Vhodnou předplodinou je jetelotravní směska, dále ozimé obilniny a brambory. Len se obvykle řadí na konec trati po hnojení organickými hnojivy. Méně vhodné nebo nevhodné předplodiny jsou jarní obilniny, rozorané louky, ozimá řepka (možný výskyt fusarióz), žito (napadené plísní sněžnou), kukuřice (ošetřená triaziny). Po sobě se může len pěstovat za 6–7 let. Vegetační doba se pohybuje kolem 150–170 dní.
Len olejný má relativně nižší nároky na výživu než ostatní hlavní plodiny. V porovnání s přadným lnem se doporučuje zvýšení dávky N a K. Většinou postačuje dávka N 30–40 kg.ha−1 před setím. P a K hnojiva se doporučují aplikovat na podzim na strniště nebo podmítku v dávce 70–90 kg P2O5 a 90–120 K2O.ha−1. Hnojení lnu olejného během vegetace se nedoporučuje. Rovněž se nedoporučuje hnojení hnojem přímo ke lnu a také vápnění.
Příprava půdy je v podstatě obdobná jako u lnu přadného. Půdu připravujeme podle předplodiny. Po obilninách podmítka (do 0,10 m), uvláčení pozemku (vzejití plevelů), podzimní orba jen tak hluboko, aby se nevyorala spodina. Musíme věnovat pozornost dokonalému urovnání pozemku. Vhodným způsobem předseťové přípravy půdy po smykování a aplikaci hnojiv je použití kombinátoru. Kvalitního osiva se seje (HTS nad 6 g, polní vzcházivost nad 80 %) brzy na jaře (koncem března nebo začátkem dubna) většinou do obilních řádků (125 mm). Norma výsevu 60–75 kg.ha−1 (max. 600–800 rostlin na m2). Len sejeme do hloubky 20–30 mm.
Pro usnadnění sklizně je možno porost desikovat přípravkem Reglone v dávce 3–4 l.ha−1 na začátku plné zralosti. Sklízí se přímo obilními žacími mlátičkami 7–10 dní po desikaci. Při pozdní sklizni dochází ke ztrátám semene vypadáváním. Kombajn se pro sklizeň upraví (nastavení bubnu a síta) jako při sklizni ozimé řepky. Při polehnutí lnu lze provést sklizeň v plné zralosti vytrháváním kombinovanými sklízeči na len. Sklizené semeno je nejlépe ihned přečistit a dosoušet aktivní ventilací na roštech. Průměrné výnosy semene u lnu olejného v ČR kolísají od 1,27 do 1,58 t.ha−1 Při dodržování nejdůležitějších agrotechnických zásad pěstování lze dosáhnout v praxi výnosu 1,5–2,2 t.ha−1.