Přečtěte si více
Navržený výzkumný projekt řeší geneticko‑šlechtitelskou problematiku tvorby nového výchozího šlechtitelského materiálu hrachu (Pisum sativum L.), s rozšířenou genetickou variabilitou, obohaceného o výrazné, extrémní a unikátní vlastnosti (genetické a fenotypické markéry, rezistence, kvalita a pod.).
Předmětem řešení projektu je tvorba genotypů hrachu (Pisum sativum L.) se zvýšenou rezistencí k vybraným houbovým patogenům (Fusarium spp., Mycosphaerella pinodes, Rhizoctonia solani).
Hlavní cíle projektu jsou: 1) Využití nových syntetických cytokininových derivátů pro rostlinné biotechnologie - aplikace u rekalcitrantních plodin kmínu, lnu a hrachu. 2) Zvýšená responsivita a regenerační potenciál v prašníkových / mikrosporových kulturách kmínu, lnu a hrachu aplikací derivátů cytokininů, včetně produkce haploidních a dihaploidních regenerantů. 3) Nový šlechtitelský materiál - geneticky stabilizované a fenotypově charakterizované dihaploidní linie kmínu, lnu a hrachu s vysokým potenciálem finalizace v podobě kvalitativně nových odrůd předmětných plodin.
Cílem bylo vyvinout soubor molekulárně charakterizovaných rekombinantních introgresní linií (RIL) hrachu nesoucí na genetickém pozadí kulturního hrachu setého fragmenty planého hrachu. Prostudovat chování mobilních DNA elementů během genomové introgrese.
Identifikace genu Fw, zodpovídajícího za úplnou rezistenci k fuzáriovému vadnutí (Fusarium oxysporum f.sp. pisi - rase 1). Ověření hypotézy, že FRR2 lokus rezistence ke kořenové fuzáriové spále hrachu (Fusarium solani) odpovídá genům DRR206, pI39.
Cílem tohoto projektu je analýza pěstitelských technologií pro potravinářské, krmné a technické využití, porovnání kvality sklizené produkce v ekologickém zemědělství, intenzivním zemědělství a ekonomické zhodnocení jednotlivých pěstebních systémů.
Současná nadprodukce potravin vede k využívání hlavních zemědělských plodin pro alternativní potravinářské, ale zejména nepotravinářské (technické) účely. U hrachu je jedním z trendů snaha o využití škrobu (konkrétně jeho složky amylózy) pro syntézu termoplastických materiálů s progresivně zlepšenou biodegradabilitou.
Somatická embryogeneze představuje vynikající experimentální model pro studium fyziologických a molekulárně genetických aspektů rostlinné embryogeneze a zároveň našla rozsáhlé komerční uplatnění (mikropropagace okrasných rostlin a lesních dřevin, genetická transformace).
The main point of proposed project is a massive involvement of biotechnological and molecular methods to study of genetic resources and genetic and breeding research of pea and flax and efficient synthesis of these modern approaches with conventionalbreeding methods.
V tomto projektu hodláme vyvinout reprodukovatelnou a účinnou metodu genetické transformace druhů Pisum sativum a Vigna unguiculata.
Cílem řešení je vypracování metodik elektroforetických analýz hrachu pro praktické využití v uvedených oblastech.
Hrách setý patří k nejstarším kulturním plodinám. Podle nálezů byl rozšířen již v mladší době kamenné a bronzové v Malé Asii a v době kolových staveb ve Švýcarsku. Nejstarší doklady o pěstování luskovin jsou uváděny z Předního východu.
Počet chromosomů rodu Pisum je 14 (n = 7). Přirozeně polyploidní formy nebyly doposud u tohoto rodu detekovány. Hrách je jednoletá rostlina, ale má také formy ozimé (f. hybernum).
Hrách je ve střední Evropě hlavní jedlou luskovinou. Jeho použití je však širší než u ostatních jedlých luskovin, zvláště pak od poloviny devadesátých let, kdy začal vzrůstat v EU význam využívání hrachu v krmných dávkách pro monogastrická zvířata jako zdroj energie a proteinů a současně začalo být jeho pěstování přiměřeně dotováno.