Dostálová Radmila, Ing.

SEDLÁKOVÁ Veronika a Radmila DOSTÁLOVÁ. Škodlivé organizmy sóji na Šumpersku v roce 2025. Agromanuál. 2026, 21(1), 30–33. ISSN 1801-7673. 

LUDVÍKOVÁ,  M., HORÁČEK, J., DOSTÁLOVÁ, R. Metodika detekce nositelů odolnosti vůči výrůstkové mozaice (PEMV) a padlí u hrachu (Pisum sativum L.). 1. vyd. Šumperk: Agritec, 2025. ISBN 978-80-87360-79-8 [PDF]. Dostupné z: https://www.agritec.cz/sites/default/files/soubory/978-80-87360-79-8.pd…;

DOSTÁLOVÁ Radmila, Veronika SEDLÁKOVÁ a Michal ONDŘEJ. Pěstování a šlechtění bobu v České republice. Úroda. 2025, 73(10), 51–53. ISSN 0139-6013. 

DOSTÁLOVÁ Radmila. Pěstování luskovin v České republice v roce 2024. Úroda. 2024, 72(10), 58–60. ISSN 0139-6013. 

DOSTÁLOVÁ Radmila. Návrat pěstování proteinových plodin a možnosti jejich podpory. Úroda. 2023, 71(10), 60–61. ISSN 0139-6013.

DOSTÁLOVÁ, Radmila. Současný stav pěstování a výskytu kořenových chorob u hrachu. Agromanuál. 2023, 18(2), 42–43. ISSN 1801-7673.

SKALICKOVA, Sylvie, Andrea RIDOSKOVA, Petr SLAMA, Jiri SKLADANKA, Petr SKARPA, Iva SMYKALOVA, Jiri HORACEK, Radmila DOSTALOVA a Pavel HORKY, 2022. Effect of Lactic Fermentation and Cooking on Nutrient and Mineral Digestibility of Peas. Frontiers in Nutrition [online]. 9, 838963. ISSN 2296-861X. Dostupné z: doi:10.3389/fnut.2022.838963

DOSTÁLOVÁ Radmila, Eliška KROBOTOVÁ a Eliška ONDRÁČKOVÁ. Pěstování a výskyt škodlivých patogenů na porostech sóje. Úroda. 2022, 70(1), 30–35. ISSN 0139-6013.

Petr Škarpa et al. Zvýšení výnosu a nutriční hodnoty vybraných genotypů hrachu hnojením a agronomickou biofortifikací. Brno: MENDELU, 2022. ISBN online: 978-80-7509-882-5 | DOI: 10.11118/978-80-7509-882-5. Dostupné on-line v PDF.

DOSTÁLOVÁ Radmila. Komplex kořenových chorob hrachu setého. Úroda. 2021, 69(2), 73–74. ISSN 0139-6013.

ŠKARPA, P.; ŠKOLNÍKOVÁ, M.; ANTOŠOVSKÝ, J.; HORKÝ, P.; SMÝKALOVÁ, I.; HORÁČEK, J.; DOSTÁLOVÁ, R.; KOZÁKOVÁ, Z. Response of Normal and Low-Phytate Genotypes of Pea (Pisum sativum L.) on Phosphorus Foliar Fertilization. Plants 2021, 10, 1608. https://doi.org/10.3390/plants10081608

Macková H., Horáček J., Ludvíková M., Dostálová R. Screening genotypů hrachu na odolnost k virům PEMV a PSbMV. Úroda – vědecká příloha. 2021, 69(12), s. 271–278. ISSN 0139-6013. [MZE-RO1018 a č. MZE-RO0418 a projektu TAČR č. TN01000062/05]

DOSTÁLOVÁ, Radmila. Výskyt významných viróz na hrachu. Farmář. 2021, 27(1), 14–16. ISSN 1210-9789.

ŠKARPA Petr, Jiří ANTOŠOVSKÝ a Radmila DOSTÁLOVÁ. Hořčík patří do systému hnojení luskovin. Agromanuál. 2020, 15(2), 104–105. ISSN 1801-7673. [APR, druh výsledku Ostatní]

DOSTÁLOVÁ, Radmila a Michal ONDŘEJ. Význam a řešení škodlivosti kořenových chorob na hrachu. Úroda. 2020, 68(5), 72–73. ISSN 0139-6013.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška, Radmila DOSTÁLOVÁ a Igor HUŇADY. Choroby luskovin v závislosti na faktorech ovlivňujících jejich výskyt. Úroda. 2019, 67(11), 73–77. ISSN 0139-6013. [APR, DKRVO MZe-RO1018, druh výsledku O]

DOSTÁLOVÁ, Radmila a Eliška ONDRÁČKOVÁ. Citlivost odrůd hrachu k abiotickému a biotickému stresu. Agromanuál. 2018, 13 (2), 94–96. ISSN 1801-7673.

Dostálová R., Macková H., Horáček J., Smýkalová I.: Screening odrůd a linií hrachu na obsah kyseliny fytové. Úroda – vědecká příloha. 2018, 66(12), s. 121–125. ISSN 0139-6013. [QK1810072, MZE-RO1018]

DOSTÁLOVÁ, Radmila a Michal ONDŘEJ. Vývoj rezistentních odrůd hrachu k padlí v České republice. Úroda. 2018, 66(10), 49–51. ISSN 0139-6013.

DOSTÁLOVÁ, Radmila. Možnosti pěstování hrachu v měnících se klimatických podmínkách. Úroda. 2017, 65(10), 52–53. ISSN 0139-6013.

Dle rozhodnutí ÚKZÚZ byla registrována odrůda dřeňového hrachu Cedrik.

Dle rozhodnutí ÚKZÚZ byla registrována odrůda dřeňového hrachu Johan.

Úroda. 2015, 63(12), vědecká příloha časopisu, 147–150. ISSN 0139-6013

Během řešení projektu QI91A229 byla vytvořena linie hrachu setého AGT 212.11 , která se vyznačuje vysokou odolností ke komplexu chorob v polních podmínkách. Linie AGT 212.11 byla vyvinuta z křížení LU 1977 x Franklin . Individuální výběry rostlin byly opakovány každoročně od generace F2. Výnosové zkoušky byly prováděny od F4 generace v pokusech 3 x 10 m2. Homogenizace probíhala 3 - 4 roky. Při homogenizaci materiálu, která trvá většinou 3–4 roky, byly vyřazovány odlišné a méně výkonné linie.

Během řešení výzkumnéhoprojektu QI91A229 byla vytvořena linie hrachu dřeňového SM 470/02 , která se vyznačuje vysokou odolností ke komplexu chorob v polních podmínkách. Linie SM 470/02 byla vyvinuta z křížení (Moravan x B99/108). Individuální výběry rostlin byly opakovány každoročně od generace F2. Výnosové zkoušky byly prováděny od F4 generace v pokusech 3 x 10 m2. Homogenizace probíhala 3 - 4 roky. Při homogenizaci materiálu, která trvá většinou 3–4 roky, byly vyřazovány odlišné a méně výkonné linie.

Pro tvorbu nových linií hrachu byly využity unikátní zdroje s kumulovanými geny rezistence, které jsou uloženy v genové bance AGRITEC, s.r.o. Cílem bylo zvýšit a stabilizovat odolnost proti širokému spektru patogenů u afila typů polního hrachu a u hrachu dřeňového. Deklarované zdroje rezistence byly ověřeny v inokulačních testech. K urychlení šlechtitelského postupu byly identifikovány geny eIF4E, resp. eIF4E (iso), odpovídající lokusům sbm-1 (LG VI) a sbm-2 (LG II), zprostředkující recesivně založenou rezistenci k několika virovým patogenům rodu Potyvirus, včetně PSbMV. U vybraných genotypů hrachu byly určeny alely eIF4E genu, zahrnující všechny dostupné a v praxi používané donory rezistence k PSbMV. Na základě sekvenční analýzy byly navrženy, testovány a vybrány PCR molekulární markery, umožňující identifikaci jak homozygotních, tak heterozygotních rostlin se 100% spolehlivostí. Vhodné genotypy s lepší úrovní biologických vlastností byly použity v hybridizačním procesu. Výsledkem jsou linie, které budou dále využívány ve šlechtění, ale i nové registrované odrůdy rezistentní ke komplexu patogenů.

Hasalová I., Trojan R., Dostálová R. (2012): Green pea variety Twinset. Czech J. Genet. Plant Breed., 48: 46-47. Dostupné z: https://doi.org/10.17221/167/2011-CJGPB

V letech 20010–2012 byly některé pěstitelské oblasti hrachu napadány komplexem viróz a antraknóz. Výnos hrachu a stupeň napadení antraknózou byli v korelaci se stupněm napadení virózami. Silný přirozený infekční tlak viróz umožnil vybrat zdroje vysoké odolnosti proti oběma chorobám současně a realizovat selekci odolných rostlin k získání perspektivních linií pro šlechtitelské využití.

Publikace informuje o pěstování alternativních plodin využitelných především pro rozšíření a doplnění sortimentu potravinových surovin, ale nacházejících uplatnění i ve farmacii, kosmetice či jiných oborech. Z množství ve světě využívaných druhů byly vybrány takové, jejichž pěstování i využití již v našich podmínkách bylo ověřeno. Jednotlivé druhy alternativních plodin jsou přiřazeny do klasicky členěných skupin:obilniny, pseudoobilniny, luskoviny, olejniny, okopaniny a je k nim přiřazena vybraná skupina léčivých rostlin. U každého druhu je věnována základní informace významu a využití plodiny, botanické charakteristice a požadavkům plodiny na prostředí. Jádrem sdělení jsou agrotechnické metodické postupy od zařazení plodiny v osevních sledech přes přípravu půdy a osiva, založení a ošetřování porostu během vegetace až po sklizeň, posklizňové ošetření a skladování. Závěrečné údaje se týkají ekonomiky pěstování a využití produkce. Publikace je určena zemědělcům a jejich poradcům, studentům a pedagogům i široké odborné veřejnosti.

Intact plants and in vitro cultures of four pea (Pisum sativum) cultivars (Adept, Herold, Komet, Menhir) that vary in their degree of susceptibility/resistance to Fusarium solani were inoculated with this pathogen or treated with its culture filtrates to compare their reaction patterns at the phenotypic, histological and biochemical level. Changes in activity of three peroxidase forms, cytosolic, membrane- and ion-bound, and in peroxidase isozymes were studied in detail. In addition, the length and weight of roots of regenerating plantlets in explant cultures as well as symptom expression in intact plants were assessed. In planta, screening of the four pea cultivars revealed the highest degree of resistance in cv. Adept, and the highest level of susceptibility in cv. Menhir both to F. solani and its metabolites. Regarding in vitro cultures, the microfiltrated filtrates had stronger inhibitive effect than the autoclaved ones. In terms of peroxidase activity, the only significant difference among cultivars was found in its ionic form, for the most resistant cv. Adept versus the most sensitive cv. Menhir. Minor changes in activity of cytosolic peroxidase were noted in planta and in vitro, while the membrane- and ion-bound peroxidase significantly decreased in explants. The aim of our study was to compare reaction of pea plants and explants and to verify whether the application of fungal filtrates is able to mimic the F. solani pathogenesis. Several responses of explants to filtrates were found to be analogous to the plant reaction to pathogen infection both at morphological and physiological levels. These can be utilized in an early in vitro screening for plant tissue resistance to F. solani.

The crossing was carried out in 2002. The selection of individual plants was repeated every year from the F2 generation. Yield tests were performed since the F4 generation, the 2 10 m² yield trials. Breeding line SM 441/02 was included in yield trials in the green maturity (technological maturity) and was sown (sowing density: 1,1 mil of germinating seeds per hectare) with standard varieties. The homogenization process usually takes 3 - 4 years, morphologically different and less efficient lines were excluded during the process. When needed, the reselections from yield trials were carried out. Selections of resistant plants (from F2 generation) to the powdery mildew (Erysiphe pisi) were traditionally done in the field or greenhouse after artificial inoculation with Erysiphe pisi. Selections aimed at obtaining field resistance to foot-rot complex diseases (the most important diseases) in peas were carried out practically since F3 generation using tests in infected soil. The breeding lines were tested since F4 - F6 generation, the repeated tests for resistance to fusarium race 1 and race 2 were done in a the laboratory conditions. The analyses of starch, amylose and resistant starch content were carried out in all lines selected in yield trials. Chlorophyll and carotenoids (lutein and β-carotene) were observed.

Působení výživy na zdraví a dobrou kondici lidské populace je velmi aktuální a vyžaduje získávat nové informace o konzumovaných potravinách. Na základě nových poznatků je možno navrhovat nové a zdravější potraviny, tzv. funkční potraviny. Jsou to potraviny s vyšším obsahem složek s výrazným příznivým účinkem na zdraví nebo s nižším obsahem složek s negativními účinky.

Během řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu setého AGT 210.10, která se vyznačuje vysokou odolností ke komplexu chorob v polních podmínkách. Linie AGT 205.21 byla vyvinuta z křížení (US 1533 x AO. 904) x 4876. Individuální výběry rostlin byly opakovány každoročně od generace F2. Výnosové zkoušky byly prováděny od F4 generace v pokusech 3 × 10 m2. Homogenizace probíhala 3-4 roky. Při homogenizaci materiálu, která trvá většinou 3–4 roky, byly vyřazovány odlišné a méně výkonné linie.

V rámci řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu AGT 210.12. Linie má oranžovou barvu děloh - gen Orc. Linie AGT 210.12 vznikla z křížení Konto x 4876. selekce byly prováděny od F2 generace.

V rámci řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu AGT 210.31. Linie má oranžovou barvu děloh - gen Orc. Linie AGT 210.31 vznikla z křížení Bilbo x 4876. Selekce byly prováděny od F2 generace.

V letech 2006–2011 byl proveden screening odrůd polního dřeňového hrachu na obsah celkového a rezistentního škrobu (RŠ). Byly sledovány vztahy mezi obsahem RŠ, sušiny, hodnotami TD – stupeň zralosti, vliv odběrů z jednotlivých pater hrachu. Byla zjištěna optimální doba technologické sklizně pro konzervárenské a mrazírenské využití dřeňového hrachu. Byly porovnány různé způsoby posklizňové úpravy (sušení, mražení, lyofylizace) na obsah RŠ.

V posledních letech se některé pěstitelské oblasti v ČR vyznačovaly extrémním výskytem viróz a antraknózy. Výnos hrachu a stupeň napadení antraknózou byli v korelaci se stupněm napadení virózami. Silný přirozený infekční tlak viróz umožnil vybrat zdroje vysoké odolnosti proti oběma chorobám současně a realizovat selekci bezpříznakových jedinců rostlin k získání perspektivních linií pro šlechtitelské využití.

Monografie shrnuje nejnovější poznatky o pěstování, šlechtění a ochraně luskovin, získané v řadě výzkumných projektů a výzkumného záměru. Je členěna do několika kapitol, v obecné části, která se zabývá botanickou charakteristikou, agrotechnikou, jakostí a využitím luskovin tak i genetikou a genomikou. Speciální část je rozdělena podle nejvýznamnějších druhů. Samostatnou kapitolou je ekonomika pěstování luskovin, včetně rozsáhlých příloh.

Cílem práce bylo získání informací o zdraví prospěšných látkách u hrachu – rezistentní škrob, karotenoidy, v závislosti na odrůdě a ověření možnosti jejich využití v potravinářském průmyslu. Byla sledována změna kvality v procesu dozrávání- stanovení optimální technologické zralosti, obsah a stabilita barviv, vhodnost suroviny pro průmyslové zpracování - konzervování, mražení a sušení. Na druhé straně byla ověřena i míra rizik - výskyt patogenů, mykotoxinů a těžkých kovů v semenech hrachu. Nové poznatky se uplatní při cíleném šlechtění hrachu určeného pro potravinářský průmysl.

V letech 2006–2008 byl zjištován obsah celkového škrobu, amylosy a rezistentního škrobu v semenech polního a dřeňového hrachu. Byly sledovány změny obsahu RS a sušiny u dřeňového hrachu v různých termínech technologické sklizně (tenderometrem).

Total starch (TS), amylose and resistant starch (RS) were determined in the sets of smooth pea and wrinkled pea varieties in the years 2006-2008. Starch content of smooth peas varied in the range 53.61 – 57.23%. Average amylose content was 27.8 %. Resistant starch content varied from 2.07% to 6.31%. Content of starch at wrinkled pea varied from 26.57% to 32.55%. Average amylose content was 76.82 % of total starch. Resistant starch content of 11 garden pea cultivars was studied in three different terms of technological harvest.

Lutein and β-carotene contents in 32 samples of field peas with green (ii), yellow (I.) and orange cotyledons (OrcOrc) were determined. The highest lutein concentration ranging between 0.768 and 1.394 mg/100g was found in varieties with green cotyledons (median 0.978 mg/100g). Yellow cotyledons contained lower amount of lutein, median = 0.692 mg/100g. Big variation in lutein content was found in tested breeding lines with orange cotyledons. Content of β -carotene in field peas with green cotyledons ranged between 0.1-0.2 mg/100g. A strong correlation (r = 0.77, p 0.01) between lutein and chlorophyll contents was found.

Byla hodnocena reakce vybraných odrůd hrachu na soubor isolátů Fusarium solani.

Práce se zaměřila na identifikaci bodových mutací v kódující čáasti genů FAD3A a B pro desaturázy lnu, projevující se nízkým obsahem kyseliny linolenové. Byly ověřeny a dále vyvinuty CAPS PCR markery umožňující efektivní výběr. V případě hrachu byla ověřeny a na roszáhlem souboru deklarovaných donorů testovány recesivní mutace v genu eIF4E/sbm-1 lokusu. Byly vyvinuté nové spolehlivé PCR markery využitelné ve šlechtitelském procesu.

Dle rozhodnutí ÚKZÚZ byla registrována odrůda dřeňového hrachu Dragon.

Bylo zmapováno druhové spektrum patogenní mykoflory napadených rostlin. Byly získány genetické zdroje rezistence ke komplexu houbových chorob (er-1, Fw, Fnw,) a virózám (En, sbm-1), které byly využity ve šlechtitelském procesu. Byly ověřeny inokulační metody testování proti jednotlivým patogenům (E. pisi, F. oxysporum, F. solani, PEMV a PSbMV). Pomocí těchto standardních a modifikovaných metod byly rutinně otestovány velké soubory polních i dřeňových hrachů. Byl vybrán materiál, který vykazoval rezistenci k padlí, fusáriovému vadnutí a PEMV. Získané zdroje odolnosti byly využity k tvorbě nového šlechtitelského materiálu (na všech řešitelských pracovištích - Agritecu s.r.o., Selgenu a.s. a v SEMO Smržice s.r.o.), který bude sloužit jako základ pro tvorbu nových odrůd, jak polního, tak dřeňového hrachu.

Total starch (TS), amylose and resistant starch Využití vysoce virulentního izolátu Fusarium solani (FS VG), odpovídajícího charakteristice f.sp. pisi v inokulačních testech hrachu. Ověření vhodnosti a efektivity testační metody máčení semen v inokulu a možnosti využití inokulačních směsí rozdílných druhů (Fusarium solani f. sp. pisi + F. oxysporum f. sp. pisi rasy 1 a 2) a směsí rozdílně virulentních izolátů .

Práce se zabývala studium a dohadem spolehlivosti jednotlivých metod na souboru 25 v CR doporučených odrůd hrachu. Tyto byly popsány jednak pomocí 12 morfologických deskriptorů, tak i 2 isozamových, 10 mikrosatelitních a 2 retrotransposonových systémů. Bylo zjištěno, že především techniky založené na analýze DNA umožňují vysokou spolehlivost a přesnost, navíc pak rychlost a nezávislost na vlivu prostředí. Jako nejspolehlivější metoda z hlediska jednoduchosti provedení byla retrotransposonová v lokus specifickém formátu RBIP, následovaná analýzou mikrosatelitních lokusů. Retrotransposonová vícelokusová IRAP metoda, společně s analýzou isozymů pak umožňila vyhodnocení s menším rozlišením, ale v jediné analýze. Bylo provedeno statistické vyhodnocení a porovnání všech metod.

Dle rozhodnutí ÚKZÚZ byla registrována odrůda hrachu CETRIS.

Byly presentovány výsledky z využití donorů rezistencí ke komplexu houbových a virových chorob hrachu.

Nový druh Phomopsis pisi Ondřej sp. n. (Anamorphic Fungi – Coelomycetes) byl zaznamenán na lodyhách hrachu(Pisum sativum L.) na odrůdě Adept v Šumperku-Temenici . Tato houba způsobuje odumírání rostlin v době zelené zralosti. Nový druh se odlišuje od Phomopsis pisicola. Rozdíl je v délce a šířce konidií a kondiofor.

Průzkum a sběr izolátů virových patogenů Pisum sativum v pěstitelských oblastech ČR. Biologická charakteristika izolátů. Hodnocení stupně odolnosti současného sortimentu odrůd hrachu polního.

Pomocí 42 morfologických a několika molekulárních markerů, 6 SSR, 25 RBIP a 2 IRAP retrotransposonových markerů bylo získáno celkem 51 hodnotitelných znaků, na jejichž základě byly vypočítány genetické vzdálenosti a provedena shluková analýza jednak morfologických tak i DNA dat. Zjištěná genetická struktura poslouží jednak k cílovému získání core kolekce, odstranění duplikací a racionalizaci šlechtění.

Ve skleníkových podmínkách inokulace bylo hodnoceno 16 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.) na náchylnost k druhu E. baeumleri. Na řapících a listech citlivých genotypů se hojně tvořily konidie a kleistocarpy. Jako zcela rezistentní zdroj proti E. baeumleri byl ve skleníku zjištěn pouze genotyp Tudor (Cebeco 4119). V polních pokusech bylo zařazeno 19 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.). Z nich měly vyšší stupeň odolnosti proti přirozené infekci E. baeumleri (Fallon, AC Melfort, Joel) pouze některé. K nejnáchylnějším genotypům v polních podmínkách patřily: Consort R, SGL 2024, SGL 1977 a Franklin. Kleistocarpy s 1–4x dichotomicky rozvětvenými vrcholky přívěsků se tvořily ve skleníkových a polních pokusech pouze u náchylných a velmi náchylných genotypů (SGL 444/2185, Consort R, SGL 2024, SGL 1977, LU 390-R2, Lifter, Highlight, Cebeco 1171 a Carneval R). Kontrolní genotypy bez genu er-1 (Komet, Adept a Gotik) byly v pokusech napadeny pouze druhem E. pisi.

Byly studovány rizika spojená s pěstováním geneticky modifikovaného hrachu pomocí simulačního eperimentu s dominatními a recesivními znaky a sledována míra možného cizosprášení v následných F1-2 generacích (2001-2003). takto byla stanovena míra rizika přenosu pylu, dále pak byl sledován výskyt a chování jednotlivých druhů hmyzu, jako potencionálních přenosců pylu. během celého epxerimentu nebylo prokázano cizosprášení ( mezi přibližně 40 tisíci jedinci hrachu), což naznačuje velmi nízkou možnost cizosprášení.

Cílem práce je vytvoření genotypů hrachu s komplexní odolností vůči několika houbovým patogenům (Erysiphe pisi, Fusarium oxysporum race 1 and 2, Fusarium solani, Rhizoctonia solani).

Genetická ochrana hrachu je velmi významná. Nesnižuje výnosový potenciál a kvalitu. Výnos a kvalita perspektivních rezistentních genotypů jsou zcela srovnatelné s nejvýnosnějšími náchylnými komerčními odrůdami v letech bez výskytu padlí. Padlí hrachu je u náchylných odrůd nejzávažnější a vysoce rizikovou chorobou, drasticky redukující výnos a kvalitu. Fungicidní ochrana je u nich v letech s vysokým výskytem padlí zcela nezbytná.