Přečtěte si více

Průzkum a sběr izolátů virových patogenů Pisum sativum v pěstitelských oblastech ČR. Biologická charakteristika izolátů. Hodnocení stupně odolnosti současného sortimentu odrůd hrachu polního.
Fomová hniloba brukvovitých původce Leptosphaeria maculans, Leptospaheria biglobosa patří k významným chorobám řepky Patogen je řazen k původcům padání vzcházejících rostlin a kromě listových skvrnitostí na jaře a na podzim je původcem nouzového dozrávání – suché hniloby kořene řepky. V rámci projektu je vytvářena síť pozorovacích stanovišť, kde je sledován výskyt askospor patogena v ovzduší, jsou zaznamenávány první příznaky napadení a pomocí molekulárních technik je diferencován výskyt L. maculans a L.biglobosa. První výsledky zastoupení L.maculans a L.biglobosa ukazují, že ve sledovaných oblastech severní Moravy převažovalo zastoupení Leptosphaeria maculans.
V článku je popsán výskyt chorob v řepce v ČR v letech 2007 a 2008.
Cílem práce bylo prostřednictvím maloparcelového pokusu založeného na dvou agroekologicky odlišných stanovištích, ve dvou pěstitelských variantách (low a high input) a ve třech pokusných letech, zjistit a vyhodnotit výnos semen, obsah oleje v semeni a obsah mastných kyselin v oleji lnu setého olejného, odrůda Lola (Linola typ). Pomocí standardních laboratorních analýz k hodnocení parametrů nátěrů potom posoudit vhodnost využití oleje v průmyslu nátěrových hmot. Výnos semen se pohyboval od 0,29 t.ha-1 do 2,35 t.ha-1, když statisticky průkazné rozdíly (P = 0,01) byly zjištěny mezi lokalitami, ročníky i použitými variantami pěstování. Průměrný obsah oleje v semeni kolísal od 36,6 % do 44,0 %. Vliv lokality nebyl průkazný, vliv ročníku a varianty na olejnatost semen byl vysoce průkazný (P = 0,01). Obsah kyseliny linolové v oleji se pohyboval od 75,86 % do 76,78 % a ovlivněn byl především lokalitou a dále variantou.
Pro šlechtění kmínu kořenného je kromě bežných šlechtitelských metod používána také biotechnologická metoda tvorby DH rostlin. Tato metoda nebyla v čeledi Miříkovitých doposud použita kromě mrkve. Ve společenosti Agritec Šumperk je vyvíjena metodika vhodna pro použití DH u kmínu.
Kmín kořenný je rostlinou, která má velmi malou konkurenční schopnost proti většině plevelných druhů. Z tohoto důvodu je proto velmi důležité, především z hlediska dvouletého pěstování kmínu, počítat se správně zvolenou a vhodně načasovanou herbicidní ochranou. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany kmínu kořenného byly založeny polní pokusy v čisté kultuře. Herbicidní preemergentní ošetření porostů kmínu bylo prováděno na odrůdě se standardní délkou vegetační doby - Kepron. Cílem pokusů bylo zjistit rozdíly ve výnosu nažek a obsahu silice u použitých preemergentně aplikovaných herbicidů. Mimo jiné bylo také cílem posoudit rozdíly mezi selektivním působením různých typů herbicidů na rostliny kmínu kořenného, včetně rozdílných dávek. Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že do pokusu zařazené herbicidy vykazovaly dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.
Byl sledován vliv insekticidního moření na poškození vzcházejícího hrachu listožravými brouky rodu Sitona, včetně následujících škod způsobených larvami těchto nosatců. Byl prokázán pozitivní vliv moření na poškození hrachu i z pohledu nižšího napadení hrachu kyjatkou hrachovou.
Byl studován vliv chemických přídavných látek (acetosyringone,AS; L-cysteine, CYS; dithiothreitol, DTT; glutathione, GSH; cellulase, CEL; pectinase, PEC) a světelného režimu (16/8 den / noc, 16L/8D; stálé osvětlení, 24L; stálé zatemnění, 24D) během kokultivační periody explantátů hrachu s Agrobacterium tumefaciens na efektivitu transformace. Optimální podmínky byly stanoveny při 48h kokultivaci za 20+/-2 °C, 50 mg l-1 CYS, 100 µM AS, 16L/8D fotoperiodě.
Vybraný soubor 20 meziliniových F1 hybridů Brassica napus L. bylo hodnoceno z hlediska jejich schopnosti produkovat dihaploidní (DH) rostliny odvozené z mikrospórové kultury následně využitých ve šlechtitelském projektu Česká Řepka. Všechny testované genotypy byly schopny regenerovat embrya z mikrospór podle standardizovaného protokolu, který byl již dříve upraven pro odrůdy/šlechtitelské linie České Řepky; byly zjištěny významné rozdíly v tvorbě embryí mezi jednotlivými genotypy. Fertilní DH regeneranti byly získáni z 12 linií souboru. Ostaních 8 linií v podstatě netvořilo DH rostliny z různých důvodů, zejména v důsledku změněné morfologie mikrosporórových embryí ve spojení s omezenou schopností klíčení/konverze a v důsledku neúspěšného ošetření kolchicinem, které mělo za následek haploidní nebo mixoploidní (chimerické) regeneranty vykazující částečnou nebo úplnou sterilitu.
Byla presentována metoda transformace rostlin hrachu setého pomocí agrobakteriální transformace jednak s využitím in vitro a také in vitro protokolů. demonstrovali jsme úspěšnou transformaci s využitím pBIN19 konstruktu obsahujícím T-DNA s reporterovým genem GUS pro histochemickou detekci a selekčním markerem genu NPTII rezistence ke kanamycinu aplůikovaný na 6 genotypech hrachu. byla nalezeny optimální podmínky transformace a integrace transgenu byla prokázána pomocí PCR a Southern blotingu v regenerantech T1 a T3 generace.

Stránky