Publikace

Dle rozhodnutí ÚKZUZ č.j. NOÚ/5076953/BRN/R703/2007 ze dne 18.5.2007 byla registrována odrůda olejného lnu AGT-248 pod názvem AMON.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.

U 5 položek-odrůd hrachu byla pomocí 15 SSR lokusů studována možnost genetické driftu. Tyto položky byly representovány 2-3 časovými vzorky. V případě 3 položek byla existence genetické driftu potvrzena a diskutován její vliv na integritu genových kolekcí hrachu.

V této studii bylo analyzováno celkem 163 položek hrachu českého původu, 150 holandského a 130 německého, pomocí hodnocení 42 morfologickými a mikrosatelitními a retrotransposonovými markery. Data byla hodnocena jednak pomocí klasických výpočtů genetické vzdálenosti a shlukové analýzy, tak aplikací Bayesiánské metody umožňující spojení obou typů dat. Tyto metody byly porovnány z hlediska cílové aplikace - výběru core kolekce.

V naší studii byly studovány komerční odrůdy přadného a olejného lnu a jejich schopnost akumulovat CD, Pb, a Zn z půd a jejich selekční potenciál pro využití pro fytoextrakci. Byla prezentována předběžná data akumulace Cd, Pb a Zn rostlin přadných a olejných lnů a jejich rostlinných částí pěstovaných se směsi odpadních kalů a zeminy. Některé kultivary zadržely Cd a Pb v kořeni nebo ve vegetativních částech, tím vystavily tobolky a semena nízké translokaci (hledisko bezpečných potravin). V kontrastu Zn je translokován do generativních orgánů velmi snadno a obohacené lněné semeno zinkem slouží jako materiál pro vyživu.

V průběhu agrobakteriální transformace je kokultivace klíčovým krokem. Odrůdy polního hrachu Adept, Komet a Menhir byly použity v řadě experimentů s aplikací kokultivačních látek – acetosyringonu, L-cysteinu, dithiothreitolu, glutathionu, maceračních enzymů – celulázy a pektinázy. Byl také testován vliv režimu osvětlení – nepřetržité světlo nebo tma. Pozitivní vliv byl zaznamenán při aplikaci acetosyringonu a L-cysteinu. Glutathion neměl vliv na efektivitu transformace ani při opakování experimentů a při různých škálách koncentrací. Dithiotreitol a macerační enzymy, které byly použity každý zvlášť i v kombinaci, měly na efektivitu transformace negativní účinek. Režim nepřetržitého osvětlení měl pozitivní vliv na frekvenci explantátů s uniformní expresí GUS.

Během let 2005 a 2006 bylo v polních podmínkách hodnoceno osm vybraných odrůd (SU-BT, Mistral, Merlin se sníženým obsahem tanninů a SU 5/13, Merkur, Stabil, Melodie, Divine s vysokým obsahem tanninů) bobu (Vicia faba L.) lišících se obsahem tanninů v generativních orgánech z hlediska rozdílů v napadení jejich semen zrnokazem bobovým (Bruchus rufimanus Boheman). Byly zaznamenány významné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd sledovaným škůdcem. Nejvíce napadené odrůdy v obou letech hodnocení byly SU-BT (signifikantně vyšší napadení v letech 2005, 2006) a Divine (signifikantně vyšší napadení v roce 2006). Odrůdy v obou letech nejméně napadené byly Merkur a Melodie. Nebyl však zjištěn jednoznačný vztah mezi úrovní napadení semen a obsahem tanninů v generativních orgánech u porovnávaných odrůd.

Optimalizované regenerační protokoly jsou předpokladem pro aplikaci biotechnologických metod v programech zlepšujících vlastnosti plodin, včetně selekcí in vitro. Byl zkoumán regenerační potenciál tvorby rostlin de novo prostřednictvím organogeneze a somatické embryogeneze u bobu a lupiny. U bobu bylo dosaženo stádia zakořeňujících prýtů organogenezí z nodálních segmentů, somatická embryogeneze z kalusu byla neúspěšná. U lupiny bylo dosaženo prýtů, ale bez schopnosti zakořenit. U lupiny bylo dosaženo somatické embryogeneze, ale bez dalších vývojových stadií. Mezi druhy Lupinus albus a L.angustifolius byly pozorovány rozdíly v responzivní reakci.

Přehledná přednáška o jednotlivých etapách vývoje GM luskovin od konce 80. let minulého století, ve kterých se postupně řešilo zlepšení agronomických vlastností, zlepšení vlastností důležitých pro spotřebitele a možnosti molekulárního farmingu. Nástin legislativních a politicko-obchodních překážek, trendů a strategií výzkumu v této oblasti. Podrobné informace o konkrétních výsledcích transgenoze u hrachu v rámci řešených projektů ve společnosti Agritec, s.r.o.

Článek hodnotí kvalitativní a kvantitativní změny silic v průběhu šlechtění v 7 vegetačních období u kmínu kořenného ozimého typu. V prvním roce šlechtění bylo vybráno 45 rostlin (45 genotypů) z poloprovozního pokusu, u kterých se v následujících letech uplatnila selekce zejména na obsah silic a také na zdravotní stav. Byli vybírány zdravé rostliny s vyšším obsahem silic a s lepším poměrem karvonu a limonenu. Rozdíl v obsahu silic a karvonu v jednotlivých letech byl velmi vysoce průkazný a ročník byl dominantním faktorem. Rozdíly v obsahu silic v genotypech nebyly průkazné, ale průkazný byl rozdíl v obsahu karvonu u jednotlivých genotypů.

This work evaluates qualitative changes in winter caraway during seven vegetative periods of selection. In the beginning, forty five plants (e. g. 45 genotypes) were chosen from pilot experiment and were selected in following generations for the essential oil content, the carvone content and health state.

Studie je zaměřena na srovnání vybraných odrůd lnu setého (Linum usitatissimum L.) z hlediska tolerance k těžkým kovům (Cd, Pb, Cs, Zn a Cu) ve fázi klíčení. Cílem bylo nalezení inhibiční koncentrace IC 50 u jednotlivých kovových elementů a zároveň nalezení vhodných odrůd (citlivých / tolerantních vůči těžkým kovům) pro následné testování v podmínkách in vitro a in vivo. Růst kořene u klíčících semen byl sledován ve 4-denním laboratorním testu toxicity na koncentrační škále 0 - 0,1 – 1 – 10 - 100 mmol.l-1 příslušného kovového elementu v dusičnanové formě. Vliv těžkých kovů na inhibici růstu kořínku byl lineární a jejich toxicita (v průměru za všechny odrůdy) klesala v pořadí Cd > Cu > Cs > Pb > Zn. Odrůda přadného lnu Venica vykazovala vysokou citlivost vůči všem testovaným kovům, jako relativně tolerantní se jevila odrůda přadného lnu Elektra.

V maloparcelkových výživářských pokusech byl sledován vliv předseťové a foliární aplikace hnojiv s obsahem zinku na výnosové a technologické parametry přadného lnu odrůdy Venica. Veškerá ošetření během vegetace byla standardně provedena dle metodických pokynů pro pěstování přadného lnu. Během vegetace byla sledována dynamika růstu a nástupu jednotlivých fází. Po sklizni byl hodnocen výnos semene, stonku, dlouhého a celkového vlákna a obsah zinku.

Cílem práce bylo prostřednictvím maloparcelového pokusu založeného na dvou agroekologicky odlišných stanovištích, ve dvou pěstitelských variantách (low a high input) a ve třech pokusných letech, zjistit a vyhodnotit výnos semen, obsah oleje v semeni a obsah mastných kyselin v oleji lnu setého olejného, odrůda Lola (Linola typ). Pomocí standardních laboratorních analýz k hodnocení parametrů nátěrů potom posoudit vhodnost využití oleje v průmyslu nátěrových hmot. Výnos semen se pohyboval od 0,29 t.ha-1 do 2,35 t.ha-1, když statisticky průkazné rozdíly (P = 0,01) byly zjištěny mezi lokalitami, ročníky i použitými variantami pěstování. Průměrný obsah oleje v semeni kolísal od 36,6 % do 44,0 %. Vliv lokality nebyl průkazný, vliv ročníku a varianty na olejnatost semen byl vysoce průkazný (P = 0,01). Obsah kyseliny linolové v oleji se pohyboval od 75,86 % do 76,78 % a ovlivněn byl především lokalitou a dále variantou.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.

V roce 2007 byla činnost všech účastníků sdružení zaměřena především na řešení výzkumného projektu MZe ČR „Využití inovovaných metod a specifických šlechtitelských materiálů pro zvýšení efektivnosti tvorby nových odrůd ozimé řepky“. Kromě toho pokračovala šlechtitelská práce i tradičními postupy, s využitím předností týmové spolupráce při hodnocení perspektivních materiálů všemi pracovišti sdružení.

Jsou uvedeny výsledky studia pasportních a popisných deskriptorů národní kolekce lnu (Linum usitatissimum L.) a použití Digitální obrazové analýzy pro racionalizaci práce s kolekcí. Bylo hodnoceno 979 položek X13 z hlediska pasportních deskriptorů ACCENUMB, ACCENAME, ORIGCTY, USE TYPE shlukovou analýzou a jednotlivé položky byly rozděleny do 40 shluků. Byla posouzena květní morfologie pomocí parametrů obrazové analýzy Area, MaxFeret, MinFeret, Circularity. Tyto parametry byly dále analyzovány základními statistickými veličinami (průměr, směrodatná odchylka, rozpětí, koeficient variance) a analýzou variance, metodou mnohonásobného porovnávání. U některých duplikací byly zjištěny statisticky významné rozdíly v květní morfologii (velikost koruny), což vedlo ke zpochybnění posouzení těchto genotypů jako duplikovaných. Ty jsou dále vnímány jako odlišné a budou navrženy pro zařazení do core kolekce.

Byly presentovány výsledky z využití donorů rezistencí ke komplexu houbových a virových chorob hrachu.