Přečtěte si více
Jako rozšiřující se a potenciálně nebezpečné choroby jsou v ČR uváděny zejména patogenní houby rodů Verticillium a Pyrenopeziza. Výskyt obou patogenních druhů je alarmující zejména v zahraničí, ale i v našich podmínkách je jim věnována pozornost. V polních podmínkách se zatím na sledovaných lokalitách výskyt P. brassicae nepodařilo potvrdit, Výskyt Verticillium sp. byl potvrzen izolací na agarovou živnou půdu, zatím se však nepodařilo patogena přesně určit.
Choroby fomová hniloba (původce L. maculans) a hlízenka obecná (původce Scl. sclerotiorum) jsou vážnými patogeny řepky v ČR. Ve sledovaných letech byla potvrzena silná závislost výskytu chorob na zařazení řepky do osevního postupu, lokalitě a použité pěstitelské technologii (fungicidní ošetření).
Choroby fomová hniloba a hlízenka obecná jsou vážnými patogeny řepky v ČR. Ve sledovaných letech 2000 - 2005 byla potvrzena silná závislost výskytu chorob na zařazení řepky do osevního postupu, lokalitě a použité pěstitelské technologii (Fungicidní ošetření).
Pro hodnocení vzniku rizika infekce patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa, původců fomového černání stonku řepky, v ozimé řepce byl v letech 2010 až 2012 využíván prognostický model proPlant. Model předpovídal optimální podmínky pro rozvoj patogenu a následnou míru rizika infekce řepky od poloviny srpna do konce listopadu. Prognóza byla zpracována pro 6 vybraných lokalit v systému proPlant. Vypovídací hodnota modelu se srovnávala se skutečnou situací na poli. Pro účely monitoringu houbových chorob byly založeny maloparcelkové pokusy s ozimou řepkou v blízkosti lokalit zařazených do systému proPlant. Výsledky výzkumu potvrdily správnost prognózy generované modelem proPlant, nicméně dle našich poznatků model na sledovaných lokalitách nadhodnocoval míru rizika vzniku infekce na podzim.
Nádorovitost kořenů brukvovitých (též boulovitost, hlenka, plasmodiofóra) je bezpochyby nejzávažnější chorobou brukvovitých rostlin a jednou z nejzávažnějších chorob rostlin vůbec. Přitom její význam narůstá, zejména proto, že je stále větším problémem dodržovat dostatečně dlouhé časové odstupy v zařazování brukvovitých rostlin do osevních postupů, řepka ozimá se seje dříve, její osevní plochy narůstají a stále častěji se používají brukvovité meziplodiny.
V letech 2011 až 2013 byla prováděna signalizace výskytu askospor patogena Sclerotinia sclerotiorum na petálech řepky a následně před sklizní zhodnocen výskyt bílé hniloby řepky ve sledovaných pokusných porostech na Šumpersku a Opavsku. Na výskyt choroby má vliv především průběh počasí, zejména půdní vlhkost v dubnu a suma srážek v průběhu kvetení, dalším faktorem je vliv lokality a přítomnost patogenu v porostech. Výskyt bílé hniloby na obou sledovaných lokalitách v roce 2011 byl hodnocen jako střední až vyšší, v letech 2012 a 2013 jako nízký až střední. Nízký úhrn srážek v průběhu kvetení v posledních 2 letech, sucho a nadprůměrné teploty ovlivnily výsledky signalizace, kdy procento infikovaných petálů činilo od 0 do 6 % v Rapotíně a 0 až 35 % v Opavě. Nejvyšší infekci petálů v roce 2011 odpovídaly i nejvyšší výskyty bílé hniloby řepky 48 % v Rapotíně a 29 % v Opavě. V roce 2013 bylo do sledování zařazeno hodnocení výskytů primární a sekundární infekce v provozních porostech řepky na Šumpersku a Opavsku. Na sledovaných lokalitách převažovala sekundární infekce rostlin askosporami patogenu.
Předkládaná metodika je vystavěna na podobných výchozích principech, tedy na monitoringu letové aktivity dospělců v porostech pomocí žlutých misek a na rozborech sběrů z misek. Také rozhodnutí o nutnosti insekticidního zásahu je přijímáno a termín aplikace je určován na základě výsledků pravidelně se opakujících rozborů dospělých brouků zachycených v miskách. Rozdíl oproti předcházejícím metodikám je dán mírou podrobnosti rozborů. V předkládané metodice je kladen důraz nejen na zaznamenávání počtů jedinců důležitých druhů v jednotlivých sběrných dnech, ale především na rozlišení samců a samic u důležitých druhů (k. čtyřzubého a k. řepkového) a u samic pak o určení jejich připravenosti na kladení (na základě stavu ovogeneze v ovariolách). Rozdíl tedy spočívá v míře podrobnosti rozborů sběrů dospělců z misek. Na základě podrobných rozborů sběrů lze výrazně zpřesnit rozhodnutí o nutnosti insekticidního zásahu a načasování případné insekticidní aplikace (též s ohledem na určitý druh insekticidu). Smysluplné využití metodiky pro praktické účely předpokládá u uživatele určité rostlinolékařské znalosti (užitá zemědělská entomologie vyučovaná na zemědělských univerzitách) a jednoduché laboratorní vybavení (entomologické pomůcky: měkké pinzety, zahnutá jehla; lupa umožňující 12–40 násobné zvětšení).
V šesti porostech řepky ozimé v Olomouckém kraji byla na podzim 2012 hodnocena distribuce larev květilky zelné (Delia radicum) a rostlin nesoucích symptomy poškození nádorovitostí kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Larvy květilek mají výraznou tendenci se v porostech agregovat do shluků, ohnisek výrazně vyššího napadení. Ve slabě nádorovitostí napadených porostech byly symptomatické rostliny agregovány do jednoho nebo dvou shluků. Rovnoměrná distribuce symptomatických rostlin v porostu byla spojená až s kompletním zamořením půdy původci této choroby.
Metoda využití molekulárních markerů pro diagnostiku houbových chorob řepky byla optimalizována na izolátech hub Verticillium dahliae, Verticillium longisporum a Leptosphaeria maculans. Byly nalezeny markery umožňující spolehlivou identifikaci a odlišení těchto patogenů.
Od roku 2000 probíhá v ČR testování nových genotypů ozimé řepky v mezistaničních předzkouškách výkonu na vybraných stanovištích. Byly posuzovány zejména hospodářské vlastnosti včetně vyhodnocení výnosu a odolnosti vůči významným houbovým patogenům, které představuje Leptosphaeria maculas / L. biglobosa (původce fomové hniloby brukvovitých) a Sclerotinia sclerotiorum (původce bílé hniloby řepky). Nové genotypy ozimé řepky pocházely ze šlechtitelských stanic v Opavě, Chlumci nad Cidlinou a ve Slapech a byly testovány na vybraných lokalitách v Šumperku, Chlumci nad Cidlinou a v Kujavách. V letech 2010 až 2012 bylo každoročně testováno na 50 nových materiálů. Získané výsledky potvrdily šlechtění odolnějších materiálů vůči sledovaným houbovým patogenům při dosažení stabilního výnosu. Původ genotypů průkazně neovlivnil získané výsledky jejich odolnosti, přesto nejvyšší průměrné hodnoty odolnosti vůči vybraným patogenům před sklizní byly pozorovány u genotypů ze šlechtitelské stanice Opava a Chlumec nad Cidlinou.
Metoda využití molekulárních markerů pro diagnostiku houbových chorob řepky byla optimalizována na izolátech hub Verticillium dahliae, Verticillium longisporum a Leptosphaeria maculans. Byly nalezeny markery umožňující spolehlivou identifikaci a odlišení těchto patogenů. Pomocí těchto markerů bylo otestováno 54 vzorků rostlin ozimé řepky s různě výraznými příznaky houbových chorob. U velké části vzorků bylo prokázáno napadení patogenem Leptosphaeria maculans, byly nalezeny různé rasy tohoto houbového patogena. Napadení patogenem Verticillium spp. bylo prokázáno pouze ve dvou případech.
V článku jsou popsány možnosti ochrany porostů řepky ozimé proti bejlomorce kapustové (Dasineura brassicae) a krytonosci šešulovému (Ceutorhynchus assimilis). Článek vychází z výsledků polních pokusů prováděných v letech 2012 - 2013. V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.
Příspěvek komplexně popisuje dostupné možnosti ochrany porostů řepky olejky vůči bílé hnilobě řepky.
Cílem prací bylo ověřit vypovídací schopnost metody umělé polní inokulace jednotlivých rostlin řepky olejky myceliem patogena Sclerotinia sclerotiorum na počátku kvetení. Princip metody spočíval ve vnesení mycelia patogena do uměle poraněného stonku rostliny. Hodnocení bylo provedeno 6. a 8. den od založení. Byla hodnocena délka a hloubka infekce u 4 genotypů řepky olejky na dvou lokalitách Opava a Rapotín. Na lokalitě Opava byl stanoven obsah glukosinolátů v osivu a ve stoncích a listech řepky v den inokulace. Větší rozdíly v napadení byly zaznamenány v prvním termínu hodnocení. Byla zaznamenána vysoká pozitivní korelace mezi hloubkou infekce 6. a 8. den v Opavě, dále mezi obsahem glukosinolátů v osivu a délkou infekce a obsahem glukosinolátů ve stoncích a hloubkou infekce. Vysoká negativní korelace byla zaznamenána mezi délkou infekce 8. den a obsahem glukosinolátů v listech a mezi obsahem glukosinolátů v osivu a listech.
Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.
Jsou popsány dvě strategie infekce ozimé řepky hlízenkou - infekce askosporami přes květní plátky a přímá infekce báze rostliny myceliem ze sklerocií a důsledky obou těchto možností pro pěstitele. Dále je uveden přehled možností ochrany řepky proti tomuto patogenu.
Metodika popisuje přípravu inokulátu s konidiosporami patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa pro plošnou foliární inokulaci řepky olejky, eventuálně dalších brukvovitých plodin a inokulátu Sclerotinia sclerotiorum pro plošnou inokulaci půdy sklerocii patogenu při setí. Aplikace inokulátů z uvedených patogenů zvýšila napadení řepky olejky i za jinak nepříznivých podmínek pro jejich rozvoj a to při napadení patogeny L. maculans, L. biglobosa (původci fomového černání stonků řepky) až o 7,8 % a při napadení S. sclerotiorum (původce bílé hniloby řepky) až o 10 % vůči neošetřené kontrole dle hodnocení podle metodiky EPPO PP1/78 (3). V případě hodnocení napadení dle metodiky ÚKZÚZ (2008) činil rozdíl napadení variant inokulovaných uvedenými patogeny a neošetřenou kontrolou až 1 stupeň.
Ve vegetační sezoně 2013/2014 byl proveden monitoring houbových chorob ozimé řepky olejky a vyhodnocena jejich škodlivost. Zdravotní stav porostů řepky byl sledován ve dvou regionech, na Opavsku a Šumpersku.