Publikace

Přehled chorob lupiny z hlediska jejich výskytu v ČR a ve světě, škodlivosti, symptomů, možnosti šlechtění na odolnost.

Popis symptomů, rozšíření, možností chemické ochrany i agrotechnických opatření k omezení výskytu semenem přenosných chorob hrachu, lupiny a bobu. Využití genových zdrojů pro rezistentní šlechtění.

Článek obsahuje výsledky projektů MZe ČR, NAZV IG46061 a QG50107. Jsou to výskyty a závažnost houbových chorob v řepce na podzim a možnosti ošetření proti nim.

Článek obsahuje výsledky projektů MZe ČR, NAZV IG46061 a QG50107. Jsou to výskyty a závažnost houbových chorob v řepce na jaře a možnosti ošetření proti nim.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výs

Dva druhy plasmidů obsahující (1) celou sekvenci obalového proteinu viru cpPEMV nebo (2) fragmenty cpPEMV a cpPSbMV byly klonovány do pGreenII plasmidu a inzertovány do hypervirulentního kmene Agrobacterium tumefaciens EHA 105 spolu s pomocným plasmidem pSoup. Transformace rostlin hrachu byla provedena podle rutinního protokolu a potomstvo prokazatelně transgenních rostlin bylo analyzováno molekulárními metodami a biologickými testy. Úroveň tolerance / rezistence transgenních rostlin byla hodnocena po mechanické inokulaci PEMV, resp. PSbMV transgenních rostlin ve srovnání s kontrolami. Úroveň replikace viru byla hodnocena postupně časovanou DAS-ELISA. Exprese transgenů a úroveň replikace viru v transgenních rostlinách byla analyzována real-time PCR.

Komerčně snadno dostupné enzymy nabývají velkého významu ve zpracování a modifikacích lýkových vláken pro různé aplikace. V oblasti předúprav a zušlechťování lýkových vláken a textilií se objevuje několik nových enzymových technologií schopných modifikovat parametry vláken, dosáhnout požadovaných vlastností, zlepšit zpracovatelnost a ekologii. Mezi tyto technologie patří např. enzymatické rosení lnu, enzymová kotonizace, separace vláken konopí, enzymová předúprava lněných přástů před mokrým dopřádáním, aj. Tyto enzymové biotechnologie mohou přinášet výhody pro textilní, kompozitní a další technické aplikace. Výsledky a zkušenosti z laboratorních, poloprovozních a provozních ověřování prokazují schopnost vybraných enzymů rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz. Postřik Texazymem SER vede ke zvýšení výdajnosti dlouhého vlákna lnu o více než 40%.

Linie Petra, L-8 a 29H prokázaly vysoký stupeň rezistence v laboratorních inokulačních testech. Významně snižovaly infekční tlak antraknózy během vegetačního období. Ke zvýšení odolnosti bělokvětých bobů proti A. fabae bylo roku 2002 provedeno kombinační křížení Merlin x Petra. V inokulačních podmínkách byly selektovány odlišné fenotypy (barevně kvetoucí s černým hilem, barevně kvetoucí se světlým hilem, bíle kvetoucí s černým hilem a bíle kvetoucí s světlým hilem) se zvýšenou odolností k A. fabae. V generaci F4 (2005) byla ověřena úspěšnost selekce ve srovnání s výchozím materiálem a generacemi F2 a F3. U fenotypu barevně kvetoucího s černým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 64,3 % rostlin. U fenotypu barevně kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 2,6 % rostlin. - U fenotypu bíle kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 27,6 % rostlin. Tyto výsledky je možné považovat za významný posun.

Byla prezentována nová data pro hodnocení genetické stability somatických embryí, embryogenních kalusů, neembryogenních kalusů a R0-regenerantů ze somatické embryogeneze ve srovnání s výchozím explantátem pomocí moderních molekulárních metod (tři odlišné DNA metody - SSR, IRAP, AFLP). Žádné profilové alternace mezi vzorky nebyly nalezeny. V případě metylačně citlivých variant byl detekován 4-8% polymorfismus.

Herbicidy zařazené do pokusů vykazovaly dobrou herbicidní účinnost a zároveň dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.

Příspěvek hodnotí vypovídací schopnost laboratorních a polních testů pro zhodnocení odolnosti řepky olejky ozimé k Leptosphaeria maculans. V laboratorních testech byla hodnocena odolnost k patogenu na děložních listech řepky. V polních testech bylo hodnoceno napadení stonku řepky patogenem. Polní testy byly založeny na hodnocení přirozeného infekčního tlaku patogena. Zdrojem pro přípravu inokulátů byly izoláty patogena izolované z rostlin řepky. Izoláty L. maculans byly získány z porostů řepek v České republice.

Využitelnost přadného lnu coby produktu biomasy z důvodu odlišné technologie sklizně spočívá především v produkci stonku jako hlavního produktu. Hlavní produkt přadného lnu, stonek, je využitelný převážně v textilním průmyslu jako zdroj dlouhého vlákna a koudele. Plnohodnotné využití vedlejšího produktu, lněné slámy, je perspektivní pro výrobu kvalitního papíru, ale po tírenských úpravách i jako možnost doplňku pro směsové textilie oděvního průmyslu.

Mutagenezí linií Te-93/13 a SU-45/85 byly získány linie s nižším obsahem kyseliny linolenové Te-60/101 a SU-244/40. Na hybridní populaci F1 generace byla v roce 1992 nakřížena kanadská odrůda olejného lnu McGregor a na tuto kombinaci křížení v roce 1994 v F1 generaci australská odrůda olejného lnu Glenelg. Vzniklá populace složitého kombinačního křížení byla v F2 generaci podrobena individuálnímu výběru a bylo vybráno 100 rostlin, jejichž potomstvo se stalo základem F3 generace jako kmenů . V následujících generacích F4 až F6 v letech 1998 – 2000 pokračovala selekce a hodnocení kmenového materiálu II., III. a IV. roku ve zkouškách výkonu. V roce 2000 v generaci F6 byl vybrán výchozí kmen označený AGT-248, který byl zařazen do mezistaničních zkoušek. V generaci F10 v roce 2004 bylo novošlechtění pod označením AGT-248 zařazeno do Státních zkoušek pro registraci odrůd a současně bylo v tomto roce založeno udržovací šlechtění. V roce 2007 bylo novošlechtění AGT-248 zaregistrováno pod názvem Amon.

Nové odrůdy bělokvětého bobu se sníženým obsahem antinutričních látek (taninu, vicinu a convicinu) se vyznačují odlišným spektrem chorob, škůdců a odlišnými nároky na pěstování. Metodika doporučuje optimální pěstební postupy, obsahuje návrhy na ochranu proti patogenům, škůdcům a plevelům.

Cílem práce byla analýza genetické variability souboru 19 odrůd lnu, které jsou v současnosti registrovány v České republice. K analýze byly využity tři různé molekulární techniky (RAPD, SSR, IRAP).

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.

Příspěvek se zabývá ochranou přadného lnu proti dřepčíkům (A. euphorbiae Schrank, 1781 a L. parvulus Paykull, 1799). Shrnuje výsledky tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na lokalitě Šumperk(severní Morava; ČR) zaměřených na hodnocení účinnosti vybraných systemických insekticidních mořidel a postřikových přípravků na sledované škůdce.

Herbicidy zařazené do pokusů vykazovaly dobrou herbicidní účinnost a zároveň dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.