Přečtěte si více

The effects of two pyrethroids and one combination of organophosphate and pyrethroid (alpha-cypermethrin, etofenprox, chlorpyrifos + cypermethrin) on Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) (Coleoptera: Curculionidae) were tested under field conditions in the Czech Republic in 2006 – 2008. Significant differences in the effects of the compared insecticides on C. pallidactylus were recorded in the years (2006, 2007, 2008). It was less important and somewhat less complicated to establish the most suitable time for spraying in the case of the chlorpyrifos + cypermethrin combination in comparison with the pyrethroids applied separately. The effectiveness of the tested insecticides was markedly influenced by the time of spraying. The effects of the pyrethroids applied singly achieved results comparable to that of the chlorpyrifos + cypermethrin combination only at the optimal spraying time.
Na pokusných pozemcích zkušebních stanic v Šumperku a Opavě je od roku 2000 prováděn monitoring nejvýznamnějších chorob ozimé řepky olejky. V rámci mezistaničních zkoušek výkonu bylo v letech 2006 až 2008 vyhodnoceno na 50 nově vyšlechtěných genotypů ročně. Vybrané materiály pocházely ze šlechtitelských pracovišť v Opavě, Slapech u Tábora a Chlumci nad Cidlinou. V rámci zkoušek byla hodnocena odolnost genotypů k chorobám, zejména vůči fomové hnilobě brukvovitých (Leptosphaeria maculans) a bílé hnilobě řepky (Sclerotinia sclerotiorum). Tyto choroby způsobují každoročně hospodářské škody a ekonomické ztráty na výnosech. V příspěvku jsme porovnali vliv mateřské lokality na odolnost vyšlechtěných genotypů ozimé řepky vůči vybraným chorobám v různých povětrnostních podmínkách Opavy a Šumperku a vliv intenzity napadení na výnos.
Popis jednotlivých chorob, které se vyskytují v porostech řepky v prvním roce vegetace a možnosti ochranných opatření proti nim.
Významnou chorobou v porostech ozimé řepky v jarním období, jejíž výskyt můžeme eliminovat fungicidním ošetřením v době květu, je hlízenka obecná způsobená houbou Sclerotinia sclerotiorum. Vizuální příznaky napadení rostlin se zpravidla objevují v době tvorby šešulí, dozrávání až sklizňové zralosti. Choroba způsobuje každoročně vysoké výnosové ztráty. Příspěvek poukazuje na nebezpečí vzniku infekce porostů řepky a doporučuje vhodné způsoby fungicidního ošetření.
The original restorer line BO20 contained 31µmol/g GSL in seeds, but by crossing this line with various low GSL CMS lines, followed by repeated selection of fertile segregants, we were able to obtain fertile lines with a mean GSL content in seeds of 11.8 µmol/g. This result confirmed that the gene(s) controlling the GSL content are not closely linked to the fertility restorer gene. The results confirm, that the SCAR marker SG34 is closely associated with the fertility restoring allele, and facilitates so the selection of fertile segregants; however, the marker is unable to distinguish between the homozygous RfRf and the heterozygous Rfrf genotypes.
Prognóza fomy v řepce
Prognoza fómové hniloby v řepce v ČR
Cílem prací bylo zvýšit vypovídací schopnost laboratorních a polních zkoušek hodnocení zdravotního stavu řepky olejky v odrůdových pokusech a v testování přípravků na ochranu rostlin. Zkoušky byly zaměřeny na významné patogeny řepky olejky Sclerotinia sclerotiorum a Leptosphaeria maculans, L. biglobosa. Práce probíhaly v laboratorních a polních podmínkách. Pracovali jsme s izoláty patogenů původem z ČR, šlechtitelskými materiály a odrůdami řepky olejky ozimé. U S. sclerotiorum jsme hodnotili vliv inokulace listových řapíků myceliem na průběh infekce a vliv umělé inokulace půdy sklerociemi patogenu na napadení. U vybraných materiálů řepky jsme sledovali obsah glukosinolátů ve stoncích a listech řepky. U patogenů L. maculans, L. biglobosa jsme v polních podmínkách ověřovali vliv foliárního ošetření konidiosporami těchto patogenů na zdravotní stav.
Podzimní škůdci se nevyskytují v nebezpečných počtech pravidelně. Výskyty slimáčků a larev housenic pilatky řepkové se na jednotlivých loklaitách v jednotlivých ročnících výrazně liší. Jednás e tedy o typické nepravidelně se vyskytující škůdce. Výskyty dřepčíka olejkového a dřepčíků rodu Phyllotreta byly v posledních letech velmi nízké, ekonomicky bezvýznamné. Asi od roku 2005 se v porostech téměř nevyskytují hálky na kořenech a hypokotylech způsobované larvami krytonosce zelného. Zcela nečekaně ale také zcela ojediněle se ve větším počtu objevovaly housenky osenic a můr (osenice polní, osenice vykřičníková, osenice ypsilonová, můra zelná).Jistou stálost vykazují snad jen výskyty larev květilek.
Podrobný monitoring letové aktivity stonkových krytonosců (C. pallidactylus; C. napi) přispívá ke zpřesnění načasování insekticidních aplikací na tyto škůdce. Zjišťování celkového množství samiček ve sběrech umožňuje určit nebezpečnost náletu, sledování postupného zvyšování podílu zralých samiček umožňuje zpřesnit termín aplikace. Vliv termínu aplikace na účinnost insekticidů na stonkové krytonosce byl vyhodnocen v polních pokusech založených v roce 2010 na lokalitách Šumperk, Troubsko a Opava.

Stránky