Publikace

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

The effects of two pyrethroids and one combination of organophosphate and pyrethroid (alpha-cypermethrin, etofenprox, chlorpyrifos + cypermethrin) on Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) (Coleoptera: Curculionidae) were tested under field conditions in the Czech Republic in 2006 – 2008. Significant differences in the effects of the compared insecticides on C. pallidactylus were recorded in the years (2006, 2007, 2008). It was less important and somewhat less complicated to establish the most suitable time for spraying in the case of the chlorpyrifos + cypermethrin combination in comparison with the pyrethroids applied separately. The effectiveness of the tested insecticides was markedly influenced by the time of spraying. The effects of the pyrethroids applied singly achieved results comparable to that of the chlorpyrifos + cypermethrin combination only at the optimal spraying time.

Pea Enation Mosaic Virus (PEMV) and Pea Seed-borne Mosaic Virus (PSbMV) represent very important economical risks for pea growers by 10-25% decrease of seed yield. In our study, the induction of virus resistance / tolerance in transgenic pea lines were developed by the introgression of full length as well as fragments of cDNA of the PEMV and PSbMV viral coat proteins which were cloned in sense and antisense orientations into pGreenII plasmid (John Innes Centre, Norwich, UK). The level of virus replication after mechanical inoculation was monitored by time-sequenced DAS-ELISA. In transgenic pea lines T3 with PSbMV coat protein fragments the concentration of virus RNA was after 14 days transiently enhanced (in average up to 125%), but after 28 days the mean of RNA concentration was 37% as compared to the control non-transgenic inoculated plants (100%).

Lutein and β-carotene contents in 32 samples of field peas with green (ii), yellow (I.) and orange cotyledons (OrcOrc) were determined. The highest lutein concentration ranging between 0.768 and 1.394 mg/100g was found in varieties with green cotyledons (median 0.978 mg/100g). Yellow cotyledons contained lower amount of lutein, median = 0.692 mg/100g. Big variation in lutein content was found in tested breeding lines with orange cotyledons. Content of β -carotene in field peas with green cotyledons ranged between 0.1-0.2 mg/100g. A strong correlation (r = 0.77, p 0.01) between lutein and chlorophyll contents was found.

Vavilovia formosa (Steven) Fed., a small, patch-forming perennial found in upper-alpine screes of the Caucasus, eastern Turkey, northern parts of Iraq, Iran, Syria and Lebanon. Unlike Pisum, the leaflets of Vavilovia unroll rather than unfolding (supervolute rather than conduplicate vernation), and it is a perennial, rhizomatous plant. In these respects and in its ecology, Vavilovia markedly differs from wild and cultivated Pisum and resembles Lathyrus. Species relationships were determined for 31 species of tribe Fabeae using sequences for four regions known to be informative for the group ; the maturase K, trnL-F and trnS-G spacer regions of chloroplast DNA, and the internal transcribed spacer (ITS) region of nuclear DNA. Maximum parsimony and Bayesian analysis of combined sequence data confirmed Vavilovia as a separate group positioned between Lathyrus and Pisum.

Účinnost dvou pyretroidů a jedné kombinace organofosfátu a pyretroidu (alpha-cypermethrin, etofenprox, chlorpyrifos + cypermethrin) na Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) (Coleoptera: Curculionidae) byla hodnocena v letech 2006 – 2009 v ČR. Ve všech letech testování byly zaznamenány signifikantní rozdíly mezi účinostmi porovnávaných insekticidů. Účinnost porovnávaných insekticidů byla výrazně ovlivněna termínem aplikace. V případě kombinace chlorpyrifos + cypermethrin je méně komplikované stanovit vhodný termín aplikace při srovnání s pyretroidy aplikovanými samostatně. Účinnost samostatně aplikovaných pyretroidů dosáhla úrovně zaznamenávané u kombinace chlorpyrifos + cypermethrin pouze tehdy, když byla aplikace provedena v optimálním termínu. Nejvhodnější termín aplikace spadá do období, kdy se ve žlutých miskách objevují první samičky ve významnějším množství až do období, kdy podstatná část z nich je připravená ke kladení.

Fomová hniloba brukvovitých původce Leptosphaeria maculans, Leptospaheria biglobosa patří k významným chorobám řepky Patogen je řazen k původcům padání vzcházejících rostlin a kromě listových skvrnitostí na jaře a na podzim je původcem nouzového dozrávání – suché hniloby kořene řepky. V rámci projektu je vytvářena síť pozorovacích stanovišť, kde je sledován výskyt askospor patogena v ovzduší, jsou zaznamenávány první příznaky napadení a pomocí molekulárních technik je diferencován výskyt L. maculans a L.biglobosa. První výsledky zastoupení L.maculans a L.biglobosa ukazují, že ve sledovaných oblastech severní Moravy převažovalo zastoupení Leptosphaeria maculans.

Výzkumná a šlechtitelská činnost sdružení Česká řepka je zaměřena na tvorbu domácích odrůd řepky, které jsou schopné konkurovat zahraničním odrůdám po stránce výnosu, kvality semene i rezistence vůči biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a jsou dobře přizpůsobené našim klimatickým podmínkám. Důležitým faktorem je i příznivá cena osiva. Dosavadním výsledkem práce členů sdružení jsou nově registrované české liniové odrůdy ozimé řepky OPONENT (2006), OKSANA, OPUS, APLAUS (2007) a BENEFIT (2009). Další nadějné liniové materiály jsou zařazeny v mezistaničních předzkouškách i Státních registračních zkouškách.

Výzkumná a šlechtitelská činnost sdružení Česká řepka je zaměřena na tvorbu domácích odrůd řepky, které jsou schopné konkurovat zahraničním odrůdám po stránce výnosu, kvality semene i rezistence vůči biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a jsou dobře přizpůsobené našim klimatickým podmínkám.

Byly vytvořeny protokoly agrobakteriální transformace hrachu, které využívají klasickou tkáňovou kulturu (regeneraci mnohonásobných prýtů z děložních segmentů a somatickou embryogenezi z apikálních meristémů) a systém bez využití tkáňových kultur (regenerace rostlin z upravených semen). Transgeny byly stabilně děděny v generacích T1-T3. Všechny transgenní rostliny byly morfologicky normální a fertilní.

V projektu je studována reakce českých odrůd (Adept, Herold, Komet and Menhir) na inokulaci Fusarium solani a na ošetření filtráty upravenými autoklávováním a mikrofiltrací na úrovni intaktních rostlin a v kulturách in vitro. Cílem race je srovnání reakce in vitro a in planta a nalezení nejvhodnější varianty filtrate patogena pro selekce in vitro.

164 položek hrachu, představujících české a slovenské šlechtění během posledních 50 let bylo analyzováno pomocí mikrosatelitních, retrotranspsonových a klasických morfoligickým markerů. Celkem bylo použito 10 SSR a 31 RBIP lokusů, společně s 15 kvalitativními a 18 kvantitativními morfologickými znaky. Bylo provedeno vyhdonocení pomocí Wardovy metody s odhadem 9 shluků na základě molekulárních dat a 5 až 7 shluky na základě morfologických znaků. Dále byly spočteny hodnoty PCA a MDS. Pro možnost integrace obou typů dat byla využita Bayesiánká metoda analýzy, na jejímž základě bylo vybrano 34 položek do core kolekce, plně representujících genetickou diverzitu původní kolekce. Porovnání genetické diverzity všech sledovaných znaků výchozí a core kolekcí, potvrdilo vhodnost této metody.

V příspěvku jsou konfrontovány data získaná ze znalosti genomu modelových rostlin se současnými možnostmi jejich využití pro šlechtění plodin, s důrazem na luskoviny. Od genových sbírek jako zdroje cenných vlastností, DNA markery až po GMO technologie.

Presentovány jsou specifická data z oblasti transkriptomiky, genomiky, proteomiky modelových luskovin v konfrontaci s plodinami jako je hrách, bob a jiné luskoviny.

Jsou presentovány současné možnosti genetiky a genomiky luskovin na příkladu hrachu setého. Je presentována situace luskovin v evropském a celosvětovém měřítku.

Several large germplasm collections of the Pisum genus are maintained world-wide. To facilitate their management and increase efficiency of their use, a core collection is being currently developed. Traditionally descriptions were made for germplasm accessions by morphological descriptors, together with known pedigree and passport data. In recent years genetic structures of pea germplasm collections have been investigated by several molecular marker approaches. However, after data processing, further use of such data is limited, in the absence of cross-comparison between collections. The key points for the future should be adoption of a common set of markers applied across the developed core sets, together with the deposition and availability of both molecular and agronomical data, creating a virtual world-wide pea germplasm resource for our common benefit.

Byla hodnocena reakce vybraných odrůd hrachu na soubor isolátů Fusarium solani.

Byla získána data o šíření mikrosatelitních repetic v genomu rostlin čeledi Fabaceae pomocí transpozice nového Ty1-copia MARTIAN 8.5 kb long retrotransposonu. Tento byl isolován a popsaná z genomu hrachu setého, na základě analýzy 45 SSR sekvencí nesoucích TC repetici. Byla zjištěna vysoká evoluční konzerovanost především koncové LTR oblasti v rámci čeledi Fabaceae.