Přečtěte si více
Enzymy testované pro použití v ruzných oblastech textilního prumyslu prinášejí radu prekvapujících výhod. Nejinak tomu je a muže být i v oblasti pestování lýkových vláken (konopí a zejména lnu) a jejich zpracování pro textilní úcely. Enzymy z trídy hydroláz a oxidoreduktáz dokáží velmi efektivne štepit polymerní retezce polysacharidu, jako napr. pektinu a hemicelulóz (xylany, galaktany, arabany,..) až do jejich úplného rozkladu na glukózu (prípadne jiné monomery) a zároven tak oslabit nebo prerušit jejich vazby na další biopolymery jako je lignin nebo celulóza. Tímto zpusobem dochází i k uvolnování obtížne štepitelného ligninu z komplexu z celulózou a hemicelulózami a tak k jeho odstranení. Techto mechanizmu lze s výhodou využít pri zpracování lýkovýchvláken, kdy je nutné snížit obsah necelulózových sloucenin obalujících celulózová vlákna a tak docílit žádoucího zjemnení, omaku a barvy.
Mutagenezí linií Te-93/13 a SU-45/85 byly získány linie s nižším obsahem kyseliny linolenové Te-60/101 a SU-244/40. Na hybridní populaci F1 generace byla v roce 1992 nakřížena kanadská odrůda olejného lnu McGregor a na tuto kombinaci křížení v roce 1994 v F1 generaci australská odrůda olejného lnu Glenelg. Vzniklá populace složitého kombinačního křížení byla v F2 generaci podrobena individuálnímu výběru a bylo vybráno 100 rostlin, jejichž potomstvo se stalo základem F3 generace jako kmenů . V následujících generacích F4 až F6 v letech 1998 – 2000 pokračovala selekce a hodnocení kmenového materiálu II., III. a IV. roku ve zkouškách výkonu. V roce 2000 v generaci F6 byl vybrán výchozí kmen označený AGT-248, který byl zařazen do mezistaničních zkoušek. V generaci F10 v roce 2004 bylo novošlechtění pod označením AGT-248 zařazeno do Státních zkoušek pro registraci odrůd a současně bylo v tomto roce založeno udržovací šlechtění. V roce 2007 bylo novošlechtění AGT-248 zaregistrováno pod názvem Amon.
Byl prezentován vývoj a optimalizace metody pro stanovení fytoestrogenů v semeni lnu (Linum usitatissimum L.).
Lignans are phytoestrogens which are present in a wide variety of plants. Epidemiological studies indicate that phytoestrogen-rich diets reduce risk of various hormone-dependent cancers, heart disease, and osteroporosis. One of the reachest dietary sources of lignans are flaxseeds, with glycosides of secoisolariciresinol (SECO) and matairesi-nol (MAT) as the major components. In this study LC-MS/MS method for the determination of plant lignans SECO and MAT in flaxseed was developed for analysis of a wide range of samples: (i) nine cultivars of oil flax treated with two types of fertilisers containing humic acids and (ii) fibre flax cultivar Venica fertilized with preparations contain-ing various amounts of zinc. The levels of major phytoestrogen, SECO, were in range 2312–6994 mg/kg in oil flax and 1570–3100 mg/kg in fibre flax. The content of MAT was significantly lower, ranging from 3 to 9 in oil flax and 7–27 mg/kg in fibre flax.
Byly porovnány biologické reakce dvou odrůd lnu na kadmium. Po vytvoření suspenze bylo přidáno kadmium v koncentraci 10, 50 a 100µM a byly odebírány vzorky v časových intervalech 3,12,24 a 48 hodin. Změny v hladině fytovhelatinů průkazně rostly v závislosti na rostoucí koncentraci kadmia. Koncentrace 50 µM se ukázala jako mezní, vyšší koncentrace 100 µM je pro buňky letální.
Herbicidní ochrana lnu setého
Plevele patří mezi limitující činitele úspešného pěstování lnu setého. V posledních letech se zvyšuje zaplevelení lnu řepkou ozimou z výdrolu a dalšími plevely, např. Galium aparine, Chenopodium spp., aj. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými herbicidy proti dvouděložným plevelům. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeneného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly ve vetšině případů pozitivně ovlivněny oproti kontrole.
Obrazová analýza se v biologii stává stále používanější metodou při hodnocení rozmanitosti odrůd. Obrazová data se zpracovávají pro kvantitativní hodnocení objektů. Získané údaje slouží např. k identifikaci odrůd, nejčastěji je používána morfologie semen, květů a listů. Software NIS Elements AR 2.30 (Laboratory Imaging Prague) byl použit pro vyhodnocování digitálních snímků lnu setého. Před každým měřením je digitálně sejmutý obraz převeden na binární obraz představující dvě roviny (objekt a pozadí) získané prahováním a úpravou binárního obrazu pomocí programového editoru a nakonec provedeno měření parametru – plocha. Automatické vyhodnocení snímků je objektivní a časově efektivní metoda,při níž nedochází ke znehodnocení vzorku a její velkou výhodou je opakovatelnost a spolehlivost měření.
Komerčně snadno dostupné enzymy nabývají velkého významu ve zpracování a modifikacích lýkových vláken pro různé aplikace. V oblasti předúprav a zušlechťování lýkových vláken a textilií se objevuje několik nových enzymových technologií schopných modifikovat parametry vláken, dosáhnout požadovaných vlastností, zlepšit zpracovatelnost a ekologii. Mezi tyto technologie patří např. enzymatické rosení lnu, enzymová kotonizace, separace vláken konopí, enzymová předúprava lněných přástů před mokrým dopřádáním, aj. Tyto enzymové biotechnologie mohou přinášet výhody pro textilní, kompozitní a další technické aplikace. Výsledky a zkušenosti z laboratorních, poloprovozních a provozních ověřování prokazují schopnost vybraných enzymů rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz. Postřik Texazymem SER vede ke zvýšení výdajnosti dlouhého vlákna lnu o více než 40%.
In the study differences in seed morphology were investigated by digitalized image system software Nis-Elements v.2.3 (Lim, Prague, Czech Republic) based on scanning of size and shape and extracted parameters such as Area, MaxFerret, Elongation, Cirularity etc. of seeds of model crops - pea (large seedy crop) and flax (small seedy crop). The results of image analysis (determination of classes of highly contrasting seeds) were taken in comparison/correlation with agricultural important compounds in seeds can be helpfull in granding system of seed technology.
Cílem práce bylo prostřednictvím maloparcelového pokusu založeného na dvou agroekologicky odlišných stanovištích, ve dvou pěstitelských variantách (low a high input) a ve třech pokusných letech, zjistit a vyhodnotit výnos semen, obsah oleje v semeni a obsah mastných kyselin v oleji lnu setého olejného, odrůda Lola (Linola typ). Pomocí standardních laboratorních analýz k hodnocení parametrů nátěrů potom posoudit vhodnost využití oleje v průmyslu nátěrových hmot. Výnos semen se pohyboval od 0,29 t.ha-1 do 2,35 t.ha-1, když statisticky průkazné rozdíly (P = 0,01) byly zjištěny mezi lokalitami, ročníky i použitými variantami pěstování. Průměrný obsah oleje v semeni kolísal od 36,6 % do 44,0 %. Vliv lokality nebyl průkazný, vliv ročníku a varianty na olejnatost semen byl vysoce průkazný (P = 0,01). Obsah kyseliny linolové v oleji se pohyboval od 75,86 % do 76,78 % a ovlivněn byl především lokalitou a dále variantou.
Podmínky pro pěstování lnu, problematika půdy a osevního sledu jsou důležitým faktorem přadného lnu. Výnos hlavního produktu, stonku a vlákna, je ovlivňován komplexem teplotních, srážkových a vzdušných vlhkostních faktorů. Zpracování a předseťová příprava půdy
Jedním z důležitých mikroelementů je zinek, který je nepostradatelný pro všechny živé organismy, ale na druhé straně může ve vyšších koncentracích působit toxicky. Z globálního hlediska je studium zinku celosvětově více zaměřeno na jeho deficienci u plodin. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými zinečnatými hnojivy. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeněného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly pozitivně ovlivněny oproti kontrole.
Cílem práce bylo vyvinout markerovací systém založený na využití retrotransposonových sekvencí pro analýzu genetické diverzity kolekce lnu. Celkem bylo osekvenováno více než 100 kb a následně identifikováno celkem 27 odlišných retrotransposonových fragmentů. Následně bylo navrženo a testováno 75 PCR primerů z nichž 23 poskytly reprodukovatelný polymorfní profil. Tento systém byl testován na souboru 50 geograficky odlišných položkách lnu z kolekce Agritec, CR. Tyto výsledky poslouží k dlaší práci s cílem tvorby core kolekce lnu na pracovišti Agritec, ŠUmperk.
The use of digital image analysis (DIA) for characterization of varieties is much quicker and easier than conventional morphometric methods. This non-destructive, highly effective technique employs an inexpensive imaging system, which allows image acquisition, image processing and feature extraction. In this study digital image analysis was used for the detection of assumed duplicates in the germplasm of a flax/linseed collection, based on petal measurements. A group of 131 different flax/linseed varieties was used in tests for defining key features. The aim of the investigation was to determine if petal size could be used to distinguish compared accessions (doubles, triples, quadruples). The linear regression model used for feature assessment enabled successful identification of the dissimilarity or similarity among tested accessions. The position and distance of accessions in groups of clusters were obtained by hierarchical cluster analysis. Duplicates in the germplasm of the flax collection were confirmed by non-significant statistical differences between tested accessions. Based on the passport descriptor ACCENAME analysis it was revealed that out of 97 evaluated couples 81(83.5%) showed a significant difference in petal size, resulting in the conclusion that they are not real duplicates. Only 10 couples (10.3%) showed non-significant differences in petal size and shape could be considered as real duplicates. Six couples (6.2%) remained undetermined, as it was not possible to make a clear distinction using the above mentioned methods, due to the influence of year or other external factors. Image analysis followed by hierarchical cluster analysis was recommended as one of the methods useful for the characterization and rationalization of a germplasm collection. (C) 2011 Elsevier B.V. All rights reserved.
The aim of our work was to characterize linseed (Linum usitatissimum L.) genotypes divided into groups with high and low content of alpha-linolenic acid (ALA). Out of 32 linseed genotypes, 68.75 % represented high alpha-linolenic genotypes and 31.25 % were genotypes with low ALA content. Proportional representation of fatty acids was realized according to the norm (Czech O ce for Standards, Metrology and Testing, 1994). Oil content was analyzed according to the internal methodology of Agritec Ltd., based on the norm (Czech O ce for Standards, Metrology and Testing, 2011). The content of total fat ranged from 36.22 % to 46.35 %, that of ALA from 1.10 % to 65.20 %, and that of linoleic acid (LA) from 11.10 % to 75.00 % in the analyzed seed samples within all groups. The genotypes were divided also according to the seed color and a linear correlation between all three parameters within these groups was observed. Negative linear dependence was con rmed between parameters; ALA and LA content in the groups: high ALA brown seed (p < 0.0001; correlation coe cient (r) = –0.70), and high ALA yellow seed (p < 0.001; r = –0.36). Also, positive linear dependence between the total fat and the LA content in the groups: low ALA brown seed (p < 0.001; r = 0.34); low ALA yellow seed (p < 0.0001; r = 0.62), was found.
V letech 2005–2013 byla v polních maloparcelkovýh pokusech hodnocena citlivost 26 odrůd olejného lnu k padlí (Oidium lini). Stabilně rezistentní byly odrůdy Jupiter, Astral a Recital. K nejnáchylnějším patřily odrůdy Natural, Kaolin, Omega, Leane a Libra.
Fibre crops are world-wide distributed group of plant species belonging taxonomically to various plant families. The common denominator is their use of above-ground biomass for mainly industrial (non-food) or energy purposes. They include approximately 2,000 species—annual and perennial—belonging to monocotyledonous as well as dicotyledonous plants. About 20 species have got an economical (some of them local) importance. Majority of fibre species is grown in tropical and subtropical zones. Cellulose, a natural polymer with high strength and stiffness per weight, is the building material of long fibrous cells, which can be found in the stems, the leaves or the fruits/seeds of fibre plants. Thus, based on the fibrous cells localisation within the plant, we can recognise bast fibre species (e.g. flax, hemp, jute, kenaf, ramie and sida), leaf fibre species (sisal, banana and palm) and fruit/seed fibre species (cotton, coconut, kapok and luffa). During last 20 years, the fibre crops have been also considered as potential candidates for phytoremediation, particularly for phytoextraction of heavy metals from contaminated soils. Within fibre crops of temperate and subtropical zone, flax/linseed and hemp represent economically the most important species and also the majority of heavy metal-related experimental data were obtained and published in these two fibre crops. Here we bring information on biological potential of flax and hemp for heavy metal phytoextraction, the possibilities of agrotechnological treatments to affect/improve heavy metal uptake and, finally, the economical assessment of phytoremediation technology for flax and hemp growers and phytoremediation operators.