Horáček Jiří, Mgr., Ph.D.

LUDVÍKOVÁ,  M., HORÁČEK, J., DOSTÁLOVÁ, R. Metodika detekce nositelů odolnosti vůči výrůstkové mozaice (PEMV) a padlí u hrachu (Pisum sativum L.). 1. vyd. Šumperk: Agritec, 2025. ISBN 978-80-87360-79-8 [PDF]. Dostupné z: https://www.agritec.cz/sites/default/files/soubory/978-80-87360-79-8.pd…;

ČERVEŇ, Jiří, Viktor VRBOVSKÝ, Jiří HORÁČEK, Martin BARTAS, Lenka ENDLOVÁ, Petr PEČINKA a Vladislav ČURN, 2023. New Low Morphine Opium Poppy Genotype Obtained by TILLING Approach. Plants [online]. 12(5), 1077. ISSN 2223-7747. Dostupné z: https://www.mdpi.com/2223-7747/12/5/1077

HORÁČEK J., M. GRIGA a M. SEIDENGLANZ. Compositional assessment of transgenic and non-transgenic pea (Pisum sativum L.). Výzkum v chovu skotu. 2022, 64(3), 15–24. ISSN 0139-7265. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/soubory/bulletin/2022/3/bull_3_2022_15-24_horacek.pdf

SKALICKOVA, Sylvie, Andrea RIDOSKOVA, Petr SLAMA, Jiri SKLADANKA, Petr SKARPA, Iva SMYKALOVA, Jiri HORACEK, Radmila DOSTALOVA a Pavel HORKY, 2022. Effect of Lactic Fermentation and Cooking on Nutrient and Mineral Digestibility of Peas. Frontiers in Nutrition [online]. 9, 838963. ISSN 2296-861X. Dostupné z: doi:10.3389/fnut.2022.838963

BERKOVA, Veronika, Miroslav BERKA, Miroslav GRIGA, Romana KOPECKA, Miroslava PROKOPOVA, Marketa LUKLOVA, Jiri HORACEK, Iva SMYKALOVA, Petr CICMANEC, Jan NOVAK, Bretislav BRZOBOHATY a Martin CERNY, 2022. Molecular Mechanisms Underlying Flax (Linum usitatissimum L.) Tolerance to Cadmium: A Case Study of Proteome and Metabolome of Four Different Flax Genotypes. Plants-Basel [online]. 11(21), 2931. Dostupné z: doi:10.3390/plants11212931

SMÝKALOVÁ, I., SEIDENGLANZ, M., HORÁČEK, J., ONDRÁČKOVÁ, E., POZDÍŠEK, J., LÁTR, A., ZAVŘELOVÁ, P. a KRONUSOVÁ, O. Vliv biopeletizace osiva na růstové parametry a výživářské hodnoty hrachu (Pisum sativum L.) v podmínkách ekologického zemědělství. Výzkum v chovu skotu. 2022, 64(2), 4–12. ISSN 0139-7265. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/soubory/bulletin/2022/2/bull_2_2022_04-14_smykalova.pdf

Petr Škarpa et al. Zvýšení výnosu a nutriční hodnoty vybraných genotypů hrachu hnojením a agronomickou biofortifikací. Brno: MENDELU, 2022. ISBN online: 978-80-7509-882-5 | DOI: 10.11118/978-80-7509-882-5. Dostupné on-line v PDF.

SMÝKALOVÁ I., HORÁČEK J. (2021) Caraway (Carum carvi L.): Anther Culture and Production of DH Plants Caraway. In: Segui-Simarro J.M. (eds) Doubled Haploid Technology. Methods in Molecular Biology, vol 2288. Humana, New York, NY. https://doi.org/10.1007/978-1-0716-1335-1_5

ŠKARPA, P.; ŠKOLNÍKOVÁ, M.; ANTOŠOVSKÝ, J.; HORKÝ, P.; SMÝKALOVÁ, I.; HORÁČEK, J.; DOSTÁLOVÁ, R.; KOZÁKOVÁ, Z. Response of Normal and Low-Phytate Genotypes of Pea (Pisum sativum L.) on Phosphorus Foliar Fertilization. Plants 2021, 10, 1608. https://doi.org/10.3390/plants10081608

Macková H., Horáček J., Ludvíková M., Dostálová R. Screening genotypů hrachu na odolnost k virům PEMV a PSbMV. Úroda – vědecká příloha. 2021, 69(12), s. 271–278. ISSN 0139-6013. [MZE-RO1018 a č. MZE-RO0418 a projektu TAČR č. TN01000062/05]

POSLUŠNÁ, Jana, Eva PLACHKÁ, Jiří HORÁČEK, Ivana MACHÁČKOVÁ, Eliška ONDRÁČKOVÁ, Prokop ŠMIROUS a Viktor VRBOVSKÝ. The Harmfulness of Phoma Stem Canker, Sclerotinia Stem Rot, and Phytoplasma on Winter Oilseed Rape with Regard to Czech Breeding Programs. Agronomy-Basel [online]. 2019, 9(2), 75. ISSN 2073-4395. Dostupné z: doi:10.3390/agronomy9020075

Dostálová R., Macková H., Horáček J., Smýkalová I.: Screening odrůd a linií hrachu na obsah kyseliny fytové. Úroda – vědecká příloha. 2018, 66(12), s. 121–125. ISSN 0139-6013. [QK1810072, MZE-RO1018]

GRIGA, Miroslav, Eva TEJKLOVÁ, Iva SMÝKALOVA, Magdalena CVEČKOVÁ, Lenka ŠVÁBOVÁ, Martina VĚTROVCOVÁ, Miroslava VRBOVÁ a Jiří HORÁČEK. Utilization of doubled-haploid technology in the breeding programmes of winter oilseed rape, flax/linseed, caraway, pea, poppy and hemp in Agritec Ltd. In Vitro Cellular & Developmental Biology-Plant. 2018, 54, S82–S82. ISSN 1054-5476.

KLIMEŠOVÁ, Marcela, Ivan MANGA, Ludmila NEJESCHLEBOVÁ, Jiří HORÁČEK, Antonín PONÍŽIL a Eva VONDRUŠKOVÁ, 2017. Occurrence of Staphylococcus aureus in cattle, sheep, goat, and pig rearing in the Czech Republic. Acta Veterinaria Brno [online]. 86(1), 3–10. ISSN 0001-7213, 1801-7576. Dostupné z: doi:10.2754/avb201786010003

Potravinarstvo, 2015, 9(1): 154–159.

Potravinarstvo, 2015, 9(1): 166–173.

There were cheeses produced from raw cow’s milk and from mixed milk compared. Mixed milk contained small ruminants’ milk (goat’s and ewe’s milk) and cow’s milk in diff erent proportions. There were technological, physical and health parameters, mineral composition, microbiological indicators and sensory quality evaluated. Cow’s milk, compared to mixed milk, contained markedly lower amounts of fat, protein, casein, total solids, solids non fat, urea and acetone and higher values of lactose, citric acid and free fatty acids and showed signifi cantly lower values of somatic cell count. Mixed milk showed lower (better) results for freezing point depression, markedly higher titration acidity and higher values for Ca, Mg, K, P, Cu, Mn and Zn. The results of microbiological analyses confi rmed good hygienic quality in terms of total count of mesophlic, psychrotrophic and thermoresistant bacteria and coliforms. Negative incidence of L. monocytogenes and mostly negative incidence of S. aureus are important results and confi rmed high quality of raw material for cheese production. None of S. aureus strains were confi rmed as MRSA. The results of sensory evaluation showed no signifi cant diff erences between cheeses originated from cow’s milk and cheeses from mixed milk.

Influence of breed on somatic cell count (SCC) and occurrence of particular species was evaluated. The samples were collected from farms with Holstein (H; 10 farms - 365 cows) breeding and from farms with Czech Fleckvieh (CF; 2 farms – 67 cows). The obtained dataset was statisticaly evaluated by analysis of variance. The occurrence of pathogens was compared between H and CF. The relationship between SCC and incidence of pathogens was determined as well. It is evident that more positive cows were in breed H compared to CF (H 41.6%; CF 26.9%). The most frequent pathogens in H breed were S. aureus(13.7%), S. uberis (9.6%), S. haemolyticus (8.5%), S. agalactiae (6.9%), E. faecalis (2.5%) and E. faecium (0.8%), while only S. uberis (19.4%), S. haemolyticus (6%) and S. aureus (1.5%) were found in CF. SCC results showed the higher SCC in H breed in case of both negative and positive cows as well and significant impact of breed on logSCC (F = 6.4, P = 0.012). The significant effects of bacterial species were confirmed (F = 13.6, P 0.001). Multiple comparison among groups of bacterial species showed significant differences between negative and S. aureus, S. agalactiae, S. uberis (P = 0.012, P 0.001, P 0.001). Differences between negative and other pathogens were not signifiant.

In an attempt to enhance the phytoextraction capacity of L. usitatissimum through overproduction of an efficient heterologous Cd-binding peptide, we engineered linseed breeding line AGT 917 to constitutively express genetic fusion of α-domain of mammalian metallothionein 1a (αMT1a) and β-glucuronidase gus gene under the control of CaMV 35S promoter. An improved transformation protocol was developed. When tested in soils amended with Cd at 20 and 360 mg kg-1, the mature αMT1a::gus plants accumulated more Cd than parental AGT 917: the stem Cd concentrations in the best performing αMT1/2 line were 3.3- and 1.9-fold higher, respectively. Moreover, hypocotyl explants of αMT1/2 line showed 1.7-fold higher biomass than those of AGT 917 on media containing 15 mg Cd l-1, indicating that αMT1a::gus did confer higher Cd tolerance to engineered plant. Overproduction of metal-binding peptides thus appears to be a viable strategy for the production of L. usitatissimum with improved phytoremediation capacity

Pea somaclones of cultivars Adept, Komet and Bohatýr were obtained after selection in vitro with Fusarium solani filtrate and fusaric acid (FA). R2 regenerants were analyzed by RAPD and IRAP markers. Some markers were useful for clear discrimination between selected and non-selected variants of all studied cultivars.Flow cytometry analysis proved the same genome size of selected and non-selected pea lines. Therefore in vitro selection by pathogen derived agents could be the efficient method for obtaining pea somaclones with incrreased resistance to F. solani.

Metoda využití molekulárních markerů pro diagnostiku houbových chorob řepky byla optimalizována na izolátech hub Verticillium dahliae, Verticillium longisporum a Leptosphaeria maculans. Byly nalezeny markery umožňující spolehlivou identifikaci a odlišení těchto patogenů. Pomocí těchto markerů bylo otestováno 54 vzorků rostlin ozimé řepky s různě výraznými příznaky houbových chorob. U velké části vzorků bylo prokázáno napadení patogenem Leptosphaeria maculans, byly nalezeny různé rasy tohoto houbového patogena. Napadení patogenem Verticillium spp. bylo prokázáno pouze ve dvou případech.

Metoda využití molekulárních markerů pro diagnostiku houbových chorob řepky byla optimalizována na izolátech hub Verticillium dahliae, Verticillium longisporum a Leptosphaeria maculans. Byly nalezeny markery umožňující spolehlivou identifikaci a odlišení těchto patogenů.

Intact plants and in vitro cultures of four pea (Pisum sativum) cultivars (Adept, Herold, Komet, Menhir) that vary in their degree of susceptibility/resistance to Fusarium solani were inoculated with this pathogen or treated with its culture filtrates to compare their reaction patterns at the phenotypic, histological and biochemical level. Changes in activity of three peroxidase forms, cytosolic, membrane- and ion-bound, and in peroxidase isozymes were studied in detail. In addition, the length and weight of roots of regenerating plantlets in explant cultures as well as symptom expression in intact plants were assessed. In planta, screening of the four pea cultivars revealed the highest degree of resistance in cv. Adept, and the highest level of susceptibility in cv. Menhir both to F. solani and its metabolites. Regarding in vitro cultures, the microfiltrated filtrates had stronger inhibitive effect than the autoclaved ones. In terms of peroxidase activity, the only significant difference among cultivars was found in its ionic form, for the most resistant cv. Adept versus the most sensitive cv. Menhir. Minor changes in activity of cytosolic peroxidase were noted in planta and in vitro, while the membrane- and ion-bound peroxidase significantly decreased in explants. The aim of our study was to compare reaction of pea plants and explants and to verify whether the application of fungal filtrates is able to mimic the F. solani pathogenesis. Several responses of explants to filtrates were found to be analogous to the plant reaction to pathogen infection both at morphological and physiological levels. These can be utilized in an early in vitro screening for plant tissue resistance to F. solani.

Před 20 lety digitalizovaná technologie snímání odstartovala technické řešení charakterizace a třídění rostlin v kolekcích polních plodin. Digitální obrazová analýza (DOA) je analytická metoda aplikovaná pro determinaci původu kultivarů, detekci kontaminovaných vzorků a k testování odlišnosti uznávaných nových odrůd a kultivarů pro registraci šlechtitelského materiálu a šlechtitelských práv. Snímání obrazů semen, jejich digitalizace, segmentace a vyhodnocení specielním softwarem otevírá možnost rychlého třídění genotypů založené na měření velikosti, tvaru a barevných charakteristik objektů. V této studii DOA byla použita pro měření obrazových chrakteristik malých semen lnu a větších semen hrachu, modelových semen s následnou klasifikací na klastry. Velikost a tvar semen byla vyhodnocena ze snímků pořízených na plošném deskovém skeneru. Barevná odchylka ve vzorku vypočtená dle souřadnic CIE-lab barevného prostoru L,a,b byla použita pro určení barevné kategorie vzorku semen, jejichž snímek byl pořízen makro optickým systémem . Některá data získaná z obrazové analýzy korelovala s daty obsahu tuku v semenech lnu.

V letech 2006–2011 byl proveden screening odrůd polního dřeňového hrachu na obsah celkového a rezistentního škrobu (RŠ). Byly sledovány vztahy mezi obsahem RŠ, sušiny, hodnotami TD – stupeň zralosti, vliv odběrů z jednotlivých pater hrachu. Byla zjištěna optimální doba technologické sklizně pro konzervárenské a mrazírenské využití dřeňového hrachu. Byly porovnány různé způsoby posklizňové úpravy (sušení, mražení, lyofylizace) na obsah RŠ.

The original restorer line BO20 contained 31µmol/g GSL in seeds, but by crossing this line with various low GSL CMS lines, followed by repeated selection of fertile segregants, we were able to obtain fertile lines with a mean GSL content in seeds of 11.8 µmol/g. This result confirmed that the gene(s) controlling the GSL content are not closely linked to the fertility restorer gene. The results confirm, that the SCAR marker SG34 is closely associated with the fertility restoring allele, and facilitates so the selection of fertile segregants; however, the marker is unable to distinguish between the homozygous RfRf and the heterozygous Rfrf genotypes.

Set of Czech pea cultivars was transformed by Agrobacterium-mediated transformation with construct containing protease inhibitor transgene gmSPI2, originated from salivary glands of Galleria mellonela. It was exprimed in Pichia pastoris and its high effectiveness to bacterial and fungal proteases was proved.T0 plants were histochemically tested for GUS expression, then, putative transformants were tested using PCR. From total ca 300 regenerated T1 lines, 150 samples of putative transformants were tested by PCR and more than 60 of them gave positive results. In total, the effectiveness of transformation ranged between 1-5% from initially established explants. Improved resistance to insects (Bruchus pisorum) and possibly also to some fungal pathogens (complex of leaf anthracnoses and root diseases) are expected.

Byl studován vliv prostředí (ročníku a geografické polohy) a genetická variability na stabilitu vybraných isozymových markerů: esterase (EST), acid phosphatase (ACP), alcohol dehydrogenase (ADH), leucine aminopeptidase (LAP), shikimate dehydrogenase (SDH) a glucose-6-phosphate isomerase (PGI), společně v DNA markery (RAPD, SSR, ISSR, IRAP) na 5 odrůdách hrachu setého, 4 let a 3 lokalitách.

Various modifications of Agrobacterium-mediated transformation of flax were tested with the aim of imroving the efficiency of transformation. We tested different conditions as epidermis removal, different cocultivation additives and times of cocultivation duration. The transformation efficiency was measured by GUS expression in explants after 3 weeks on selection medium using the Image Analysis DIA. The introducted genes should enhance the heavy metal accumulation to flax.

Cílem práce bylo získání informací o zdraví prospěšných látkách u hrachu – rezistentní škrob, karotenoidy, v závislosti na odrůdě a ověření možnosti jejich využití v potravinářském průmyslu. Byla sledována změna kvality v procesu dozrávání- stanovení optimální technologické zralosti, obsah a stabilita barviv, vhodnost suroviny pro průmyslové zpracování - konzervování, mražení a sušení. Na druhé straně byla ověřena i míra rizik - výskyt patogenů, mykotoxinů a těžkých kovů v semenech hrachu. Nové poznatky se uplatní při cíleném šlechtění hrachu určeného pro potravinářský průmysl.

In the study differences in seed morphology were investigated by digitalized image system software Nis-Elements v.2.3 (Lim, Prague, Czech Republic) based on scanning of size and shape and extracted parameters such as Area, MaxFerret, Elongation, Cirularity etc. of seeds of model crops - pea (large seedy crop) and flax (small seedy crop). The results of image analysis (determination of classes of highly contrasting seeds) were taken in comparison/correlation with agricultural important compounds in seeds can be helpfull in granding system of seed technology.

V letech 2006–2008 byl zjištován obsah celkového škrobu, amylosy a rezistentního škrobu v semenech polního a dřeňového hrachu. Byly sledovány změny obsahu RS a sušiny u dřeňového hrachu v různých termínech technologické sklizně (tenderometrem).

Total starch (TS), amylose and resistant starch (RS) were determined in the sets of smooth pea and wrinkled pea varieties in the years 2006-2008. Starch content of smooth peas varied in the range 53.61 – 57.23%. Average amylose content was 27.8 %. Resistant starch content varied from 2.07% to 6.31%. Content of starch at wrinkled pea varied from 26.57% to 32.55%. Average amylose content was 76.82 % of total starch. Resistant starch content of 11 garden pea cultivars was studied in three different terms of technological harvest.

Pea Enation Mosaic Virus (PEMV) and Pea Seed-borne Mosaic Virus (PSbMV) represent very important economical risks for pea growers by 10-25% decrease of seed yield. In our study, the induction of virus resistance / tolerance in transgenic pea lines were developed by the introgression of full length as well as fragments of cDNA of the PEMV and PSbMV viral coat proteins which were cloned in sense and antisense orientations into pGreenII plasmid (John Innes Centre, Norwich, UK). The level of virus replication after mechanical inoculation was monitored by time-sequenced DAS-ELISA. In transgenic pea lines T3 with PSbMV coat protein fragments the concentration of virus RNA was after 14 days transiently enhanced (in average up to 125%), but after 28 days the mean of RNA concentration was 37% as compared to the control non-transgenic inoculated plants (100%).

Lutein and β-carotene contents in 32 samples of field peas with green (ii), yellow (I.) and orange cotyledons (OrcOrc) were determined. The highest lutein concentration ranging between 0.768 and 1.394 mg/100g was found in varieties with green cotyledons (median 0.978 mg/100g). Yellow cotyledons contained lower amount of lutein, median = 0.692 mg/100g. Big variation in lutein content was found in tested breeding lines with orange cotyledons. Content of β -carotene in field peas with green cotyledons ranged between 0.1-0.2 mg/100g. A strong correlation (r = 0.77, p 0.01) between lutein and chlorophyll contents was found.

Cílem metodiky je molekulární markerování genu obnovy samčí fertility (Rfo) u řepky v systému Ogu/INRA za účelem efektivní selekce linií řepky, nesoucích gen Rfo. Tato optimalizovaná metodika je založena na využití markeru SG34 (SCAR), který je ve velmi těsné vazbě s genem obnovy fertility Rfo. Metodika je určena pro laboratoře, které se zabývají problematikou šlechtění řepky ozimé. Metodika bude využívána pro urychlení výběru pylově fertilních rostlin řepky v raných fázích ontogenetického vývoje rostliny (již ve stádiu prvního pravého listu).

Inhibitory trypsinu (TI) jsou hlavním antinutričním faktorem semen hrachu. Stanovení TIA (z anglického „Trypsin inhibitor activity“) je využíváno při šlechtění nových odrůd hrachu s důrazem na nízký obsah TI. Z toho vyplývají i požadavky na analytickou metodu, která by měla být rychlá, levná a měla by umožňovat analýzu větších sérií vzorků. Cílem této metodiky je podrobné představení právě takové analytické metody. Metodika je určena pro zemědělské laboratoře, pro které se zabývají problematikou kvality hrachu.

Práce se zabývala studium a dohadem spolehlivosti jednotlivých metod na souboru 25 v CR doporučených odrůd hrachu. Tyto byly popsány jednak pomocí 12 morfologických deskriptorů, tak i 2 isozamových, 10 mikrosatelitních a 2 retrotransposonových systémů. Bylo zjištěno, že především techniky založené na analýze DNA umožňují vysokou spolehlivost a přesnost, navíc pak rychlost a nezávislost na vlivu prostředí. Jako nejspolehlivější metoda z hlediska jednoduchosti provedení byla retrotransposonová v lokus specifickém formátu RBIP, následovaná analýzou mikrosatelitních lokusů. Retrotransposonová vícelokusová IRAP metoda, společně s analýzou isozymů pak umožňila vyhodnocení s menším rozlišením, ale v jediné analýze. Bylo provedeno statistické vyhodnocení a porovnání všech metod.

Cílem práce bylo studium potenciálu klasických proteinových markerů pro popis části genové kolekce rodu Pisum. Pro experimentální práci byl z kolekce vybrán soubor českých odrůd (celkem 165 položek). Semenné proteiny byly analyzovány metodou SDS-PAGE s následným barvením pomocí Coomasie Blue. Isoenzymy byly děleny metodou PAGE za nativních podmínek a jejich detekce byla prováděna pomocí běžných metod.

Dva druhy plasmidů obsahující (1) celou sekvenci obalového proteinu viru cpPEMV nebo (2) fragmenty cpPEMV a cpPSbMV byly klonovány do pGreenII plasmidu a inzertovány do hypervirulentního kmene Agrobacterium tumefaciens EHA 105 spolu s pomocným plasmidem pSoup. Transformace rostlin hrachu byla provedena podle rutinního protokolu a potomstvo prokazatelně transgenních rostlin bylo analyzováno molekulárními metodami a biologickými testy. Úroveň tolerance / rezistence transgenních rostlin byla hodnocena po mechanické inokulaci PEMV, resp. PSbMV transgenních rostlin ve srovnání s kontrolami. Úroveň replikace viru byla hodnocena postupně časovanou DAS-ELISA. Exprese transgenů a úroveň replikace viru v transgenních rostlinách byla analyzována real-time PCR.

Cílem práce byla analýza genetické variability souboru 19 odrůd lnu, které jsou v současnosti registrovány v České republice. K analýze byly využity tři různé molekulární techniky (RAPD, SSR, IRAP).

Cílem práce bylo studium elektroforetických spekter celkových proteinů v různých fázích vývoje somatických embryí hrachu při použití jednoduchého protokolu přímé regenerace z apikálních meristémů na médiu s přídavkem auxinu. V jednotlivých fázích vývoje somatických embryí byla provedena stanovení obsahu proteinů a také analýzy jejich elektroforetických spekter metodou SDS-PAGE. Exprese proteinů v somatických embryích byla porovnána s jejich tvorbou v zygotických embryích ve vybraných vývojových stádiích.

Během let 2005 a 2006 bylo v polních podmínkách hodnoceno osm vybraných odrůd (SU-BT, Mistral, Merlin se sníženým obsahem tanninů a SU 5/13, Merkur, Stabil, Melodie, Divine s vysokým obsahem tanninů) bobu (Vicia faba L.) lišících se obsahem tanninů v generativních orgánech z hlediska rozdílů v napadení jejich semen zrnokazem bobovým (Bruchus rufimanus Boheman). Byly zaznamenány významné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd sledovaným škůdcem. Nejvíce napadené odrůdy v obou letech hodnocení byly SU-BT (signifikantně vyšší napadení v letech 2005, 2006) a Divine (signifikantně vyšší napadení v roce 2006). Odrůdy v obou letech nejméně napadené byly Merkur a Melodie. Nebyl však zjištěn jednoznačný vztah mezi úrovní napadení semen a obsahem tanninů v generativních orgánech u porovnávaných odrůd.

V roce 2007 byla činnost všech účastníků sdružení zaměřena především na řešení výzkumného projektu MZe ČR „Využití inovovaných metod a specifických šlechtitelských materiálů pro zvýšení efektivnosti tvorby nových odrůd ozimé řepky“. Kromě toho pokračovala šlechtitelská práce i tradičními postupy, s využitím předností týmové spolupráce při hodnocení perspektivních materiálů všemi pracovišti sdružení.

Aktuální výsledky sdružení Česká řepka v roce 2006

Jsou popisovány postupné kroky tvorby core kolekce Linum usitatissimum L. Byla analyzována první část genotypů kolekce označených X13 (současné moderní odrůdy) z hlediska pasportních a popisných deskriptorů zahrnujících morfologické znaky a biologické charakteristiky. Byla hodnocena genetická variabilita jednotlivých morfologických znaků a na základě shlukové analýzy byly genotypy rozděleny do 40 shluků, z nichž shluky s největším zastoupením genotypů byly charakterizovány.

Kmín (Carum carvi L.) je tradiční miříkovitou léčivou a cizosprašnou rostlinou. Konvenční šlechtitelské metody se soustředěné na vysoký výnos a kvalitu silice v semeni jsou omezeny nízkou genetickou proměnlivostí (Nemeth 1998, Evenhuis et al. 1998). Současná studia rodu Daucaceae nenásledují možnosti dihaploidních rostlin přes in vitro pylovou embryogenezi kromě mrkve (Andersen et al. 1990, Adamus a Michalik 2003). Pro ověření schopnosti tvorby DH rostlin u kmínu bylo testováno 10 vybraných genotypu ozimého kmínu. Stav ploidie z regenerovaný rostlin byl analyzovaný pomocí flow-cytrometrie. Začátek pylového vývoje z normální gametogeneze k sporogenezi byla zjištován metodami světelné a fluorescenční mikroskopie. Donorové, haploidní, dihaploidní, andiploidní rostliny byly srovnávané analýzou esterasáz (EST) pro rozlišení pylového nebo prašníkového původu regenerujících rostlin. Četnost indukce embryogeneze byla nízká. Mikroskopie metoda ukázala asynchronní vývoj pyl uvnitř prašníků.

Byla provedena izolace SSR markerů. Bylo sekvenováno 30 vzorků, pouze 2 z nich obsahovaly repetitivní motiv. Nově vyvinuté SSR markery byly otestovány na souboru 10 kontrastních odrůd lnu. Jeden z markerů byl polymorfní v rámci testovaného souboru odrůd.

Byla provedena klasifikace 34 aktuálně pěstovaných odrůd hrachu registrovaných v České republice pomocí 42 morfologických deskriptorů, 3 isoenzymových biochemických markerů, 8 mikrosatelitních (SSR) a 2 retrotransposonových DNA markerů. Pro práci byly zvoleny takové molekulární metody, které jsou relativně jednoduché, levné a rychlé. Získané výsledky demonstrují možnosti a odlišovací schopnosti metod založených na DNA.

Vývoj zygotických embryí hrachu je spojen s působením kyseliny abscisové a akumulací zásobních produktů (škrob, proteiny). Byl studován vztah mezi hladinami kyseliny abscisové a expresí zásobních proteinů u zygotických embryí v průběhu vývoje semene hrachu.

Na příkladu registrovaných odrůd hrachu jsme ukázali současné možnosti molekulární biologie ve srovnání s biochemickými, isozymovými a klasickými morfologickými deskriptory. Důraz byl kladen na přesné odlišení i geneticky velmi příbuzných odrůd hrachu pomocí mikrosatelitních a retrotransposonových markerů.

S využitím organogenní kontinuální in vitro kultury hrachu, založené před 21 lety, byla pomocí molekulárních markerů a flow-cytometrie studována genetické stabilita ve srovnání s původním osivem. Byla konstatována stabilita jak na úrovni ploidie, tak rovněž na úrovni retrotransposonových a mikrosatelitních markerů.

Verification of Pea (Pisum sativum L.) Molecular Markers Stability for the Exact Cultivar Identification

Ověření stability molekulárních markerů hrachu (Pisum sativum L.) pro exaktní identifikaci odrůd.