Přečtěte si více

Dva druhy plasmidů obsahující (1) celou sekvenci obalového proteinu viru cpPEMV nebo (2) fragmenty cpPEMV a cpPSbMV byly klonovány do pGreenII plasmidu a inzertovány do hypervirulentního kmene Agrobacterium tumefaciens EHA 105 spolu s pomocným plasmidem pSoup. Transformace rostlin hrachu byla provedena podle rutinního protokolu a potomstvo prokazatelně transgenních rostlin bylo analyzováno molekulárními metodami a biologickými testy. Úroveň tolerance / rezistence transgenních rostlin byla hodnocena po mechanické inokulaci PEMV, resp. PSbMV transgenních rostlin ve srovnání s kontrolami. Úroveň replikace viru byla hodnocena postupně časovanou DAS-ELISA. Exprese transgenů a úroveň replikace viru v transgenních rostlinách byla analyzována real-time PCR.

Podmínky pro pěstování lnu, problematika půdy a osevního sledu jsou důležitým faktorem přadného lnu. Výnos hlavního produktu, stonku a vlákna, je ovlivňován komplexem teplotních, srážkových a vzdušných vlhkostních faktorů. Zpracování a předseťová příprava půdy

Na 5 lokalitách ČR by uskutečněn sběr izolátů virových patogenů PEMV a PSbMV (determinace symptomy na rostlinách a ELISA), které byly dále charakterizovány biologickými a molekulárními testy. Izoláty s nejvyšší patogenitou bly vybrány pro sekvenování a vývoj konstruktu pro transformaci hrachu. Strategie indukce rezistence byla založena na pathogen-derived resistance (PDR) a post-transkripčním urišování genů (PTGS). Komerční odrůdy byly transformovány a byly získány T1 rostliny s GUS/PCR pozitivní reakcí. Na těchto rostlinách bude dále studována reakce na virovou infekci.

Nejdůležitější operací celé technologie pěstování hrachu je sklizeň, neboť do značné míry ovlivňuje dosažený výnos (omezením ztrát, které mohou v případě nevhodné technologie dosáhnout až 30 %). Spolu s posklizňovým ošetřením má značný vliv na kvalitu sklizených semen.

Publikace popisuje vývoj nového DNA markerovacího systému využívajících v genomu hrachu abundatních Ty3-gypsy typ retrotransposonových elementů aplikovaný ve schématu inter-retrotransposonového amplifikovaného polymorfismu (IRAP). Metoda demonstruje spolehlivost a efektivitu identifikace geneticky blízce příbuzných odrůd hrachu.

Vývoj zygotických embryí hrachu je spojen s působením kyseliny abscisové a akumulací zásobních produktů (škrob, proteiny). Byl studován vztah mezi hladinami kyseliny abscisové a expresí zásobních proteinů u zygotických embryí v průběhu vývoje semene hrachu.

Cílem práce bylo vyvinout markerovací systém založený na využití retrotransposonových sekvencí pro analýzu genetické diverzity kolekce lnu. Celkem bylo osekvenováno více než 100 kb a následně identifikováno celkem 27 odlišných retrotransposonových fragmentů. Následně bylo navrženo a testováno 75 PCR primerů z nichž 23 poskytly reprodukovatelný polymorfní profil. Tento systém byl testován na souboru 50 geograficky odlišných položkách lnu z kolekce Agritec, CR. Tyto výsledky poslouží k dlaší práci s cílem tvorby core kolekce lnu na pracovišti Agritec, ŠUmperk.

Celkový podíl napadených semen (y) zrnokazem hrachovým (B. pisorum L.) je závislý na podílu zakladených lusků na I. - II. nodu (x). Jedná se o lineární závislost. Pro každou hodnocenou odrůdu hrachu (Adept, Zekon, Arvika) resp. skupinu (rostliny určité odrůdy o určitém nasazení) byl vyjádřen vztah mezi dvěma vytčenými proměnnými (nezávisle proměnná x a závisle proměnná y) pro každý rok hodnocení (2005, 2006, 2007, 2008) i souborně (2006 – 2008) regresními rovnicemi. Bylo zjištěno, že úroveň nasazení rostlin v porostu ovlivňuje podobu testovaného vztahu mezi oběma proměnnými.

Na příkladu registrovaných odrůd hrachu jsme ukázali současné možnosti molekulární biologie ve srovnání s biochemickými, isozymovými a klasickými morfologickými deskriptory. Důraz byl kladen na přesné odlišení i geneticky velmi příbuzných odrůd hrachu pomocí mikrosatelitních a retrotransposonových markerů.

Během let 2005 a 2006 bylo v polních podmínkách hodnoceno osm vybraných odrůd (SU-BT, Mistral, Merlin se sníženým obsahem tanninů a SU 5/13, Merkur, Stabil, Melodie, Divine s vysokým obsahem tanninů) bobu (Vicia faba L.) lišících se obsahem tanninů v generativních orgánech z hlediska rozdílů v napadení jejich semen zrnokazem bobovým (Bruchus rufimanus Boheman). Byly zaznamenány významné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd sledovaným škůdcem. Nejvíce napadené odrůdy v obou letech hodnocení byly SU-BT (signifikantně vyšší napadení v letech 2005, 2006) a Divine (signifikantně vyšší napadení v roce 2006). Odrůdy v obou letech nejméně napadené byly Merkur a Melodie. Nebyl však zjištěn jednoznačný vztah mezi úrovní napadení semen a obsahem tanninů v generativních orgánech u porovnávaných odrůd.

Byly publikovány první ověřené údaje (po dvou letech řešení projektu č. 1B44008) týkající se významu insekticidního moření osiva semileaf-less odrůd hrachu na snížení škod způsobovaných larvami i dospělci listopasu rodu Sitona a na vývoj výnosových prvků (počet pater obsazených lusky / 1 rostlinu, počet lusků/1 rostlinu, počet semen / 1 rostlinu) a na samotný výnos semen.

Hasalová I., Trojan R., Dostálová R. (2012): Green pea variety Twinset. Czech J. Genet. Plant Breed., 48: 46-47. Dostupné z: https://doi.org/10.17221/167/2011-CJGPB

V článku jsou popsány škůdci luskovin (hrách, bob) významní pro české pěstitele. Na základě výsledků polních pokusů zakládaných v rámci řešení projektu QH82027 jsou v článku představeny možnosti ochrany porostů před těmito škůdci. Jedná se o postupy, které jsou v souladu s principy integrované ochrany rostlin.

V polních maloparcelkových pokusech v letech 2011–2012 byl na dvou lokalitách (Temenice a Vikýřovice) hodnocen zdravotní stav a výnosový potenciál šesti odrůd sóje. Podle rozdílné citlivosti k chorobám byly odrůdy rozděleny do třech skupin, na náchylné, středně odolné a odolné. Zjištěný výnosový potenciál zcela odpovídal citlivosti jednotlivých odrůd k chorobám. Mikroskopickým zhodnocením původců kořenových hnilob se na lokalitě Temenice nejvíce podílel komplex Thielaviopsis basicola a Rhizoctonia solani a na lokalitě Vikýřovice komplex Rhizoctonia solani a Pythium ultimum. Z biologických přípravků, na bázi různých hub aplikovaných na osivo sóje, byla zjištěna nejlepší účinnost u směsného produktu čtyř kmenů Clonostachys rosea v kombinaci s dolomitickým vápencem. Biologické přípravky testované v polních maloparcelkových pokusech 2011–2012 snížily výskyt stonkových chorob sóje v průměru o 48,5 %, kořenových hnilob o 24,5 % a zvýšily počet kořenových hlízek v průměru o 44,0 % a výnos semen o 8,4 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou.

The distinctness of, and overlap between, pea genotypes held in several Pisum germplasm collections has been used to determine their relatedness and to test previous ideas about the genetic diversity of Pisum. Our characterisation of genetic diversity among 4,538 Pisum accessions held in 7 European Genebanks has identified sources of novel genetic variation, and both reinforces and refines previous interpretations of the overall structure of genetic diversity in Pisum. Molecular marker analysis was based upon the presence/absence of polymorphism of retrotransposon insertions scored by a high-throughput microarray and SSAP approaches. We conclude that the diversity of Pisum constitutes a broad continuum, with graded differentiation into sub-populations which display various degrees of distinctness. The most distinct genetic groups correspond to the named taxa while the cultivars and landraces of Pisum sativum can be divided into two broad types, one of which is strongly enriched for modern cultivars. The addition of germplasm sets from six European Genebanks, chosen to represent high diversity, to a single collection previously studied with these markers resulted in modest additions to the overall diversity observed, suggesting that the great majority of the total genetic diversity collected for the Pisum genus has now been described. Two interesting sources of novel genetic variation have been identified. Finally, we have proposed reference sets of core accessions with a range of sample sizes to represent Pisum diversity for the future study and exploitation by researchers and breeders.

V článku jsou popsány škůdci luskovin (lupina, soja, fazole) významní pro české pěstitele. Na základě výsledků polních pokusů zakládaných v rámci řešení projektu QH82027 jsou v článku představeny možnosti ochrany porostů před těmito škůdci. Jedná se o postupy, které jsou v souladu s principy integrované ochrany rostlin.

V letech 2008–2011 byl hodnocen podíl napadených semen hrachu houbovými chorobami, sklizených z luskovino-obilních směsek na lokalitách Vikýřovice a Postřelmov. Sklizená semena hrachu byla ve směskách napadena houbovými chorobami v průměru o 31–69 % méně než v monokulturách. Nejperspektivnější byly směsky s podílem hrachu ve směsce 40 %. Pěstování luskovino-obilních směsek v podmínkách ekologického zemědělství mělo významný vliv na podíl napadených semen ve sklizené produkci i na stabilitu výnosu. Klíčová slova: luskovino-obilní směsky, hrách, houbové choroby přenosné osivem

The chapter is dealing with flax and linseed (Linum usitatissimum L.) methods of breeding. At the beginning of the chapter the survey of flax growing in Europe and in the world is presented followed by description of the work with flax and linseed genetic resources, International Flax Database, conventional and unconventional methods of breeding. The chapter is closed with the Internet link to the European catalogue with flax and linseed varieties.