Prokopová Miroslava, Ing., Ph.D.

BERKOVA, Veronika, Miroslav BERKA, Miroslav GRIGA, Romana KOPECKA, Miroslava PROKOPOVA, Marketa LUKLOVA, Jiri HORACEK, Iva SMYKALOVA, Petr CICMANEC, Jan NOVAK, Bretislav BRZOBOHATY a Martin CERNY, 2022. Molecular Mechanisms Underlying Flax (Linum usitatissimum L.) Tolerance to Cadmium: A Case Study of Proteome and Metabolome of Four Different Flax Genotypes. Plants-Basel [online]. 11(21), 2931. Dostupné z: doi:10.3390/plants11212931

SEIDENGLANZ Marek, Kristýna ONDRÁČKOVÁ, Eliška ONDRÁČKOVÁ, Petr HEDĚNEC, María MUÑOZ ARBELÁEZ, Miroslava VRBOVÁ a Jaroslav ŠAFÁŘ. Význam využívání přirozených obranných mechanismů rostlin poroste. Úroda. 2022, 70(3), 80–83. ISSN 0139-6013.

SMÝKALOVÁ, Iva, Miroslava VRBOVÁ, Magdalena CVEČKOVÁ, Lenka PLAČKOVÁ, Asta ŽUKAUSKAITĖ, Marek ZATLOUKAL, Jakub HRDLIČKA, Lucie PLÍHALOVÁ, Karel DOLEŽAL a Miroslav GRIGA, 2019. The effects of novel synthetic cytokinin derivatives and endogenous cytokinins on the in vitro growth responses of hemp (Cannabis sativa L.) explants. Plant Cell, Tissue and Organ Culture (PCTOC) [online]. 139(2), 381–394. ISSN 1573-5044. Dostupné z: doi:10.1007/s11240-019-01693-5

ROZHMINA, T. A., Y.-B. FU, A. DIEDERICHSEN, K. W. RICHARDS, M. PAVELEK a M. VRBOVÁ. Research of Genetic Polymorphism Species Linumu sitatissimum L. on a Basis a RAPD-Method. Journal of Natural Fibers [online]. 2018, 15(2), 155–161. ISSN 1544-0478. Dostupné z: doi:10.1080/15440478.2016.1193083.

GRIGA, Miroslav, Eva TEJKLOVÁ, Iva SMÝKALOVA, Magdalena CVEČKOVÁ, Lenka ŠVÁBOVÁ, Martina VĚTROVCOVÁ, Miroslava VRBOVÁ a Jiří HORÁČEK. Utilization of doubled-haploid technology in the breeding programmes of winter oilseed rape, flax/linseed, caraway, pea, poppy and hemp in Agritec Ltd. In Vitro Cellular & Developmental Biology-Plant. 2018, 54, S82–S82. ISSN 1054-5476.

HILGERT, Jitka, Martina SURA-DE JONG, Jiří FIŠER, Kateřina TUPÁ, Miroslava VRBOVÁ, Miroslav GRIGA, Tomáš MACEK a Jana ŽIAROVSKÁ. The use of phosphomannose isomerase selection system for Agrobacterium-mediated transformation of tobacco and flax aimed for phytoremediation. Journal of Environmental Science and Health Part B-Pesticides Food Contaminants and Agricultural Wastes [online]. 2017, 52(5), 338–345. ISSN 0360-1234. Dostupné z: doi:10.1080/03601234.2017.1283136

Agrobase: informační noviny Agrární komory ČR. 2015(5), 20–21.

Technické konopí je plodinou známou svou vysokou odolností k půdnímu znečištění. proto se řadí k plodinám se slibným fytoremediačním potenciálem. Tato metodika založená na aplikaci biotechnologického systému suspenzních kultur umožňuje efektivní screening odolnosti a akumulačního potenciálu ve vztahu k těžkým kovům a dalším toxickým kovovým prvkům u širokého spektra genotypů konopí. Navíc přispívá k rozšíření poznatků o in vitro organogenezi u konopí, kteréžto informace jsou ve světové literatuře dosud sporadické.

In: Actual aspects of growing, processing and use of medicinal, aromatic and spice plants, Kežmarské Žĺaby, 16.-18.8.2015, book of proceedings. s. 49–53. ISBN 978-80-552-1393-4.

In an attempt to enhance the phytoextraction capacity of L. usitatissimum through overproduction of an efficient heterologous Cd-binding peptide, we engineered linseed breeding line AGT 917 to constitutively express genetic fusion of α-domain of mammalian metallothionein 1a (αMT1a) and β-glucuronidase gus gene under the control of CaMV 35S promoter. An improved transformation protocol was developed. When tested in soils amended with Cd at 20 and 360 mg kg-1, the mature αMT1a::gus plants accumulated more Cd than parental AGT 917: the stem Cd concentrations in the best performing αMT1/2 line were 3.3- and 1.9-fold higher, respectively. Moreover, hypocotyl explants of αMT1/2 line showed 1.7-fold higher biomass than those of AGT 917 on media containing 15 mg Cd l-1, indicating that αMT1a::gus did confer higher Cd tolerance to engineered plant. Overproduction of metal-binding peptides thus appears to be a viable strategy for the production of L. usitatissimum with improved phytoremediation capacity

The chapter is dealing with flax and linseed (Linum usitatissimum L.) methods of breeding. At the beginning of the chapter the survey of flax growing in Europe and in the world is presented followed by description of the work with flax and linseed genetic resources, International Flax Database, conventional and unconventional methods of breeding. The chapter is closed with the Internet link to the European catalogue with flax and linseed varieties.

Rutinní postup vedoucí k maximálně efektivní genotypově nezávislé genetické transformaci lnu, případně i jiných technických plodin. Postup je návodem pro sterilní přípravu osiva, přípravu médií pro kultury in vitro a vlastní genetickou transformaci.

Various modifications of Agrobacterium-mediated transformation of flax were tested with the aim of imroving the efficiency of transformation. We tested different conditions as epidermis removal, different cocultivation additives and times of cocultivation duration. The transformation efficiency was measured by GUS expression in explants after 3 weeks on selection medium using the Image Analysis DIA. The introducted genes should enhance the heavy metal accumulation to flax.

Pro zvýšení procenta transformovaných pletiv na explantátech po kokultivaci s Agrobacteriem byl sledován vliv odstranění epidermis z hypokotylu, vliv různé doby kokultivace a různých koncentrací acetosyringonu. Efektivita transformace byla porovnávána na základě GUS zabarvení explantátů po 3 týdnech od kokultivace pomocí obrazové analýzy. Na základě statistického hodnocení výsledků obrazové analýzy byla vyhodnocena jako neefektivnější koncentrace 100mg/l acetosyringonu a doba trvání kokultivace 10 minut. Odstranění epidermis zvýšilo procento transformovaných pletiv o 11,75 %.

Byly porovnány biologické reakce dvou odrůd lnu na kadmium. Po vytvoření suspenze bylo přidáno kadmium v koncentraci 10, 50 a 100µM a byly odebírány vzorky v časových intervalech 3,12,24 a 48 hodin. Změny v hladině fytovhelatinů průkazně rostly v závislosti na rostoucí koncentraci kadmia. Koncentrace 50 µM se ukázala jako mezní, vyšší koncentrace 100 µM je pro buňky letální.

Standartní protokol pro transformaci lnu byl upraven na základě porovnání vlivu různých koncentrací celulázy a pektinázy při kokultivaci hypokotylů s Agrobacteriem, nesoucím konstrukt s vloženým genem pro zvýšenou akumulaci těžkých kovů. Efektivita transformace byla porovnávána na základě GUS zabarvení explantátů po 3 týdnech od kokultivace pomocí obrazové analýzy. Na základě statistického hodnocení výsledků obrazové analýzy byla vyhodnocena jako neefektivnější koncentrace 200mg/l celulázy.

Metoda biolistické transformace byla aplikována u hrachu a lnu. Cílem bylo optimalizovat podmínky nastavení parametrů přístroje BiolisticPDS-1000/He pro kultury in vitro u zájmových rostlinných druhů a vypracovat rutinní pracovní protokol. U hrachu byla současně porovnána účinnosti biolistiky a agrolistiky, u lnu byly odzkoušeny tři různé plasmidy s cílem optimalizovat specifické nastavení přístroje pro kultury lnu. Pro hrách bylo optimální nastavení tlak 1350 psí, FD15, L2, pro len 1100 psí, FD 15, L2. Agrolistika byla ve srovnání s biolistikou účinnější, po 23 dnech hodnocení GUS+ explantátů 16,5%, resp. 3,5%.