Bjelková Marie, Ing., Ph.D.

BJELKOVÁ M. Kopřiva dvoudomá, cenný zdroj vláken pro budoucnost. Úroda – vědecká příloha. 2025, 73(12), s. 279–285. ISSN 0139-6013. Dostupné z: https://www.vupt.cz/storage/app/media/Avanti/Sbornik_2025.pdf.

MRÁZKOVÁ M., BJELKOVÁ M. Obsah živin v travinobylinných společenstvech při obnovené pastvě hospodářských zvířat. Úroda – vědecká příloha. 2025, 73(12), s. 357–363. ISSN 0139-6013. Dostupné z: https://www.vupt.cz/storage/app/media/Avanti/Sbornik_2025.pdf.

MRÁZKOVÁ-ŠTÝBNAROVÁ, Marie, Michaela KOLÁŘOVÁ, Radek ŠTENCL, Prokop ŠMIROUS, Marie BJELKOVÁ, Josef HOLEC, Martin VAŠINKA, Luděk TYŠER a Oldřich LÁTAL, 2025. Revitalising subalpine grasslands: floristic shifts under renewed grazing. Plant, Soil and Environment [online]. 71(5), 338–352. ISSN 12141178, 18059368. Dostupné z: doi:10.17221/12/2025-PSE

JAROŠOVÁ, Markéta, Pavel ROUDNICKÝ, Jan BÁRTA, Zbyněk ZDRÁHAL, Veronika BÁRTOVÁ, Adéla STUPKOVÁ, František LORENC, Marie BJELKOVÁ, Jan KYSELKA, Eva JAROŠOVÁ, Jan BEDRNÍČEK a Andrea BOHATÁ, 2024. Proteomic Profile of Flaxseed (Linum usitatissimum L.) Products as Influenced by Protein Concentration Method and Cultivar. Foods [online]. 13(9), 1288. ISSN 2304-8158. Dostupné z: doi:10.3390/foods13091288.

PLUHÁČKOVÁ, Helena, Barbora KUDLÁČKOVÁ, Lenka SVOJANOVSKÁ, Michal ROTH, Marta BRADÁČOVÁ a Marie BJELKOVÁ, 2023. Effect of Field Trial on Silymarin Complex Composition and Antioxidant Assessment of Milk Thistle (Silybum marianum L. Gaertner). Plant Foods for Human Nutrition [online]. [vid. 2023-09-19]. ISSN 1573-9104. Dostupné z: doi:10.1007/s11130-023-01101-6

BJELKOVÁ, Marie. Vliv hnojení na olejný len a konopí. Úroda. 2023, 71(7), 65–66, 68. ISSN 0139-6013.

BOSKO, Rastislav, Marek PERNICA, Sylvie BELAKOVA, Marie BJELKOVA a Helena PLUHACKOVA, 2022. Determination of T-2 and HT-2 Toxins in Seed of Milk Thistle [Silybum marianum (L.) Gaertn.] Using Immunoaffinity Column by UPLC-MS/MS. Toxins [online]. 14(4), 258. Dostupné z: doi:10.3390/toxins14040258

DRAGOUN, Miroslav, Kateřina KLAUSOVÁ, Petra ŠIMICOVÁ, Tereza HONZÍKOVÁ, Jiří STEJSKAL, Klára NAVRÁTILOVÁ, Jana HAJŠLOVÁ, Jan BÁRTA, Veronika BÁRTOVÁ, Markéta JAROŠOVÁ, Marie BJELKOVÁ, Vladimír FILIP a Jan KYSELKA, 2022. Formation of Previously Undescribed Δ7-Phytosterol Oxidation Products and Tocopherylquinone Adducts in Pumpkin Seed Oil during Roasting, Screw-Pressing, and Simulated Culinary Processing at Elevated Temperatures. Journal of Agricultural and Food Chemistry [online]. 70(37), 11689–11703. ISSN 0021-8561. Dostupné z: doi:10.1021/acs.jafc.2c03292

BEDRNÍČEK, Jan, František LORENC, Markéta JAROŠOVÁ, Veronika BÁRTOVÁ, Pavel SMETANA, Jaromír KADLEC, Dana JIROTKOVÁ, Jan KYSELKA, Eva PETRÁŠKOVÁ, Marie BJELKOVÁ, Petr KONVALINA, Trong Nghia HOANG a Jan BÁRTA, 2022. Milk Thistle Oilseed Cake Flour Fractions: A Source of Silymarin and Macronutrients for Gluten-Free Bread. Antioxidants [online]. 11(10), 2022. ISSN 2076-3921. Dostupné z: doi:10.3390/antiox11102022

ŠMIROUS, Prokop, Marie BJELKOVÁ a Jaroslav ŠAFÁŘ. Sklizeň lnu bez desikantů. Agromanuál. 2022, 17(7), 64–65. ISSN 1801-7673.

BÁRTA, Jan, Veronika BÁRTOVÁ, Markéta JAROŠOVÁ, Josef ŠVAJNER, Pavel SMETANA, Jaromír KADLEC, Vladimír FILIP, Jan KYSELKA, Markéta BERČÍKOVÁ, Zbyněk ZDRÁHAL, Marie BJELKOVÁ a Marcin KOZAK, 2021. Oilseed Cake Flour Composition, Functional Properties and Antioxidant Potential as Effects of Sieving and Species Differences. Foods [online]. 10(11), 2766. ISSN 2304-8158. Dostupné z: doi:10.3390/foods10112766

ŠMIROUS Prokop, Marie BJELKOVÁ a Václav KEPRT. Sklizeň olejného lnu bez desikace. Úroda. 2021, 69(7), s. 48–50. ISSN 0139-6013.

MENDEL, P., Vyhnánek ,T., Braidot ,E., Filippi ,A., Trojan ,V., Bjelková ,M., Vaverková ,M. D., Adamcová ,D., Zloch ,J., Brtnický ,M. a B. AND ĐORĐEVIĆ, 2022. Fiber Quality of Hemp (Cannabis sativa L.) Grown in Soil Irrigated by Landfill Leachate Water. Journal of Natural Fibers [online]. 19(9), 3288–3299. ISSN 1544-0478. Dostupné z: doi:10.1080/15440478.2020.1843101

KACZOROVÁ, Dominika, Tibor BÉRES, Sanja Ćavar ZELJKOVIĆ, Marie BJELKOVÁ, Martin KUCHAŘ a Petr A. TARKOWSKI, 2020. O konopí bez předsudků. Chemické listy. 114(4), 277–284. ISSN 0009-2770. Dostupné z: http://www.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view…

VYHNANEK, Tomas, Eva NEVRTALOVA, Marie BJELKOVA a Barbora BALGOVA, 2020. SSR loci survey of technical hemp cultivars: The optimization of a cost-effective analyses to study genetic variability. Plant Science [online]. Clare: Elsevier Ireland Ltd, 298, 110551. ISSN 0168-9452. Dostupné z: doi:10.1016/j.plantsci.2020.110551

VYHNÁNEK, Tomáš, Eva NEVRTALOVÁ, Marie BJELKOVÁ a Barbora BALGOVÁ, 2020. SSR loci survey of technical hemp cultivars: The optimization of a cost-effective analyses to study genetic variability. Plant Science [online]. 298, 110551. ISSN 0168-9452. Dostupné z: doi:10.1016/j.plantsci.2020.110551

MENDEL, Peter, Marie GRULICHOVÁ, Biljana DORDEVIC, Jan WINKLER, Václav TROJAN, Magdalena Daria VAVERKOVA, Dana ADAMCOVÁ, Marie BJELKOVÁ a Tomáš VYHNÁNEK. Morphological and photosynthetic characteristics of hemp (Cannabis sativa L.) grown in hydroculture with landfill leachate. Brno: Mendel Univ Brno, Fac Agronomy, 2018. ISBN 978-80-7509-597-8. Dostupné z MendelNet 2018; 348–353. Open full article

TANG, K., P. C. STRUIK, X. YIN, D. CALZOLARI, S. MUSIO, C. THOUMINOT, M. BJELKOVÁ, V. STRARNKALE, G. MAGAGNINI a S. AMADUCCI. A comprehensive study of planting density and nitrogen fertilization effect on dual-purpose hemp (Cannabis sativa L.) cultivation. Industrial Crops and Products [online]. 2017, 107, 427–438. ISSN 0926-6690. Dostupné z: doi:10.1016/j.indcrop.2017.06.033

KYSELKA, Jan, Dobrochna RABIEJ, Miroslav DRAGOUN, František KREPS, Zuzana BURCOVÁ, Irena NĚMĚČKOVÁ, Jana SMOLOVÁ, Marie BJELKOVÁ, Aleksandra SZYDLOWSKA-CZERNIAK, Stefan SCHMIDT, Luděk ŠARMAN a Vladimír FILIP. Antioxidant and antimicrobial activity of linseed lignans and phenolic acids. European Food Research and Technology [online]. 2017, 243(9), 1633–1644. ISSN 1438-2377. Dostupné z: doi:10.1007/s00217-017-2871-9

LALGE, Ajinkya, Filip TERZIN, Biljana DJORDEVIC, Jan WINKLER, Magdalena Daria VAVERKOVA, Dana ADAMCOVÁ, Jan ZLOCH, Martin BRTNICKÝ, Marie BJELKOVÁ, Tomáš VYHNÁNEK a Václav TROJAN. Effects of Wastewater on Seed Germination and Phytotoxicity of Hemp Cultivars (Cannabis sativa L.). Brno: Mendel Univ Brno, Fac Agronomy, 2017. ISBN 978-80-7509-529-9. Dostupné z MendelNet 2017; 652–657. Open full article

SMOLOVÁ, Jana, Irena NĚMEČKOVÁ, Marcela KLIMEŠOVÁ, Zdeněk ŠVANDRLÍK, Marie BJELKOVÁ, Vladimír FILIP a Jan KYSELKA. Flaxseed Varieties: Composition and Influence on the Growth of Probiotic Microorganisms in Milk. Czech Journal of Food Sciences [online]. 2017, 35(1), 18–23. ISSN 1212-1800. Dostupné z: doi:10.17221/356/2016-CJFS

Agram je raná odrůda olejného lnu. Rostliny nízké až středně vysoké. Barva květu středně modrá, barva semene hnědá, hmotnost tisíce semen středně vysoká. V rámci sortimentu potravinářských odrůd výnos semene a tuku vysoký. Obsah tuku vysoký, skladba mastných kyselin změněna, jodové číslo středně vysoké. Obsah kyseliny alfa-linolenové a linolové středně vysoký.

MENDEL, Peter, Tomáš VYHNÁNEK, Biljana DORDEVIC, Jan WINKLER, Václav TROJAN, Magdalena Daria VAVERKOVÁ, Dana ADAMCOVÁ a Marie BJELKOVÁ. Study of Industrial Hemp Phytotoxicity in an Experimental Hydroponic Culture. Brno: Mendel Univ Brno, Fac Agronomy, 2017. ISBN 978-80-7509-529-9. Dostupné z MendelNet 2017; 658–663. Open full article

TANG, K., P. C. STRUIK, X. YIN, C. THOUMINOT, M. BJELKOVÁ, V. STRAMKALE a S. AMADUCCI. Comparing hemp (Cannabis sativa L.) cultivars for dual-purpose production under contrasting environments. Industrial Crops and Products [online]. 2016, 87, 33–44. ISSN 0926-6690. Dostupné z: doi:10.1016/j.indcrop.2016.04.026

Odrůda k produkci semene, na výrobu stolního oleje, pro využití v racionální výživě, v pekárenském průmyslu. Pozdní odrůda olejného lnu, středně modrá barva květu, žlutá barva semene, hmotnost tisíce semen nízká až střední, nadprůměrný výnos semene a tuku o 15–20 % vyšší oproti standardním odrůdám, obsah tuku vysoký, změněná skladba mastných kyselin, velmi nízký obsah kyseliny alfa-linolenové, velmi vysoký obsah kyseliny linolové.

MACEČKOVÁ, B., BJELKOVÁ, M., VĚTROVCOVÁ, M., MOTYKA, O., SEIDLEROVÁ, J., KHEST, F. (2015). Comparative assessment for phytoextraction capability using different varieties of non-hyperaccumulator plant species Cannabis sativa L. In: Recent Advances in Neglected and Under-utilized Species Research. October 18–20, 2015. Nitra: Slovak Academy of Agricultural Sciences. p. 25-28. ISBN 978-80-970662-2-2.

KARABCOVA, Hana, Lubica POSPISILOVA, Karel FIALA, Petr SKARPA a Marie BJELKOVA, 2015. Effect of Organic Fertilizers on Soil Organic Carbon and Risk Trace Elements Content in Soil under Permanent Grassland. Soil and Water Research. roč. 10, č. 4, s. 228–235. ISSN 1801-5395. Fulltext v PDF.

Industrial Crops: Breeding for BioEnergy and Bioproducts. New York: Springer, 2015, 233–263. Handbook of Plant Breeding, Vol. 9. DOI: 10.1007/978-1-4939-1447-0_11. ISBN 978-1-4939-1446-3

Agrobase: informační noviny Agrární komory ČR. 2015(5), 20–21.

Potravinarstvo, 2015, 9(1): 166–173.

In: Actual aspects of growing, processing and use of medicinal, aromatic and spice plants, Kežmarské Žĺaby, 16.-18.8.2015, book of proceedings. s. 49–53. ISBN 978-80-552-1393-4.

The aim of this work was to verify usefulness of image analyses software to determine genotype differences on quantitative linseed traits (Linum usitatissimum L.). Also the goal was to propose new quantitative characters of seeds suitable for determination infra-specific differences. The study was realized on seeds of 6 linseed genotypes from two harvested years – 2010 (5 genotypes), 2012 (5 genotypes). The 7 quantitative traits measured on whole seeds and 3 quantitative traits measured on longitudinal seed section were chosen. Seed samples were randomly selected from genetically and physically purified seeds. The experimental data were obtained by the software for image analysis with module for automatic measurement, from detailed digital images. The methodology for measuring parameters in micropyle region of flax seeds was proposed. According to results of descriptive statistics was found out that the smallest seeds had genotype Oural and the biggest seeds had genotypes Flanders and Recital. The three newly proposed characters from micropyle region of seed had shown higher variability than the traits measured on the whole seeds. Coefficient of variation had mostly values more than 10 %. The One- Way ANOVA confirmed statistically significant differences (p 0.05) between all analysed samples in chosen quantitative traits. The results of the post hoc means comparison revealed that genotype Recital received the highest values of means and significantly differentiated from means of genotype Oural in the traits measured on whole seeds in both harvested years. Also there was found out that the Pearson correlation coefficient was mostly around r = 0.50 (p 0.001), except two cases among traits - Area - Feret ratio and Diameter – Feret ratio. The correlations between parameters of micropyle seed region were found very weak (r 0.50; p 0.001).

The aim of this work was to present developed list of descriptors for Linum usitatissimum L.. The lack of complete tool, needful for evaluation and characterization of genetic resources, was the main purpose of its creation. The list of descriptors was developed through international cooperation of three institutions – Agritec Plant Research Ltd.. Šumperk, N. I. Vavilov Research Institute of Plant Industry in Petersburg and Slovak University of Agriculture in Nitra. It consists from three main parts. In general chapters the origin, taxonomy and morphology of species L. usitatissimum L. is characterized. The list of descriptors by itself forms the second part. The methodologies for descriptors creation and evaluation of genetic resources, then the passport descriptors and the descriptors for characterization and evaluation are placed in this part. In the third part are the attachments – the list of growing stages and reference varieties. The list of descriptors was processed as the combination of five existed international systems for evaluation. As well the experiences of involved experts are the guarantee of the originality, completeness, and wide utilization of this work.

Odrůdy olejných lnů a konopí setého byly studovány jak z hlediska kvantitativních parametrů výnosu semene, stonku a vlákna, tak z pohledu kvalitativních parametrů obsahu mastných kyselin, tuku a obsahu některých nutričních a antinutričních látek. Studované odrůdy olejných lnů a konopí setého vykázaly průkazné meziodrůdové rozdíly výnosových faktorů i kvalitativních parametrů.

V letech 2008–2013 byly v polních podmínkách hodnoceny odrůdy olejného lnu na rezistenci proti houbovým chorobám. Rezistence odrůd olejného lnu k antraknóze (Colletotrichum lini) byla hodnocena v roce 2009 v inokulačním pokusu ve skleníkových podmínkách. V polních maloparcelkových pokusech vykazovaly rezistenci nebo střední rezistenci proti třem patogenům současně – Oidium lini, Septoria linicola a Alternaria linicola – odrůdy Recital a Jantar. Středně rezistentní proti dvěma patogenům současně – Oidium lini a Alternaria linicola – byly odrůdy Astral a Bilton a proti Oidium lini a Septoria linicola současně byla středně rezistentní odrůda Amon.

Ľanový olej je rastlinným olejom z olejnatých semien a má cenné nutričné zloženie. Z uvedeného dôvodu bola realizovaná klinická štúdia na vybranej skupine žien, kritériami výberu probandiek bol vek, fajčiarske návyk, hormonálna liečby a užívanie ďalších výživových doplnok s obsahom omega-3 a omega-6 mastných kyselín. V prvej fáze výskumu sa zhodnotil biologický materiál a konzumácie ľanového oleja. V semenách a v oleji vybraných olejných odrôd (Raciol, Recital) ľanu siateho (Linum usitatissimum L.) boli analyzované obsahové látky. Analýza percentuálneho zastúpenia mastných kyselín bola realizovaná podľa normy ČSN EN ISO 5508 a analýzy oleja sa uskutočnili podľa internej metodiky, ktorá vychádzala z normy ČSN EN ISO 659. Zistený podiel tuku bol v ľanových semenách v rozsahu 40,8 - 42,9 %. Z mastných kyselín bol zistený najvyšší podiel polynenasýtenej mastnej kyseliny – kyseliny linolénovej, ktorý bol v semenách v rozsahu 37,1 - 61 % a v ľanovom oleji 29,8 - 61,9 % (s vyšším obsahom pri odrode Recital). Podiel kyseliny linolovej bol naopak vyšší v prípade odrody Raciol, v ľanových semenách dosahoval 17,0 - 39,1 % a v oleji 15,5 - 39,8 %. Ďalšia etapa výskumu bude zameraná na zhodnotenie benefitu konzumácie ľanového oleja

Bioekonomika se stává jedním z rozhodujících nástrojů stabilizace a oživování ekonomiky podporovaných v rámci nastupujícího evropského rámcového programu “HORIZONT 2020“. Prosazují se nové multi-disciplinární přístupy propojující vice odvětví. Bioekonomika je založena na využití biotechnologií a surovin z obnovitelných zdrojů. Lýková vlákna jako obnovitelné zdroje přírodních vláken mají významnou úlohu v různých oblastech aplikace jako stavebnictví, textile, automotive a agrotextilie. Jedním z vývojových směrů pro využití biotechnologií je využití enzymatického zpracování lýkových vláken směřující k zefektivnění při prvotních procesech zpracování vlákenných surovin.

Šlechtění lnu (Linum usitatissimum L.) má v České republice dlouhodobou tradici spadající již do počátku minulého století. V té době se šlechtily především odrůdy přadného lnu a lnářské odvětví mělo v tomto období relativně významné postavení podporované i zpracovatelským tírenským průmyslem. Situace se začala dramaticky měnit již v prvních letech 21. století a zejména pak po vstupu ČR do EU 1. 5. 2004. Vlivem nepříznivých okolností zejména v prvním desetiletí 21. století (odbourání dotací na pěstování přadného lnu, invaze levné lněné suroviny a zboží ze zemí Asie, především Číny) došlo k poklesu ploch přadného lnu v Evropě, jak v západních zemích (Francie, Holandsko, Belgie), tak i v zemích východní Evropy, nevyjímaje ani Českou republiku. Poprvé v historii pěstování přadného lnu v ČR však došlo i k rušení tírenských závodů a provozů a během několika let ke kompletnímu zániku tohoto sektoru. Z tohoto důvodu bylo v roce 2010 ukončeno šlechtění odrůd přadného lnu a veškerá pozornost se zaměřila na šlechtění odrůd olejného lnu s novými kvalitativními vlastnostmi semene (diferencovaný obsah MK, vyšší obsah lignanů, nižší obsah kyanogenních glykosidů) předurčující směry využití olejného lnu.

Tato práce sledovala rozdíly v parametrech výnosu olejných lnů. Byly studovány odrůdy olejných lnů (Linum usitatissimum L.) české, francouzské, holandské a kanadské provenience. Výsledky prokázaly statisticky významné odrůdové rozdíly ve výnosu semene, neroseného a roseného stonku a celkového vlákna. Naopak obsah celkového vlákna vykazoval statisticky nevýznamné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Z výsledků vyplývá, že některé odrůdy jsou schopny poskytnout vedle vysokého výnosu semene a za předpokladu vhodných podmínek, také relativně vysoký výnos stonku.

Fibre crops are world-wide distributed group of plant species belonging taxonomically to various plant families. The common denominator is their use of above-ground biomass for mainly industrial (non-food) or energy purposes. They include approximately 2,000 species—annual and perennial—belonging to monocotyledonous as well as dicotyledonous plants. About 20 species have got an economical (some of them local) importance. Majority of fibre species is grown in tropical and subtropical zones. Cellulose, a natural polymer with high strength and stiffness per weight, is the building material of long fibrous cells, which can be found in the stems, the leaves or the fruits/seeds of fibre plants. Thus, based on the fibrous cells localisation within the plant, we can recognise bast fibre species (e.g. flax, hemp, jute, kenaf, ramie and sida), leaf fibre species (sisal, banana and palm) and fruit/seed fibre species (cotton, coconut, kapok and luffa). During last 20 years, the fibre crops have been also considered as potential candidates for phytoremediation, particularly for phytoextraction of heavy metals from contaminated soils. Within fibre crops of temperate and subtropical zone, flax/linseed and hemp represent economically the most important species and also the majority of heavy metal-related experimental data were obtained and published in these two fibre crops. Here we bring information on biological potential of flax and hemp for heavy metal phytoextraction, the possibilities of agrotechnological treatments to affect/improve heavy metal uptake and, finally, the economical assessment of phytoremediation technology for flax and hemp growers and phytoremediation operators.

Dozrávání semene konopí v České republike probíhá od poloviny července do konce září. Semeno má vyšší obsah vody (až 18 %), která je zvyšována přítomností organických nečistot a příměsí. Je nutné rychlé snížení teploty, aby se zabránilo poškození kvality semene. Prvním důležitým požadavkem je včasný transport semene z pole do stacionárního zařízení pro provětrání a dosoušení semene s cílem dosažení odpovídajících fyzikálně chemických parametrů kvality semene.

V letech 2005–2013 byla v polních maloparcelkovýh pokusech hodnocena citlivost 26 odrůd olejného lnu k padlí (Oidium lini). Stabilně rezistentní byly odrůdy Jupiter, Astral a Recital. K nejnáchylnějším patřily odrůdy Natural, Kaolin, Omega, Leane a Libra.

Semeno, olej a výlisky odrůd olejných lnů byly studovány z hlediska výtěžnosti oleje ze semene, obsahu mastných kyselin a obsahu některých nutričních a antinutričních látek. Studované odrůdy olejných lnů vykázaly průměrnou výtěžnost oleje na úrovni 27,2 %. Obsah nutričních látek karotenoidu lutein vykazoval vzájemnou meziodrůdovou průkaznost s nejvyšším obsahem v oleji a nejnižším v semeni. Obsah lignanu secoisolariciresinol byl v semeni odrůd na úrovni 2783 mg kg-1. Obsah kyanogenních glykosidů v semeni a ve výliscích vykazoval vzájemnou meziodrůdovou signifikanci s vyšším obsahem v semeni oproti výliskům.

The aim of our work was to characterize linseed (Linum usitatissimum L.) genotypes divided into groups with high and low content of alpha-linolenic acid (ALA). Out of 32 linseed genotypes, 68.75 % represented high alpha-linolenic genotypes and 31.25 % were genotypes with low ALA content. Proportional representation of fatty acids was realized according to the norm (Czech O ce for Standards, Metrology and Testing, 1994). Oil content was analyzed according to the internal methodology of Agritec Ltd., based on the norm (Czech O ce for Standards, Metrology and Testing, 2011). The content of total fat ranged from 36.22 % to 46.35 %, that of ALA from 1.10 % to 65.20 %, and that of linoleic acid (LA) from 11.10 % to 75.00 % in the analyzed seed samples within all groups. The genotypes were divided also according to the seed color and a linear correlation between all three parameters within these groups was observed. Negative linear dependence was con rmed between parameters; ALA and LA content in the groups: high ALA brown seed (p 0.0001; correlation coe cient (r) = –0.70), and high ALA yellow seed (p 0.001; r = –0.36). Also, positive linear dependence between the total fat and the LA content in the groups: low ALA brown seed (p 0.001; r = 0.34); low ALA yellow seed (p 0.0001; r = 0.62), was found.

Porosty konopí setého jsou obecně považovány za společenstvo s výraznou konkurenční schopností vůči většině plevelných druhů rostlin. Především v případě prvotních fází růstu a vývoje rostlin konopí mohou být rostliny konopí potlačovány rychle vzcházejícími a rostoucími plevelnými druhy rostlin. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany konopí setého byly založeny polní pokusy se třemi odrůdami konopí setého a byl použit preemergentně aplikovaný herbicid a dále postemegentně aplikovaný herbicid proti jednoděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale také selektivita vůči rostlinám konopí setého. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele při zachování požadované selektivity vůči rostlinám konopí.

Příspěvek reaguje na změny hospodářského typu u lnu setého Linum usitatissimum L. pěstovaného v České republice. Pěstování a šlechtění přadného lnu bylo v České republice prakticky ukončeno a veškerá pozornost se v současnosti zaměřuje na šlechtění a pěstování olejného lnu. Pro zvýšení užitkovosti olejného lnu jsou v příspěvku prezentovány a diskutovány různé směry šlechtění s cílem diferenciace konečného produktu pro vybranou cílovou skupinu uživatelů.

V pěstitelských systémech zvyšuje len olejný biodiverzitu zemědělské výroby a nezatěžuje další rostlinnou produkci. Jedním z požadavků pro řádně založené porosty je kvalitní a zdravé osivo, kterému předchází úspěšná semenářská produkce. Z8kladem efektivní produkce je dodržení základních pěstitelských parametrů a potřeb olejného lnu.d.

Základním cílem metodiky je předložit uživatelům z řad zemědělců, zemědělských poradců, provozovatelů bioplynových stanic a všem zájemcům o pěstování a zpracování zemědělské biomasy jako obnovitelného zdroje surovin a energie základní informace o pěstování a využití pro výrobu bioplynu konopí setého – Cannabis sativa L. Doposud nebyla zpracována komplexní metodika popisující možnosti pěstování a využití této plodiny k produkci bioplynu. V úvodu metodiky je popsána základní botanická charakteristika rostliny a jsou specifikovány půdně-ekologické nároky rostliny na stanoviště. Dále metodika popisuje technologické postupy pro zakládání porostů, agrotechniku pěstování, hnojení, ochranu rostlin, sklizeň za účelem konzervace silážováním a následné produkce bioplynu. Na závěr poskytuje přehled výnosového potenciálu biomasy a výtěžnosti metanu včetně podrobného ekonomického hodnocení.

Porosty konopí setého jsou obecně považovány za společenstvo s výraznou konkurenční schopností vůči většině plevelných druhů rostlin. Především v případě prvotních fází růstu a vývoje rostlin konopí mohou být rostliny konopí potlačovány rychle vzcházejícími a rostoucími plevelnými druhy rostlin. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany konopí setého byly založeny polní pokusy se třemi odrůdami konopí setého a byl použit preemergentně aplikovaný herbicid a dále postemegentně aplikovaný herbicid proti jednoděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale také selektivita vůči rostlinám konopí setého. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele při zachování požadované selektivity vůči rostlinám konopí.

The possibility of use of two technological types of Linum usitatissimum L., namely flax (grown for fibre) and linseed (grown for seed), for phytoextraction of cadmium (Cd) from Cd-contaminated soil was studied. A four-year field-simulated experiment was carried out with 6 flax and 4 linseed cultivars in order to study organ accumulation of Cd by flax and linseed plants at artificial concentration range 10 to 1000 mg Cd . kg-1 soil. The most Cd was accumulated by roots, followed by shoots, while reproductive parts (capsules and seeds) played comparably smaller role. The increasing soil Cd concentration resulted in increasing Cd accumulation by roots, while transport to above-ground plant parts was progresivelly inhibited. Even high soil Cd concentrations (1000 mg Cd . kg-1 soil) had not dramatic negative effect on plant growth and development.differences as well as the differences between both technological Linum types have been found in Cd accumulation (flax being better Cd accumulator than linseed). Nevertheless, the recorded variation between technological types and within is in multiples of Cd values (units of mg Cd . kg-1 DW), not in as needed for practical phytoextraction. A significant year-to-year effect on plant growth/development resulting in high variation in Cd accumulation was observed. Further, the contrasting in total Cd accumulation (high accumulating flax cv. Jitka versus low accumulating linseed cv. Jupiter) were selected for future experiments. The uptake of Cd by flax/ linseed from ha per season was calculated and the strategy for flax/linseed growing on heavy metal polluted soils with subsequent utilization of heavy metal-contaminated biomass is discussed.

AGT 578/03 se vyznačuje nízkým obsahem antinutričních látek (kyanogenních glykosidů) v semeni ve srovnání s registrovanými odrůdami olejného lnu v ČR.

Primary function of fatty acids (FA) is creation of prostaglandins, which regulate body functions, like heart frequency, blood pressure, blood coagulation, fertility, conception. Prostaglandins also play important role in immunity, they regulate inflammation and stimulate body to infection fight 1,2. The FAO and WHO recommend proportion of omega-6:omega-3 FA between 5:1 and 10:1. They propose more food consumption with high content of essential FA3.

Flaxseed has been widely used in human nutrition as a functional food for thousands of years, while flax oil (more commonly known as linseed oil), because of its strong flavor and limited stability, has a predominant usage in industrial applica-tions 1,2 . The presented study has been conducted within the Project “Flaxseed for human health” which aims to breed a flaxseed with higher levels of the oleic acid at the expense of the unstable α-linolenic acid and, thereby, make conditions for a broad use of flaxseed oil in food and medicine. In order to assess health benefits / risks associated with flaxseed consumption, also biologically active compounds present in this crop, namely phytoestrogen secoisolariciresinol (SECO), carotenoid lutein and cyanogenic glycosides were determined in several cultivars grown under various conditions. For this purpose, high performance liquid chromatography coupled with diode array detector (for determination of SECO and lutein) or with tandem mass spectrometry detector (for determination of cyanogenic glycosides) was evaluated and validated.

Pisum sativum L., as well as many other grain legumes has high agronomical importance connected to their use in crop rotations. Color, size and shape of seeds are very important in grading system for many crops. A total of 33 morphometric and colorimetric features of seeds of five Czech pea varieties, cultivated in four different Czech localities, were measured by image analysis and used to identify and discriminate the varieties also regarding to their cropping localities. The achieved data were used to develop a statistical classifier based on two sample sets, the training set to teach the classifier and the test sets to validate it, and determine the percentage of varietal identification. The developed image analysis system for pea seeds was able to highlight : 1) differences among varieties, 2) the effect of locality on pea seeds traits, 3) different stability of variety.

V parcelkových polních pokusech (2008–2010) a v řádkových testech na provokačním poli (2009–2010) bylo zhodnoceno 20 odrůd a 3 novošlechtění olejného lnu na citlivost k patogenní houbě Septoria linicola. Odolné byly AGT 997, AGT 992 a odrůdy Jantar a Amon. Relativně odolné byly i AGT 583, Recital, Biltstar a Kaolin. Ostatní testované odrůdy byly náchylné až vysoce náchylné. Na kališních lístcích odrůd Areco, Antares a Atalante byl v roce 2010 zjištěn výskyt teleomorfního stádia Mycosphaerella linorum.

Raciol je středně raná odrůda, středně odolná ke komlexu chorob kořenů a báze stonku. Výnos semene a tuku je vysoký. Odrůda má žlutá semena ve srovnatelné velikosti jako standardní odrůdy Flanders a Lola. Poměr esenciálních polynenasycených mastných kyselin v semenném oleji je změněn. Obsah kyseliny linolové a alfa-linolenové je střední (40 a 30%), jodové číslo je střední.

At the present flax seeds are known as functional food. Whole linseed contains 41 % of fat of which 70 % belong to polyunsaturated fatty acids (PUFA) and more than half of fatty acids (FA) belong to alfa-linolenic acid (ALA - C18, n-3 FA) – 50 – 62 % of flax oil or 22 % of whole seed2-5 . The second important essential FA is linoleic acid (LA - C18, n-6 FA). It represents 17 % of all FA6 . The aim of our work was to characterize linseed (Linum usitatissimum L.) genotypes divided to groups with high and low content of (ALA). There were analyzed 33 genotypes of linseed, thereof 21 breeding lines and 12 varieties. Proportional representation of FA was realized by the norm ČSN EN ISO 5508. The oil content was analyzed according to internal methodology of Agritec Ltd., which was based on the norm ČSN EN ISO 659.

Před 20 lety digitalizovaná technologie snímání odstartovala technické řešení charakterizace a třídění rostlin v kolekcích polních plodin. Digitální obrazová analýza (DOA) je analytická metoda aplikovaná pro determinaci původu kultivarů, detekci kontaminovaných vzorků a k testování odlišnosti uznávaných nových odrůd a kultivarů pro registraci šlechtitelského materiálu a šlechtitelských práv. Snímání obrazů semen, jejich digitalizace, segmentace a vyhodnocení specielním softwarem otevírá možnost rychlého třídění genotypů založené na měření velikosti, tvaru a barevných charakteristik objektů. V této studii DOA byla použita pro měření obrazových chrakteristik malých semen lnu a větších semen hrachu, modelových semen s následnou klasifikací na klastry. Velikost a tvar semen byla vyhodnocena ze snímků pořízených na plošném deskovém skeneru. Barevná odchylka ve vzorku vypočtená dle souřadnic CIE-lab barevného prostoru L,a,b byla použita pro určení barevné kategorie vzorku semen, jejichž snímek byl pořízen makro optickým systémem . Některá data získaná z obrazové analýzy korelovala s daty obsahu tuku v semenech lnu.

Pěstování lnu, včetně olejných odrůd, má v ČR tradici. Od kvality sklizeného produktu se odvíjí jeho cena, proto je v zájmu rentability nutné věnovat sklizni olejného lnu patřičnou péči. Kvalitu sklizeného semene a množství ztrát lze ovlivnit agrotechnickými zásahy a také nasazením a správným seřízením vhodné mechanizace při sklizni. Text článku obsahuje energetické a exploatační ukazatele sklizně olejného lnu pomocí sklízecích mlátiček značek CLAAS a JOHN DEERE.

Enzymes as natural retting agents have title role in field dew-retting process of bast plants like hemp and flax. Recent studies, laboratory and pilot trials show that enzymatically activated processing of hemp and flax is able to improve or replace traditional procedures of bast plant processing improving reproducibility, fibres yield and quality. Enzymes are able to reduce amount of non-cellulosic binding layers in hemp and flax technical fibres and therefore facilitate bast fibres separation and elementarization. Several special enzymatic agents for bast fibres elementarization Texazym BFE, Texazym SER-3 or Texazym SCW have been developed by Inotex Ltd. and tested for flax and hemp fibres separation. Two opportunities of enzymes applications are presented. At first comparison of dew retted and unretted hemp decortication together with follow-up fibres separation with enzymatic pretreatment versus without any pretreatment are discussed.

New enzymes are currently going to have great potencial in bast fibres processing and modifications for different end uses. There are several new technologies using enzymes, which are able to modify fiber parametres, achieve requested properties, improve procesing results and ecology in the area of bast fibres processing and fabrics finishing. Enzymatic retting of flax, enzymatic cottonization of bast fibres, enzymatic hemp separation, enzymatic processing of flax rovings before wet spinning etc. create the group of new technologies supported by effective mechanical treatments. It seems that only complex solution of relations between agrar and processing sphere and utilization of new technologies of biochemical and mechanical processing enable to create suitable conditions for utilization of traditional and perspective renewable fibre sources and to open them ways to new qualities and to other industrial areas of use.

Lignans are phytoestrogens which are present in a wide variety of plants. Epidemiological studies indicate that phytoestrogen-rich diets reduce risk of various hormone-dependent cancers, heart disease, and osteroporosis. One of the reachest dietary sources of lignans are flaxseeds, with glycosides of secoisolariciresinol (SECO) and matairesi-nol (MAT) as the major components. In this study LC-MS/MS method for the determination of plant lignans SECO and MAT in flaxseed was developed for analysis of a wide range of samples: (i) nine cultivars of oil flax treated with two types of fertilisers containing humic acids and (ii) fibre flax cultivar Venica fertilized with preparations contain-ing various amounts of zinc. The levels of major phytoestrogen, SECO, were in range 2312–6994 mg/kg in oil flax and 1570–3100 mg/kg in fibre flax. The content of MAT was significantly lower, ranging from 3 to 9 in oil flax and 7–27 mg/kg in fibre flax.

The study was carried out at 14 varieties of hemp.Varieties Bialobrzeskie, USO 31 and Fedora demonstrated (P ? 0.95) in the early vegetation phases highest dynamics of the growth, but from the term 8.7.2008 Bialobrzezskie, Monoica nad Futura were the longest varieties. Maturing inflorescences of hemp was attacked in the range of 10 - 15% by a complex of several species of pathogenic fungi in small plot field trials in 2008 year, which caused the drying up and blackening of inflorescences. The highest biomass yield during harvesting period was detected in variety Futura, Monoica and variety Bialobrzeskie. The yield of dry stem and retting stem were statistically highest in varieties Futura and Monoica. Fiber yield reached the highest level in the variety Beniko compared to other varieties, except varieties Bialobrzeskie and Futura. The differences of fibre yield of and total fibre yield were significant between the varieties.

Hodnocení kvality zemědělských produktů a potravin je v popředí zájmu vědeckých institucí i široké praxe. Charakteristickým rysem současnosti je provázanost všech článků potravinového řetězce, která je nezbytná v tvrdé konkurenci na domácím i zahraničním trhu. Kvalita surovin a finálních produktů je přitom nezbytným předpokladem úspěchu. Reformy agrární politiky , průvodní jevy globalizace, zostření konkurence a narůstající uvědomění spotřebitelů činí vydání publikace, zachycující současný stav a předpokládané perspektivy vývoje na úseku kvality, užitečným a žádoucím. Kniha je určena pro širší odbornou veřejnost, pro pracovníky výzkumu, zemědělské a potravinářské praxe, zdravotnictví, kontroly, nákupu i obchodu, pedagogy a studenty vysokých a středních škol. Odborná úroveň publikace je dána autorským týmem erudovaných specialistů. Čtenář se seznamuje postupně s různými pojmy souvisejícími s kvalitou a jejím hodnocením u našich hlavních plodin (obiloviny, olejniny, luskoviny, zelenina, ovoce).

Byl prezentován vývoj a optimalizace metody pro stanovení fytoestrogenů v semeni lnu (Linum usitatissimum L.).

Článek popisuje studium některých faktorů (komponent kultivačních médií) ovlivňujících výtěžnost metody genetické transformace a metody prašníkové kultury u lnu. Je zde popsán vliv thiaminu na kalogenezi a organogenezi v prašníkové kultuře, vliv Ca++ iontů na regeneraci pupenů ze segmentů hypokotylů, vliv sacharózy na produkci prýtů v kultuře mnohonásobných prýtů a vliv sacharózy a MoO4-- iontů na frekvenci zakořeňování prýtů z této kultury. Součástí studie je testování linií olejného i přadného lnu vyprodukovaného metodou prašníkové kultury.

Konopí kultivarů Benico, Monoica, Fibrol a Bialobrezskie byly pěstovány (2005, 2006, 2007) v přírodně simulovaných podmínkách půd (kontrola) a dále v půdách se zvýšeným obsahem kalů z čistíren odpadních vod vpoměru kalu: půdy: 1:2, 1:3, 1:4, 1:5, 1:6. Zralé části rostlin konopí byly zkoumány pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS) pro jejich potenciál k absorpci a hromadění Cd, Pb Zn v semeni, plevách, listech, stonku a kořeni. Statistické vyhodnocení zaznamenaných dat (TK koncentrace a celková akumulace) byly provedeny analýzou variance a vícenásobným porovnáváním - LSD test, statistický program UNISTAT. Akumulace jednotlivých elementů do různých částí rostliny vykazovaly velké rozdíly. Transport Cd a Pb z vegetativních částí (kořen, stonek, listy) do generativních orgánů (tobolky, semena) byla výrazně omezena. Rostliny konopí akumulovaly nejvíce Zn, pak Pb a nejméně Cd.

Byla studována schopnost genotypů přadného a olejného lnu odebírat z kontaminované zeminy těžké kovy. Byly zjištěny značné diference v akumulaci těžkých kovů různých genotypů lnu, dále bylo prokázáno, že vybrané genotypy lnu jsou schopny akumulovat do svých orgánů těžké kovy, zvláště kadmium, které v orgánech a v dílčích částech rostlin lnu některých genotypů bylo obsaženo i v nadlimitních hodnotách.

Enzymy jako přírodní produkty mikroorganizmů hrají titulní roli v procesu polního rosení lnu a konopí. Poslední studie, laboratorní a poloprovozní zkoušky prokázaly, že enzymaticky aktivované zpracování konopí a lnu může zlepšit nebo nahradit tradiční technologie zpracování lýkových vláken. Enzymy zlepšují reprodukovatelnost, výtěžek a kvalitu vlákna. Enzymy jsou schopné rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz a tím usnadnit separaci a elementarizaci jednotlivých vláken ze svazků. Inotex vyvinul a testoval několik speciálních enzymových prostředků pro separaci konopných a lněných vláken. Porovnání dekortifikace roseného a neroseného konopí s následným enzymovým zparcováním. Výsledky ukazují, že enzymaticky zpracované konopí má vyšší výtěžnost vlákna a vyšší jemnost než konopí nezpracované. Porovnání účinku různých typů enzymů na nerosené dekortikované konopí. Hodnocení výtěžnosti, separace vláken (SEM), obsahu celulózy (TGA) a dalších parametrů.

Komerčně snadno dostupné enzymy nabývají velkého významu ve zpracování a modifikacích lýkových vláken pro různé aplikace. V oblasti předúprav a zušlechťování lýkových vláken a textilií se objevuje několik nových enzymových technologií schopných modifikovat parametry vláken, dosáhnout požadovaných vlastností, zlepšit zpracovatelnost a ekologii. Mezi tyto technologie patří např. enzymatické rosení lnu, enzymová kotonizace, separace vláken konopí, enzymová předúprava lněných přástů před mokrým dopřádáním, aj. Tyto enzymové biotechnologie mohou přinášet výhody pro textilní, kompozitní a další technické aplikace. Výsledky a zkušenosti z laboratorních, poloprovozních a provozních ověřování prokazují schopnost vybraných enzymů rozkládat a odstranit mezivlákenné pojivové vrstvy pektinu, ligninu a hemicelulóz. Postřik Texazymem SER vede ke zvýšení výdajnosti dlouhého vlákna lnu o více než 40%.

Využitelnost přadného lnu coby produktu biomasy z důvodu odlišné technologie sklizně spočívá především v produkci stonku jako hlavního produktu. Hlavní produkt přadného lnu, stonek, je využitelný převážně v textilním průmyslu jako zdroj dlouhého vlákna a koudele. Plnohodnotné využití vedlejšího produktu, lněné slámy, je perspektivní pro výrobu kvalitního papíru, ale po tírenských úpravách i jako možnost doplňku pro směsové textilie oděvního průmyslu.

V naší studii byly studovány komerční odrůdy přadného a olejného lnu a jejich schopnost akumulovat CD, Pb, a Zn z půd a jejich selekční potenciál pro využití pro fytoextrakci. Byla prezentována předběžná data akumulace Cd, Pb a Zn rostlin přadných a olejných lnů a jejich rostlinných částí pěstovaných se směsi odpadních kalů a zeminy. Některé kultivary zadržely Cd a Pb v kořeni nebo ve vegetativních částech, tím vystavily tobolky a semena nízké translokaci (hledisko bezpečných potravin). V kontrastu Zn je translokován do generativních orgánů velmi snadno a obohacené lněné semeno zinkem slouží jako materiál pro vyživu.

Studie je zaměřena na srovnání vybraných odrůd lnu setého (Linum usitatissimum L.) z hlediska tolerance k těžkým kovům (Cd, Pb, Cs, Zn a Cu) ve fázi klíčení. Cílem bylo nalezení inhibiční koncentrace IC 50 u jednotlivých kovových elementů a zároveň nalezení vhodných odrůd (citlivých / tolerantních vůči těžkým kovům) pro následné testování v podmínkách in vitro a in vivo. Růst kořene u klíčících semen byl sledován ve 4-denním laboratorním testu toxicity na koncentrační škále 0 - 0,1 – 1 – 10 - 100 mmol.l-1 příslušného kovového elementu v dusičnanové formě. Vliv těžkých kovů na inhibici růstu kořínku byl lineární a jejich toxicita (v průměru za všechny odrůdy) klesala v pořadí Cd > Cu > Cs > Pb > Zn. Odrůda přadného lnu Venica vykazovala vysokou citlivost vůči všem testovaným kovům, jako relativně tolerantní se jevila odrůda přadného lnu Elektra.

V maloparcelkových výživářských pokusech byl sledován vliv předseťové a foliární aplikace hnojiv s obsahem zinku na výnosové a technologické parametry přadného lnu odrůdy Venica. Veškerá ošetření během vegetace byla standardně provedena dle metodických pokynů pro pěstování přadného lnu. Během vegetace byla sledována dynamika růstu a nástupu jednotlivých fází. Po sklizni byl hodnocen výnos semene, stonku, dlouhého a celkového vlákna a obsah zinku.

Cílem práce bylo prostřednictvím maloparcelového pokusu založeného na dvou agroekologicky odlišných stanovištích, ve dvou pěstitelských variantách (low a high input) a ve třech pokusných letech, zjistit a vyhodnotit výnos semen, obsah oleje v semeni a obsah mastných kyselin v oleji lnu setého olejného, odrůda Lola (Linola typ). Pomocí standardních laboratorních analýz k hodnocení parametrů nátěrů potom posoudit vhodnost využití oleje v průmyslu nátěrových hmot. Výnos semen se pohyboval od 0,29 t.ha-1 do 2,35 t.ha-1, když statisticky průkazné rozdíly (P = 0,01) byly zjištěny mezi lokalitami, ročníky i použitými variantami pěstování. Průměrný obsah oleje v semeni kolísal od 36,6 % do 44,0 %. Vliv lokality nebyl průkazný, vliv ročníku a varianty na olejnatost semen byl vysoce průkazný (P = 0,01). Obsah kyseliny linolové v oleji se pohyboval od 75,86 % do 76,78 % a ovlivněn byl především lokalitou a dále variantou.

Jsou charakterizovány výsledky využití lnu jako zdroje pro biomasu pro energetické, tírenské a papírenské využití.

V historii lidstva je len veden jako jedna z nejstarších kulturních plodin. Využitelnost lnu spočívá především v produkci stonku a semene. Základním produkčním hlediskem výroby především olejného lnu je dosažení vysokých parametrů výnosu semene a obsahu oleje za současného nízkého obsahu cizorodých látek. Z tohoto důvodu je tak důležitá kvalita a jakost semene lnu. Průběh růstu, ošetření, sklizně, skladování a zpracování sklizeného semene se významně podílí na změnách kvalitativních parametrů semene zejména při zpracování pro lidský konzum. Požadavky na jakost semene lnu jsou jednak charakterizovány příslušnými normami k danému využití, dále pak vyhláškami a zákony.

Cd a Pb představují nejčastěji distribuované škodliviny na zemědělsky využívané půdy. Odrůdy přadného a olejného lnu byly hodnoceny ve čtyřletém přírodně simulovaném experimentu (2001-2004) na jejich toleranci, příjem a akumulaci Cd a Pb. Obecně lze říci, že oba typy lnu dobře snášely zvýšené koncentrace těžkých kovů půdy bez dramatických vlivů na růst rostlin a vývoj. Geneticky založené rozdíly (odrůdové rozdíly) byly pozorovány v přejímání a akumulaci Cd a Pb.

V rámci projektu "Zachování a udržitelné využívání genové základny plodin pro potraviny a zemědělství" výzkumného týmu při Ústavu pro zachování biologické rozmanitosti a biologické bezpečnosti zabývá charakterizací a hodnocení 265 genetických zdrojů lnu (Linum usitatissimum L.) . Nezbytnou součástí řešení tohoto úkolu bylo vytvořit jednotný systém hodnocení, popis a klasifikace vybraných genotypů. Nejlepší způsob, jak dosáhnout jednotného hodnocení všech genotypů byl prostřednictvím inovace existoval a mezinárodně používaných seznamů deskriptorů - UPOV (1995), Česká národní seznam deskriptorů (2000), Rosenberg seznam deskriptorů (1978), VIR (1989) , IFDB seznam deskriptorů (1994). Inovovaný seznam deskriptorů obsahuje 93 deskriptorů. Odtud, 63 deskriptorů patří k morfologické znaky, 21 deskriptory jsou zvláštní biologické vlastnosti, a 8 jsou deskriptory pro hospodářské vlastnostmi.

Konopí je tradičně používáno jako vláknitá a energetická plodina s vysokým výnosem biomasy . V posledním desetiletí se objevily první pokusy o využití konopí pro fytoremediační účely, konkrétně pro fytoextrakci těžkých kovů . Přesto, že dostupné informace o genetické varabilitě v akumulaci TK , stejně jako vliv TK na růst rostlin / parametry výnosu a kvality je velmi úlomkovitý a stále ještě není dostatečný pro komerční využití této plodiny pro rozsáhlé půdní fytoextrakce. Zde prezentujeme 3-leté studium (2001-2003) účinků Cd a Pb na růst a akumulaci TK u čtyři odrůd konopí.

Výsledky aplikace enzymu stříkáním na stonek zakořeněného a nezakořeněného lnu jsou prezentovány jako stejně dobré jako vliv na výnos a potěrové kvality dlouhého lněného vlákna.

Jedním z důležitých mikroelementů je zinek, který je nepostradatelný pro všechny živé organismy, ale na druhé straně může ve vyšších koncentracích působit toxicky. Z globálního hlediska je studium zinku celosvětově více zaměřeno na jeho deficienci u plodin. Byly provedeny parcelkové pokusy s vybranými zinečnatými hnojivy. Byly sledovány technologické parametry - výnos odsemeněného stonku, výnos dlouhého vlákna, výnos koudele a výnos celkového vlákna. Tyto parametry byly pozitivně ovlivněny oproti kontrole.

Podmínky pro pěstování lnu, problematika půdy a osevního sledu jsou důležitým faktorem přadného lnu. Výnos hlavního produktu, stonku a vlákna, je ovlivňován komplexem teplotních, srážkových a vzdušných vlhkostních faktorů. Zpracování a předseťová příprava půdy