Přečtěte si více

Při řešení ochrany hrachu před listopasy bylo prokázáno, že moření osiva insekticidními mořidly je nejvhodnější ochrana hrachu před těmito škůdci.Ověřovala se navržená metodika hodnocení požerků brouků na listech hrachu a byly také testovány různé druhy mořidel a postřiků v různých dávkách.

Nový druh Phomopsis pisi Ondřej sp. n. (Anamorphic Fungi – Coelomycetes) byl zaznamenán na lodyhách hrachu(Pisum sativum L.) na odrůdě Adept v Šumperku-Temenici . Tato houba způsobuje odumírání rostlin v době zelené zralosti. Nový druh se odlišuje od Phomopsis pisicola. Rozdíl je v délce a šířce konidií a kondiofor.

Metodika pěstování kmínu kořenného poskytuje nejen pěstitelům této plodiny ucelený návod pro zakládání, agrotechnické zásahy, sklizeň a následné využití kmínu kořenného.

V polních pokusech a na provozních plochách kmínu v tradicních pestitelských oblastech byl sledován výskyt patogenních hub. Pri vyhodnocení byly zjišteny rozdíly mezi jednotlivými lokalitami i mezi sledovanými rocníky.

V letech 2006–2008 byl zjištován obsah celkového škrobu, amylosy a rezistentního škrobu v semenech polního a dřeňového hrachu. Byly sledovány změny obsahu RS a sušiny u dřeňového hrachu v různých termínech technologické sklizně (tenderometrem).

Linie Petra, L-8 a 29H prokázaly vysoký stupeň rezistence v laboratorních inokulačních testech. Významně snižovaly infekční tlak antraknózy během vegetačního období. Ke zvýšení odolnosti bělokvětých bobů proti A. fabae bylo roku 2002 provedeno kombinační křížení Merlin x Petra. V inokulačních podmínkách byly selektovány odlišné fenotypy (barevně kvetoucí s černým hilem, barevně kvetoucí se světlým hilem, bíle kvetoucí s černým hilem a bíle kvetoucí s světlým hilem) se zvýšenou odolností k A. fabae. V generaci F4 (2005) byla ověřena úspěšnost selekce ve srovnání s výchozím materiálem a generacemi F2 a F3. U fenotypu barevně kvetoucího s černým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 64,3 % rostlin. U fenotypu barevně kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 2,6 % rostlin. - U fenotypu bíle kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 27,6 % rostlin. Tyto výsledky je možné považovat za významný posun.

Popis metod ochrany hrachu a dalších luskovin proti vybraným škůdcům na základě poznatků získaných při řešení projektu č. 1B44008

Popis výskytů a nebezpečnosti škůdců napadajících kmín v ČR a možnosti ochrany pomocí insekticidů a akaricidů proti nim.

In the study differences in seed morphology were investigated by digitalized image system software Nis-Elements v.2.3 (Lim, Prague, Czech Republic) based on scanning of size and shape and extracted parameters such as Area, MaxFerret, Elongation, Cirularity etc. of seeds of model crops - pea (large seedy crop) and flax (small seedy crop). The results of image analysis (determination of classes of highly contrasting seeds) were taken in comparison/correlation with agricultural important compounds in seeds can be helpfull in granding system of seed technology.

Ve skleníkových podmínkách inokulace bylo hodnoceno 16 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.) na náchylnost k druhu E. baeumleri. Na řapících a listech citlivých genotypů se hojně tvořily konidie a kleistocarpy. Jako zcela rezistentní zdroj proti E. baeumleri byl ve skleníku zjištěn pouze genotyp Tudor (Cebeco 4119). V polních pokusech bylo zařazeno 19 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.). Z nich měly vyšší stupeň odolnosti proti přirozené infekci E. baeumleri (Fallon, AC Melfort, Joel) pouze některé. K nejnáchylnějším genotypům v polních podmínkách patřily: Consort R, SGL 2024, SGL 1977 a Franklin. Kleistocarpy s 1–4x dichotomicky rozvětvenými vrcholky přívěsků se tvořily ve skleníkových a polních pokusech pouze u náchylných a velmi náchylných genotypů (SGL 444/2185, Consort R, SGL 2024, SGL 1977, LU 390-R2, Lifter, Highlight, Cebeco 1171 a Carneval R). Kontrolní genotypy bez genu er-1 (Komet, Adept a Gotik) byly v pokusech napadeny pouze druhem E. pisi.

Představena je současná situace v pěstování luskovin v Evropě. Jsou diskutovány negativní faktory v kontextu celosvětovém.

Pomocí molekulárních metod byla studována genetické a epigenetická stabilita dlouhodobé in vitro kultury vzrostných prýtů hrachu. Mikrosatelitními a retrotransposonovými markery nebyla zjištěny žádné významné změny. Tyto byly detekovány pouze pomocí metylačně citlivé analýzy (MSAP), kdy byl zjištěn 11 a 18% polymorfismus. Tyto změny v metylaci genomové DNA byly potvrzeny pomocí měření celkového zastoupení metyl-cytosinu metdou HPCE.

Komerčně snadno dostupné enzymy nabývají velkého významu ve zpracování a modifikacích lýkových vláken pro různé aplikace. V oblasti předúprav a zušlechťování lýkových vláken a textilií se objevuje několik nových enzymových technologií schopných modifikovat parametry vláken, dosáhnout požadovaných vlastností, zlepšit zpracovatelnost a ekologii. Mezi tyto technologie patří např. enzymatické rosení lnu, enzymová kotonizace, separace vláken konopí, enzymová předúprava lněných přástů před mokrým dopřádáním, aj. Tyto enzymové biotechnologie mohou přinášet výhody pro textilní, kompozitní a další technické aplikace. Výsledky a zkušenosti z laboratorních, poloprovozních a provozních ověřování prokazují schopnost vybraných enzymů rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz. Postřik Texazymem SER vede ke zvýšení výdajnosti dlouhého vlákna lnu o více než 40%.

Kmín kořenný je rostlinou, která má velmi malou konkurenční schopnost proti většině plevelných druhů. Z tohoto důvodu je proto velmi důležité, především z hlediska dvouletého pěstování kmínu, počítat se správně zvolenou a vhodně načasovanou herbicidní ochranou. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany kmínu kořenného byly založeny polní pokusy v čisté kultuře. Herbicidní preemergentní ošetření porostů kmínu bylo prováděno na odrůdě se standardní délkou vegetační doby - Kepron. Cílem pokusů bylo zjistit rozdíly ve výnosu nažek a obsahu silice u použitých preemergentně aplikovaných herbicidů. Mimo jiné bylo také cílem posoudit rozdíly mezi selektivním působením různých typů herbicidů na rostliny kmínu kořenného, včetně rozdílných dávek. Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že do pokusu zařazené herbicidy vykazovaly dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.

Byl sledován vliv insekticidního moření na poškození vzcházejícího hrachu listožravými brouky rodu Sitona, včetně následujících škod způsobených larvami těchto nosatců. Byl prokázán pozitivní vliv moření na poškození hrachu i z pohledu nižšího napadení hrachu kyjatkou hrachovou.

Byl studován vliv chemických přídavných látek (acetosyringone,AS; L-cysteine, CYS; dithiothreitol, DTT; glutathione, GSH; cellulase, CEL; pectinase, PEC) a světelného režimu (16/8 den / noc, 16L/8D; stálé osvětlení, 24L; stálé zatemnění, 24D) během kokultivační periody explantátů hrachu s Agrobacterium tumefaciens na efektivitu transformace. Optimální podmínky byly stanoveny při 48h kokultivaci za 20+/-2 °C, 50 mg l-1 CYS, 100 µM AS, 16L/8D fotoperiodě.

Vybraný soubor 20 meziliniových F1 hybridů Brassica napus L. bylo hodnoceno z hlediska jejich schopnosti produkovat dihaploidní (DH) rostliny odvozené z mikrospórové kultury následně využitých ve šlechtitelském projektu Česká Řepka. Všechny testované genotypy byly schopny regenerovat embrya z mikrospór podle standardizovaného protokolu, který byl již dříve upraven pro odrůdy/šlechtitelské linie České Řepky; byly zjištěny významné rozdíly v tvorbě embryí mezi jednotlivými genotypy. Fertilní DH regeneranti byly získáni z 12 linií souboru. Ostaních 8 linií v podstatě netvořilo DH rostliny z různých důvodů, zejména v důsledku změněné morfologie mikrosporórových embryí ve spojení s omezenou schopností klíčení/konverze a v důsledku neúspěšného ošetření kolchicinem, které mělo za následek haploidní nebo mixoploidní (chimerické) regeneranty vykazující částečnou nebo úplnou sterilitu.

Byla presentována metoda transformace rostlin hrachu setého pomocí agrobakteriální transformace jednak s využitím in vitro a také in vitro protokolů. demonstrovali jsme úspěšnou transformaci s využitím pBIN19 konstruktu obsahujícím T-DNA s reporterovým genem GUS pro histochemickou detekci a selekčním markerem genu NPTII rezistence ke kanamycinu aplůikovaný na 6 genotypech hrachu. byla nalezeny optimální podmínky transformace a integrace transgenu byla prokázána pomocí PCR a Southern blotingu v regenerantech T1 a T3 generace.