Publikace

Od roku 2000 probíhá v ČR testování nových genotypů ozimé řepky v mezistaničních předzkouškách výkonu na vybraných stanovištích. Byly posuzovány zejména hospodářské vlastnosti včetně vyhodnocení výnosu a odolnosti vůči významným houbovým patogenům, které představuje Leptosphaeria maculas / L. biglobosa (původce fomové hniloby brukvovitých) a Sclerotinia sclerotiorum (původce bílé hniloby řepky). Nové genotypy ozimé řepky pocházely ze šlechtitelských stanic v Opavě, Chlumci nad Cidlinou a ve Slapech a byly testovány na vybraných lokalitách v Šumperku, Chlumci nad Cidlinou a v Kujavách. V letech 2010 až 2012 bylo každoročně testováno na 50 nových materiálů. Získané výsledky potvrdily šlechtění odolnějších materiálů vůči sledovaným houbovým patogenům při dosažení stabilního výnosu. Původ genotypů průkazně neovlivnil získané výsledky jejich odolnosti, přesto nejvyšší průměrné hodnoty odolnosti vůči vybraným patogenům před sklizní byly pozorovány u genotypů ze šlechtitelské stanice Opava a Chlumec nad Cidlinou.

V pěstitelských systémech zvyšuje len olejný biodiverzitu zemědělské výroby a nezatěžuje další rostlinnou produkci. Jedním z požadavků pro řádně založené porosty je kvalitní a zdravé osivo, kterému předchází úspěšná semenářská produkce. Z8kladem efektivní produkce je dodržení základních pěstitelských parametrů a potřeb olejného lnu.d.

Metoda využití molekulárních markerů pro diagnostiku houbových chorob řepky byla optimalizována na izolátech hub Verticillium dahliae, Verticillium longisporum a Leptosphaeria maculans. Byly nalezeny markery umožňující spolehlivou identifikaci a odlišení těchto patogenů.

Základním cílem metodiky je předložit uživatelům z řad zemědělců, zemědělských poradců, provozovatelů bioplynových stanic a všem zájemcům o pěstování a zpracování zemědělské biomasy jako obnovitelného zdroje surovin a energie základní informace o pěstování a využití pro výrobu bioplynu konopí setého – Cannabis sativa L. Doposud nebyla zpracována komplexní metodika popisující možnosti pěstování a využití této plodiny k produkci bioplynu. V úvodu metodiky je popsána základní botanická charakteristika rostliny a jsou specifikovány půdně-ekologické nároky rostliny na stanoviště. Dále metodika popisuje technologické postupy pro zakládání porostů, agrotechniku pěstování, hnojení, ochranu rostlin, sklizeň za účelem konzervace silážováním a následné produkce bioplynu. Na závěr poskytuje přehled výnosového potenciálu biomasy a výtěžnosti metanu včetně podrobného ekonomického hodnocení.

Metoda je založena na kontrole a zavedení postupů průběžné kontroly šíření rezistentních kmenů v prostředí prvovýroby masa, eliminaci jejich výskytu a možného přenosu mezi zvířaty, včetně přenosu mezi masnými a dojnými zvířaty, a přenosu mezi zvířetem a člověkem. Metoda je praktickou pomůcku pro rychlou eliminaci infekcí způsobených bakteriemi rodu Staphyloccoccus a praktickou pomůckou pro odhad možného přenosu a šíření v prvovýrobě potravinových zvířat.

V příspěvku jsou popisovány výsledky testování citlivosti subpopulací Meligethes aeneus ze střední a jižní Moravy (ČR) na insekticidy (zejména esterické pyretroidy) v letech 2010 - 2012. Výskyt rezistentních populací byl zaznamenán. Antirezistentní strategie jsou silně doporučovány.

V knize jsou představeny jednotlivé druhy čeledi Fabaceae, s nimiž je možné se setkat na území České republiky ve volné přírodě, na polích, zahradách, nebo v parcích. Každý druh je stručně popsán z hlediska jeho výskytu, dále z hlediska morfologického a případně také pěstitelského. U druhů hospodářsky významných jsou uvedeny některé výnosové a kvalitativní charakteristiky a možnosti jejich využití. Dále jsou uvedeny stavy kolekcí jednotlivých rodů, uložených v české genové bance ve formě semen. U hospodářsky významných druhů jsou uvedeny počty odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize České republiky a dále počty odrůd registrovaných ve společném katalogu EU a v katalogu OECD. Na doplnění jsou uvedeny některé druhy u nás se nevyskytující, ale s nimiž, případně s produkty z nich vyrobenými nebo plody se můžeme setkat na našem trhu. Většina druhů je dokumentována fotografií rostliny, květů, plodů či detaily plodenství.

Metodika popisuje metodu signalizace výskytu fomové hniloby brukvovitých. Metoda byla založena na hodnocení skutečného náletu askospor patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa ve vzduchu. Askospory byly zachytávány lapačem spor (systém Burkard) na Melinex pásku. Mikroskopicky byl hodnocen denní let askospor. Na základě počtu askospor bylo možné stanovit riziko výskytu choroby a doporučit ošetření.

V letech 20010–2012 byly některé pěstitelské oblasti hrachu napadány komplexem viróz a antraknóz. Výnos hrachu a stupeň napadení antraknózou byli v korelaci se stupněm napadení virózami. Silný přirozený infekční tlak viróz umožnil vybrat zdroje vysoké odolnosti proti oběma chorobám současně a realizovat selekci odolných rostlin k získání perspektivních linií pro šlechtitelské využití.

Technické řešení se týká umožnění výroby biologického přípravku (pomocného rostlinného přípravku – půdního biofertilizátoru) obsahujícího směs propagul (konidií a chlamydospor) mykoparazitické houby Clonostachys rosea nebo Clonostachys catenulata a mykorhizní houby. Inkorporace těchto hub do půdy zamezuje rozvoji půdních patogenních hub a má pozitivní vliv na rozvoj kořenového systému rostlin a na tvorbu kořenových hlízek (především u čeledi Fabaceae). Jako plnidlo se použije anorganický inertní nosič, který zamezí nežádoucí mikrobiální kontaminaci.

Porosty konopí setého jsou obecně považovány za společenstvo s výraznou konkurenční schopností vůči většině plevelných druhů rostlin. Především v případě prvotních fází růstu a vývoje rostlin konopí mohou být rostliny konopí potlačovány rychle vzcházejícími a rostoucími plevelnými druhy rostlin. V průběhu řešení problematiky herbicidní ochrany konopí setého byly založeny polní pokusy se třemi odrůdami konopí setého a byl použit preemergentně aplikovaný herbicid a dále postemegentně aplikovaný herbicid proti jednoděložným plevelům. Důležitou součástí herbicidních pokusů bylo sledování a hodnocení nejen herbicidní účinnosti zvolených herbicidů, ale také selektivita vůči rostlinám konopí setého. Na základě výsledků získaných v průběhu řešení projektu lze potvrdit pozitivní vliv aplikace herbicidů na cílové plevele při zachování požadované selektivity vůči rostlinám konopí.

The possibility of use of two technological types of Linum usitatissimum L., namely flax (grown for fibre) and linseed (grown for seed), for phytoextraction of cadmium (Cd) from Cd-contaminated soil was studied. A four-year field-simulated experiment was carried out with 6 flax and 4 linseed cultivars in order to study organ accumulation of Cd by flax and linseed plants at artificial concentration range 10 to 1000 mg Cd . kg-1 soil. The most Cd was accumulated by roots, followed by shoots, while reproductive parts (capsules and seeds) played comparably smaller role. The increasing soil Cd concentration resulted in increasing Cd accumulation by roots, while transport to above-ground plant parts was progresivelly inhibited. Even high soil Cd concentrations (1000 mg Cd . kg-1 soil) had not dramatic negative effect on plant growth and development.differences as well as the differences between both technological Linum types have been found in Cd accumulation (flax being better Cd accumulator than linseed). Nevertheless, the recorded variation between technological types and within is in multiples of Cd values (units of mg Cd . kg-1 DW), not in as needed for practical phytoextraction. A significant year-to-year effect on plant growth/development resulting in high variation in Cd accumulation was observed. Further, the contrasting in total Cd accumulation (high accumulating flax cv. Jitka versus low accumulating linseed cv. Jupiter) were selected for future experiments. The uptake of Cd by flax/ linseed from ha per season was calculated and the strategy for flax/linseed growing on heavy metal polluted soils with subsequent utilization of heavy metal-contaminated biomass is discussed.

AGT 578/03 se vyznačuje nízkým obsahem antinutričních látek (kyanogenních glykosidů) v semeni ve srovnání s registrovanými odrůdami olejného lnu v ČR.

Linie přadného lnu AGT 876/08 vykazuje zvýšený obsah kyseliny olejové ze standardních 15% na 29%. Linie AGT 876/08 v obsahu mastných kyselin neštěpí a zvýšená hladina kyseliny olejové není závislá na ročníku. Linie AGT 876/08 má hnědé semeno, HTS je 5,6 g.

Publikace informuje o pěstování alternativních plodin využitelných především pro rozšíření a doplnění sortimentu potravinových surovin, ale nacházejících uplatnění i ve farmacii, kosmetice či jiných oborech. Z množství ve světě využívaných druhů byly vybrány takové, jejichž pěstování i využití již v našich podmínkách bylo ověřeno. Jednotlivé druhy alternativních plodin jsou přiřazeny do klasicky členěných skupin:obilniny, pseudoobilniny, luskoviny, olejniny, okopaniny a je k nim přiřazena vybraná skupina léčivých rostlin. U každého druhu je věnována základní informace významu a využití plodiny, botanické charakteristice a požadavkům plodiny na prostředí. Jádrem sdělení jsou agrotechnické metodické postupy od zařazení plodiny v osevních sledech přes přípravu půdy a osiva, založení a ošetřování porostu během vegetace až po sklizeň, posklizňové ošetření a skladování. Závěrečné údaje se týkají ekonomiky pěstování a využití produkce. Publikace je určena zemědělcům a jejich poradcům, studentům a pedagogům i široké odborné veřejnosti.

Certifikovaný popis postupu: sběr a příprava vzorků rostlin pro obrazovou analýzu, příprava snímání a aplikace specielního softwaru pro snímání digitálních obrazů, jejich binarizace a měření parametrů tvaru, velikostia barvy, statistické vyhodnocení naměřených dat, porovnání odrůd a položek v databázích, vytvoření obrazové fotodokumentace pro databáze odrůd v genových bankách lnu a hrachu.

Intact plants and in vitro cultures of four pea (Pisum sativum) cultivars (Adept, Herold, Komet, Menhir) that vary in their degree of susceptibility/resistance to Fusarium solani were inoculated with this pathogen or treated with its culture filtrates to compare their reaction patterns at the phenotypic, histological and biochemical level. Changes in activity of three peroxidase forms, cytosolic, membrane- and ion-bound, and in peroxidase isozymes were studied in detail. In addition, the length and weight of roots of regenerating plantlets in explant cultures as well as symptom expression in intact plants were assessed. In planta, screening of the four pea cultivars revealed the highest degree of resistance in cv. Adept, and the highest level of susceptibility in cv. Menhir both to F. solani and its metabolites. Regarding in vitro cultures, the microfiltrated filtrates had stronger inhibitive effect than the autoclaved ones. In terms of peroxidase activity, the only significant difference among cultivars was found in its ionic form, for the most resistant cv. Adept versus the most sensitive cv. Menhir. Minor changes in activity of cytosolic peroxidase were noted in planta and in vitro, while the membrane- and ion-bound peroxidase significantly decreased in explants. The aim of our study was to compare reaction of pea plants and explants and to verify whether the application of fungal filtrates is able to mimic the F. solani pathogenesis. Several responses of explants to filtrates were found to be analogous to the plant reaction to pathogen infection both at morphological and physiological levels. These can be utilized in an early in vitro screening for plant tissue resistance to F. solani.

Primary function of fatty acids (FA) is creation of prostaglandins, which regulate body functions, like heart frequency, blood pressure, blood coagulation, fertility, conception. Prostaglandins also play important role in immunity, they regulate inflammation and stimulate body to infection fight 1,2. The FAO and WHO recommend proportion of omega-6:omega-3 FA between 5:1 and 10:1. They propose more food consumption with high content of essential FA3.