Publikace

Informace o projektech a výsledcích jsou veřejně dostupné a vyhledatelné také na stránkách: Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).

RIV – výsledky VaVaI | CEP – projekty VaVaI

Byl prezentován vývoj a optimalizace metody pro stanovení fytoestrogenů v semeni lnu (Linum usitatissimum L.).

Podrobný genotypově nezávislý metodický postup agrobakteriální transformace hrachu s uplatněním pro laboratoře zabývající se genetickými transformacemi luskovin, pro výuku studentů v oboru biotechnologií, pro tvorbu šlechtitelských linií hrachu s vlastnostmi nedosažitelnými klasickými hybridizačními postupy.

Metodika popisuje indukci mutací u lnu za použití etylmetansulfonátu. Celý postup je podrobně rozepsán do jednotlivých kroků, jsou vypsány veškeré potřebné pomůcky. Metodika slouží šlechtitelům k rozšíření genetické variability a k získání nových vlastností využitelných při tvorbě nových odrůd lnu a tím k zefektivnění šlechtitelské práce.

Na základě pokusných výsledků byl stanoven ekonomický práh škodlivosti, navržen způsob monitoringu v porostu před insekticidním zásahem a vyhodnocena biologická účinnost dostupných insekticidů. Výskyt zrnokaza hrachového (Bruchus pisorum L.) v ČR je často soustředěn do míst, kde se pěstitelé dlouhodobě věnují semenářství hrachu. Pro tyto pěstitele je zrnokaz hrachový velmi důležitý, neboť osivo s výskytem živých jedinců tohoto druhu nesplňuje požadavky pro jeho uvádění do oběhu. Přítomnost živého zrnokaza v osivu resp. v úředně odebraném vzorku osiva je důvodem pro zamítnutí rozmnožovacího materiálu. Masivní výskyt požraných zrn může negativně ovlivnit klíčivost partie osiva. Tato metodika je určena především pro ochranu množitelských porostů a porostů založených za účelem zpracování produkce v potravinářském průmyslu.

Metodika popisuje in vitro regeneraci dihaploidních rostlin lnu metodou prašníkové kultury. Celý postup je rozdělen na jednotlivé kroky, které jsou podrobně vysvětleny. Součástí metodiky jsou receptury všech potřebných kultivačních médií. Metodika slouží šlechtitelům k rychlé stabilizaci šlechtitelského materiálu lnu při tvorbě nových odrůd a tím k zefektivnění šlechtitelské práce.

Práce se zaměřila na identifikaci bodových mutací v kódující čáasti genů FAD3A a B pro desaturázy lnu, projevující se nízkým obsahem kyseliny linolenové. Byly ověřeny a dále vyvinuty CAPS PCR markery umožňující efektivní výběr. V případě hrachu byla ověřeny a na roszáhlem souboru deklarovaných donorů testovány recesivní mutace v genu eIF4E/sbm-1 lokusu. Byly vyvinuté nové spolehlivé PCR markery využitelné ve šlechtitelském procesu.

Článek popisuje studium některých faktorů (komponent kultivačních médií) ovlivňujících výtěžnost metody genetické transformace a metody prašníkové kultury u lnu. Je zde popsán vliv thiaminu na kalogenezi a organogenezi v prašníkové kultuře, vliv Ca++ iontů na regeneraci pupenů ze segmentů hypokotylů, vliv sacharózy na produkci prýtů v kultuře mnohonásobných prýtů a vliv sacharózy a MoO4-- iontů na frekvenci zakořeňování prýtů z této kultury. Součástí studie je testování linií olejného i přadného lnu vyprodukovaného metodou prašníkové kultury.

Cílem metodiky je molekulární markerování genu obnovy samčí fertility (Rfo) u řepky v systému Ogu/INRA za účelem efektivní selekce linií řepky, nesoucích gen Rfo. Tato optimalizovaná metodika je založena na využití markeru SG34 (SCAR), který je ve velmi těsné vazbě s genem obnovy fertility Rfo. Metodika je určena pro laboratoře, které se zabývají problematikou šlechtění řepky ozimé. Metodika bude využívána pro urychlení výběru pylově fertilních rostlin řepky v raných fázích ontogenetického vývoje rostliny (již ve stádiu prvního pravého listu).

Inhibitory trypsinu (TI) jsou hlavním antinutričním faktorem semen hrachu. Stanovení TIA (z anglického „Trypsin inhibitor activity“) je využíváno při šlechtění nových odrůd hrachu s důrazem na nízký obsah TI. Z toho vyplývají i požadavky na analytickou metodu, která by měla být rychlá, levná a měla by umožňovat analýzu větších sérií vzorků. Cílem této metodiky je podrobné představení právě takové analytické metody. Metodika je určena pro zemědělské laboratoře, pro které se zabývají problematikou kvality hrachu.

Pro transformace hrachu byl vytvořen nový konstrukt s fúzním proteinem SPI2:GFP tak, aby byla možná nedestruktivní detekce transformovaných tkání a studium lokalizace v buňce. Vstupní kazeta pUCA7-TX s genem gmspi2 – proteázovým inhibitorem izolovaným z hedvábí fúzovaným sekvencí GFP (green fluorescent protein) pod promotorem 35S (triple X) a OCS terminátorem.

Byly porovnány biologické reakce dvou odrůd lnu na kadmium. Po vytvoření suspenze bylo přidáno kadmium v koncentraci 10, 50 a 100µM a byly odebírány vzorky v časových intervalech 3,12,24 a 48 hodin. Změny v hladině fytovhelatinů průkazně rostly v závislosti na rostoucí koncentraci kadmia. Koncentrace 50 µM se ukázala jako mezní, vyšší koncentrace 100 µM je pro buňky letální.

Standartní protokol pro transformaci lnu byl upraven na základě porovnání vlivu různých koncentrací celulázy a pektinázy při kokultivaci hypokotylů s Agrobacteriem, nesoucím konstrukt s vloženým genem pro zvýšenou akumulaci těžkých kovů. Efektivita transformace byla porovnávána na základě GUS zabarvení explantátů po 3 týdnech od kokultivace pomocí obrazové analýzy. Na základě statistického hodnocení výsledků obrazové analýzy byla vyhodnocena jako neefektivnější koncentrace 200mg/l celulázy.

Byla hodnocena část národní kolekce lnu, analyzován pasportní deskriptor ACCENAME, detekováno 12 domnělých duplikací, 1 triplikace a 1 kvadruplikace a ty byly dále studovány z hlediska květní morfologie pomocí digitální obrazové analýzy (DOA). Byly zjištěny parametry DOA Area, MaxFeret a Circularity a na základě jejich hodnocení statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými genotypy.

Představena je současná situace v pěstování luskovin v Evropě. Jsou diskutovány negativní faktory v kontextu celosvětovém.

Dle rozhodnutí ÚKZÚZ byla registrována odrůda dřeňového hrachu Dragon.

Jedná se o příručku, ve které jsou pro jednotlivé polní plodiny shrnuty metody ochrany proti vybraným, důležitým škodlivým organismům (choroby, škůdci, plevele).Celá publikace je rozčlěnena dle jednotlivých plodin a dle jednotlivých škodlivých organismů na samostatné kapitoly.

Bylo zmapováno druhové spektrum patogenní mykoflory napadených rostlin. Byly získány genetické zdroje rezistence ke komplexu houbových chorob (er-1, Fw, Fnw,) a virózám (En, sbm-1), které byly využity ve šlechtitelském procesu. Byly ověřeny inokulační metody testování proti jednotlivým patogenům (E. pisi, F. oxysporum, F. solani, PEMV a PSbMV). Pomocí těchto standardních a modifikovaných metod byly rutinně otestovány velké soubory polních i dřeňových hrachů. Byl vybrán materiál, který vykazoval rezistenci k padlí, fusáriovému vadnutí a PEMV. Získané zdroje odolnosti byly využity k tvorbě nového šlechtitelského materiálu (na všech řešitelských pracovištích - Agritecu s.r.o., Selgenu a.s. a v SEMO Smržice s.r.o.), který bude sloužit jako základ pro tvorbu nových odrůd, jak polního, tak dřeňového hrachu.

Total starch (TS), amylose and resistant starch Využití vysoce virulentního izolátu Fusarium solani (FS VG), odpovídajícího charakteristice f.sp. pisi v inokulačních testech hrachu. Ověření vhodnosti a efektivity testační metody máčení semen v inokulu a možnosti využití inokulačních směsí rozdílných druhů (Fusarium solani f. sp. pisi + F. oxysporum f. sp. pisi rasy 1 a 2) a směsí rozdílně virulentních izolátů .