Publikace

Kombinace biolistické a agrobakteriální metody transformace umožňuje využít výhody obou transformačních systémů (přímého i nepřímého) pro různé rostlinné druhy. Termín agrolistika označuje metodu, která využívá biolistiku pro mechanické narušení explantátů a následnou kokultivaci v agrobakteriální suspenzi. Byl odzkoušen vliv acetosyringonu a L-cysteinu s cílem zvýšit efektivitu transformace.

Byl studován vliv chemických přídavných látek (acetosyringone,AS; L-cysteine, CYS; dithiothreitol, DTT; glutathione, GSH; cellulase, CEL; pectinase, PEC) a světelného režimu (16/8 den / noc, 16L/8D; stálé osvětlení, 24L; stálé zatemnění, 24D) během kokultivační periody explantátů hrachu s Agrobacterium tumefaciens na efektivitu transformace. Optimální podmínky byly stanoveny při 48h kokultivaci za 20+/-2 °C, 50 mg l-1 CYS, 100 µM AS, 16L/8D fotoperiodě.

Konopí kultivarů Benico, Monoica, Fibrol a Bialobrezskie byly pěstovány (2005, 2006, 2007) v přírodně simulovaných podmínkách půd (kontrola) a dále v půdách se zvýšeným obsahem kalů z čistíren odpadních vod vpoměru kalu: půdy: 1:2, 1:3, 1:4, 1:5, 1:6. Zralé části rostlin konopí byly zkoumány pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS) pro jejich potenciál k absorpci a hromadění Cd, Pb Zn v semeni, plevách, listech, stonku a kořeni. Statistické vyhodnocení zaznamenaných dat (TK koncentrace a celková akumulace) byly provedeny analýzou variance a vícenásobným porovnáváním - LSD test, statistický program UNISTAT. Akumulace jednotlivých elementů do různých částí rostliny vykazovaly velké rozdíly. Transport Cd a Pb z vegetativních částí (kořen, stonek, listy) do generativních orgánů (tobolky, semena) byla výrazně omezena. Rostliny konopí akumulovaly nejvíce Zn, pak Pb a nejméně Cd.

Práce se zabývala studium a dohadem spolehlivosti jednotlivých metod na souboru 25 v CR doporučených odrůd hrachu. Tyto byly popsány jednak pomocí 12 morfologických deskriptorů, tak i 2 isozamových, 10 mikrosatelitních a 2 retrotransposonových systémů. Bylo zjištěno, že především techniky založené na analýze DNA umožňují vysokou spolehlivost a přesnost, navíc pak rychlost a nezávislost na vlivu prostředí. Jako nejspolehlivější metoda z hlediska jednoduchosti provedení byla retrotransposonová v lokus specifickém formátu RBIP, následovaná analýzou mikrosatelitních lokusů. Retrotransposonová vícelokusová IRAP metoda, společně s analýzou isozymů pak umožňila vyhodnocení s menším rozlišením, ale v jediné analýze. Bylo provedeno statistické vyhodnocení a porovnání všech metod.

Kmín kořenný je rostlinou, která má velmi malou konkurenční schopnost proti většině plevelných druhů. Z tohoto důvodu je proto velmi důležité, především z hlediska dvouletého pěstování kmínu, počítat se správně zvolenou a vhodně načasovanou herbicidní ochranou. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany kmínu kořenného byly založeny polní pokusy v čisté kultuře. Herbicidní preemergentní ošetření porostů kmínu bylo prováděno na odrůdě se standardní délkou vegetační doby - Kepron. Cílem pokusů bylo zjistit rozdíly ve výnosu nažek a obsahu silice u použitých preemergentně aplikovaných herbicidů. Mimo jiné bylo také cílem posoudit rozdíly mezi selektivním působením různých typů herbicidů na rostliny kmínu kořenného, včetně rozdílných dávek. Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že do pokusu zařazené herbicidy vykazovaly dostatečnou selektivitu vůči rostlinám kmínu kořenného.

V článku je popsán výskyt chorob v řepce v ČR v letech 2007 a 2008.

Traduje se, že plané či kulturní druhy trav sehrávají důležitou úlohu při výskytu a šíření námelovitosti trav na žitě a žitovci. Proto byla provedena ve skleníku inokulace 15 trav a kontrolního souboru odrůd žita a žitovce konidiovou infekcí námelovitosti ze žita.

Byla studována schopnost genotypů přadného a olejného lnu odebírat z kontaminované zeminy těžké kovy. Byly zjištěny značné diference v akumulaci těžkých kovů různých genotypů lnu, dále bylo prokázáno, že vybrané genotypy lnu jsou schopny akumulovat do svých orgánů těžké kovy, zvláště kadmium, které v orgánech a v dílčích částech rostlin lnu některých genotypů bylo obsaženo i v nadlimitních hodnotách.

Pomocí molekulárních metod byla studována genetické a epigenetická stabilita dlouhodobé in vitro kultury vzrostných prýtů hrachu. Mikrosatelitními a retrotransposonovými markery nebyla zjištěny žádné významné změny. Tyto byly detekovány pouze pomocí metylačně citlivé analýzy (MSAP), kdy byl zjištěn 11 a 18% polymorfismus. Tyto změny v metylaci genomové DNA byly potvrzeny pomocí měření celkového zastoupení metyl-cytosinu metdou HPCE.

Metoda biolistické transformace byla aplikována u hrachu a lnu. Cílem bylo optimalizovat podmínky nastavení parametrů přístroje BiolisticPDS-1000/He pro kultury in vitro u zájmových rostlinných druhů a vypracovat rutinní pracovní protokol. U hrachu byla současně porovnána účinnosti biolistiky a agrolistiky, u lnu byly odzkoušeny tři různé plasmidy s cílem optimalizovat specifické nastavení přístroje pro kultury lnu. Pro hrách bylo optimální nastavení tlak 1350 psí, FD15, L2, pro len 1100 psí, FD 15, L2. Agrolistika byla ve srovnání s biolistikou účinnější, po 23 dnech hodnocení GUS+ explantátů 16,5%, resp. 3,5%.

Enzymy jako přírodní produkty mikroorganizmů hrají titulní roli v procesu polního rosení lnu a konopí. Poslední studie, laboratorní a poloprovozní zkoušky prokázaly, že enzymaticky aktivované zpracování konopí a lnu může zlepšit nebo nahradit tradiční technologie zpracování lýkových vláken. Enzymy zlepšují reprodukovatelnost, výtěžek a kvalitu vlákna. Enzymy jsou schopné rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz a tím usnadnit separaci a elementarizaci jednotlivých vláken ze svazků. Inotex vyvinul a testoval několik speciálních enzymových prostředků pro separaci konopných a lněných vláken. Porovnání dekortifikace roseného a neroseného konopí s následným enzymovým zparcováním. Výsledky ukazují, že enzymaticky zpracované konopí má vyšší výtěžnost vlákna a vyšší jemnost než konopí nezpracované. Porovnání účinku různých typů enzymů na nerosené dekortikované konopí. Hodnocení výtěžnosti, separace vláken (SEM), obsahu celulózy (TGA) a dalších parametrů.

V posledních letech se spektrum chorob a poškození kmínu kořenného změnilo. Důležitost patogena Mycocentrospora acerina, který byl do nedávna považován za nejvážnějšího původce choroby na kmínu, se snižuje, zatímco vzrůstá význam patogenů dalších, jako Erysiphe heraclei nebo Ascochyta carvi. Cíle práce bylo identifikovat a determinovat druhy hub kontaminujících semena kmínu a stanovit vhodnou fungicidní ochranu. Přímým mikroskopickým určením bylo zjištěno, že nejvíce se na semenech kmínu vyskytují Alternaria alternata and Cladosporium cladosporiodes. Cladosporium herbarum, Fusarium avenaceum, F. culmorum, F. equiseti, Fusarium sp., Epicoccum nigrum, Trichothecium roseum and Aureobasidium sp. se nevyskytovaly často. V roce 2005 a 2006 v polních pokusech ovlivnila aplikace fungicidů v době kvetení zejména patogenní houby jako Ascochyta carvi a Septoria carvi, ale neovlivnila saprofyty, A. alternata nebo Cladosporium sp. Ve srovnání s kontrolou vzrostl výnos nažek v roce 2005 pouze u aplikace prothioc

Byly presentovány poslední výsledky práce na analýze genetické diversity kolekce hrachu a vyhodnocení získaných morfologických a molekulárních dat pomocí klasických metod založených na analýze genetické vzdálenosti, tak i novějších pomocí Bayesovského přístupu modelování umožňující integrace obou typů dat. To umožnilo zjištění přesnější struktury hodnoceného souboru.

Byla studována genetická diverzita 164 položek hrachu českého a slovenského původu pomocí 12 SSR, 25 RBIP a 2 IRAP molekulárních markerů, společně s 42 morfologickými deskriptory. Získaná data byla analyzována pomocí výpočtu genetických vzdáleností a následné shlukové analýzy. Morfologická data takto rozdělila studovaný soubor na 5 až 7 shluků, zatímco molekulární pak na 6 až 7. Pro možnost integrace abou systémů byla využita Bayesiánská analýza pomocí BAPS software, jež vyústila v postupné odlišení shluků. Rozdělení souboru dle šlechtitelských period pak naznačilo existenci zůžení genetického spektra.

Cílem práce bylo studium potenciálu klasických proteinových markerů pro popis části genové kolekce rodu Pisum. Pro experimentální práci byl z kolekce vybrán soubor českých odrůd (celkem 165 položek). Semenné proteiny byly analyzovány metodou SDS-PAGE s následným barvením pomocí Coomasie Blue. Isoenzymy byly děleny metodou PAGE za nativních podmínek a jejich detekce byla prováděna pomocí běžných metod.

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů kořeninových rostlin čeledi miříkovité má vliv na kvalitu sklizené produkce. Spektrum chorob a jejich škodlivost na druzích čeledi miříkovité se v posledních letech mění. Mezi vážné patogeny kmínu patří padlí, Ascochyta. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje Cercosporidium punctum a koriandr je v našich podmínkách nejvíce poškozován kořenovými chorobami (fusariozy, hlízenka).

Přehled chorob lupiny z hlediska jejich výskytu v ČR a ve světě, škodlivosti, symptomů, možnosti šlechtění na odolnost.

Popis symptomů, rozšíření, možností chemické ochrany i agrotechnických opatření k omezení výskytu semenem přenosných chorob hrachu, lupiny a bobu. Využití genových zdrojů pro rezistentní šlechtění.