Publikace

Enzymy jako přírodní produkty mikroorganizmů hrají titulní roli v procesu polního rosení lnu a konopí. Poslední studie, laboratorní a poloprovozní zkoušky prokázaly, že enzymaticky aktivované zpracování konopí a lnu může zlepšit nebo nahradit tradiční technologie zpracování lýkových vláken. Enzymy zlepšují reprodukovatelnost, výtěžek a kvalitu vlákna. Enzymy jsou schopné rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz a tím usnadnit separaci a elementarizaci jednotlivých vláken ze svazků. Inotex vyvinul a testoval několik speciálních enzymových prostředků pro separaci konopných a lněných vláken. Porovnání dekortifikace roseného a neroseného konopí s následným enzymovým zparcováním. Výsledky ukazují, že enzymaticky zpracované konopí má vyšší výtěžnost vlákna a vyšší jemnost než konopí nezpracované. Porovnání účinku různých typů enzymů na nerosené dekortikované konopí. Hodnocení výtěžnosti, separace vláken (SEM), obsahu celulózy (TGA) a dalších parametrů.

V posledních letech se spektrum chorob a poškození kmínu kořenného změnilo. Důležitost patogena Mycocentrospora acerina, který byl do nedávna považován za nejvážnějšího původce choroby na kmínu, se snižuje, zatímco vzrůstá význam patogenů dalších, jako Erysiphe heraclei nebo Ascochyta carvi. Cíle práce bylo identifikovat a determinovat druhy hub kontaminujících semena kmínu a stanovit vhodnou fungicidní ochranu. Přímým mikroskopickým určením bylo zjištěno, že nejvíce se na semenech kmínu vyskytují Alternaria alternata and Cladosporium cladosporiodes. Cladosporium herbarum, Fusarium avenaceum, F. culmorum, F. equiseti, Fusarium sp., Epicoccum nigrum, Trichothecium roseum and Aureobasidium sp. se nevyskytovaly často. V roce 2005 a 2006 v polních pokusech ovlivnila aplikace fungicidů v době kvetení zejména patogenní houby jako Ascochyta carvi a Septoria carvi, ale neovlivnila saprofyty, A. alternata nebo Cladosporium sp. Ve srovnání s kontrolou vzrostl výnos nažek v roce 2005 pouze u aplikace prothioc

Byly presentovány poslední výsledky práce na analýze genetické diversity kolekce hrachu a vyhodnocení získaných morfologických a molekulárních dat pomocí klasických metod založených na analýze genetické vzdálenosti, tak i novějších pomocí Bayesovského přístupu modelování umožňující integrace obou typů dat. To umožnilo zjištění přesnější struktury hodnoceného souboru.

Byla studována genetická diverzita 164 položek hrachu českého a slovenského původu pomocí 12 SSR, 25 RBIP a 2 IRAP molekulárních markerů, společně s 42 morfologickými deskriptory. Získaná data byla analyzována pomocí výpočtu genetických vzdáleností a následné shlukové analýzy. Morfologická data takto rozdělila studovaný soubor na 5 až 7 shluků, zatímco molekulární pak na 6 až 7. Pro možnost integrace abou systémů byla využita Bayesiánská analýza pomocí BAPS software, jež vyústila v postupné odlišení shluků. Rozdělení souboru dle šlechtitelských period pak naznačilo existenci zůžení genetického spektra.

Cílem práce bylo studium potenciálu klasických proteinových markerů pro popis části genové kolekce rodu Pisum. Pro experimentální práci byl z kolekce vybrán soubor českých odrůd (celkem 165 položek). Semenné proteiny byly analyzovány metodou SDS-PAGE s následným barvením pomocí Coomasie Blue. Isoenzymy byly děleny metodou PAGE za nativních podmínek a jejich detekce byla prováděna pomocí běžných metod.

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů kořeninových rostlin čeledi miříkovité má vliv na kvalitu sklizené produkce. Spektrum chorob a jejich škodlivost na druzích čeledi miříkovité se v posledních letech mění. Mezi vážné patogeny kmínu patří padlí, Ascochyta. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje Cercosporidium punctum a koriandr je v našich podmínkách nejvíce poškozován kořenovými chorobami (fusariozy, hlízenka).

Přehled chorob lupiny z hlediska jejich výskytu v ČR a ve světě, škodlivosti, symptomů, možnosti šlechtění na odolnost.

Popis symptomů, rozšíření, možností chemické ochrany i agrotechnických opatření k omezení výskytu semenem přenosných chorob hrachu, lupiny a bobu. Využití genových zdrojů pro rezistentní šlechtění.

Článek obsahuje výsledky projektů MZe ČR, NAZV IG46061 a QG50107. Jsou to výskyty a závažnost houbových chorob v řepce na podzim a možnosti ošetření proti nim.

Článek obsahuje výsledky projektů MZe ČR, NAZV IG46061 a QG50107. Jsou to výskyty a závažnost houbových chorob v řepce na jaře a možnosti ošetření proti nim.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výs

Dva druhy plasmidů obsahující (1) celou sekvenci obalového proteinu viru cpPEMV nebo (2) fragmenty cpPEMV a cpPSbMV byly klonovány do pGreenII plasmidu a inzertovány do hypervirulentního kmene Agrobacterium tumefaciens EHA 105 spolu s pomocným plasmidem pSoup. Transformace rostlin hrachu byla provedena podle rutinního protokolu a potomstvo prokazatelně transgenních rostlin bylo analyzováno molekulárními metodami a biologickými testy. Úroveň tolerance / rezistence transgenních rostlin byla hodnocena po mechanické inokulaci PEMV, resp. PSbMV transgenních rostlin ve srovnání s kontrolami. Úroveň replikace viru byla hodnocena postupně časovanou DAS-ELISA. Exprese transgenů a úroveň replikace viru v transgenních rostlinách byla analyzována real-time PCR.