Publikace

Intercropping of grain legumes and cereals is of special interest in organic farming to increase and stabilise yield levels, reduce weed pressure and sustain plant health. On animal husbandry farms, pea-cereal mixtures may be an interesting crop for green fodder as well as for concentrates. Increasing the self-sufficiency of fodder is in line with the principles of organic agriculture, and reduces the risks related to import of soyprotein, that it may be polluted with GM soya. In 2009 on five certified organic farms, controlled field trials (FT) were conducted with field pea, spring barley and spring wheat in monocultures and mixtures (pea : cereal ratio 60:40). Hay yields were recorded at pea growth phases BBCH 79 and 83. In 2008 and 2009, plot trials (PT) with intercropped peas and spring cereals (wheat, barley) were conducted. Varieties and pea-cereal combinations were screened to evaluate the suitability of the varieties for intercropping, and the best pea to cereal ratio in the seed mixture. Results show that intercropping peas and spring cereals may produce high yields of green fodder.

Před 20 lety digitalizovaná technologie snímání odstartovala technické řešení charakterizace a třídění rostlin v kolekcích polních plodin. Digitální obrazová analýza (DOA) je analytická metoda aplikovaná pro determinaci původu kultivarů, detekci kontaminovaných vzorků a k testování odlišnosti uznávaných nových odrůd a kultivarů pro registraci šlechtitelského materiálu a šlechtitelských práv. Snímání obrazů semen, jejich digitalizace, segmentace a vyhodnocení specielním softwarem otevírá možnost rychlého třídění genotypů založené na měření velikosti, tvaru a barevných charakteristik objektů. V této studii DOA byla použita pro měření obrazových chrakteristik malých semen lnu a větších semen hrachu, modelových semen s následnou klasifikací na klastry. Velikost a tvar semen byla vyhodnocena ze snímků pořízených na plošném deskovém skeneru. Barevná odchylka ve vzorku vypočtená dle souřadnic CIE-lab barevného prostoru L,a,b byla použita pro určení barevné kategorie vzorku semen, jejichž snímek byl pořízen makro optickým systémem . Některá data získaná z obrazové analýzy korelovala s daty obsahu tuku v semenech lnu.

V České republice došlo k významným negativním posunům v citlivosti blýskáčků k esterickým pyretroidům. Z výsledků laboratorních testů (lahvičkový test; IRAC met. 11) však vyplývá, že situace se významně liší mezi jednotlivými regiony. Regiony jihočeský, jihomoravský a Českomoravská vrchovina jsou na tom v tomto smyslu výrazně lépe než regiony tvořené podhůřím Jeseníků a Orlických hor, podhůřím Krkonoš a Jizerských hor a oblastí tvořenou okolím města Opavy a táhnoucí se podél polských hranic směrem k městu Javorník. Mezi jednotlivými sběry dospělců pořízenými v letech 2008 až 2010 z různých lokalit byly zaznamenány v některých případech i více jak 100-násobné rozdíly v hodnotách LD50 resp. v hodnotách IR (indexů rezistence) pro testovaný pyretroid.

Pěstování lnu, včetně olejných odrůd, má v ČR tradici. Od kvality sklizeného produktu se odvíjí jeho cena, proto je v zájmu rentability nutné věnovat sklizni olejného lnu patřičnou péči. Kvalitu sklizeného semene a množství ztrát lze ovlivnit agrotechnickými zásahy a také nasazením a správným seřízením vhodné mechanizace při sklizni. Text článku obsahuje energetické a exploatační ukazatele sklizně olejného lnu pomocí sklízecích mlátiček značek CLAAS a JOHN DEERE.

Kmín má dva významné škůdce. Tím nejnebezpečnějším je roztoč vlnovník (hálčivec) kmínový (Aceria carvi), protože proti němu neexistuje žádný zcela spolehlivý způsob ochrany. Druhým významným škůdcem je plochuška kmínová (Depressaria daucella). Tento motýl je znám spíše pod nesprávným názvem makadlovka. Na rozdíl od vlnovníka kmínového spolehlivý způsob ochrany proti housenkám tohoto motýla existuje. V článku jsou porovnávány různé způsoby ochrany proti oběma významným škůdcům.

Len má tři významné škůdce. Vzcházející porost mohou značně poškodit dřepčík lnový (Longitarsus parvulus) a dřepčík pryšcový (Aphtona euphorbiae). Od fáze rychlého růstu až do odkvětu je nebezpečným škůdcem třásněnka lnová (Thrips linarius). V článku jsou porovnávány různé způsoby ochrany porostů proti výše vyjmenovaným škůdcům.

Šlechtitelský polotovar bělokvětého bobu ´Merpa (WH) x 29H´se zvýšenou odolností k antraknóze (Ascochyta fabae Speg.) a sníženým obsahem antinutričních látek

Today, the world witnesses a global resurgence of interests in plant-based drugs and cosmetics. The revival of traditional health care systems, which is mainly plant-based, has several ramifications including the challenging tasks of meeting the health care needs of the ever increasing human population.

Podrobný monitoring letové aktivity stonkových krytonosců (C. pallidactylus; C. napi) přispívá ke zpřesnění načasování insekticidních aplikací na tyto škůdce. Zjišťování celkového množství samiček ve sběrech umožňuje určit nebezpečnost náletu, sledování postupného zvyšování podílu zralých samiček umožňuje zpřesnit termín aplikace. Vliv termínu aplikace na účinnost insekticidů na stonkové krytonosce byl vyhodnocen v polních pokusech založených v roce 2010 na lokalitách Šumperk, Troubsko a Opava.

V průběhu let 2006 až 2011 byl ve vybraných regionech ČR prováděn monitoring výskytu významných chorob ozimé řepky zejména fomové hniloby brukvovitých (původce Phoma lingam – anamorpha; Leptosphaeria maculans, L. biglobosa – teleomorpha). V příspěvku jsou shrnuty údaje za posledních 5 let průzkumu, které vypovídají o míře infekce řepkových porostů patogenem L.maculans/L. biglobosa na Šumpersku a Opavsku. Výskyt této choroby v jednotlivých letech silně závisel na zdroji infekce a průběhu povětrnostních podmínek. Míra škodlivosti choroby se pohybovala ve sledovaných letech na nízké až střední úrovni, přesto i nadále hlavní roli hraje správně načasovaná fungicidní ochrana porostů, která zabrání vyšším ztrátám na výnosu. Druhové zastoupení patogena je na obou lokalitách zastoupeno rovnoměrně, PCR analýza odebraných posklizňových vzorků napadených stonků prokázána přítomnost Leptosphaeria maculans tak i L. biglobosa.

O luskovino-obilní směsky (LOS) narůstá v ekologickém zemědělství (EZ) zájem nejen pro jejich pozitivní vliv na půdu, schopnost zvyšovat a stabilizovat výnosy, omezovat růst plevelů, zlepšovat zdravotní stav plodin a sniţovat výskyt některých škodlivých organismů. Pěstování LOS jako hlavní plodiny se jeví jako jedno z perspektivních řešení směřujících ke zvýšení soběstačnosti ekologických farem s ohledem na zásobení kvalitním domácím jadrným krmivem s vysokým obsahem proteinů. Tak mohou ekofarmy sníţit svou závislost na importu biokrmiv ze zahraničí, coţ můţe přispět ke zlepšení jejich ekonomické situace. V rámci výzkumného projektu byly proto v letech 2008 - 2010 zakládány maloparcelkové pokusy s hrachem a obilovinami (pšenice, ječmen) za účelem vyzkoušení nových potenciálně vhodných odrůd a jejich kombinací pro pěstování v LOS a stanovení optimálního poměru komponent směsky. Tyto informace jsou nezbytné pro reintrodukci LOS do osevních sledů EZ.

V letech 2006–2011 byl proveden screening odrůd polního dřeňového hrachu na obsah celkového a rezistentního škrobu (RŠ). Byly sledovány vztahy mezi obsahem RŠ, sušiny, hodnotami TD – stupeň zralosti, vliv odběrů z jednotlivých pater hrachu. Byla zjištěna optimální doba technologické sklizně pro konzervárenské a mrazírenské využití dřeňového hrachu. Byly porovnány různé způsoby posklizňové úpravy (sušení, mražení, lyofylizace) na obsah RŠ.

Regenerací ze segmentu hypokotylu v in vitro kultuře modrokvěté a hnědosemenné odrůdy Biltstar byla získána linie olejného lnu AGT 181/08 s velmi vysokým obsahem tuku v semeni a velmi vysokým obsahem kyseliny linolenové v tuku. AGT 181/08 má vyšší obsah tuku v semeni a vyšší obsah omega-3 mastné kyseliny - kyseliny linolenové – než výchozí odrůda Biltstar a než Flanders - jediná odrůda olejného lnu stejného typu zapsaná ve Státní odrůdové knize v ČR. AGT 181/08 nese šlechtitelsky cenné markery – bílý hvězdicovitý květ a žluto-šedou barvou semene. Žádná z odrůd olejného lnu zapsaná ve Státní odrůdové knize nemá tento typ květu a stejnou barvu semene. Může se uplatnit jako genetický zdroj uvedených vlastností ve šlechtění olejného lnu pro technické využití oleje, případně pro potravinářské využití celého semene nebo jako zdroj omega-3 mastných kyselin v doplňkové výživě.

Bílá hniloba řepky, kterou působí polyfágní patogen Sclerotinia sclerotiorum, je významná choroba řepky ozimé nejen v České republice, ale i ve světě. V letech 2007-2010 byla sledována přítomnost askospor Sclerotinia sclerotiorum na poupatech a květních plátcích v porostech řepky na dvou vybraných lokalitách (Opava, Šumperk). Zdrojem infekce jsou askospory patogena. Patogen byl detekován kultivací odebraných květů na živné půdě (PDA). Na základě napadení okvětních plátků odebraných v růstové fázi BBCH 61-65 bylo stanoveno napadení okvětních plátků řepky a následně vyhodnoceno skutečné napadení řepky. Výsledky byly dány do korelace a statisticky porovnány. Rozsah napadení porostu řepky touto houbovou chorobou závisí na míře výskytu zdroje infekce a na povětrnostních podmínkách na dané lokalitě.

V posledních letech se některé pěstitelské oblasti v ČR vyznačovaly extrémním výskytem viróz a antraknózy. Výnos hrachu a stupeň napadení antraknózou byli v korelaci se stupněm napadení virózami. Silný přirozený infekční tlak viróz umožnil vybrat zdroje vysoké odolnosti proti oběma chorobám současně a realizovat selekci bezpříznakových jedinců rostlin k získání perspektivních linií pro šlechtitelské využití.

Jedná se o unikátní směs dvou mykoparazitických půdních hub Clonostachys rosea (kmen SCL-01) a Trichoderma asperellum - harzianum (kmen ASPH). Směs obou hub vytváří kulturu označenou GXT-08, uloženou v chráněném a bezpečném uložení v České sbírce mikroorganismů CCM v Brně. Obě komponenty směsi jsou snadno kultivovatelné jak na tekutých, tak i na pevných (agarových) živných půdách a jsou vhodné k výrobě biopreparátu s využitím submersních i povrchových metod masové kultivace.

Monografie shrnuje nejnovější poznatky o pěstování, šlechtění a ochraně luskovin, získané v řadě výzkumných projektů a výzkumného záměru. Je členěna do několika kapitol, v obecné části, která se zabývá botanickou charakteristikou, agrotechnikou, jakostí a využitím luskovin tak i genetikou a genomikou. Speciální část je rozdělena podle nejvýznamnějších druhů. Samostatnou kapitolou je ekonomika pěstování luskovin, včetně rozsáhlých příloh.

Celkový podíl napadených semen (y) zrnokazem hrachovým (B. pisorum L.) je závislý na podílu zakladených lusků na I. - II. nodu (x). Jedná se o lineární závislost. Pro každou hodnocenou odrůdu hrachu (Adept, Zekon, Arvika) resp. skupinu (rostliny určité odrůdy o určitém nasazení) byl vyjádřen vztah mezi dvěma vytčenými proměnnými (nezávisle proměnná x a závisle proměnná y) pro každý rok hodnocení (2005, 2006, 2007, 2008) i souborně (2006 – 2008) regresními rovnicemi. Bylo zjištěno, že úroveň nasazení rostlin v porostu ovlivňuje podobu testovaného vztahu mezi oběma proměnnými.

Enzymes as natural retting agents have title role in field dew-retting process of bast plants like hemp and flax. Recent studies, laboratory and pilot trials show that enzymatically activated processing of hemp and flax is able to improve or replace traditional procedures of bast plant processing improving reproducibility, fibres yield and quality. Enzymes are able to reduce amount of non-cellulosic binding layers in hemp and flax technical fibres and therefore facilitate bast fibres separation and elementarization. Several special enzymatic agents for bast fibres elementarization Texazym BFE, Texazym SER-3 or Texazym SCW have been developed by Inotex Ltd. and tested for flax and hemp fibres separation. Two opportunities of enzymes applications are presented. At first comparison of dew retted and unretted hemp decortication together with follow-up fibres separation with enzymatic pretreatment versus without any pretreatment are discussed.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana bobu vůči chorobám. Obsahuje seznam chorob postihujících tuto plodinu a seznam doporučených fungicidů.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana kmínu proti chorobám. Obsahuje seznam chorob postihujících tuto plodinu a seznam doporučených fungicidů.

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

The original restorer line BO20 contained 31µmol/g GSL in seeds, but by crossing this line with various low GSL CMS lines, followed by repeated selection of fertile segregants, we were able to obtain fertile lines with a mean GSL content in seeds of 11.8 µmol/g. This result confirmed that the gene(s) controlling the GSL content are not closely linked to the fertility restorer gene. The results confirm, that the SCAR marker SG34 is closely associated with the fertility restoring allele, and facilitates so the selection of fertile segregants; however, the marker is unable to distinguish between the homozygous RfRf and the heterozygous Rfrf genotypes.

Set of Czech pea cultivars was transformed by Agrobacterium-mediated transformation with construct containing protease inhibitor transgene gmSPI2, originated from salivary glands of Galleria mellonela. It was exprimed in Pichia pastoris and its high effectiveness to bacterial and fungal proteases was proved.T0 plants were histochemically tested for GUS expression, then, putative transformants were tested using PCR. From total ca 300 regenerated T1 lines, 150 samples of putative transformants were tested by PCR and more than 60 of them gave positive results. In total, the effectiveness of transformation ranged between 1-5% from initially established explants. Improved resistance to insects (Bruchus pisorum) and possibly also to some fungal pathogens (complex of leaf anthracnoses and root diseases) are expected.