Přečtěte si více
Pracovníci jednotlivých oddělení řeší výzkumné projekty a zabývají se mezinárodní spoluprací ve výzkumu, pořádáním vědeckých konferencí a workshopů, tvorbou certifikovaných metodik, poradenskou, publikační a přednáškovou činností.
Cílem metodiky je předložit šlechtitelské, množitelské a pěstitelské praxi metodiky pro snížení výskytu námelovitosti. Doporučené metodické postupy vznikly na základě studia příčin a vlivů, které způsobují vyšší výskyt sklerocií námele v porostech žita.
Rutinní postup vedoucí k maximálně efektivní genotypově nezávislé genetické transformaci lnu, případně i jiných technických plodin. Postup je návodem pro sterilní přípravu osiva, přípravu médií pro kultury in vitro a vlastní genetickou transformaci.
V polních maloparcelkových pokusech byla zjišťována citlivost barevně a bíle kvetoucích odrůd bobu k listové skvrnitosti (Cercospora zonata) v podmínkách přirozeného infekčního tlaku. Bíle kvetoucí odrůdy bobu byly ve fázi zelené zralosti napadeny ve stupních 4,2 (Albi) a 3,6 (Merlin). Barevně kvetoucí odrůdy byly napadeny ve stupních 7,0 (Merkur) a 7,2 (AGT 5/13). Bělokvěté odrůdy byly při sklizni napadeny komplexem chorob více než odrůdy barevně kvetoucí Merlin – 85,5%, Albi – 60%, Merkur – 30% a AGT 5/13 – 16% napadení). Životaschopnost konidií houby Cercospora zonata je krátká (3–5 dní). Houba je přenosná půdou. Primárním zdrojem infekce porostů jsou dormantní struktury houby, přežívající v půdě.
Účelem publikace je poskytnout pěstitelům a zpracovatelům informace o biologické charakteristice, z ní plynoucích nárocích na pěstitelské podmínky a postupy pěstování lupiny bílé, žluté a úzkolisté jako významného zdroje dusíkatých látek ve výživě hospodářských zvířat, alternativního k sojovým extrahovaným šrotům. Pro úplnost je uváděna i lupina proměnlivá, možnosti jejího využití a způsob pěstování. Cílem metodiky je ukázat možnosti využití lupiny a srozumitelně charakterizovat rozhodující agrotechnická opatření ovlivňující kvalitu a množství dosažené produkce.
AGT 578/03 se vyznačuje nízkým obsahem antinutričních látek (kyanogenních glykosidů) v semeni ve srovnání s registrovanými odrůdami olejného lnu v ČR.
The possibility of use of two technological types of Linum usitatissimum L., namely flax (grown for fibre) and linseed (grown for seed), for phytoextraction of cadmium (Cd) from Cd-contaminated soil was studied. A four-year field-simulated experiment was carried out with 6 flax and 4 linseed cultivars in order to study organ accumulation of Cd by flax and linseed plants at artificial concentration range 10 to 1000 mg Cd . kg-1 soil. The most Cd was accumulated by roots, followed by shoots, while reproductive parts (capsules and seeds) played comparably smaller role. The increasing soil Cd concentration resulted in increasing Cd accumulation by roots, while transport to above-ground plant parts was progresivelly inhibited. Even high soil Cd concentrations (1000 mg Cd . kg-1 soil) had not dramatic negative effect on plant growth and development.differences as well as the differences between both technological Linum types have been found in Cd accumulation (flax being better Cd accumulator than linseed). Nevertheless, the recorded variation between technological types and within is in multiples of Cd values (units of mg Cd . kg-1 DW), not in as needed for practical phytoextraction. A significant year-to-year effect on plant growth/development resulting in high variation in Cd accumulation was observed. Further, the contrasting in total Cd accumulation (high accumulating flax cv. Jitka versus low accumulating linseed cv. Jupiter) were selected for future experiments. The uptake of Cd by flax/ linseed from ha per season was calculated and the strategy for flax/linseed growing on heavy metal polluted soils with subsequent utilization of heavy metal-contaminated biomass is discussed.
Jedná se o unikátní směs dvou mykoparazitických půdních hub Clonostachys rosea (kmen SCL-01) a Trichoderma asperellum - harzianum (kmen ASPH). Směs obou hub vytváří kulturu označenou GXT-08, uloženou v chráněném a bezpečném uložení v České sbírce mikroorganismů CCM v Brně. Obě komponenty směsi jsou snadno kultivovatelné jak na tekutých, tak i na pevných (agarových) živných půdách a jsou vhodné k výrobě biopreparátu s využitím submersních i povrchových metod masové kultivace.
Virus mozaiky hrachu přenosný semenem (Pea seed-borne mosaic virus, PSbMV) patří v současné době mezi nejčastěji se vyskytující virové patogeny, způsobující vážné škody na porostech hrachu setého a některých dalších zástupců luskovin. Těmto škodám lze předejít pěs-továním rezistentních odrůd. Spolehlivé markery rezistence však dosud chyběly a šlechtění bylo náročné. Byly identifikovány geny eIF4E resp. eIF4E(iso) odpovídající lokusům sbm-1 (LG VI) a sbm-2 (LG II), zprostředkující recesivně založenou rezistenci k několika virovým patogenům rodu Potyvirus, včetně PSbMV. Určili jsme alely eIF4E genu u vybraných genotypů hrachu, zahrnujících všechny dostupné a v praxi používané donory rezistence k PSbMV. Na základě sekvenční analýzy byly navrženy, testovány a vybrány PCR molekulární markery, umožňující identifikaci jak homozygotních tak heterozygotních rostlin se 100% spolehlivostí. Touto nedestruktivní analýzou je možné uskutečnit výběr vhodných jedinců v řádu několika hodin - na rozdíl od několikadenních virologických a imunologických testů.
Během řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu setého AGT 210.10, která se vyznačuje vysokou odolností ke komplexu chorob v polních podmínkách. Linie AGT 205.21 byla vyvinuta z křížení (US 1533 x AO. 904) x 4876. Individuální výběry rostlin byly opakovány každoročně od generace F2. Výnosové zkoušky byly prováděny od F4 generace v pokusech 3 × 10 m2. Homogenizace probíhala 3-4 roky. Při homogenizaci materiálu, která trvá většinou 3–4 roky, byly vyřazovány odlišné a méně výkonné linie.
Publikace si klade za cíl upozornit na možná rizika při pěstování sóji luštinaté na zrno a poukázat na četné přednosti a výhody. Účelem metodiky je poskytnout informace o významných změnách vlastností odrůd, jejich a důležitých bodech pěstitelské technologie zajišťující kladný dopad na ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků.
Pro tvorbu nových linií hrachu byly využity unikátní zdroje s kumulovanými geny rezistence, které jsou uloženy v genové bance AGRITEC, s.r.o. Cílem bylo zvýšit a stabilizovat odolnost proti širokému spektru patogenů u afila typů polního hrachu a u hrachu dřeňového. Deklarované zdroje rezistence byly ověřeny v inokulačních testech. K urychlení šlechtitelského postupu byly identifikovány geny eIF4E, resp. eIF4E (iso), odpovídající lokusům sbm-1 (LG VI) a sbm-2 (LG II), zprostředkující recesivně založenou rezistenci k několika virovým patogenům rodu Potyvirus, včetně PSbMV. U vybraných genotypů hrachu byly určeny alely eIF4E genu, zahrnující všechny dostupné a v praxi používané donory rezistence k PSbMV. Na základě sekvenční analýzy byly navrženy, testovány a vybrány PCR molekulární markery, umožňující identifikaci jak homozygotních, tak heterozygotních rostlin se 100% spolehlivostí. Vhodné genotypy s lepší úrovní biologických vlastností byly použity v hybridizačním procesu. Výsledkem jsou linie, které budou dále využívány ve šlechtění, ale i nové registrované odrůdy rezistentní ke komplexu patogenů.
Na 26 lokalitách v České republice bylo sledováno druhové spektrum blýskáčků z rodu Meligethes. K hodnocení zastoupení populací jednotlivých druhů byl pouţit index dominance (D). Eudominantním druhem byl na všech lokalitách M. aeneus (Fabricius, 1787), na lokalitách Pivonice, Lazníky, Blučina, Ždár nad Sázavou a Zvole M. subaeneus Sturm, 1845, na lokalitě Věcov M. viridescens Fabricius, 1787 a na lokalitě Bohdalec M. erythropus (Marsham, 1802). Dominantními druhy jsou pouze na některých lokalitách M. subaeneus (Sturm, 1845), M. viridescens Fabricius, 1787 a M. erythropus (Marsham, 1802).
Intercropping of grain legumes and cereals is of special interest in organic farming to increase and stabilise yield levels, reduce weed pressure and sustain plant health. On animal husbandry farms, pea-cereal mixtures may be an interesting crop for green fodder as well as for concentrates. Increasing the self-sufficiency of fodder is in line with the principles of organic agriculture, and reduces the risks related to import of soyprotein, that it may be polluted with GM soya. In 2009 on five certified organic farms, controlled field trials (FT) were conducted with field pea, spring barley and spring wheat in monocultures and mixtures (pea : cereal ratio 60:40). Hay yields were recorded at pea growth phases BBCH 79 and 83. In 2008 and 2009, plot trials (PT) with intercropped peas and spring cereals (wheat, barley) were conducted. Varieties and pea-cereal combinations were screened to evaluate the suitability of the varieties for intercropping, and the best pea to cereal ratio in the seed mixture. Results show that intercropping peas and spring cereals may produce high yields of green fodder.
Mikrosatelity nebo jednoduché sekvenční opakování (SSR) jsou velmi rozšířené kategorie repetitivních sekvencí DNA, které se používají v populační genetice a studiích mapování genetické rozmanitosti. Genetické a evoluční mechanismy z pohledu SSR nejsou zcela objasněny. Tři mikrosatelitní lokusy s různou pozicí v genomu hrachu (Pisum sativum L.), A9 aktivní lokus v LTR oblasti bohaté retrotransposony, AD270 a AF016458 se nacházející se v oblasti genu 5'. Srovnávací analýza 35 párů vzorků od sedmi odrůd vypěstovaných z jednoho semene po deset generací, odhalila jednu 4 bp mutaci v 10. generaci vzorku v AD270 lokusu odpovídající skokovému nárůstu v jedné další ATCT jednotce opakování.Odhadovaná míra mutace byla 4,76 x 10 (-3) na lokus a na generaci, s 95% intervalem spolehlivosti 1,2 x 10 (-4) až 2,7 x 10 (-2). Srovnávací položky odrůdy Bohatýr získané z různých kolekcí genových zdrojů , ukázaly intra a inter-odrůdovou variabilitu v doprovodných a opakovaných sekvencích. Rozdíly ve velikosti fragmentu a střídání sekvencí byly nalezeny i v dlouhodobém horizontu v in vitro organogenní kultuře, založené v roce 1983 svědčící o somatickém mutačním procesu. Důkaz homoplasie byl zjištěn v rámci nezávislých genotypů hrachu, která nepříznivě ovlivňuje spolehlivost genových zdrojů, ale také vysoce prošlechtěného materiálů. Závěry této studie mají důležitý význam pro studium fylogeneze rodu Pisum, určení odrůdy a postup registrace odrůd hrachu, kde míra mutace ovlivňuje genetickou rozmanitost a efektivních odhady velikosti výchozí populace.
Semeno, olej a výlisky odrůd olejných lnů byly studovány z hlediska výtěžnosti oleje ze semene, obsahu mastných kyselin a obsahu některých nutričních a antinutričních látek. Studované odrůdy olejných lnů vykázaly průměrnou výtěžnost oleje na úrovni 27,2 %. Obsah nutričních látek karotenoidu lutein vykazoval vzájemnou meziodrůdovou průkaznost s nejvyšším obsahem v oleji a nejnižším v semeni. Obsah lignanu secoisolariciresinol byl v semeni odrůd na úrovni 2783 mg kg-1. Obsah kyanogenních glykosidů v semeni a ve výliscích vykazoval vzájemnou meziodrůdovou signifikanci s vyšším obsahem v semeni oproti výliskům.
The crossing was carried out in 2002. The selection of individual plants was repeated every year from the F2 generation. Yield tests were performed since the F4 generation, the 2 10 m2 yield trials. Breeding line SM 441/02 was included in yield trials in the green maturity (technological maturity) and was sown (sowing density: 1,1 mil of germinating seeds per hectare) with standard varieties. The homogenization process usually takes 3 - 4 years, morphologically different and less efficient lines were excluded during the process. When needed, the reselections from yield trials were carried out. Selections of resistant plants (from F2 generation) to the powdery mildew (Erysiphe pisi) were traditionally done in the field or greenhouse after artificial inoculation with Erysiphe pisi. Selections aimed at obtaining field resistance to foot-rot complex diseases (the most important diseases) in peas were carried out practically since F3 generation using tests in infected soil. The breeding lines were tested since F4 - F6 generation, the repeated tests for resistance to fusarium race 1 and race 2 were done in a the laboratory conditions. The analyses of starch, amylose and resistant starch content were carried out in all lines selected in yield trials. Chlorophyll and carotenoids (lutein and β-carotene) were observed.
At the present flax seeds are known as functional food. Whole linseed contains 41 % of fat of which 70 % belong to polyunsaturated fatty acids (PUFA) and more than half of fatty acids (FA) belong to alfa-linolenic acid (ALA - C18, n-3 FA) – 50 – 62 % of flax oil or 22 % of whole seed2-5 . The second important essential FA is linoleic acid (LA - C18, n-6 FA). It represents 17 % of all FA6 . The aim of our work was to characterize linseed (Linum usitatissimum L.) genotypes divided to groups with high and low content of (ALA). There were analyzed 33 genotypes of linseed, thereof 21 breeding lines and 12 varieties. Proportional representation of FA was realized by the norm ČSN EN ISO 5508. The oil content was analyzed according to internal methodology of Agritec Ltd., which was based on the norm ČSN EN ISO 659.