Přečtěte si více

Ľanový olej je rastlinným olejom z olejnatých semien a má cenné nutričné zloženie. Z uvedeného dôvodu bola realizovaná klinická štúdia na vybranej skupine žien, kritériami výberu probandiek bol vek, fajčiarske návyk, hormonálna liečby a užívanie ďalších výživových doplnok s obsahom omega-3 a omega-6 mastných kyselín. V prvej fáze výskumu sa zhodnotil biologický materiál a konzumácie ľanového oleja. V semenách a v oleji vybraných olejných odrôd (Raciol, Recital) ľanu siateho (Linum usitatissimum L.) boli analyzované obsahové látky. Analýza percentuálneho zastúpenia mastných kyselín bola realizovaná podľa normy ČSN EN ISO 5508 a analýzy oleja sa uskutočnili podľa internej metodiky, ktorá vychádzala z normy ČSN EN ISO 659. Zistený podiel tuku bol v ľanových semenách v rozsahu 40,8 - 42,9 %. Z mastných kyselín bol zistený najvyšší podiel polynenasýtenej mastnej kyseliny – kyseliny linolénovej, ktorý bol v semenách v rozsahu 37,1 - 61 % a v ľanovom oleji 29,8 - 61,9 % (s vyšším obsahom pri odrode Recital). Podiel kyseliny linolovej bol naopak vyšší v prípade odrody Raciol, v ľanových semenách dosahoval 17,0 - 39,1 % a v oleji 15,5 - 39,8 %. Ďalšia etapa výskumu bude zameraná na zhodnotenie benefitu konzumácie ľanového oleja

The aim of this work was to present developed list of descriptors for Linum usitatissimum L.. The lack of complete tool, needful for evaluation and characterization of genetic resources, was the main purpose of its creation. The list of descriptors was developed through international cooperation of three institutions – Agritec Plant Research Ltd.. Šumperk, N. I. Vavilov Research Institute of Plant Industry in Petersburg and Slovak University of Agriculture in Nitra. It consists from three main parts. In general chapters the origin, taxonomy and morphology of species L. usitatissimum L. is characterized. The list of descriptors by itself forms the second part. The methodologies for descriptors creation and evaluation of genetic resources, then the passport descriptors and the descriptors for characterization and evaluation are placed in this part. In the third part are the attachments – the list of growing stages and reference varieties. The list of descriptors was processed as the combination of five existed international systems for evaluation. As well the experiences of involved experts are the guarantee of the originality, completeness, and wide utilization of this work.

V pěstitelských systémech zvyšuje len olejný biodiverzitu zemědělské výroby a nezatěžuje další rostlinnou produkci. Jedním z požadavků pro řádně založené porosty je kvalitní a zdravé osivo, kterému předchází úspěšná semenářská produkce. Z8kladem efektivní produkce je dodržení základních pěstitelských parametrů a potřeb olejného lnu.d.

Příspěvek reaguje na změny hospodářského typu u lnu setého Linum usitatissimum L. pěstovaného v České republice. Pěstování a šlechtění přadného lnu bylo v České republice prakticky ukončeno a veškerá pozornost se v současnosti zaměřuje na šlechtění a pěstování olejného lnu. Pro zvýšení užitkovosti olejného lnu jsou v příspěvku prezentovány a diskutovány různé směry šlechtění s cílem diferenciace konečného produktu pro vybranou cílovou skupinu uživatelů.

The chapter is dealing with flax and linseed (Linum usitatissimum L.) methods of breeding. At the beginning of the chapter the survey of flax growing in Europe and in the world is presented followed by description of the work with flax and linseed genetic resources, International Flax Database, conventional and unconventional methods of breeding. The chapter is closed with the Internet link to the European catalogue with flax and linseed varieties.

The use of digital image analysis (DIA) for characterization of varieties is much quicker and easier than conventional morphometric methods. This non-destructive, highly effective technique employs an inexpensive imaging system, which allows image acquisition, image processing and feature extraction. In this study digital image analysis was used for the detection of assumed duplicates in the germplasm of a flax/linseed collection, based on petal measurements. A group of 131 different flax/linseed varieties was used in tests for defining key features. The aim of the investigation was to determine if petal size could be used to distinguish compared accessions (doubles, triples, quadruples). The linear regression model used for feature assessment enabled successful identification of the dissimilarity or similarity among tested accessions. The position and distance of accessions in groups of clusters were obtained by hierarchical cluster analysis. Duplicates in the germplasm of the flax collection were confirmed by non-significant statistical differences between tested accessions. Based on the passport descriptor ACCENAME analysis it was revealed that out of 97 evaluated couples 81(83.5%) showed a significant difference in petal size, resulting in the conclusion that they are not real duplicates. Only 10 couples (10.3%) showed non-significant differences in petal size and shape could be considered as real duplicates. Six couples (6.2%) remained undetermined, as it was not possible to make a clear distinction using the above mentioned methods, due to the influence of year or other external factors. Image analysis followed by hierarchical cluster analysis was recommended as one of the methods useful for the characterization and rationalization of a germplasm collection. (C) 2011 Elsevier B.V. All rights reserved.

The aim of our work was to characterize linseed (Linum usitatissimum L.) genotypes divided into groups with high and low content of alpha-linolenic acid (ALA). Out of 32 linseed genotypes, 68.75 % represented high alpha-linolenic genotypes and 31.25 % were genotypes with low ALA content. Proportional representation of fatty acids was realized according to the norm (Czech O ce for Standards, Metrology and Testing, 1994). Oil content was analyzed according to the internal methodology of Agritec Ltd., based on the norm (Czech O ce for Standards, Metrology and Testing, 2011). The content of total fat ranged from 36.22 % to 46.35 %, that of ALA from 1.10 % to 65.20 %, and that of linoleic acid (LA) from 11.10 % to 75.00 % in the analyzed seed samples within all groups. The genotypes were divided also according to the seed color and a linear correlation between all three parameters within these groups was observed. Negative linear dependence was con rmed between parameters; ALA and LA content in the groups: high ALA brown seed (p < 0.0001; correlation coe cient (r) = –0.70), and high ALA yellow seed (p < 0.001; r = –0.36). Also, positive linear dependence between the total fat and the LA content in the groups: low ALA brown seed (p < 0.001; r = 0.34); low ALA yellow seed (p < 0.0001; r = 0.62), was found.

Šlechtění lnu (Linum usitatissimum L.) má v České republice dlouhodobou tradici spadající již do počátku minulého století. V té době se šlechtily především odrůdy přadného lnu a lnářské odvětví mělo v tomto období relativně významné postavení podporované i zpracovatelským tírenským průmyslem. Situace se začala dramaticky měnit již v prvních letech 21. století a zejména pak po vstupu ČR do EU 1. 5. 2004. Vlivem nepříznivých okolností zejména v prvním desetiletí 21. století (odbourání dotací na pěstování přadného lnu, invaze levné lněné suroviny a zboží ze zemí Asie, především Číny) došlo k poklesu ploch přadného lnu v Evropě, jak v západních zemích (Francie, Holandsko, Belgie), tak i v zemích východní Evropy, nevyjímaje ani Českou republiku. Poprvé v historii pěstování přadného lnu v ČR však došlo i k rušení tírenských závodů a provozů a během několika let ke kompletnímu zániku tohoto sektoru. Z tohoto důvodu bylo v roce 2010 ukončeno šlechtění odrůd přadného lnu a veškerá pozornost se zaměřila na šlechtění odrůd olejného lnu s novými kvalitativními vlastnostmi semene (diferencovaný obsah MK, vyšší obsah lignanů, nižší obsah kyanogenních glykosidů) předurčující směry využití olejného lnu.

V letech 2012 až 2014 byl studován vliv různých forem selenu, jeho příjem a potenciální toxicita u in vitro kultur lnu pro účely biofortifikace. V práci byly použity komerční odrůdy olejného lnu (Raciol, Amon), které byly testovány na pevných médiích a vybraných koncentracích selenu u kultur mnohonásobných prýtů. Selen ve formě seleničitanu sodného Na2SeO3 nebo selenanu sodného Na2SeO4 byl přidán do médií v následujících koncentracích: A = 0μM; B = 10 μM; C = 50 μM; D = 100 μM. U jednotlivých variant byl sledován vliv použitých forem selenu na růstové parametry a obsah selenu v biomase. Předběžné výsledky ukazují na stimulaci růstu v nízké koncentraci selenu při použití obou forem. Nicméně množství čerstvé biomasy během kultivace bylo vyšší v případě Na2SeO4, což se projevilo i menší toxicitou v in vitro kulturách lnu.

V letech 2008–2013 byly v polních podmínkách hodnoceny odrůdy olejného lnu na rezistenci proti houbovým chorobám. Rezistence odrůd olejného lnu k antraknóze (Colletotrichum lini) byla hodnocena v roce 2009 v inokulačním pokusu ve skleníkových podmínkách. V polních maloparcelkových pokusech vykazovaly rezistenci nebo střední rezistenci proti třem patogenům současně – Oidium lini, Septoria linicola a Alternaria linicola – odrůdy Recital a Jantar. Středně rezistentní proti dvěma patogenům současně – Oidium lini a Alternaria linicola – byly odrůdy Astral a Bilton a proti Oidium lini a Septoria linicola současně byla středně rezistentní odrůda Amon.

Zaplevelování porostů olejného lnu způsobuje nejen přímé kvantitativní škody spočívající ve sníženém výnosu semene, ale zároveň přispívá k rozvoji chorob lnu, zhoršuje podmínky pro mechanizovanou sklizeň, zhoršuje kvalitu semene a také může snižovat, pro případné další využití, kvalitu krátkého vlákna a koudele. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany olejného lnu byly založeny maloparcelní polní pokusy, na kterých byly aplikovány preemergentně i postemergentně vybrané herbicidy proti běžně se vyskytujícím dvouděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale především selektivita vůči rostlinám lnu. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele, při zachování požadované selektivity vůči rostlinám olejného lnu.

The aim of this work was to verify usefulness of image analyses software to determine genotype differences on quantitative linseed traits (Linum usitatissimum L.). Also the goal was to propose new quantitative characters of seeds suitable for determination infra-specific differences. The study was realized on seeds of 6 linseed genotypes from two harvested years – 2010 (5 genotypes), 2012 (5 genotypes). The 7 quantitative traits measured on whole seeds and 3 quantitative traits measured on longitudinal seed section were chosen. Seed samples were randomly selected from genetically and physically purified seeds. The experimental data were obtained by the software for image analysis with module for automatic measurement, from detailed digital images. The methodology for measuring parameters in micropyle region of flax seeds was proposed. According to results of descriptive statistics was found out that the smallest seeds had genotype Oural and the biggest seeds had genotypes Flanders and Recital. The three newly proposed characters from micropyle region of seed had shown higher variability than the traits measured on the whole seeds. Coefficient of variation had mostly values more than 10 %. The One- Way ANOVA confirmed statistically significant differences (p < 0.05) between all analysed samples in chosen quantitative traits. The results of the post hoc means comparison revealed that genotype Recital received the highest values of means and significantly differentiated from means of genotype Oural in the traits measured on whole seeds in both harvested years. Also there was found out that the Pearson correlation coefficient was mostly around r = 0.50 (p < 0.001), except two cases among traits - Area - Feret ratio and Diameter – Feret ratio. The correlations between parameters of micropyle seed region were found very weak (r < 0.50; p < 0.001).

Czech Journal of Genetics and Plant Breeding. 2015, 51(4), 123–141. ISSN 1212-197. Dostupné z: doi:10.17221/104/2015-CJGPB. [WOS:000365986200001]

In: Actual aspects of growing, processing and use of medicinal, aromatic and spice plants, Kežmarské Žĺaby, 16.-18.8.2015, book of proceedings. s. 49–53. ISBN 978-80-552-1393-4.

Úroda. 2016, 64(1), 44–49. ISSN 0139-6013

Industrial Crops: Breeding for BioEnergy and Bioproducts. New York: Springer, 2015, 233–263. Handbook of Plant Breeding, Vol. 9. DOI: 10.1007/978-1-4939-1447-0_11. ISBN 978-1-4939-1446-3

Úroda. 2015, 63(12), 36–38. ISSN 0139-6013.

Agrobase: informační noviny Agrární komory ČR. 2015(5), 20–21.