Publikace

In the Czech Republic the following crops are grown as oilseeds: winter oilseed rape (Brassica napus), white mustard (Sinapis alba), sunflower (Helianthus annuus), poppy (Papaver somniferum), brown mustard (Brassica juncea), oilseed flax (Linum usitatissimum), and on a small area soybean (Glycine soja) and peanut pumpkins (Cucurbita oleifera). Areas of oilseeds increase every year particularly the proportion of winter oilseed rape. This year's rapeseed area reached 401.3 thousand hectares. Among the most important fungal diseases of oilseeds are Phoma stem canker (Phoma lingam) and white rot of oilseed rape (Sclerotinia sclerotiorum). Among the important pests of oilseeds are stem and pod weevils (Ceutorhynchus spp.), pollen beetle (Meligethes aeneus) and Brassica pod midge (Dasyneura brassicae). The second most important oil plant in the Czech Republic is sunflower with 24.6 thousand hectares grown in 2013. The most significant diseases and pests of sunflower include gray mold (Botrytis cinerea), sunflower white rot (Sclerotinia sclerotiorum) and aphids (Brachycaudus helichrysi and Aphis fabae). Poppy takes third place of the most commonly grown oilseeds with 18.36 thousand hectares grown in 2013. Downey mildew (Peronospora arborescens), leaf blight (Pleospora papaveracea and Dendryphion penicillatum) and occasionally gray mold (Botrytis cinerea) have been reported as problems. Mustard was cultivated in the Czech Republic at 16.94 thousand ha. Among the major diseases of white mustard include white rot (Sclerotinia sclerotiorum), Alternaria leaf spot of Brassica (Alternaria spp.) and gray mold of crucifers (Botrytis cinerea).

Bioekonomika se stává jedním z rozhodujících nástrojů stabilizace a oživování ekonomiky podporovaných v rámci nastupujícího evropského rámcového programu “HORIZONT 2020“. Prosazují se nové multi-disciplinární přístupy propojující vice odvětví. Bioekonomika je založena na využití biotechnologií a surovin z obnovitelných zdrojů. Lýková vlákna jako obnovitelné zdroje přírodních vláken mají významnou úlohu v různých oblastech aplikace jako stavebnictví, textile, automotive a agrotextilie. Jedním z vývojových směrů pro využití biotechnologií je využití enzymatického zpracování lýkových vláken směřující k zefektivnění při prvotních procesech zpracování vlákenných surovin.

Dřepčíci (Phyllotreta spp., Psylliodes spp.) a pilatka řepková (Athalia rosae) patří k lokálním, v některých letech vážným škůdcům. V našich pokusech byly testovány účinnosti insekticidních látek ze skupiny pyretroidů, neonikotinoidů, organofosfátů na jedince dřepčíků sbíraných v letech 2012 – 2013 a housenice pilatky řepkové v roce sbírané v roce 2014 dle metodiky IRAC 011, 021 a 025. Tyto látky dosahovaly u většiny testovaných sub-populací účinnosti 100 %. Housenice pilatky řepkové byly v roce 2014 vysoce citlivé téměř na všechny testované účinné látky.

V letech 2012 až 2014 byl studován vliv různých forem selenu, jeho příjem a potenciální toxicita u in vitro kultur lnu pro účely biofortifikace. V práci byly použity komerční odrůdy olejného lnu (Raciol, Amon), které byly testovány na pevných médiích a vybraných koncentracích selenu u kultur mnohonásobných prýtů. Selen ve formě seleničitanu sodného Na2SeO3 nebo selenanu sodného Na2SeO4 byl přidán do médií v následujících koncentracích: A = 0μM; B = 10 μM; C = 50 μM; D = 100 μM. U jednotlivých variant byl sledován vliv použitých forem selenu na růstové parametry a obsah selenu v biomase. Předběžné výsledky ukazují na stimulaci růstu v nízké koncentraci selenu při použití obou forem. Nicméně množství čerstvé biomasy během kultivace bylo vyšší v případě Na2SeO4, což se projevilo i menší toxicitou v in vitro kulturách lnu.

The main objective of this paper is to present possibilities of growing intercrops of peas and spring cereals under Czech conditions. This may support an expansion of legume cereal intercropping, to ensure a larger diversity in the crop rotations on arable land in the CR, especially in organic farming systems. Thereby, it may help Czech organic farmers to become more self-sufficient with fodder for their bred animals. Intercropping of grain legumes and cereals is a promising theme in organic farming for its potential for increasing and stabilizing yields, reducing weed pressure and sustaining plant health. Increasing self-sufficiency with fodder is in agreement with the principles of organic agriculture, and it reduces the risks related to the import of soy protein that may be admixed with GM soya. In 2008–2011, plot trials with intercropped peas and spring cereals (wheat, barley) were conducted. Varieties and pea-cereal combinations were examined to find suitable varieties for intercropping, and the best pea to cereal ratio in the seed intercrop. Results show that intercropping peas and spring cereals influences yield stabilization in comparison with monocultures. The results also show that pea grown in intercrops in organic farming might have a high yield potential under favourable conditions.

Metodika popisuje přípravu inokulátu s konidiosporami patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa pro plošnou foliární inokulaci řepky olejky, eventuálně dalších brukvovitých plodin a inokulátu Sclerotinia sclerotiorum pro plošnou inokulaci půdy sklerocii patogenu při setí. Aplikace inokulátů z uvedených patogenů zvýšila napadení řepky olejky i za jinak nepříznivých podmínek pro jejich rozvoj a to při napadení patogeny L. maculans, L. biglobosa (původci fomového černání stonků řepky) až o 7,8 % a při napadení S. sclerotiorum (původce bílé hniloby řepky) až o 10 % vůči neošetřené kontrole dle hodnocení podle metodiky EPPO PP1/78 (3). V případě hodnocení napadení dle metodiky ÚKZÚZ (2008) činil rozdíl napadení variant inokulovaných uvedenými patogeny a neošetřenou kontrolou až 1 stupeň.

Fomové černání stonku řepky se dlouhodobě monitoruje na vybraných lokalitách ČR. Je známa základní bionomie obou patogenů L. maculans /L. biglobosa. Výskyt choroby je však ročníkou zálěžitostí a míra škodlivosti je závslá na mnoha faktorech. Příspěvek informuje o rozšíření obou patogenů na sledovaných lokalitách, možnostech integrované ochrany rostlin, metody signalizace i výběr fungicidních přípravků vhodných k potlačení patogena.

Ve vegetační sezóně 2013/2014 probíhal na Šumpersku a Opavsku opět monitoring fomového černání stonku řepky a bílé hniloby řepky. Na 3 lokalitách Rapotín, Kujavy a Opava byly založeny maloparcelkové polní pokusy v řepce odrůdy Orion s plošnou polní inokulací patogeny L. maculans a S. sclerotiorum. Navýšení napadení řepky olejky po inokulaci bylo u L. maculans, L. biglobosa až 16 % a u S. sclerotiorum až 6,75 % oproti přirozenému infekčnímu tlaku patogenů. Na fungicidně ošetřených parcelách bylo napadení potlačeno a byl pozitivně ovlivněn výnos. Na 48 lokalitách v obou regionech byl vyhodnocen výskyt bílé hniloby řepky a stanoven poměr primární a sekundární infekce původcem choroby. Dle získaných výsledků letos převažoval primární typ infekce nad sekundárním. Ve 13 porostech na Opavsku nebyla infekce zaznamenána vůbec.

Šlechtění lnu (Linum usitatissimum L.) má v České republice dlouhodobou tradici spadající již do počátku minulého století. V té době se šlechtily především odrůdy přadného lnu a lnářské odvětví mělo v tomto období relativně významné postavení podporované i zpracovatelským tírenským průmyslem. Situace se začala dramaticky měnit již v prvních letech 21. století a zejména pak po vstupu ČR do EU 1. 5. 2004. Vlivem nepříznivých okolností zejména v prvním desetiletí 21. století (odbourání dotací na pěstování přadného lnu, invaze levné lněné suroviny a zboží ze zemí Asie, především Číny) došlo k poklesu ploch přadného lnu v Evropě, jak v západních zemích (Francie, Holandsko, Belgie), tak i v zemích východní Evropy, nevyjímaje ani Českou republiku. Poprvé v historii pěstování přadného lnu v ČR však došlo i k rušení tírenských závodů a provozů a během několika let ke kompletnímu zániku tohoto sektoru. Z tohoto důvodu bylo v roce 2010 ukončeno šlechtění odrůd přadného lnu a veškerá pozornost se zaměřila na šlechtění odrůd olejného lnu s novými kvalitativními vlastnostmi semene (diferencovaný obsah MK, vyšší obsah lignanů, nižší obsah kyanogenních glykosidů) předurčující směry využití olejného lnu.

Technické řešení se týká výroby biologického přípravku, pomocného rostlinného přípravku nebo biofungicidu. Ve směsi jsou zastoupeny čtyři různé kmeny Clonostachys rosea, z toho 3 kmeny C. rosea f. rosea a jeden kmen C. rosea f. catenulata, které jsou vázány na anorganický nosič s přídavkem uhličitanu vápenatého (CaCO3).

Influence of breed on somatic cell count (SCC) and occurrence of particular species was evaluated. The samples were collected from farms with Holstein (H; 10 farms - 365 cows) breeding and from farms with Czech Fleckvieh (CF; 2 farms – 67 cows). The obtained dataset was statisticaly evaluated by analysis of variance. The occurrence of pathogens was compared between H and CF. The relationship between SCC and incidence of pathogens was determined as well. It is evident that more positive cows were in breed H compared to CF (H 41.6%; CF 26.9%). The most frequent pathogens in H breed were S. aureus(13.7%), S. uberis (9.6%), S. haemolyticus (8.5%), S. agalactiae (6.9%), E. faecalis (2.5%) and E. faecium (0.8%), while only S. uberis (19.4%), S. haemolyticus (6%) and S. aureus (1.5%) were found in CF. SCC results showed the higher SCC in H breed in case of both negative and positive cows as well and significant impact of breed on logSCC (F = 6.4, P = 0.012). The significant effects of bacterial species were confirmed (F = 13.6, P 0.001). Multiple comparison among groups of bacterial species showed significant differences between negative and S. aureus, S. agalactiae, S. uberis (P = 0.012, P 0.001, P 0.001). Differences between negative and other pathogens were not signifiant.

Tato práce sledovala rozdíly v parametrech výnosu olejných lnů. Byly studovány odrůdy olejných lnů (Linum usitatissimum L.) české, francouzské, holandské a kanadské provenience. Výsledky prokázaly statisticky významné odrůdové rozdíly ve výnosu semene, neroseného a roseného stonku a celkového vlákna. Naopak obsah celkového vlákna vykazoval statisticky nevýznamné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Z výsledků vyplývá, že některé odrůdy jsou schopny poskytnout vedle vysokého výnosu semene a za předpokladu vhodných podmínek, také relativně vysoký výnos stonku.

Výzkumná a šlechtitelská činnost sdružení Česká řepka je zaměřena na tvorbu domácích odrůd řepky, které jsou schopné konkurovat zahraničním odrůdám po stránce výnosu, kvality semene i rezistence vůči biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a jsou dobře přizpůsobené našim klimatickým podmínkám. Důležitým faktorem je i příznivá cena osiva. Nadějné liniové materiály jsou zařazeny v mezistaničních předzkouškách i Státních registračních zkouškách.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testů na citlivost populací blýskáčků (Meligethes spp.) k organofosfátu chlorpyrifos-ethyl v roce 2013. Zvolenou laboratorní metodou byl Adult vial test: lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 025. Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 55 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka chlorpyrifos-ethyl je např. součástí do řepky ozimé registrovaných přípravků Nurelle D (500 g ú.l./l) a Dursban Delta (200 g ú.l./l). Přípravek Dursban Delta je na blýskáčky v řepce registrován v dávce 1,75 l/ha (350 g ú.l./ha). Nurelle D je do řepky ozimé registrován (nemá ale registraci na blýskáčky) v dávce 0,6 l/ha (300 g ú.l./ha). Dávku 300 g chlorpyrifos-ethylu/ha je možné považovat za minimální registrovanou dávku pro tuto účinnou látku v řepce ozimé v ČR. Běžná polní dávka v Evropě je ale mnohde výrazně nižší (187,5 g ú.l./ha). Složení testovaného spektra dávek bylo odvozeno z metodiky IRAC č. 025, bylo ale podstatně širší. Jako základní dávka sloužila tak zvaná (dle doporučení a terminologie IRAC) REFERENČNÍ dávka: 30 g ú.l/ha. Laboratorní kontaktní účinnost (vyjádřená dle Abbotta) dosažená touto dávkou rozhoduje o tom, jak bude hodnocená populace z hlediska citlivosti na testovanou látku dle metodiky IRAC č. 025 označena (tedy jaký ji bude přiřazen kód citlivosti): kód 1 = citlivá populace; kód 2 = potenciálně tolerantní populace. Další důležitou dávkou v rámci testovaného spektra byla dávka představující minimální registrovanou dávku do řepky v ČR. Nepracovalo se však s dávkou 300 g ú.l./ha, nýbrž s dávkou 307,2 g ú.l./ha (důvodem bylo dodržení jednotného násobku mezi po sobě jdoucími dávkami; násobek: 3,2). Celý soubor testovaných dávek měl tuto podobu: 0 g ú.l./ha (kontrola), 0,92 g ú.l./ha, 2,9 g ú.l./ha, 9,4 g ú.l./ha, 30 g ú.l./ha (= referenční dávka), 96 g ú.l./ha a 307,2 g ú.l./ha.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu č. QJ1230077 (MZe ČR, NAZV). Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid cypermethrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č.011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 64 populací odebraných na různých lokalitách v České republice v roce 2013. Účinná látka cypermethrin je součástí např. těchto do řepky ozimé registrovaných přípravků: Cyperkill 25 EC (250 g ú.l./l), Rafan (250 g ú.l./l), Nurelle D (250 g ú.l./l; zde v kombinaci s chlorpyrifos-ethylem). Na blýskáčky v řepce je cypermethrin registrován v dávce 25 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1 g ú.l./ha), 20% (5 g ú.l./ha), 100% (25 g ú.l./ha), 500% (125 g ú.l./ha). Pyretroid cypermethrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 82 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 5 g/ha. Maximální registrovaná dávka do řepky ozimé je v ČR 7,5 g lambda-cyhalothrinu/ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyrethroid tau-fluvalinate laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 63 populací odebraných na různých lokalitách ČR v roce 2013. Účinná látka tau-fluvalinate je součástí v ČR registrovaného přípravku Mavrik 2 F (240 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je tau-fluvalinate registrován v dávce 48 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1,92 g ú.l./ha), 20% (9,6 g ú.l./ha), 100% (48 g ú.l./ha), 500% (240 g ú.l./ha). Pyrethroid tau-fluvalinate se neřadí do skupiny esterických pyrethroidů, i když se jim z hlediska molekulární stavby velmi podobá. V současné době není zcela jasné, jestli existuje mezi esterickými pyrethroidy a tau-fluvalinatem křížová rezistence. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti českých (CZ) populací krytonosce šešulového (Ceutorhynchu obstrictus) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 21 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na krytonosce šešulového v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 7,5 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je velmi ohrožena rezistencí blýskáčků. V tomto dokumentu předkládáme první výsledky plošně rozsáhlejšího testování českých populací k. šešulového na tento insekticid. Z výsledků získaných v roce 2013 se české populace k. šešulového jeví na lambda-cyhalothrin velmi citlivé. Předkládaná mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.