní kolekce. Porovnání genetické diverzity všech sledovaných znaků výchozí a core kolekcí, potvrdilo vhodnost této metody.

článek v odborném periodiku

Stránky