Přečtěte si více
Pracovníci jednotlivých oddělení řeší výzkumné projekty a zabývají se mezinárodní spoluprací ve výzkumu, pořádáním vědeckých konferencí a workshopů, tvorbou certifikovaných metodik, poradenskou, publikační a přednáškovou činností.
The possibility of use of two technological types of Linum usitatissimum L., namely flax (grown for fibre) and linseed (grown for seed), for phytoextraction of cadmium (Cd) from Cd-contaminated soil was studied. A four-year field-simulated experiment was carried out with 6 flax and 4 linseed cultivars in order to study organ accumulation of Cd by flax and linseed plants at artificial concentration range 10 to 1000 mg Cd . kg-1 soil. The most Cd was accumulated by roots, followed by shoots, while reproductive parts (capsules and seeds) played comparably smaller role. The increasing soil Cd concentration resulted in increasing Cd accumulation by roots, while transport to above-ground plant parts was progresivelly inhibited. Even high soil Cd concentrations (1000 mg Cd . kg-1 soil) had not dramatic negative effect on plant growth and development.differences as well as the differences between both technological Linum types have been found in Cd accumulation (flax being better Cd accumulator than linseed). Nevertheless, the recorded variation between technological types and within is in multiples of Cd values (units of mg Cd . kg-1 DW), not in as needed for practical phytoextraction. A significant year-to-year effect on plant growth/development resulting in high variation in Cd accumulation was observed. Further, the contrasting in total Cd accumulation (high accumulating flax cv. Jitka versus low accumulating linseed cv. Jupiter) were selected for future experiments. The uptake of Cd by flax/ linseed from ha per season was calculated and the strategy for flax/linseed growing on heavy metal polluted soils with subsequent utilization of heavy metal-contaminated biomass is discussed.
Jedná se o unikátní směs dvou mykoparazitických půdních hub Clonostachys rosea (kmen SCL-01) a Trichoderma asperellum - harzianum (kmen ASPH). Směs obou hub vytváří kulturu označenou GXT-08, uloženou v chráněném a bezpečném uložení v České sbírce mikroorganismů CCM v Brně. Obě komponenty směsi jsou snadno kultivovatelné jak na tekutých, tak i na pevných (agarových) živných půdách a jsou vhodné k výrobě biopreparátu s využitím submersních i povrchových metod masové kultivace.
Virus mozaiky hrachu přenosný semenem (Pea seed-borne mosaic virus, PSbMV) patří v současné době mezi nejčastěji se vyskytující virové patogeny, způsobující vážné škody na porostech hrachu setého a některých dalších zástupců luskovin. Těmto škodám lze předejít pěs-továním rezistentních odrůd. Spolehlivé markery rezistence však dosud chyběly a šlechtění bylo náročné. Byly identifikovány geny eIF4E resp. eIF4E(iso) odpovídající lokusům sbm-1 (LG VI) a sbm-2 (LG II), zprostředkující recesivně založenou rezistenci k několika virovým patogenům rodu Potyvirus, včetně PSbMV. Určili jsme alely eIF4E genu u vybraných genotypů hrachu, zahrnujících všechny dostupné a v praxi používané donory rezistence k PSbMV. Na základě sekvenční analýzy byly navrženy, testovány a vybrány PCR molekulární markery, umožňující identifikaci jak homozygotních tak heterozygotních rostlin se 100% spolehlivostí. Touto nedestruktivní analýzou je možné uskutečnit výběr vhodných jedinců v řádu několika hodin - na rozdíl od několikadenních virologických a imunologických testů.
Během řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu setého AGT 210.10, která se vyznačuje vysokou odolností ke komplexu chorob v polních podmínkách. Linie AGT 205.21 byla vyvinuta z křížení (US 1533 x AO. 904) x 4876. Individuální výběry rostlin byly opakovány každoročně od generace F2. Výnosové zkoušky byly prováděny od F4 generace v pokusech 3 × 10 m2. Homogenizace probíhala 3-4 roky. Při homogenizaci materiálu, která trvá většinou 3–4 roky, byly vyřazovány odlišné a méně výkonné linie.
Publikace si klade za cíl upozornit na možná rizika při pěstování sóji luštinaté na zrno a poukázat na četné přednosti a výhody. Účelem metodiky je poskytnout informace o významných změnách vlastností odrůd, jejich a důležitých bodech pěstitelské technologie zajišťující kladný dopad na ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků.
Cílem metodiky je předložit šlechtitelské, množitelské a pěstitelské praxi metodiky pro snížení výskytu námelovitosti. Doporučené metodické postupy vznikly na základě studia příčin a vlivů, které způsobují vyšší výskyt sklerocií námele v porostech žita.
Rutinní postup vedoucí k maximálně efektivní genotypově nezávislé genetické transformaci lnu, případně i jiných technických plodin. Postup je návodem pro sterilní přípravu osiva, přípravu médií pro kultury in vitro a vlastní genetickou transformaci.
V polních maloparcelkových pokusech byla zjišťována citlivost barevně a bíle kvetoucích odrůd bobu k listové skvrnitosti (Cercospora zonata) v podmínkách přirozeného infekčního tlaku. Bíle kvetoucí odrůdy bobu byly ve fázi zelené zralosti napadeny ve stupních 4,2 (Albi) a 3,6 (Merlin). Barevně kvetoucí odrůdy byly napadeny ve stupních 7,0 (Merkur) a 7,2 (AGT 5/13). Bělokvěté odrůdy byly při sklizni napadeny komplexem chorob více než odrůdy barevně kvetoucí Merlin – 85,5%, Albi – 60%, Merkur – 30% a AGT 5/13 – 16% napadení). Životaschopnost konidií houby Cercospora zonata je krátká (3–5 dní). Houba je přenosná půdou. Primárním zdrojem infekce porostů jsou dormantní struktury houby, přežívající v půdě.
Účelem publikace je poskytnout pěstitelům a zpracovatelům informace o biologické charakteristice, z ní plynoucích nárocích na pěstitelské podmínky a postupy pěstování lupiny bílé, žluté a úzkolisté jako významného zdroje dusíkatých látek ve výživě hospodářských zvířat, alternativního k sojovým extrahovaným šrotům. Pro úplnost je uváděna i lupina proměnlivá, možnosti jejího využití a způsob pěstování. Cílem metodiky je ukázat možnosti využití lupiny a srozumitelně charakterizovat rozhodující agrotechnická opatření ovlivňující kvalitu a množství dosažené produkce.
AGT 578/03 se vyznačuje nízkým obsahem antinutričních látek (kyanogenních glykosidů) v semeni ve srovnání s registrovanými odrůdami olejného lnu v ČR.
Len má tři významné škůdce. Vzcházející porost mohou značně poškodit dřepčík lnový (Longitarsus parvulus) a dřepčík pryšcový (Aphtona euphorbiae). Od fáze rychlého růstu až do odkvětu je nebezpečným škůdcem třásněnka lnová (Thrips linarius). V článku jsou porovnávány různé způsoby ochrany porostů proti výše vyjmenovaným škůdcům.
Intact plants and in vitro cultures of four pea (Pisum sativum) cultivars (Adept, Herold, Komet, Menhir) that vary in their degree of susceptibility/resistance to Fusarium solani were inoculated with this pathogen or treated with its culture filtrates to compare their reaction patterns at the phenotypic, histological and biochemical level. Changes in activity of three peroxidase forms, cytosolic, membrane- and ion-bound, and in peroxidase isozymes were studied in detail. In addition, the length and weight of roots of regenerating plantlets in explant cultures as well as symptom expression in intact plants were assessed. In planta, screening of the four pea cultivars revealed the highest degree of resistance in cv. Adept, and the highest level of susceptibility in cv. Menhir both to F. solani and its metabolites. Regarding in vitro cultures, the microfiltrated filtrates had stronger inhibitive effect than the autoclaved ones. In terms of peroxidase activity, the only significant difference among cultivars was found in its ionic form, for the most resistant cv. Adept versus the most sensitive cv. Menhir. Minor changes in activity of cytosolic peroxidase were noted in planta and in vitro, while the membrane- and ion-bound peroxidase significantly decreased in explants. The aim of our study was to compare reaction of pea plants and explants and to verify whether the application of fungal filtrates is able to mimic the F. solani pathogenesis. Several responses of explants to filtrates were found to be analogous to the plant reaction to pathogen infection both at morphological and physiological levels. These can be utilized in an early in vitro screening for plant tissue resistance to F. solani.
Porosty konopí setého jsou obecně považovány za společenstvo s výraznou konkurenční schopností vůči většině plevelných druhů rostlin. Především v případě prvotních fází růstu a vývoje rostlin konopí mohou být rostliny konopí potlačovány rychle vzcházejícími a rostoucími plevelnými druhy rostlin. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany konopí setého byly založeny polní pokusy se třemi odrůdami konopí setého a byl použit preemergentně aplikovaný herbicid a dále postemegentně aplikovaný herbicid proti jednoděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale také selektivita vůči rostlinám konopí setého. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele při zachování požadované selektivity vůči rostlinám konopí.
V rámci řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu AGT 210.31. Linie má oranžovou barvu děloh - gen Orc. Linie AGT 210.31 vznikla z křížení Bilbo x 4876. Selekce byly prováděny od F2 generace.
V průběhu let 2006 až 2011 byl ve vybraných regionech ČR prováděn monitoring výskytu významných chorob ozimé řepky zejména fomové hniloby brukvovitých (původce Phoma lingam – anamorpha; Leptosphaeria maculans, L. biglobosa – teleomorpha). V příspěvku jsou shrnuty údaje za posledních 5 let průzkumu, které vypovídají o míře infekce řepkových porostů patogenem L.maculans/L. biglobosa na Šumpersku a Opavsku. Výskyt této choroby v jednotlivých letech silně závisel na zdroji infekce a průběhu povětrnostních podmínek. Míra škodlivosti choroby se pohybovala ve sledovaných letech na nízké až střední úrovni, přesto i nadále hlavní roli hraje správně načasovaná fungicidní ochrana porostů, která zabrání vyšším ztrátám na výnosu. Druhové zastoupení patogena je na obou lokalitách zastoupeno rovnoměrně, PCR analýza odebraných posklizňových vzorků napadených stonků prokázána přítomnost Leptosphaeria maculans tak i L. biglobosa.
Certifikovaný popis postupu: sběr a příprava vzorků rostlin pro obrazovou analýzu, příprava snímání a aplikace specielního softwaru pro snímání digitálních obrazů, jejich binarizace a měření parametrů tvaru, velikostia barvy, statistické vyhodnocení naměřených dat, porovnání odrůd a položek v databázích, vytvoření obrazové fotodokumentace pro databáze odrůd v genových bankách lnu a hrachu.
Technické řešení se týká umožnění výroby biologického přípravku (pomocného rostlinného přípravku – půdního biofertilizátoru) obsahujícího směs propagul (konidií a chlamydospor) mykoparazitické houby Clonostachys rosea nebo Clonostachys catenulata a mykorhizní houby. Inkorporace těchto hub do půdy zamezuje rozvoji půdních patogenních hub a má pozitivní vliv na rozvoj kořenového systému rostlin a na tvorbu kořenových hlízek (především u čeledi Fabaceae). Jako plnidlo se použije anorganický inertní nosič, který zamezí nežádoucí mikrobiální kontaminaci.