Přečtěte si více

Mapy rezistence s odborným obsahem.
V letech 2011-2014 byla testována citlivost českých a částečně i slovenských populací blýskáčků (2011: 86 populací, 2012: 68 populací, 2013: 60 populací, 2014: 65 populací) současně na pyretroid lambda-cyhalothrin a neonikotinoid thiacloprid. Mezi netransformovanými hodnotami LD50 a LD90 odhadnutými pro obě účinné látky byla zaznamenána signifikantní (p<0,05) pozitivní korelace pouze v roce 2014. U transformovaných (Log10) hodnot LD byla zaznamenána slabá avšak signifikantní korelace i v roce 2012. České populace blýskáčků vykazují vysokou úroveň rezistence k lambda-cyhalothrinu a vysokou variabilitu v kontaktní citlivosti na thiacloprid.
Technické konopí je plodinou známou svou vysokou odolností k půdnímu znečištění. proto se řadí k plodinám se slibným fytoremediačním potenciálem. Tato metodika založená na aplikaci biotechnologického systému suspenzních kultur umožňuje efektivní screening odolnosti a akumulačního potenciálu ve vztahu k těžkým kovům a dalším toxickým kovovým prvkům u širokého spektra genotypů konopí. Navíc přispívá k rozšíření poznatků o in vitro organogenezi u konopí, kteréžto informace jsou ve světové literatuře dosud sporadické.
Ve vegetační sezoně 2013/2014 byl proveden monitoring houbových chorob ozimé řepky olejky a vyhodnocena jejich škodlivost. Zdravotní stav porostů řepky byl sledován ve dvou regionech, na Opavsku a Šumpersku.
Článek popisuje výsledky testování citlivosti moravských populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.
Výzkumná a šlechtitelská činnost sdružení Česká řepka je zaměřena na tvorbu domácích odrůd řepky, které jsou schopné konkurovat zahraničním odrůdám po stránce výnosu, kvality semene i rezistence vůči biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a jsou dobře přizpůsobené našim klimatickým podmínkám. Důležitým faktorem je i příznivá cena osiva. Nadějné liniové materiály jsou zařazeny v mezistaničních předzkouškách i Státních registračních zkouškách.
Tato práce sledovala rozdíly v parametrech výnosu olejných lnů. Byly studovány odrůdy olejných lnů (Linum usitatissimum L.) české, francouzské, holandské a kanadské provenience. Výsledky prokázaly statisticky významné odrůdové rozdíly ve výnosu semene, neroseného a roseného stonku a celkového vlákna. Naopak obsah celkového vlákna vykazoval statisticky nevýznamné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Z výsledků vyplývá, že některé odrůdy jsou schopny poskytnout vedle vysokého výnosu semene a za předpokladu vhodných podmínek, také relativně vysoký výnos stonku.
Influence of breed on somatic cell count (SCC) and occurrence of particular species was evaluated. The samples were collected from farms with Holstein (H; 10 farms - 365 cows) breeding and from farms with Czech Fleckvieh (CF; 2 farms – 67 cows). The obtained dataset was statisticaly evaluated by analysis of variance. The occurrence of pathogens was compared between H and CF. The relationship between SCC and incidence of pathogens was determined as well. It is evident that more positive cows were in breed H compared to CF (H 41.6%; CF 26.9%). The most frequent pathogens in H breed were S. aureus(13.7%), S. uberis (9.6%), S. haemolyticus (8.5%), S. agalactiae (6.9%), E. faecalis (2.5%) and E. faecium (0.8%), while only S. uberis (19.4%), S. haemolyticus (6%) and S. aureus (1.5%) were found in CF. SCC results showed the higher SCC in H breed in case of both negative and positive cows as well and significant impact of breed on logSCC (F = 6.4, P = 0.012). The significant effects of bacterial species were confirmed (F = 13.6, P < 0.001). Multiple comparison among groups of bacterial species showed significant differences between negative and S. aureus, S. agalactiae, S. uberis (P = 0.012, P < 0.001, P < 0.001). Differences between negative and other pathogens were not signifiant.
Technické řešení se týká výroby biologického přípravku, pomocného rostlinného přípravku nebo biofungicidu. Ve směsi jsou zastoupeny čtyři různé kmeny Clonostachys rosea, z toho 3 kmeny C. rosea f. rosea a jeden kmen C. rosea f. catenulata, které jsou vázány na anorganický nosič s přídavkem uhličitanu vápenatého (CaCO3).
Šlechtění lnu (Linum usitatissimum L.) má v České republice dlouhodobou tradici spadající již do počátku minulého století. V té době se šlechtily především odrůdy přadného lnu a lnářské odvětví mělo v tomto období relativně významné postavení podporované i zpracovatelským tírenským průmyslem. Situace se začala dramaticky měnit již v prvních letech 21. století a zejména pak po vstupu ČR do EU 1. 5. 2004. Vlivem nepříznivých okolností zejména v prvním desetiletí 21. století (odbourání dotací na pěstování přadného lnu, invaze levné lněné suroviny a zboží ze zemí Asie, především Číny) došlo k poklesu ploch přadného lnu v Evropě, jak v západních zemích (Francie, Holandsko, Belgie), tak i v zemích východní Evropy, nevyjímaje ani Českou republiku. Poprvé v historii pěstování přadného lnu v ČR však došlo i k rušení tírenských závodů a provozů a během několika let ke kompletnímu zániku tohoto sektoru. Z tohoto důvodu bylo v roce 2010 ukončeno šlechtění odrůd přadného lnu a veškerá pozornost se zaměřila na šlechtění odrůd olejného lnu s novými kvalitativními vlastnostmi semene (diferencovaný obsah MK, vyšší obsah lignanů, nižší obsah kyanogenních glykosidů) předurčující směry využití olejného lnu.

Stránky