Odstrčilová Lenka

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana kmínu proti chorobám. Obsahuje seznam chorob postihujících tuto plodinu a seznam doporučených fungicidů.

Kompletní metodika ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům v polních plodinách. Bionomie, biologie a aplikace pesticidů včetně problematiky rezistence proti pesticidům.

Metodika pěstování kmínu kořenného poskytuje nejen pěstitelům této plodiny ucelený návod pro zakládání, agrotechnické zásahy, sklizeň a následné využití kmínu kořenného.

V článku je popsán výskyt chorob v řepce v ČR v letech 2007 a 2008.

V posledních letech se spektrum chorob a poškození kmínu kořenného změnilo. Důležitost patogena Mycocentrospora acerina, který byl do nedávna považován za nejvážnějšího původce choroby na kmínu, se snižuje, zatímco vzrůstá význam patogenů dalších, jako Erysiphe heraclei nebo Ascochyta carvi. Cíle práce bylo identifikovat a determinovat druhy hub kontaminujících semena kmínu a stanovit vhodnou fungicidní ochranu. Přímým mikroskopickým určením bylo zjištěno, že nejvíce se na semenech kmínu vyskytují Alternaria alternata and Cladosporium cladosporiodes. Cladosporium herbarum, Fusarium avenaceum, F. culmorum, F. equiseti, Fusarium sp., Epicoccum nigrum, Trichothecium roseum and Aureobasidium sp. se nevyskytovaly často. V roce 2005 a 2006 v polních pokusech ovlivnila aplikace fungicidů v době kvetení zejména patogenní houby jako Ascochyta carvi a Septoria carvi, ale neovlivnila saprofyty, A. alternata nebo Cladosporium sp. Ve srovnání s kontrolou vzrostl výnos nažek v roce 2005 pouze u aplikace prothioc

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů kořeninových rostlin čeledi miříkovité má vliv na kvalitu sklizené produkce. Spektrum chorob a jejich škodlivost na druzích čeledi miříkovité se v posledních letech mění. Mezi vážné patogeny kmínu patří padlí, Ascochyta. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje Cercosporidium punctum a koriandr je v našich podmínkách nejvíce poškozován kořenovými chorobami (fusariozy, hlízenka).

Přehled chorob lupiny z hlediska jejich výskytu v ČR a ve světě, škodlivosti, symptomů, možnosti šlechtění na odolnost.

Popis symptomů, rozšíření, možností chemické ochrany i agrotechnických opatření k omezení výskytu semenem přenosných chorob hrachu, lupiny a bobu. Využití genových zdrojů pro rezistentní šlechtění.

Článek obsahuje výsledky projektů MZe ČR, NAZV IG46061 a QG50107. Jsou to výskyty a závažnost houbových chorob v řepce na podzim a možnosti ošetření proti nim.

Článek obsahuje výsledky projektů MZe ČR, NAZV IG46061 a QG50107. Jsou to výskyty a závažnost houbových chorob v řepce na jaře a možnosti ošetření proti nim.

Příspěvek hodnotí vypovídací schopnost laboratorních a polních testů pro zhodnocení odolnosti řepky olejky ozimé k Leptosphaeria maculans. V laboratorních testech byla hodnocena odolnost k patogenu na děložních listech řepky. V polních testech bylo hodnoceno napadení stonku řepky patogenem. Polní testy byly založeny na hodnocení přirozeného infekčního tlaku patogena. Zdrojem pro přípravu inokulátů byly izoláty patogena izolované z rostlin řepky. Izoláty L. maculans byly získány z porostů řepek v České republice.

V roce 2007 byla činnost všech účastníků sdružení zaměřena především na řešení výzkumného projektu MZe ČR „Využití inovovaných metod a specifických šlechtitelských materiálů pro zvýšení efektivnosti tvorby nových odrůd ozimé řepky“. Kromě toho pokračovala šlechtitelská práce i tradičními postupy, s využitím předností týmové spolupráce při hodnocení perspektivních materiálů všemi pracovišti sdružení.

Jako rozšiřující se a potenciálně nebezpečné choroby jsou v ČR uváděny zejména patogenní houby rodů Verticillium a Pyrenopeziza. Výskyt obou patogenních druhů je alarmující zejména v zahraničí, ale i v našich podmínkách je jim věnována pozornost. V polních podmínkách se zatím na sledovaných lokalitách výskyt P. brassicae nepodařilo potvrdit, Výskyt Verticillium sp. byl potvrzen izolací na agarovou živnou půdu, zatím se však nepodařilo patogena přesně určit.

Aktuální výsledky sdružení Česká řepka v roce 2006

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin má vliv na kvalitu sklizené produkce a nabývá na významu při uplatňování těchto komodit na trhu. Nejpěstovanější plodina – kmín – je po stránce výskytu patogenních organismů dobře zmapovaná, ostatním plodinám z čeledi miříkovitých se vzhledem k jejich malému rozsahu pěstování nevěnovala zvláštní pozornost. U kmínu se spektrum chorob a jejich škodlivost v posledních několika letech mění. Škodlivost houby Mycocentrospora acerina, dříve považované za nejzávažnějšího patogena, se snížila a do popředí vystupují jiné druhy hub jako např. padlí (Erysiphe heraclei) nebo Ascochyta carvi. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje patogen Cercosporidium punctum a koriandr v našich podmínkách trpí zejména kořenovými chorobami (komplex fusarióz, hlízenka obecná aj.) Na ostropestřci mariánském škodí zejména specifické houby Alternaria silybi a Septoria silybi.

Ve vegetačním období let 2003 - 2005 vyl na několika lokalitách ČR sledován výskyt patogenů dvouletého kmínu. Monitoring probíhal v jednom podniku začínajícím s pěstováním kmínu a na třech podnicích s tradicí pěstování této plodiny. Nejčastějším patogenem byla septoria carvi. Vyskytovala se ve všech vzorcích, ale její ekonomická škodlivost v polních podmínkách nebyla vysoká. Padlí miříkovitých bylo závažnějším patogenem, jeho povlaky pokryly celou nadzemní část rostlin před sklizní. Sklizená semena napadená padlím nejsou vhodní pro přímou konzumaci, mohou být využita pouze pro zpracování destilací. Jako nejzávažnější patogen se jevila hlízenka obecná. Závažnost této houby v současnosti rapidně roste. Je to pravděpodobně způsobeno zvyšováním ploch pěstovaných náchylných plodin (řepka, slunečnice atd.). Nízký výskyt antraknózy způsobované houbou Mycocentrospora acerina ve sledovaném období je způsoben klimatickými změnami nebo preventivní aplikací fungicidů. Rozdíly mezi regiony byly zaznamenány

Na základě dotazů pěstitelů, zda se ve sklizeném kmínu mohou vyskytovat sklerocia námele, byl proveden rozbor vzorků kmínu z několika lokalit. Přítomnost námele nebyla zjištěna, jednalo se o výskyt sklerocií houby Sclerotinia sclerotiorum.

Popis jednotlivých chorob, které se vyskytují v porostech řepky v prvním roce vegetace a možnosti ochranných opatření proti nim.

Nový druh Phomopsis pisi Ondřej sp. n. (Anamorphic Fungi – Coelomycetes) byl zaznamenán na lodyhách hrachu(Pisum sativum L.) na odrůdě Adept v Šumperku-Temenici . Tato houba způsobuje odumírání rostlin v době zelené zralosti. Nový druh se odlišuje od Phomopsis pisicola. Rozdíl je v délce a šířce konidií a kondiofor.

Choroby fomová hniloba (původce L. maculans) a hlízenka obecná (původce Scl. sclerotiorum) jsou vážnými patogeny řepky v ČR. Ve sledovaných letech byla potvrzena silná závislost výskytu chorob na zařazení řepky do osevního postupu, lokalitě a použité pěstitelské technologii (fungicidní ošetření).

V rámci testování odolnosti řepky olejky ozimé k chorobám byly v laboratorních podmínkách provedeny inokulační testy s izolátem Leptosphaeria maculans. Izolát patogena použitý v testech byl získán na Olomouc (ČR) . Tento izolát jako jediný vykazoval vlastnosti agresivního izolátu Tox+ (tvorba žlutého pigmentu na agaru a tvorba pyknid). Inokulace rostlin byla provedena ve stadiu děložních listů vpichem suspenze pyknospor. Celkem bylo hodnoceno 94 DH linií a 4 kontrolní odrůdy Capitol, Jesper, Mohikan, Orkan (výchozí materiál). Testy byly rozděleny do 6 sérií. Laboratorní podmínky: osvětlení: 12 hodin den/12 hodin noc, teplota: den 18-20oC, noc 15oC, vysoká relativní vlhkost vzduchu (90%). Hodnocení bylo provedeno 11 dnů od inokulace. Hodnocení bylo provedeno stupnicí 1-9 (1 – zdravá rostlina bez hnědého lemu v místě inokulace, 9 – zřetelné zborcení pletiva asi 10.den od inokulace doprovázené velmi rozsáhlou sporulací, leze jsou větší než 5 mm s difundujícími okraji). Nejnižší napadení bylo 2,0

Metodický návod byl napsán pro pracoviště provádějící inokulační testy v rámci řešení projektu. Metodický návod obsahuje: - popis klimatických podmínek ve kterých testy probíhají, - popis přípravy inokula, - postup při inokulaci, - stupnici pro hodnocení inokulace.

V polních pokusech a na provozních plochách kmínu v tradicních pestitelských oblastech byl sledován výskyt patogenních hub. Pri vyhodnocení byly zjišteny rozdíly mezi jednotlivými lokalitami i mezi sledovanými rocníky.

Ve skleníkových podmínkách inokulace bylo hodnoceno 16 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.) na náchylnost k druhu E. baeumleri. Na řapících a listech citlivých genotypů se hojně tvořily konidie a kleistocarpy. Jako zcela rezistentní zdroj proti E. baeumleri byl ve skleníku zjištěn pouze genotyp Tudor (Cebeco 4119). V polních pokusech bylo zařazeno 19 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.). Z nich měly vyšší stupeň odolnosti proti přirozené infekci E. baeumleri (Fallon, AC Melfort, Joel) pouze některé. K nejnáchylnějším genotypům v polních podmínkách patřily: Consort R, SGL 2024, SGL 1977 a Franklin. Kleistocarpy s 1–4x dichotomicky rozvětvenými vrcholky přívěsků se tvořily ve skleníkových a polních pokusech pouze u náchylných a velmi náchylných genotypů (SGL 444/2185, Consort R, SGL 2024, SGL 1977, LU 390-R2, Lifter, Highlight, Cebeco 1171 a Carneval R). Kontrolní genotypy bez genu er-1 (Komet, Adept a Gotik) byly v pokusech napadeny pouze druhem E. pisi.

Činnost sdružení "Česká řepka" byla v roce 2005 zaměřena zejména na řešení nového projektu MZe. Ve šlechtitelské práci byly v rámci týmové spolupráce všech pracovišť sdružení využívány moderní i tradiční postupy pro tvorbu a hodnoceni perspektivních materiálů.

Choroby fomová hniloba a hlízenka obecná jsou vážnými patogeny řepky v ČR. Ve sledovaných letech 2000 - 2005 byla potvrzena silná závislost výskytu chorob na zařazení řepky do osevního postupu, lokalitě a použité pěstitelské technologii (Fungicidní ošetření).

Využití testů umělé inokulace pro vyhledávání zdrojů rezistence a klasifikaci stupně odolnosti u šlechtitelských materiálů urychluje šlechtitelský proces a omezuje riziko nízkého výskytu patogena z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek. Využitelnost testů umělé inokulace je podmíněna jejich vypovídací schopností, tj. jejich korelací s přirozeným napadením v polních podmínkách. Pro hodnocení odolnosti proti fomové hnilobě byl vybrán test umělé inokulace L. maculans na děložních listech řepky z publikace CRUCIFER GENETICS COOPERATIVE (informační dokument Dept. of Plant Pathology University of Wisconsin). Tímto testem byly zhodnoceny perspektivní materiály řepky ozimé. U vybraných 32 materiálů byly výsledky inokulačního testu porovnány s napadením v polních podmínkách.

Genetická ochrana hrachu je velmi významná. Nesnižuje výnosový potenciál a kvalitu. Výnos a kvalita perspektivních rezistentních genotypů jsou zcela srovnatelné s nejvýnosnějšími náchylnými komerčními odrůdami v letech bez výskytu padlí. Padlí hrachu je u náchylných odrůd nejzávažnější a vysoce rizikovou chorobou, drasticky redukující výnos a kvalitu. Fungicidní ochrana je u nich v letech s vysokým výskytem padlí zcela nezbytná.