Šlechtění luskovin

Šlechtění luskovin má velký význam jak pro zvýšení kvality produkce, tak zlepšení úrovně hospodářských vlastností. Šlechtění hrachu v ČR má jasnou koncepci a ve spolupráci několika šlechtitelských a výzkumných organizací zajišťuje dostatek kvalitních odrůd, které jsou registrovány a pěstovány i v ostatních zemích EU. V rámci několika národních i mezinárodních výzkumných projektů jsou získávány nové poznatky o vlastnostech šlechtitelského materiálu a jsou prakticky aplikovány do nově vytvářených genotypů. Prvním předpokladem vytvoření nové konkurenceschopné odrůdy je stanovení vhodného cíle šlechtění. Na šlechtitelském postupu se dále významně podílí i výběr rodičů a dále zvolení vhodné hybridizační metody. Klasické šlechtitelské postupy je zapotřebí v současné době obohatit v souladu s celosvětovým trendem o metody využívající poznatků molekulární biologie. Od roku 1999 byly v ČR registrovány odrůdy pouze tohoto růstového typu. Jedním z hlavních cílů šlechtění v současné době je šlechtění provést screening genetických zdrojů kolekce luskovin, z hlediska rezistencí vůči biotickým (choroby, škůdci) a abiotickým (klimatické vlivy) faktorům a požadovaných kvalitativních vlastností. Detekovat vhodné genotypy je nutné pomocí konvenčních, ale i moderních molekulárních metod.

Hrách setý (Pisum sativum L.) patří k nejvýznamnějším a nejpěstovanějším luskovinám v ČR. Po vstupu do EU jsou v naší republice registrovány nejlepší evropské odrůdy. České odrůdy patří tradičně k nejlepším v registrovaném sortimentu. Šlechtění hrachu se v posledních letech soustředilo na znaky ovlivňující výnos, tj. především poléhavost, která byla řešena zavedením vysoce výkonných odrůd, typů s redukovanou listovou plochou (afila, semi leafless typů). V posledních letech se šlechtění hrachu orientovalo na zvýšení odolnosti ke komplexu významných chorob. Podařilo se získat řadu genetických zdrojů rezistence ke komplexu houbových chorob (er 1, Fw, Fnw,) a virózám (En, sbm 1), které jsou využívány ve šlechtitelském procesu. V rámci šlechtění na rezistenci k houbovým a virovým patogenům byly provedeny sběry napadených rostlin a určeno spektrum nejčetnějších původců chorob na území ČR. Získané izoláty byly kultivovány na živných médiích a pomocí dostupných klíčů rozlišeny. Bylo určeno spektrum fusárií vyskytujících se na několika pěstitelských lokalitách ČR. V porovnání na diferenciačním souboru linií hrachu byly rozlišeny rasy Fusarium oxysporum f. sp. pisi. K testování proti jednotlivým patogenům (Fusarium, Rhizoctonia, Ascochyta komplex, Erysiphe) jsou rutinně používány inokulační fytopatologické metody. Pomocí těchto standardních a modifikovaných metod byly rutinně otestovány velké soubory polních i dřeňových hrachů. Na základě výsledků těchto testů byl vybrán nejperspektivnější materiál, který vykazoval rezistenci k padlí, fusáriovému vadnutí a kořenomorce, kořenové spále a virózám. Získané zdroje odolnosti byly ve spolupráci několika organizací (AGRITEC, SELGEN a. s. a SEMO a.s.) využity v hybridizačním procesu k tvorbě nového šlechtitelského materiálu, který bude sloužit jako základ pro tvorbu nových odrůd, jak polního, tak dřeňového hrachu. Potomstva nově vytvořených kombinací jsou množena a pomocí selekčních metod byly vybrány materiály, splňující parametry rezistence při zachování požadovaných vlastností ideotypu hrachu.

V současné době se klade velký význam i šlechtění na kvalitu zásobních látek. Hrách je využíván hlavně v krmivářském a potravinářském průmyslu, je možné ho využít i pro průmyslové zpracování. Problematika stagnace a poklesu N látek v semenech hrachu určeného pro krmivářský průmysl, je velmi aktuální otázkou. Přestože je šlechtění hrachu na vysoký obsah zásobních bílkovin obtížné, je nutné zlepšení kvality a zvýšení konkurenceschopnosti nových odrůd hrachu věnovat pozornost. Obsah bílkovin stejně jako výnos je komplexní znak geneticky polygenně založený. Charakter dědičnosti ztěžuje selekční výběry. Negativní korelační vztahy mezi vyšším obsahem N‑látek, výnosem a horším zdravotním stavem signalizující kritická místa a ty je potřeba ve šlechtění překonávat. Přítomnost moderních výkonných odrůd, kvalitních zdrojů rezistence a nových efektivních metod testování by mohla tuto bariéru prolomit.

Dalším šlechtitelským cílem je získat nové poznatky o kvalitativních parametrech hrachu, které by sloužily jako podklad pro tvorbu nových odrůd s příznivými složkami určenými pro potravinářské využití. Jedná se zejména o obsah rezistentního škrobu, obsah některých vitamínů, karotenoidů, polyfenolů a dalších. Tvorba odrůd s využitím těchto informací by mohla obohatit potravinářský trh o surovinu s pozitivním účinkem na zdraví lidí. V neposlední řadě je zajímavá i otázka šlechtění na obsah škrobu a amylózy pro nepotravinářské využití, kterému jsme se v AGRITECU v minulých letech rovněž podrobně věnovali. Byl proveden screening a vyhodnocení odrůd a linií na obsah škrobu, amylózy/amylopektinu a N‑látek u kolekce genových zdrojů hrachu, jehož výsledky byly plně publikovány.

WAT – raná odrůda lupiny bílé ve Státní odrůdové knize zapsána od roku 1996, neobsahuje hořké látky, s výnosovým potenciálem 3 – 5 t / ha. Vhodná do ŘVT, BVT, snáší i neutrální půdní reakci. Vysoký obsah N-látek. Vyšlechtila Poznanska Hodowla Roslin sp. z o.o. Stacja Hodowli Roslin Wiatrowo, Polsko.

JUNO – odrůda lupiny žluté s krátkou vegetační dobou ve Státní odrůdové knize zapsána od roku 1996, termoneutrální, neobsahuje hořké látky. Vysoký obsah N-látek, semen a zelené hmoty. Vhodná do ŘVT, BVT, tolerantní k nízkému ph (ph 4,8). Vyšlechtila Poznanska Hodowla Roslin sp. z o.o. Stacja Hodowli Roslin Wiatrowo, Polsko.

PIEŠŤANSKÝ – středně raná odrůda bobu zahradního (Faba vulgaris var. major) ve Státní odrůdové knize zapsána od roku 2004. Středně vysoká odrůda, vhodná do ŘVT a BVT s dobrou odolností k antraknóze a hnědé skvrnitosti. Vysoká potravinářská kvalita semen s dobrou vařivostí. Využití: jako potravina v zeleném, nebo zralém stavu a jako zelenina pro přípravu salátů. Vyšlechtila Šľachtiteľská stanica Horná Streda, a.s. Slovensko.

PETRA – poloraná ordůda fazolu zahradního, keříčkového typu, ve Státní odrůdové knize zapsána od roku 2004. Vhodná do KVT a teplého ŘVT. Velmi dobrá odolnost k poléhání, středně dlouhé zelené lusky, nasazené v horní části koruny, velké bílé semeno (HTS 350–410 g). Dobrá odolnost k antraknóze, bakterióze. Určená pro výsev do řádků 125 mm a přímou kombajnovou sklizeň. Vyšlechtila Šľachtiteľská stanica Horná Streda, a.s. Slovensko.