Šlechtění nových odrůd některých plodin, které jsou v portfoliu společnosti AGRITEC, sahá hluboko do historických počátků samotné existence ústavu jako takového, do 40.–50. let 20. století.
Přehled odrůd ZDE
V té době se v ČR šlechtil především přadný len na čtyřech pracovištích a to na šlechtitelské stanici v České Bělé (odrůdy přadného lnu Keřkovský – 1938, Horal – 1950, Rekord – 1950, Modran – 1952, Věra – 1959, Belan – 1971, Horan – 1982), na pracovišti v Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem (Domanínský jemný, Domanínský výnosný – 1937), a v tehdejším výzkumném ústavu přadných rostlin v Šumperku Temenici (odrůdy přadného lnu Šumperský jemný – 1946, Šumperský lužický – 1948, Šumperský olejnopřadný – 1948, Textilák – 1950) a později na šlechtitelské stanici Slapy u Tábora (Agron – 1988, Bonet – 1996, Jordán – 1998).
S historií společnosti AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. jsou pak spjaty odrůdy přadného lnu (Texa – 1991, Jitka – 1996, Venica – 2007, Rina – 2009) a dále pak především odrůdy olejného lnu Amon (2007), Raciol (2011), Agriol (2016), Agram (2017) a Astella (2020) – viz Odrůdy lnu.
Změna šlechtitelských směrů u lnu setého (Linum usitatissimum L.) nastala zejména v prvních letech 21. století, a především pak po vstupu ČR do EU 1. 5. 2004. Vlivem nepříznivých okolností zejména v prvním desetiletí 21. století (odbourání dotací na pěstování přadného lnu, invaze levné lněné suroviny a zboží ze zemí Asie) došlo k poklesu ploch přadného lnu v Evropě, jak v západních zemích (Francie, Holandsko, Belgie), tak i v zemích východní Evropy, nevyjímaje ani Českou republiku. Poprvé v historii pěstování přadného lnu v ČR však došlo i k rušení tírenských závodů a provozů a během několika let došlo ke kompletnímu zániku celého tohoto zpracovatelského sektoru.
Dopad těchto nepříznivých vnějších okolností se negativně promítnul i do šlechtitelské práce společnosti AGRITEC, která musela rychle zareagovat na tuto situaci a z tohoto důvodu bylo v roce 2010 definitivně ukončeno šlechtění odrůd přadného lnu. Veškerá pozornost se zaměřila na šlechtění odrůd olejného lnu s novými kvalitativními vlastnostmi semene (diferencovaný obsah MK, vyšší obsah lignanů, nižší obsah kyanogenních glykosidů) předurčující různé směry využití olejného lnu a tím zvýšení jeho užitkovosti.
Výsledky tohoto šlechtění představují dále popsané čtyři odrůdy olejného lnu:
Odrůdy lnu vyšlechtěné v Agritecu – přehled
Mezinárodní databáze lnu (International Flax Data Base – IFDB)
Mezinárodní databáze lnu je ve společnosti AGRITEC vedena a koordinována od roku 1994. Managerem této databáze byl v letech 1993–2019 Ing. Martin Pavelek, CSc.
Historii vzniku této mezinárodní databáze předcházelo dlouhodobé „mapování“ genetických zdrojů lnu evropských genových bank a výsledky této „mravenčí“ práce byly shrnuty v souhrnné publikaci: ECP/GR Flax genetic resources in Europe. Ad hoc meeting, 7–8 December, 2001, Prague, Czech Republic, L. Maggioni, M. Pavelek, L. J. M. van Soest and E. Lippman, compilers. 80 pp.
Tato databáze v současné době zahrnuje data 11 141 genových zdrojů přadného a olejného lnu 22 přispívajících genových bank z 15 zemí. Během existence této databáze se několikrát měnila její struktura, co se týká pasportních a popisných deskriptorů, až se nakonec ustálila na souboru ECP/GR deskriptorů, tzv. Multicrop Passport Descriptors (MCPDs).