Poslušná Jana, Ing.

HRUDOVA, Eva, Marek SEIDENGLANZ, Pavel TOTH, Jana POSLUSNA, Pavel KOLARIK a Jiri HAVEL, 2023. Pollen Beetles in Oilseed Rape Fields: Spectrum and Distribution in Czech Republic during 2011-2013. AGRICULTURE-BASEL [online]. 13(6), 1243. ISSN 2077-0472. Dostupné z: doi:10.3390/agriculture13061243

ŠAFÁŘ Jaroslav, Eva PLACHKÁ, Jana POSLUŠNÁ a Marek SEIDENGLANZ. Faktory snižující účinnost fungicidů na bílou hnilobu řepky. Agromanuál. 2021, 16(4), 58–61. ISSN 1801-7673.

ŠAFÁŘ, Jaroslav, Jana POSLUŠNÁ, Marek SEIDENGLANZ, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Eva PLACHKÁ. Ošetření ozimé řepky proti bílé hnilobě v podmínkách severní Moravy. Úroda. 2019, 67(1), 30–34. ISSN 0139-6013.

POSLUŠNÁ, Jana, Eva PLACHKÁ, Jiří HORÁČEK, Ivana MACHÁČKOVÁ, Eliška ONDRÁČKOVÁ, Prokop ŠMIROUS a Viktor VRBOVSKÝ. The Harmfulness of Phoma Stem Canker, Sclerotinia Stem Rot, and Phytoplasma on Winter Oilseed Rape with Regard to Czech Breeding Programs. Agronomy-Basel [online]. 2019, 9(2), 75. ISSN 2073-4395. Dostupné z: doi:10.3390/agronomy9020075

POSLUŠNÁ, Jana, Eva PLACHKÁ a Jana MAZÁKOVÁ. Influence of Selected Fungicides Registered in the Czech Republic for Winter Oilseed Rape on In Vitro Sclerotinia sclerotiorum Mycelial Growth. Plant Protection Science [online]. 2018, 54(2), 101–110. ISSN 1212-2580. Dostupné z: doi:10.17221/137/2016-PPS

SEIDENGLANZ, Marek, Jana POSLUŠNÁ, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Eva HRUDOVÁ, Pavel TÓTH, Jiří HAVEL, Eva PLACHKÁ, Jan TÁNCIK a Kamil HUDEC. Negative Correlations between the Susceptibilities of Czech and Slovak Pollen Beetle Populations to Lambda-cyhalothrin and Chlorpyrifos-ethyl in 2014 and 2015. Plant Protection Science [online]. 2017, 53(2), 108–117. ISSN 1212-2580. Dostupné z: doi:10.17221/187/2015-PPS

SEIDENGLANZ, Marek, Eva HRUDOVÁ, Pavel KOLAŘÍK, Jiří HAVEL, Jiří ROTREKL, Pavel TÓTH, Jana POSLUŠNÁ, Eva PLACHKÁ a Ján TÁNCIK. Integrovaná ochrana proti škůdcům ozimé řepky (jaro). Úroda. 2016, 64(2), 50–56. ISSN 0139-6013. [QJ1230077, APR]

TÁNCIK, Ján, Marek SEIDENGLANZ, Jana POSLUŠNÁ, Eva HRUDOVÁ, Pavel TÓTH, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Jiří HAVEL a Eva PLACHKÁ. Jak je to s rezistencí blýskáčků proti insekticidům na Slovensku? Agromanuál. 2016, 11(3), 56–60. ISSN 1801-7673. [APR, QJ1230077]

PLACHKÁ, Eva a Jana POSLUŠNÁ. Ošetření proti bílé hnilobě řepky a signalizace rizika napadení. Agromanuál. 2016, 11(4), 64–67. ISSN 1801-7673. [QJ1310227, APR]

HAVEL, Jiří, Eva PLACHKÁ, Eva HRUDOVÁ, Pavel TÓTH, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Jana POSLUŠNÁ a Marek SEIDENGLANZ. Průběh šíření populací blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) rezistentních k pyretroidům v České republice. Rostlinolékař. 2016, 27(3), 19–22. ISSN 1211-3565. [QJ1230077 APR; QH81218 AGRITEC]

SEIDENGLANZ, Marek, Eva HRUDOVÁ, Pavel KOLAŘÍK, Jiří HAVEL, Jiří ROTREKL, Pavel TÓTH, Jana POSLUŠNÁ, Eva PLACHKÁ a Ján TÁNCIK. Škůdci ozimé řepky v jarním období. Zemědělec. 2016, 24(11), 20–23. ISSN 1211-3816. [QJ1230077, APR]

Agromanuál. 2016, 11(2), 48–49. ISSN 1801-7673.

Pro hodnocení citlivosti blýskáčků získaných z různých lokalit nebo ze stejných lokalit ale v různou dobu (tedy pro srovnání citlivostí různých populací) se nejlépe hodí srovnání jejich hodnot LD50 (popř. LD90) ve vztahu k danému insekticidu. K odhadu těchto hodnot pro jednotlivé populace se využívá obvykle některý druh regresní analýzy, nejčastěji probitová analýza (použita i v tomto případě).

SEIDENGLANZ, M., POSLUŠNÁ, J., ROTREKL, J., KOLAŘÍK, P., HRUDOVÁ, E., TÓTH, P., HAVEL, J., SPITZER, T., BERNARDOVÁ, M. 2015. Changes in Meligethes aeneus (Coleoptera: Nitidulidae) Susceptibility to Lambda-cyhalothrin in the Czech Republic between 2009 and 2011. Plant Protection Science. Vol. 51. No. 1:13-32. doi: 10.17221/34/2014-PPS. [Fulltext v PDF]

RYŠÁNEK, Pavel, Jan KAZDA, Jana MAZÁKOVÁ, Jana POSLUŠNÁ, Eva PLACHKÁ, Tomáš SPITZER a Radovan POKORNÝ. Chemická ochrana a fomové černání stonku řepky. Úroda. 2015, 63(6), 55–58. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, M., M., POSLUŠNÁ, J., ROTREKL, J., KOLAŘÍK, P., HRUDOVÁ, E., TÓTH, P., HAVEL, J., SPITZER, T., BERNARDOVÁ, M.: Existuje u blýskáčka řepkového korelace mezi citlivostí k lambda-cyhalothrinu a thiaclopridu? Úroda. 2015, 63(4), 66–70. ISSN 0139-6013.

In: Sborník konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10.12. – 11.12. 2015, ČZU Praha a Větrný Jeníkov: Česká zemědělská společnost při ČZU v Praze, Sdružení Český mák a Katedra rostlinné výroby na ČZU v Praze, 2015, s. 88–91, ISBN 978-80-213-2598-2.

Plant Protection Science, 2015, 51(2): 94-107. ISSN 1212-2580. [WOS:000354769600007]

Agromanuál. 2015, 10(3), 52–55. ISSN 1801-7673

Naše pole. 2015, 19(4), 26–29. ISSN 1335-2466

In: Sborník z konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10. – 11. 12. 2014, Praha a Větrný Jeníkov: ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra rostlinné výroby, Zemědělská společnost při ČZU v Praze – pobočka BIO, 2015, 127-129. ISBN 978-80-213-2598-2

In: Sborník konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10.12. – 11.12. 2015, ČZU Praha a Větrný Jeníkov: Česká zemědělská společnost při ČZU v Praze, Sdružení Český mák a Katedra rostlinné výroby na ČZU v Praze, 2015, s. 92–95, ISBN 978-80-213-2598-2.

Úroda. 2015, 63(12) vědecká příloha časopisu, 207–210. ISSN 0139-6013.

In: Sborník z konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10. – 11. 12. 2014, Praha a Větrný Jeníkov: ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra rostlinné výroby, Zemědělská společnost při ČZU v Praze – pobočka BIO, 2015, s. 130–133, ISBN 978-80-213-2598-2.

Úroda. 2015, 63(12), vědecká příloha časopisu [CD], s. 391–394. ISSN 0139-6013.

In: Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky a Systém výroby slunečnice, HLUK, 25. – 26. 11. 2015, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha. S. 47-53.

In: Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky a Systém výroby slunečnice, HLUK, 25. – 26. 11. 2015, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha. S. 271. 73–81.

Metodika popisuje postup plošné inokulace patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa a Sclerotinia sclerotiorum v polních testech rezistence genotypů řepky olejky a v ověřování vlastností přípravků a pomocných látek na ochranu rostlin. Jedná se o plošnou inokulaci půdy sklerocii patogenu S. sclerotiorum a foliární aplikaci řepky sporami patogenů L. maculans, L. biglobosa.

Ryšánek, P., Mazáková, J., Kazda, J., Plachká, E., Poslušná, J. (2014). Bílá hniloba řepky, dvě strategie infekce řepky a co z toho plyne pro pěstitele. Úroda, 62(12), 19–21. ISSN 0139-6013

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací bllýskáčků, krytonosců šešulových a dřepčíků rodu Phyllotreta k několika skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty)

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

In the period 2009–2011 monitoring of the incidence of phoma stem canker was carried out on selected sites in the Czech Republic (Šumperk and Opava regions in North Moravia). The risk of infection was evaluated by assessing the autumn air raid of Leptosphaeria spp. ascospores and with the ProPlant prediction model. In recent years, the incidence of phoma stem canker has been relatively low and this corresponded to the total count of ascospores released in the autumn period but not an increased level of infection risk announced by the ProPlant model. During monitored period the ascospore concentration reached maximally to 2 ascospores in 1 m3 per one day. Maximum ascospore release was recorded in 2010 as a result of favourable weather conditions. The first incidence of phoma leaf spot has been observed in mid-October. The higher values of ascospores concentration were recorded in the Opava region, but the total number of trapped ascospores was more often higher in the Šumperk region.

Cílem prací bylo ověřit vypovídací schopnost metody umělé polní inokulace jednotlivých rostlin řepky olejky myceliem patogena Sclerotinia sclerotiorum na počátku kvetení. Princip metody spočíval ve vnesení mycelia patogena do uměle poraněného stonku rostliny. Hodnocení bylo provedeno 6. a 8. den od založení. Byla hodnocena délka a hloubka infekce u 4 genotypů řepky olejky na dvou lokalitách Opava a Rapotín. Na lokalitě Opava byl stanoven obsah glukosinolátů v osivu a ve stoncích a listech řepky v den inokulace. Větší rozdíly v napadení byly zaznamenány v prvním termínu hodnocení. Byla zaznamenána vysoká pozitivní korelace mezi hloubkou infekce 6. a 8. den v Opavě, dále mezi obsahem glukosinolátů v osivu a délkou infekce a obsahem glukosinolátů ve stoncích a hloubkou infekce. Vysoká negativní korelace byla zaznamenána mezi délkou infekce 8. den a obsahem glukosinolátů v listech a mezi obsahem glukosinolátů v osivu a listech.

V letech 2011-2013 byla testována citlivost českých a částečně i slovenských populací blýskáčků (2011: 86 populací, 2012: 68 populací, 2013: 60 populací) současně na pyretroid lambda-cyhalothrin a neonikotinoid thiacloprid. V mnoha případech byly mezi jednotlivými populacemi zaznamenány signifikantní rozdíly (p0,05) v hodnotách LD50 a LD90 pro lambda-cyhalothrin i thiacloprid. Mezi netransformovanými hodnotami LD50 a LD90 odhadnutými pro obě účinné látky nebyla zaznamenána žádná korelace. U transformovaných hodnot byla zaznamenána slabá avšak signifikantní korelace (r = 0.38291) mezi Log10 hodnotami LD90 odhadnutými pro obě látky jen v roce 2012. České populace blýskáčků vykazují velmi nízkou citlivost na lambda-cyhalothrin a vysokou variabilitu v kontaktní citlivosti na thiacloprid.

Příspěvek komplexně popisuje dostupné možnosti ochrany porostů řepky olejky vůči bílé hnilobě řepky.

V článku jsou popsány možnosti ochrany porostů řepky ozimé proti bejlomorce kapustové (Dasineura brassicae) a krytonosci šešulovému (Ceutorhynchus assimilis). Článek vychází z výsledků polních pokusů prováděných v letech 2012 - 2013. V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

In the Czech Republic the following crops are grown as oilseeds: winter oilseed rape (Brassica napus), white mustard (Sinapis alba), sunflower (Helianthus annuus), poppy (Papaver somniferum), brown mustard (Brassica juncea), oilseed flax (Linum usitatissimum), and on a small area soybean (Glycine soja) and peanut pumpkins (Cucurbita oleifera). Areas of oilseeds increase every year particularly the proportion of winter oilseed rape. This year's rapeseed area reached 401.3 thousand hectares. Among the most important fungal diseases of oilseeds are Phoma stem canker (Phoma lingam) and white rot of oilseed rape (Sclerotinia sclerotiorum). Among the important pests of oilseeds are stem and pod weevils (Ceutorhynchus spp.), pollen beetle (Meligethes aeneus) and Brassica pod midge (Dasyneura brassicae). The second most important oil plant in the Czech Republic is sunflower with 24.6 thousand hectares grown in 2013. The most significant diseases and pests of sunflower include gray mold (Botrytis cinerea), sunflower white rot (Sclerotinia sclerotiorum) and aphids (Brachycaudus helichrysi and Aphis fabae). Poppy takes third place of the most commonly grown oilseeds with 18.36 thousand hectares grown in 2013. Downey mildew (Peronospora arborescens), leaf blight (Pleospora papaveracea and Dendryphion penicillatum) and occasionally gray mold (Botrytis cinerea) have been reported as problems. Mustard was cultivated in the Czech Republic at 16.94 thousand ha. Among the major diseases of white mustard include white rot (Sclerotinia sclerotiorum), Alternaria leaf spot of Brassica (Alternaria spp.) and gray mold of crucifers (Botrytis cinerea).

Metodika popisuje přípravu inokulátu s konidiosporami patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa pro plošnou foliární inokulaci řepky olejky, eventuálně dalších brukvovitých plodin a inokulátu Sclerotinia sclerotiorum pro plošnou inokulaci půdy sklerocii patogenu při setí. Aplikace inokulátů z uvedených patogenů zvýšila napadení řepky olejky i za jinak nepříznivých podmínek pro jejich rozvoj a to při napadení patogeny L. maculans, L. biglobosa (původci fomového černání stonků řepky) až o 7,8 % a při napadení S. sclerotiorum (původce bílé hniloby řepky) až o 10 % vůči neošetřené kontrole dle hodnocení podle metodiky EPPO PP1/78 (3). V případě hodnocení napadení dle metodiky ÚKZÚZ (2008) činil rozdíl napadení variant inokulovaných uvedenými patogeny a neošetřenou kontrolou až 1 stupeň.

Fomové černání stonku řepky se dlouhodobě monitoruje na vybraných lokalitách ČR. Je známa základní bionomie obou patogenů L. maculans /L. biglobosa. Výskyt choroby je však ročníkou zálěžitostí a míra škodlivosti je závslá na mnoha faktorech. Příspěvek informuje o rozšíření obou patogenů na sledovaných lokalitách, možnostech integrované ochrany rostlin, metody signalizace i výběr fungicidních přípravků vhodných k potlačení patogena.

Ve vegetační sezóně 2013/2014 probíhal na Šumpersku a Opavsku opět monitoring fomového černání stonku řepky a bílé hniloby řepky. Na 3 lokalitách Rapotín, Kujavy a Opava byly založeny maloparcelkové polní pokusy v řepce odrůdy Orion s plošnou polní inokulací patogeny L. maculans a S. sclerotiorum. Navýšení napadení řepky olejky po inokulaci bylo u L. maculans, L. biglobosa až 16 % a u S. sclerotiorum až 6,75 % oproti přirozenému infekčnímu tlaku patogenů. Na fungicidně ošetřených parcelách bylo napadení potlačeno a byl pozitivně ovlivněn výnos. Na 48 lokalitách v obou regionech byl vyhodnocen výskyt bílé hniloby řepky a stanoven poměr primární a sekundární infekce původcem choroby. Dle získaných výsledků letos převažoval primární typ infekce nad sekundárním. Ve 13 porostech na Opavsku nebyla infekce zaznamenána vůbec.

Výzkumná a šlechtitelská činnost sdružení Česká řepka je zaměřena na tvorbu domácích odrůd řepky, které jsou schopné konkurovat zahraničním odrůdám po stránce výnosu, kvality semene i rezistence vůči biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a jsou dobře přizpůsobené našim klimatickým podmínkám. Důležitým faktorem je i příznivá cena osiva. Nadějné liniové materiály jsou zařazeny v mezistaničních předzkouškách i Státních registračních zkouškách.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testů na citlivost populací blýskáčků (Meligethes spp.) k organofosfátu chlorpyrifos-ethyl v roce 2013. Zvolenou laboratorní metodou byl Adult vial test: lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 025. Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 55 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka chlorpyrifos-ethyl je např. součástí do řepky ozimé registrovaných přípravků Nurelle D (500 g ú.l./l) a Dursban Delta (200 g ú.l./l). Přípravek Dursban Delta je na blýskáčky v řepce registrován v dávce 1,75 l/ha (350 g ú.l./ha). Nurelle D je do řepky ozimé registrován (nemá ale registraci na blýskáčky) v dávce 0,6 l/ha (300 g ú.l./ha). Dávku 300 g chlorpyrifos-ethylu/ha je možné považovat za minimální registrovanou dávku pro tuto účinnou látku v řepce ozimé v ČR. Běžná polní dávka v Evropě je ale mnohde výrazně nižší (187,5 g ú.l./ha). Složení testovaného spektra dávek bylo odvozeno z metodiky IRAC č. 025, bylo ale podstatně širší. Jako základní dávka sloužila tak zvaná (dle doporučení a terminologie IRAC) REFERENČNÍ dávka: 30 g ú.l/ha. Laboratorní kontaktní účinnost (vyjádřená dle Abbotta) dosažená touto dávkou rozhoduje o tom, jak bude hodnocená populace z hlediska citlivosti na testovanou látku dle metodiky IRAC č. 025 označena (tedy jaký ji bude přiřazen kód citlivosti): kód 1 = citlivá populace; kód 2 = potenciálně tolerantní populace. Další důležitou dávkou v rámci testovaného spektra byla dávka představující minimální registrovanou dávku do řepky v ČR. Nepracovalo se však s dávkou 300 g ú.l./ha, nýbrž s dávkou 307,2 g ú.l./ha (důvodem bylo dodržení jednotného násobku mezi po sobě jdoucími dávkami; násobek: 3,2). Celý soubor testovaných dávek měl tuto podobu: 0 g ú.l./ha (kontrola), 0,92 g ú.l./ha, 2,9 g ú.l./ha, 9,4 g ú.l./ha, 30 g ú.l./ha (= referenční dávka), 96 g ú.l./ha a 307,2 g ú.l./ha.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu č. QJ1230077 (MZe ČR, NAZV). Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid cypermethrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č.011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 64 populací odebraných na různých lokalitách v České republice v roce 2013. Účinná látka cypermethrin je součástí např. těchto do řepky ozimé registrovaných přípravků: Cyperkill 25 EC (250 g ú.l./l), Rafan (250 g ú.l./l), Nurelle D (250 g ú.l./l; zde v kombinaci s chlorpyrifos-ethylem). Na blýskáčky v řepce je cypermethrin registrován v dávce 25 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1 g ú.l./ha), 20% (5 g ú.l./ha), 100% (25 g ú.l./ha), 500% (125 g ú.l./ha). Pyretroid cypermethrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 82 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 5 g/ha. Maximální registrovaná dávka do řepky ozimé je v ČR 7,5 g lambda-cyhalothrinu/ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyrethroid tau-fluvalinate laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 63 populací odebraných na různých lokalitách ČR v roce 2013. Účinná látka tau-fluvalinate je součástí v ČR registrovaného přípravku Mavrik 2 F (240 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je tau-fluvalinate registrován v dávce 48 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1,92 g ú.l./ha), 20% (9,6 g ú.l./ha), 100% (48 g ú.l./ha), 500% (240 g ú.l./ha). Pyrethroid tau-fluvalinate se neřadí do skupiny esterických pyrethroidů, i když se jim z hlediska molekulární stavby velmi podobá. V současné době není zcela jasné, jestli existuje mezi esterickými pyrethroidy a tau-fluvalinatem křížová rezistence. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti českých (CZ) populací krytonosce šešulového (Ceutorhynchu obstrictus) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 21 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na krytonosce šešulového v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 7,5 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je velmi ohrožena rezistencí blýskáčků. V tomto dokumentu předkládáme první výsledky plošně rozsáhlejšího testování českých populací k. šešulového na tento insekticid. Z výsledků získaných v roce 2013 se české populace k. šešulového jeví na lambda-cyhalothrin velmi citlivé. Předkládaná mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Ve vegetační sezoně 2013/2014 byl proveden monitoring houbových chorob ozimé řepky olejky a vyhodnocena jejich škodlivost. Zdravotní stav porostů řepky byl sledován ve dvou regionech, na Opavsku a Šumpersku.

V šesti porostech řepky ozimé v Olomouckém kraji byla na podzim 2012 hodnocena distribuce larev květilky zelné (Delia radicum) a rostlin nesoucích symptomy poškození nádorovitostí kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Larvy květilek mají výraznou tendenci se v porostech agregovat do shluků, ohnisek výrazně vyššího napadení. Ve slabě nádorovitostí napadených porostech byly symptomatické rostliny agregovány do jednoho nebo dvou shluků. Rovnoměrná distribuce symptomatických rostlin v porostu byla spojená až s kompletním zamořením půdy původci této choroby.

Significant differences among reactions of the pollen beetles originated from the fifteen compared localities to lambda-cyhalothrin applied in 100% rate (ANOVA for the counts after 5 hours : F = 4,450; df = 14, 28; Ftab = 2,726; P = 0,01). The differences in the lambda-cyhalothrin effectiveness expressed in according to Abbott exceeded 50 per cents among the several localities. On the contrary there were not found out any significant differences among the reactions of the pollen beetles originated from the five compared localities to the etofenprox applied in 100% rate (ANOVA for the counts after 5 hours : F = 0,748; df = 4, 8; Ftab = 3,838; P = 0,05). The differences in the etofenprox effectiveness expressed in according to Abbott (and in the pollen beetles mortalities) were minor on the compared localities. On the base of other analysis it is also possible to conclude that the localities where the beetles showed significantly different reactions to the lambda-cyhalothrin were not different in this aspect concerning the etofenprox.

Předkládaná metodika je vystavěna na podobných výchozích principech, tedy na monitoringu letové aktivity dospělců v porostech pomocí žlutých misek a na rozborech sběrů z misek. Také rozhodnutí o nutnosti insekticidního zásahu je přijímáno a termín aplikace je určován na základě výsledků pravidelně se opakujících rozborů dospělých brouků zachycených v miskách. Rozdíl oproti předcházejícím metodikám je dán mírou podrobnosti rozborů. V předkládané metodice je kladen důraz nejen na zaznamenávání počtů jedinců důležitých druhů v jednotlivých sběrných dnech, ale především na rozlišení samců a samic u důležitých druhů (k. čtyřzubého a k. řepkového) a u samic pak o určení jejich připravenosti na kladení (na základě stavu ovogeneze v ovariolách). Rozdíl tedy spočívá v míře podrobnosti rozborů sběrů dospělců z misek. Na základě podrobných rozborů sběrů lze výrazně zpřesnit rozhodnutí o nutnosti insekticidního zásahu a načasování případné insekticidní aplikace (též s ohledem na určitý druh insekticidu). Smysluplné využití metodiky pro praktické účely předpokládá u uživatele určité rostlinolékařské znalosti (užitá zemědělská entomologie vyučovaná na zemědělských univerzitách) a jednoduché laboratorní vybavení (entomologické pomůcky: měkké pinzety, zahnutá jehla; lupa umožňující 12–40 násobné zvětšení).

Metodika je primárně určena pro oblast ekologického zemědělství. Výsledky předkládané inovované technologie pěstování luskovino-obilních směsek se zahrnutím nových typů odrůd se mohou stát přínosnými i pro oblast integrovaného a konvenčního zemědělství. Protože současná produkce osiv pocházejících z ekologického zemědělství je naprosto nedostatečná, je tato metodika určena i producentům osiv, kteří mohou využít výhod spočívajících ve schopnosti luskovino-obilních směsek omezovat a potlačovat rozvoj a šíření chorob a škůdců. Pokud totiž nebude problému produkce ekologických osiv věnována potřebná pozornost, může být vážně ohrožen další vývoj ekologického zemědělství v ČR. Jako nepříliš optimální řešení by pak přicházel v úvahu pouze úplný dovoz osiva pro ekologické zemědělství ze zemí EU.

V letech 2011 až 2013 byla prováděna signalizace výskytu askospor patogena Sclerotinia sclerotiorum na petálech řepky a následně před sklizní zhodnocen výskyt bílé hniloby řepky ve sledovaných pokusných porostech na Šumpersku a Opavsku. Na výskyt choroby má vliv především průběh počasí, zejména půdní vlhkost v dubnu a suma srážek v průběhu kvetení, dalším faktorem je vliv lokality a přítomnost patogenu v porostech. Výskyt bílé hniloby na obou sledovaných lokalitách v roce 2011 byl hodnocen jako střední až vyšší, v letech 2012 a 2013 jako nízký až střední. Nízký úhrn srážek v průběhu kvetení v posledních 2 letech, sucho a nadprůměrné teploty ovlivnily výsledky signalizace, kdy procento infikovaných petálů činilo od 0 do 6 % v Rapotíně a 0 až 35 % v Opavě. Nejvyšší infekci petálů v roce 2011 odpovídaly i nejvyšší výskyty bílé hniloby řepky 48 % v Rapotíně a 29 % v Opavě. V roce 2013 bylo do sledování zařazeno hodnocení výskytů primární a sekundární infekce v provozních porostech řepky na Šumpersku a Opavsku. Na sledovaných lokalitách převažovala sekundární infekce rostlin askosporami patogenu.

Nádorovitost kořenů brukvovitých (též boulovitost, hlenka, plasmodiofóra) je bezpochyby nejzávažnější chorobou brukvovitých rostlin a jednou z nejzávažnějších chorob rostlin vůbec. Přitom její význam narůstá, zejména proto, že je stále větším problémem dodržovat dostatečně dlouhé časové odstupy v zařazování brukvovitých rostlin do osevních postupů, řepka ozimá se seje dříve, její osevní plochy narůstají a stále častěji se používají brukvovité meziplodiny.

Pro hodnocení vzniku rizika infekce patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa, původců fomového černání stonku řepky, v ozimé řepce byl v letech 2010 až 2012 využíván prognostický model proPlant. Model předpovídal optimální podmínky pro rozvoj patogenu a následnou míru rizika infekce řepky od poloviny srpna do konce listopadu. Prognóza byla zpracována pro 6 vybraných lokalit v systému proPlant. Vypovídací hodnota modelu se srovnávala se skutečnou situací na poli. Pro účely monitoringu houbových chorob byly založeny maloparcelkové pokusy s ozimou řepkou v blízkosti lokalit zařazených do systému proPlant. Výsledky výzkumu potvrdily správnost prognózy generované modelem proPlant, nicméně dle našich poznatků model na sledovaných lokalitách nadhodnocoval míru rizika vzniku infekce na podzim.

Cílem prací bylo zvýšit vypovídací schopnost laboratorních a polních zkoušek hodnocení zdravotního stavu řepky olejky v odrůdových pokusech a v testování přípravků na ochranu rostlin. Zkoušky byly zaměřeny na významné patogeny řepky olejky Sclerotinia sclerotiorum a Leptosphaeria maculans, L. biglobosa. Práce probíhaly v laboratorních a polních podmínkách. Pracovali jsme s izoláty patogenů původem z ČR, šlechtitelskými materiály a odrůdami řepky olejky ozimé. U S. sclerotiorum jsme hodnotili vliv inokulace listových řapíků myceliem na průběh infekce a vliv umělé inokulace půdy sklerociemi patogenu na napadení. U vybraných materiálů řepky jsme sledovali obsah glukosinolátů ve stoncích a listech řepky. U patogenů L. maculans, L. biglobosa jsme v polních podmínkách ověřovali vliv foliárního ošetření konidiosporami těchto patogenů na zdravotní stav.

Podzimní škůdci se nevyskytují v nebezpečných počtech pravidelně. Výskyty slimáčků a larev housenic pilatky řepkové se na jednotlivých loklaitách v jednotlivých ročnících výrazně liší. Jednás e tedy o typické nepravidelně se vyskytující škůdce. Výskyty dřepčíka olejkového a dřepčíků rodu Phyllotreta byly v posledních letech velmi nízké, ekonomicky bezvýznamné. Asi od roku 2005 se v porostech téměř nevyskytují hálky na kořenech a hypokotylech způsobované larvami krytonosce zelného. Zcela nečekaně ale také zcela ojediněle se ve větším počtu objevovaly housenky osenic a můr (osenice polní, osenice vykřičníková, osenice ypsilonová, můra zelná).Jistou stálost vykazují snad jen výskyty larev květilek.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projekt podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na organofosfát chlorpyrifos-ethyl laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 025). Při testech v roce 2012 byla porovnávána citlivost 76 populací odebraných na různých lokalitách v České republice (68 populací) a na Slovensku (8 populací z jihozápadního Slovenska). Účinná látka chlorpyrifos-ethyl je např. součástí do řepky ozimé registrovaných přípravků Nurelle D (500 g ú.l./l) a Dursban Delta (200 g ú.l./l). Přípravek Dursban Delta je na blýskáčky v řepce registrován v dávce 1,75 l/ha (350 g ú.l./ha). Nurelle D je do řepky ozimé registrován (nemá ale registraci na blýskáčky) v dávce 0,6 l/ha (300 g ú.l./ha). Dávku 300 g chlorpyrifos-ethylu /ha je možné považovat za minimální registrovanou dávku pro tuto účinnou látku v řepce ozimé v ČR. Běžná polní dávka v Evropě je ale výrazně nižší (187,5 g ú.l./ha). Složení testovaného spektra dávek bylo odvozeno z metodiky IRAC č. 025, bylo ale podstatně širší. Jako základní dávka sloužila tak zvaná (dle doporučení a terminologie IRAC) referenční dávka: 30 g ú.l./ha. Laboratorní kontaktní účinnost (vyjádřená dle Abbotta) dosažená touto dávkou rozhoduje o tom, jak bude charakterizována populace z hlediska citlivosti na testovanou látku dle kategorizace uvedené v používané metodice IRAC č. 025. (kód 1 = citlivá populace; kód 2 = potenciálně tolerantní populace). Celý soubor testovaných dávek měl tuto podobu: 0 g ú.l./ha (kontrola), 0,92 g ú.l./ha, 2,9 g ú.l./ha, 9,4 g ú.l./ha, 30 g ú.l./ha (= referenční dávka), 96 g ú.l./ha a 307,2 g ú.l./ha. Evropské populace blýskáčků se považují za citlivé na chlorpyrifos-ethyl. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům.

Předkládaná mapa s odborným obsahem shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyrethroid tau-fluvalinate laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 80 populací odebraných na různých lokalitách (69 populací z ČR, 11 populací z jihozápadního Slovenska) v roce 2012. Účinná látka tau-fluvalinate je součástí přípravku Mavrik 2 F (240 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je tau-fluvalinate registrován v dávce 48 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1,92 g ú.l./ha), 20% (9,6 g ú.l./ha), 100% (48 g ú.l./ha), 500% (240 g ú.l./ha). Pyrethroid tau-fluvalinate se neřadí do skupiny esterických pyrethroidů, i když se jim z hlediska molekulární stavby velmi podobá. V současné době není zcela jasné, jestli existuje mezi esterickými pyrethroidy a tau-fluvalinatem křížová rezistence. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a učitelům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v tištěné i elektronické formě) jsou volně přístupná. Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků uváděných na mapách (mapa 1 a mapa 2) je však nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto doprovodného dokumentu.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid cypermethrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č.011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 82 populací odebraných na různých lokalitách (71 populací z ČR, 11 populací z jihozápadního Slovenska) v roce 2012. Účinná látka cypermethrin je součástí např. těchto do řepky ozimé registrovaných přípravků: Cyperkill 25 EC (250 g ú.l./l), Rafan (250 g ú.l./l), Nurelle D (250 g ú.l./l; zde v kombinaci s chlorpyrifos-ethylem). Na blýskáčky v řepce je cypermethrin registrován v dávce 25 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1 g ú.l./ha), 20% (5 g ú.l./ha), 100% (25 g ú.l./ha), 500% (125 g ú.l./ha). Pyretroid cypermethrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a učitelům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v pevné i elektronické formě) jsou volně přístupná.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projekt podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2011 byla porovnávána citlivost 100 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Jedna populace byla odebrána v Rakousku poblíž hranic s ČR. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 5 g / ha. Maximální registrovaná dávka do řepky ozimé je v ČR 7,5 g lambda-cyhalothrinu / ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37,5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v pevné i elektronické formě) jsou volně přístupná. Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků uváděných na mapách (mapa 1 a mapa 2) je však nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto doprovodného dokumentu.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2012 byla porovnávána citlivost 83 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Deset populací bylo získáno na jihozápadním Slovensku. Celkem bylo otestováno 93 populací blýskáčků z ČR a SR. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 5 g/ha. Maximální registrovaná dávka do řepky ozimé je v ČR 7,5 g lambda-cyhalothrinu/ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v pevné i elektronické formě) jsou volně přístupná. Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků uváděných na mapách (mapa 1 a mapa 2) je však nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto doprovodného dokumentu.

Metoda využití molekulárních markerů pro diagnostiku houbových chorob řepky byla optimalizována na izolátech hub Verticillium dahliae, Verticillium longisporum a Leptosphaeria maculans. Byly nalezeny markery umožňující spolehlivou identifikaci a odlišení těchto patogenů. Pomocí těchto markerů bylo otestováno 54 vzorků rostlin ozimé řepky s různě výraznými příznaky houbových chorob. U velké části vzorků bylo prokázáno napadení patogenem Leptosphaeria maculans, byly nalezeny různé rasy tohoto houbového patogena. Napadení patogenem Verticillium spp. bylo prokázáno pouze ve dvou případech.

Since 2008 the airraid of Leptosphaeria maculans/L. biglobosa ascospores is pursued within forecasting of the occurrence of the Phoma stem canker in the Czech Republic on five selected localities. Pathogen ascospores are captured by the spore traps in every period from sowing oilseed rape till mid-November. Ascospores airraid was compared with the course of weather conditions on individual sites. The Phoma stem canker incidence is strongly influenced by weather conditions and source of infection. Although is not in recent years strong incidence of disease in winter oilseed rape growths, the prognosis of the risk of infection is very important. Ascospores airraid was recorded at monitored sites in varying degrees, while depending on the weather factors and the influence of locality. In areas with an increased incidence of Phoma stem canker (Šumperk and Opava regions) mutual correlations were observed between selected weather factors and amount of released ascospores or disease incidence in the crop growth before harvest.

Od roku 2000 probíhá v ČR testování nových genotypů ozimé řepky v mezistaničních předzkouškách výkonu na vybraných stanovištích. Byly posuzovány zejména hospodářské vlastnosti včetně vyhodnocení výnosu a odolnosti vůči významným houbovým patogenům, které představuje Leptosphaeria maculas / L. biglobosa (původce fomové hniloby brukvovitých) a Sclerotinia sclerotiorum (původce bílé hniloby řepky). Nové genotypy ozimé řepky pocházely ze šlechtitelských stanic v Opavě, Chlumci nad Cidlinou a ve Slapech a byly testovány na vybraných lokalitách v Šumperku, Chlumci nad Cidlinou a v Kujavách. V letech 2010 až 2012 bylo každoročně testováno na 50 nových materiálů. Získané výsledky potvrdily šlechtění odolnějších materiálů vůči sledovaným houbovým patogenům při dosažení stabilního výnosu. Původ genotypů průkazně neovlivnil získané výsledky jejich odolnosti, přesto nejvyšší průměrné hodnoty odolnosti vůči vybraným patogenům před sklizní byly pozorovány u genotypů ze šlechtitelské stanice Opava a Chlumec nad Cidlinou.

Metoda využití molekulárních markerů pro diagnostiku houbových chorob řepky byla optimalizována na izolátech hub Verticillium dahliae, Verticillium longisporum a Leptosphaeria maculans. Byly nalezeny markery umožňující spolehlivou identifikaci a odlišení těchto patogenů.

V příspěvku jsou popisovány výsledky testování citlivosti subpopulací Meligethes aeneus ze střední a jižní Moravy (ČR) na insekticidy (zejména esterické pyretroidy) v letech 2010 - 2012. Výskyt rezistentních populací byl zaznamenán. Antirezistentní strategie jsou silně doporučovány.

Metodika popisuje metodu signalizace výskytu fomové hniloby brukvovitých. Metoda byla založena na hodnocení skutečného náletu askospor patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa ve vzduchu. Askospory byly zachytávány lapačem spor (systém Burkard) na Melinex pásku. Mikroskopicky byl hodnocen denní let askospor. Na základě počtu askospor bylo možné stanovit riziko výskytu choroby a doporučit ošetření.

Na 26 lokalitách v České republice bylo sledováno druhové spektrum blýskáčků z rodu Meligethes. K hodnocení zastoupení populací jednotlivých druhů byl pouţit index dominance (D). Eudominantním druhem byl na všech lokalitách M. aeneus (Fabricius, 1787), na lokalitách Pivonice, Lazníky, Blučina, Ždár nad Sázavou a Zvole M. subaeneus Sturm, 1845, na lokalitě Věcov M. viridescens Fabricius, 1787 a na lokalitě Bohdalec M. erythropus (Marsham, 1802). Dominantními druhy jsou pouze na některých lokalitách M. subaeneus (Sturm, 1845), M. viridescens Fabricius, 1787 a M. erythropus (Marsham, 1802).

Occurrences of pea aphids and their natural enemies (syrphids, mummies caused by entomopathogenic fungi Beauveria sp. and by the parasitic wasp Aphidius ervi) were compared in monocultures and mixtures of field peas and spring cereals in three seasons (2008–2010). At the beginning of colonisation, the occurrence of aphids was not substantially influenced by intercropping with cereals. However, the numbers of pea aphids located on inflorescences started to decline earlier in mixtures compared with monoculture. More syrphids (eggs + larvae) were found in mixtures than in monoculture, and more syrphid eggs were found in young aphid colonies (10 to 20 individuals) in mixtures. Intercropping did not influence the occurrence of fungal mummies (Beauveria sp.), but mixtures tended to have more aphid colonies infested by A. ervi in 2008 and 2009.

The effects of two pyrethroid (lambda-cyhalothrin, alpha-cypermethrin) and two neonicotinoid (acetamiprid, thiacloprid) insecticides on B. pisorum L. eggs were compared under field conditions, in 2005 – 2007, in the Czech Republic. The main object of the study was to find out what real effects can be expected from the available insecticides registered in Europe when applied at the time of the first eggs appearing on lower pods. In general the levels of Bruchus pisorum egg (+ first instar larvae) survival were significantly lower with all the insecticides compared in the study, in each of the three years (2005, 2006, 2007). The tested insecticides showed some ovicidal effects and also some larvicidal effects. The tested pyrethroids (lambda-cyhalothrin, alpha-cypermethrin) showed somewhat higher effectiveness in comparison with the neonicotinoides (acetamiprid, thiacloprid). Alpha-cypermethrin was the most effective in all three years. In 2006 and in 2007 this insecticide significantly reduced levels of egg survival in comparison with acetamiprid. In contrast the acetamiprid was the least effective insecticide in each of the three years.

V České republice došlo k významným negativním posunům v citlivosti blýskáčků k esterickým pyretroidům. Z výsledků laboratorních testů (lahvičkový test; IRAC met. 11) však vyplývá, že situace se významně liší mezi jednotlivými regiony. Regiony jihočeský, jihomoravský a Českomoravská vrchovina jsou na tom v tomto smyslu výrazně lépe než regiony tvořené podhůřím Jeseníků a Orlických hor, podhůřím Krkonoš a Jizerských hor a oblastí tvořenou okolím města Opavy a táhnoucí se podél polských hranic směrem k městu Javorník. Mezi jednotlivými sběry dospělců pořízenými v letech 2008 až 2010 z různých lokalit byly zaznamenány v některých případech i více jak 100-násobné rozdíly v hodnotách LD50 resp. v hodnotách IR (indexů rezistence) pro testovaný pyretroid.

V průběhu let 2006 až 2011 byl ve vybraných regionech ČR prováděn monitoring výskytu významných chorob ozimé řepky zejména fomové hniloby brukvovitých (původce Phoma lingam – anamorpha; Leptosphaeria maculans, L. biglobosa – teleomorpha). V příspěvku jsou shrnuty údaje za posledních 5 let průzkumu, které vypovídají o míře infekce řepkových porostů patogenem L.maculans/L. biglobosa na Šumpersku a Opavsku. Výskyt této choroby v jednotlivých letech silně závisel na zdroji infekce a průběhu povětrnostních podmínek. Míra škodlivosti choroby se pohybovala ve sledovaných letech na nízké až střední úrovni, přesto i nadále hlavní roli hraje správně načasovaná fungicidní ochrana porostů, která zabrání vyšším ztrátám na výnosu. Druhové zastoupení patogena je na obou lokalitách zastoupeno rovnoměrně, PCR analýza odebraných posklizňových vzorků napadených stonků prokázána přítomnost Leptosphaeria maculans tak i L. biglobosa.

Bílá hniloba řepky, kterou působí polyfágní patogen Sclerotinia sclerotiorum, je významná choroba řepky ozimé nejen v České republice, ale i ve světě. V letech 2007-2010 byla sledována přítomnost askospor Sclerotinia sclerotiorum na poupatech a květních plátcích v porostech řepky na dvou vybraných lokalitách (Opava, Šumperk). Zdrojem infekce jsou askospory patogena. Patogen byl detekován kultivací odebraných květů na živné půdě (PDA). Na základě napadení okvětních plátků odebraných v růstové fázi BBCH 61-65 bylo stanoveno napadení okvětních plátků řepky a následně vyhodnoceno skutečné napadení řepky. Výsledky byly dány do korelace a statisticky porovnány. Rozsah napadení porostu řepky touto houbovou chorobou závisí na míře výskytu zdroje infekce a na povětrnostních podmínkách na dané lokalitě.

Celkový podíl napadených semen (y) zrnokazem hrachovým (B. pisorum L.) je závislý na podílu zakladených lusků na I. - II. nodu (x). Jedná se o lineární závislost. Pro každou hodnocenou odrůdu hrachu (Adept, Zekon, Arvika) resp. skupinu (rostliny určité odrůdy o určitém nasazení) byl vyjádřen vztah mezi dvěma vytčenými proměnnými (nezávisle proměnná x a závisle proměnná y) pro každý rok hodnocení (2005, 2006, 2007, 2008) i souborně (2006 – 2008) regresními rovnicemi. Bylo zjištěno, že úroveň nasazení rostlin v porostu ovlivňuje podobu testovaného vztahu mezi oběma proměnnými.

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

Tested seed treatments (two doses of thiamethoxam, thiamethoxam + fludioxonil + metalaxyl-M; two doses of clothianidin + beta-cyfluthrin) showed high effects on pea leaf weevils (Sitona lineatus L.) which approved relatively long-lasting and sufficient protection of several bottom nodes of stipules simultaneously. The effects of foliar treatments (chlorpyrifos + cypermethrin; acetamiprid, lambda-cyhalothrin) sometimes were evident only on the node which was determined as the youngest node at the time of spraying. The effects of the compared seed and foliar treatments on the reduction of S. lineauts larvae numbers on roots were not proven as positive. It is possible to conclude that the foliar application had no real effect in this sense at all. However, positive significant effects of thiamethoxam and clothianidin + beta-cyfluthrin on root nodulation in general were recorded. Especially higher doses of the seed treatments increased overall nodulation from 43 till 363%.

Významnou chorobou v porostech ozimé řepky v jarním období, jejíž výskyt můžeme eliminovat fungicidním ošetřením v době květu, je hlízenka obecná způsobená houbou Sclerotinia sclerotiorum. Vizuální příznaky napadení rostlin se zpravidla objevují v době tvorby šešulí, dozrávání až sklizňové zralosti. Choroba způsobuje každoročně vysoké výnosové ztráty. Příspěvek poukazuje na nebezpečí vzniku infekce porostů řepky a doporučuje vhodné způsoby fungicidního ošetření.

Na pokusných pozemcích vybraných zkušebních stanic byl v letech 2004 - 2008 prováděn monitoring nejvýznamnějších chorob ozimé řepky olejky. Každoročně bylo v mezistaničních předzkouškách výkonu hodnoceno okolo 50 nově vyšlechtěných, perspektivních genotypů. Nové materiály pocházely z 3 šlechtitelských stanic v Opavě, Slapech u Tábora a Chlumce nad Cidlinou. V rámci zkoušek byla hodnocena odolnost vůči jednotlivým chorobám, zejména proti fómové hnilobě (Leptosphaeria maculans) a hlízence obecné (Sclerotinia sclerotinium). Ty způsobují každoročně ekonomicky významné škody a hospodářské ztráty na výnosech. V příspěvku je porovnán vliv mateřské lokality na odolnost vyšlechtěných genotypů ozimé řepky vůči těmto chorobám zkoušených v různých klimatických podmínkách na lokalitě Šumperk.

Na pokusných pozemcích zkušebních stanic v Šumperku a Opavě je od roku 2000 prováděn monitoring nejvýznamnějších chorob ozimé řepky olejky. V rámci mezistaničních zkoušek výkonu bylo v letech 2006 až 2008 vyhodnoceno na 50 nově vyšlechtěných genotypů ročně. Vybrané materiály pocházely ze šlechtitelských pracovišť v Opavě, Slapech u Tábora a Chlumci nad Cidlinou. V rámci zkoušek byla hodnocena odolnost genotypů k chorobám, zejména vůči fomové hnilobě brukvovitých (Leptosphaeria maculans) a bílé hnilobě řepky (Sclerotinia sclerotiorum). Tyto choroby způsobují každoročně hospodářské škody a ekonomické ztráty na výnosech. V příspěvku jsme porovnali vliv mateřské lokality na odolnost vyšlechtěných genotypů ozimé řepky vůči vybraným chorobám v různých povětrnostních podmínkách Opavy a Šumperku a vliv intenzity napadení na výnos.

Na pokusných pozemcích na pracovištích v Šumperku, v Troubsku a v Opavě byly v roce 2009 založeny pokusy, ve kterých byla letová aktivita imag stonkových krytonosců (C. pallidactylus; C. napi) monitorována pomocí žlutých misek rozmístěných v porostu v pravidelné mřížce (např. Šumperk: mřížka 6 x 6 misek; Troubsko: mřížka 5 x 5 misek; každá miska vymezená vlastními souřadnicemi). Z takto rozmístěných misek byly dvakrát týdně pořizovány sběry zejména obou sledovaných druhů. Tak byly pro jednotlivé lokality a termíny získány výchozí data pro SADIE analýzu. Pro každou loalitu pak byly za rok 2009 stanoveny tyto hodnoty: Stupně agregace samčích populací C. pallidactylus v období osídlování porostu řepky na základě kalkulace indexů agregace (Ia popř. Ja). Stupně agregace samičích populací C. pallidactylus v období osídlování porostu řepky na základě kalkulace indexů agregace (Ia popř. Ja).

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana bobu proti škůdcům. Obsahuje seznam škůdců napadající tuto plodinu a seznam doporučených insekticidů.

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

The effects of two pyrethroids and one combination of organophosphate and pyrethroid (alpha-cypermethrin, etofenprox, chlorpyrifos + cypermethrin) on Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) (Coleoptera: Curculionidae) were tested under field conditions in the Czech Republic in 2006 – 2008. Significant differences in the effects of the compared insecticides on C. pallidactylus were recorded in the years (2006, 2007, 2008). It was less important and somewhat less complicated to establish the most suitable time for spraying in the case of the chlorpyrifos + cypermethrin combination in comparison with the pyrethroids applied separately. The effectiveness of the tested insecticides was markedly influenced by the time of spraying. The effects of the pyrethroids applied singly achieved results comparable to that of the chlorpyrifos + cypermethrin combination only at the optimal spraying time.

Účinnost dvou pyretroidů a jedné kombinace organofosfátu a pyretroidu (alpha-cypermethrin, etofenprox, chlorpyrifos + cypermethrin) na Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) (Coleoptera: Curculionidae) byla hodnocena v letech 2006 – 2009 v ČR. Ve všech letech testování byly zaznamenány signifikantní rozdíly mezi účinostmi porovnávaných insekticidů. Účinnost porovnávaných insekticidů byla výrazně ovlivněna termínem aplikace. V případě kombinace chlorpyrifos + cypermethrin je méně komplikované stanovit vhodný termín aplikace při srovnání s pyretroidy aplikovanými samostatně. Účinnost samostatně aplikovaných pyretroidů dosáhla úrovně zaznamenávané u kombinace chlorpyrifos + cypermethrin pouze tehdy, když byla aplikace provedena v optimálním termínu. Nejvhodnější termín aplikace spadá do období, kdy se ve žlutých miskách objevují první samičky ve významnějším množství až do období, kdy podstatná část z nich je připravená ke kladení.

Fomová hniloba brukvovitých původce Leptosphaeria maculans, Leptospaheria biglobosa patří k významným chorobám řepky Patogen je řazen k původcům padání vzcházejících rostlin a kromě listových skvrnitostí na jaře a na podzim je původcem nouzového dozrávání – suché hniloby kořene řepky. V rámci projektu je vytvářena síť pozorovacích stanovišť, kde je sledován výskyt askospor patogena v ovzduší, jsou zaznamenávány první příznaky napadení a pomocí molekulárních technik je diferencován výskyt L. maculans a L.biglobosa. První výsledky zastoupení L.maculans a L.biglobosa ukazují, že ve sledovaných oblastech severní Moravy převažovalo zastoupení Leptosphaeria maculans.

Výzkumná a šlechtitelská činnost sdružení Česká řepka je zaměřena na tvorbu domácích odrůd řepky, které jsou schopné konkurovat zahraničním odrůdám po stránce výnosu, kvality semene i rezistence vůči biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a jsou dobře přizpůsobené našim klimatickým podmínkám. Důležitým faktorem je i příznivá cena osiva. Dosavadním výsledkem práce členů sdružení jsou nově registrované české liniové odrůdy ozimé řepky OPONENT (2006), OKSANA, OPUS, APLAUS (2007) a BENEFIT (2009). Další nadějné liniové materiály jsou zařazeny v mezistaničních předzkouškách i Státních registračních zkouškách.

Výzkumná a šlechtitelská činnost sdružení Česká řepka je zaměřena na tvorbu domácích odrůd řepky, které jsou schopné konkurovat zahraničním odrůdám po stránce výnosu, kvality semene i rezistence vůči biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a jsou dobře přizpůsobené našim klimatickým podmínkám.

Jedná se o příručku, ve které jsou pro jednotlivé polní plodiny shrnuty metody ochrany proti vybraným, důležitým škodlivým organismům (choroby, škůdci, plevele).Celá publikace je rozčlěnena dle jednotlivých plodin a dle jednotlivých škodlivých organismů na samostatné kapitoly.

V článku je popsán výskyt chorob v řepce v ČR v letech 2007 a 2008.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výs

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.

Příspěvek se zabývá ochranou přadného lnu proti dřepčíkům (A. euphorbiae Schrank, 1781 a L. parvulus Paykull, 1799). Shrnuje výsledky tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na lokalitě Šumperk(severní Morava; ČR) zaměřených na hodnocení účinnosti vybraných systemických insekticidních mořidel a postřikových přípravků na sledované škůdce.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.