Ondráčková Eliška, Mgr.

ŠMIROUS, Prokop, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Marek SEIDENGLANZ. Choroby a škůdci kmínu. Agromanuál. 2022, 17(5), 40–42. ISSN 1801-7673.

Seidenglanz M, Arbeález MM, Šafář J, Heděnec P, Ondráčková E, Bajerová R. Early flowering field pea variety (Pisum sativum L.) as a trap crop for pea weevils (Bruchus pisorum L.). Plant Protect. Sci.. 2022;58(3):245-257. doi: 10.17221/127/2021-PPS.

DOSTÁLOVÁ Radmila, Eliška KROBOTOVÁ a Eliška ONDRÁČKOVÁ. Pěstování a výskyt škodlivých patogenů na porostech sóje. Úroda. 2022, 70(1), 30–35. ISSN 0139-6013.

SMÝKALOVÁ, I., SEIDENGLANZ, M., HORÁČEK, J., ONDRÁČKOVÁ, E., POZDÍŠEK, J., LÁTR, A., ZAVŘELOVÁ, P. a KRONUSOVÁ, O. Vliv biopeletizace osiva na růstové parametry a výživářské hodnoty hrachu (Pisum sativum L.) v podmínkách ekologického zemědělství. Výzkum v chovu skotu. 2022, 64(2), 4–12. ISSN 0139-7265. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/soubory/bulletin/2022/2/bull_2_2022_04-14_smykalova.pdf

SEIDENGLANZ Marek, Kristýna ONDRÁČKOVÁ, Eliška ONDRÁČKOVÁ, Petr HEDĚNEC, María MUÑOZ ARBELÁEZ, Miroslava VRBOVÁ a Jaroslav ŠAFÁŘ. Význam využívání přirozených obranných mechanismů rostlin poroste. Úroda. 2022, 70(3), 80–83. ISSN 0139-6013.

ONDRÁČKOVÁ Eliška. Ochrana hrachu proti strupovitosti. Úroda. 2021, 69(2), 70–72. ISSN 0139-6013.

ONDRÁČKOVÁ Eliška. Pěstování lupiny a citlivost k antraknóze. Zprávy APZL, 2021(1), 1–4 . ISSN 1804-5863

ONDRÁČKOVÁ, Eliška. Integrovaná ochrana luskovin proti hubovým chorobám. Agromanuál. 2020, 15(5), 44–47. ISSN 1801-7673.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška. Ochrana kmínu proti houbovým chorobám. Agromanuál. 2020, 15(6), 38–40. ISSN 1801-7673.

ONDRÁČKOVÁ Eliška, Michal ONDŘEJ a Evženie PROKINOVÁ. Biologická ochrana rostlin s využitím mykoparazitických hub. Agromanuál. 2019, 14 (4), 77–78. ISSN 1801-7673.

VACULÍK, Antonín, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Marek SEIDENGLANZ. Choroby a škůdci luskovin. Úroda. 2019, 67(5), 92–95. ISSN 0139-6013.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška, Radmila DOSTÁLOVÁ a Igor HUŇADY. Choroby luskovin v závislosti na faktorech ovlivňujících jejich výskyt. Úroda. 2019, 67(11), 73–77. ISSN 0139-6013. [APR, DKRVO MZe-RO1018, druh výsledku O]

VACULÍK, Antonín, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Jaroslav ŠAFÁŘ. Integrovaná ochrana kmínu kořenného. Úroda. 2019, 67(1), 52–54. ISSN 0139-6013.

VACULÍK, Antonín, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Jaroslav ŠAFÁŘ. Integrovaná ochrana lnu setého olejného. Úroda. 2019, 67(1), 22–25. ISSN 0139-6013.

VACULÍK, Antonín, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Marek SEIDENGLANZ. Integrovaná ochrana porostů luskovin proti škodlivým činitelům. Úroda. 2019, 67(4), 63–65. ISSN 0139-6013.

ŠAFÁŘ, Jaroslav, Jana POSLUŠNÁ, Marek SEIDENGLANZ, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Eva PLACHKÁ. Ošetření ozimé řepky proti bílé hnilobě v podmínkách severní Moravy. Úroda. 2019, 67(1), 30–34. ISSN 0139-6013.

VACULÍK, Antonín, Eliška ONDRÁČKOVÁ, Eva STRAKOVÁ, Pavel SUCHÝ, Karel KAREL a Libor ZAHÁLKA. Pěstování lupiny bílé a možnosti jejího využití v krmivářství. Úroda. 2019, 67(3), 84–89. ISSN 0139-6013.

POSLUŠNÁ, Jana, Eva PLACHKÁ, Jiří HORÁČEK, Ivana MACHÁČKOVÁ, Eliška ONDRÁČKOVÁ, Prokop ŠMIROUS a Viktor VRBOVSKÝ. The Harmfulness of Phoma Stem Canker, Sclerotinia Stem Rot, and Phytoplasma on Winter Oilseed Rape with Regard to Czech Breeding Programs. Agronomy-Basel [online]. 2019, 9(2), 75. ISSN 2073-4395. Dostupné z: doi:10.3390/agronomy9020075

PLACHKÁ Eva, Eliška ONDRÁČKOVÁ, Pavel CIHLÁŘ a Martin BÁRNET. Vliv fungicidního ošetření na zdravotní stav a výnos máku. Agromanuál. 2019, 14 (5), 48–51. ISSN 1801-7673.

HAVEL, Jiří, Eliška ONDRÁČKOVÁ. Využití houby Lecanicillium muscarium v ochraně rostlin. Úroda. 2019, 67(1), 26–29. ISSN 0139-6013.

CHEEL, Jose, Jan HÁJEK, Marek KUZMA, Kumar SAURAV, Iva SMÝKALOVÁ, Eliška ONDRÁČKOVÁ, Petra URAJOVÁ, Dai Long VU, Karine FAURE, Jiří KOPECKÝ a Pavel HROUZEK. Application of HPCCC Combined with Polymeric Resins and HPLC for the Separation of Cyclic Lipopeptides Muscotoxins A-C and Their Antimicrobial Activity. Molecules [online]. 2018, 23(10), 2653. ISSN 1420-3049. Dostupné z: doi:10.3390/molecules23102653

DOSTÁLOVÁ, Radmila a Eliška ONDRÁČKOVÁ. Citlivost odrůd hrachu k abiotickému a biotickému stresu. Agromanuál. 2018, 13 (2), 94–96. ISSN 1801-7673.

Jedná se o jednoduché mobilní zařízení, které slouží k monitoringu hmyzích škůdců, jejich antagonistů a obecně zástupců necílové arthropodní fauny, pokud tito prodělávají část vývoje v půdě, nebo se jejich aktivita váže na povrch půdy či vnitřní části porostu.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška. Ochrana kmínu proti houbovým chorobám. Úroda. 2018, 66(5), 93–95. ISSN 0139-6013.

PLACHKÁ, Eva, Eliška ONDRÁČKOVÁ, Pavel CIHLÁŘ a Martin BÁRNET. Výsledky fungicidních pokusů v máku v roce 2017. Agromanuál. 2018, 13 (3), 44–48. ISSN 1801-7673.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška a Marek SEIDENGLANZ. Biologická ochrana hrachu. Úroda. 2017, 65(5), 76–78. ISSN 0139-6013.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška, Michal ONDŘEJ, Marek SEIDENGLANZ, Jiří HAVEL a Eva PLACHKÁ. Entomopatogenní houby v ochraně rostlin proti škůdcům. Agromanuál. 2017, 12 (6), 42-44. ISSN 1801-7673.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška. Integrovaná ochrana luskovin proti houbovým chorobám. Úroda. 2017, 65(8), 76–78. ISSN 0139-6013.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška. Choroby lupiny. Agromanuál. 2016, 11(6), 30–32. ISSN 1801-7673. [LEGATO, Agritec]

ONDRÁČKOVÁ, Eliška a Michal ONDŘEJ. Škodlivost kořenové mšice Rhopalosiphum rufiabdominalis u ječmene jarního. Rostlinolékař. 2016, 27(2), 27–29. ISSN 1211-3565. [TA04020179, AGRITEC]

Cílem metodiky je charakteristika biotestů, které byly vyvinuty nebo modifikovány pro testování biologicky aktivních látek z⁠ mikrořas. Jedná se o⁠ soubor laboratorních biotestů, které jsou založeny na vzájemné interakci dvou organismů za definovaných podmínek kultivace, nebo růstu. Získané informace jsou vztaženy na problematiku biologické ochrany rostlin, aplikace proti závažným houbovým patogenům, na získání informací o⁠ přítomnosti specifických molekul indukujících klíčení semen parazitických rostlin, na zjištění fytotoxického nebo fytostimulačního účinku na rostliny.

In: Seed and Seedlings XII. s. 28–34. ISBN 978-80-213-2544-9. [WOS:000357378800004]

ONDRÁČKOVÁ, E. Houbové choroby lupiny a fungicidní ochrana v roce 2014. Úroda. 2015, 63(6): 87–89. ISSN 0139-6013

Agromanuál. 2016, 11(4), 72–74. ISSN 1801-7673

Acta fytotechnica et zootechnica. 2015, No. 18, Monothematic issue: ICOAS 2015 Bringing Innovations to Organic Farming, s. 102–105. E - ISSN: 1336-9245

SMÝKALOVÁ, I., ONDRÁČKOVÁ, E., VĚTROVCOVÁ, M. Význam křídlatky (Reynoutria sp.) v zemědělské krajině. Úroda. 2015, 63(12) vědecká příloha časopisu [CD], s. 315–318. ISSN 0139-6013. RIV/26784246:_____/15:#0001048

Cílem metodiky jsou informace o možnostech biologické ochrany rostlin s využitím hub rodu Clonostachys proti půdním fytopatogenním houbám a využití této metody pro pěstitelskou praxi. Směsný přípravek se vyznačuje vyšší a rychlejší mykoparazitickou účinností proti širšímu spektru fytopatogenních hub. Degraduje půdní fytopatogenní houby Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Sclerotium cepivorum, Botrytis cinerea, Fusarium solani, Fusarium oxysporum, Bipolaris sorokiniana, Mycocentrospora acerina, Colletotrichum spp., Alternaria spp. aj. Přípravek aplikovaný na osivo, sadbu nebo do půdy pozitivně ovlivňuje zdravotní stav a výnos rostlin. Snižuje četnost výskytu fytopatogenní mykoflory na osemení a v rhizosféře rostlin.

V letech 2008–2013 byly v polních podmínkách hodnoceny odrůdy olejného lnu na rezistenci proti houbovým chorobám. Rezistence odrůd olejného lnu k antraknóze (Colletotrichum lini) byla hodnocena v roce 2009 v inokulačním pokusu ve skleníkových podmínkách. V polních maloparcelkových pokusech vykazovaly rezistenci nebo střední rezistenci proti třem patogenům současně – Oidium lini, Septoria linicola a Alternaria linicola – odrůdy Recital a Jantar. Středně rezistentní proti dvěma patogenům současně – Oidium lini a Alternaria linicola – byly odrůdy Astral a Bilton a proti Oidium lini a Septoria linicola současně byla středně rezistentní odrůda Amon.

Technické řešení se týká výroby biologického přípravku, pomocného rostlinného přípravku nebo biofungicidu. Ve směsi jsou zastoupeny čtyři různé kmeny Clonostachys rosea, z toho 3 kmeny C. rosea f. rosea a jeden kmen C. rosea f. catenulata, které jsou vázány na anorganický nosič s přídavkem uhličitanu vápenatého (CaCO3).

V šesti porostech řepky ozimé v Olomouckém kraji byla na podzim 2012 hodnocena distribuce larev květilky zelné (Delia radicum) a rostlin nesoucích symptomy poškození nádorovitostí kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Larvy květilek mají výraznou tendenci se v porostech agregovat do shluků, ohnisek výrazně vyššího napadení. Ve slabě nádorovitostí napadených porostech byly symptomatické rostliny agregovány do jednoho nebo dvou shluků. Rovnoměrná distribuce symptomatických rostlin v porostu byla spojená až s kompletním zamořením půdy původci této choroby.

V letech 2008–2011 byl hodnocen podíl napadených semen hrachu houbovými chorobami, sklizených z luskovino-obilních směsek na lokalitách Vikýřovice a Postřelmov. Sklizená semena hrachu byla ve směskách napadena houbovými chorobami v průměru o 31–69 % méně než v monokulturách. Nejperspektivnější byly směsky s podílem hrachu ve směsce 40 %. Pěstování luskovino-obilních směsek v podmínkách ekologického zemědělství mělo významný vliv na podíl napadených semen ve sklizené produkci i na stabilitu výnosu. Klíčová slova: luskovino-obilní směsky, hrách, houbové choroby přenosné osivem

V polních maloparcelkových pokusech v letech 2011–2012 byl na dvou lokalitách (Temenice a Vikýřovice) hodnocen zdravotní stav a výnosový potenciál šesti odrůd sóje. Podle rozdílné citlivosti k chorobám byly odrůdy rozděleny do třech skupin, na náchylné, středně odolné a odolné. Zjištěný výnosový potenciál zcela odpovídal citlivosti jednotlivých odrůd k chorobám. Mikroskopickým zhodnocením původců kořenových hnilob se na lokalitě Temenice nejvíce podílel komplex Thielaviopsis basicola a Rhizoctonia solani a na lokalitě Vikýřovice komplex Rhizoctonia solani a Pythium ultimum. Z biologických přípravků, na bázi různých hub aplikovaných na osivo sóje, byla zjištěna nejlepší účinnost u směsného produktu čtyř kmenů Clonostachys rosea v kombinaci s dolomitickým vápencem. Biologické přípravky testované v polních maloparcelkových pokusech 2011–2012 snížily výskyt stonkových chorob sóje v průměru o 48,5 %, kořenových hnilob o 24,5 % a zvýšily počet kořenových hlízek v průměru o 44,0 % a výnos semen o 8,4 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou.

Metodika je primárně určena pro oblast ekologického zemědělství. Výsledky předkládané inovované technologie pěstování luskovino-obilních směsek se zahrnutím nových typů odrůd se mohou stát přínosnými i pro oblast integrovaného a konvenčního zemědělství. Protože současná produkce osiv pocházejících z ekologického zemědělství je naprosto nedostatečná, je tato metodika určena i producentům osiv, kteří mohou využít výhod spočívajících ve schopnosti luskovino-obilních směsek omezovat a potlačovat rozvoj a šíření chorob a škůdců. Pokud totiž nebude problému produkce ekologických osiv věnována potřebná pozornost, může být vážně ohrožen další vývoj ekologického zemědělství v ČR. Jako nepříliš optimální řešení by pak přicházel v úvahu pouze úplný dovoz osiva pro ekologické zemědělství ze zemí EU.

The mycoparasitic efficiency of 28 strains/isolates of Clonostachys rosea f. rosea and Clonostachys rosea f. catenulata against the pathogenic fungus Bipolaris sorokiniana was determined in dual cultures on Czapek-Dox nutrient agar. Strains with low and medium efficiency were antagonistically inhibited by B. sorokiniana, and inhibitory zones were formed between the colonies of both fungi. The mycelium of Clonostachys strains with high efficiency overgrew and degraded B. sorokiniana colonies without formation of an inhibitory zone. In dual cultures, Trichoderma sp. and the most effective Clonostachys strains degraded B. sorokiniana colonies within 3 to 5 and 12 to 15 days, respectively. When rye seeds were treated with a mixture of C. rosea f. rosea, Trichoderma sp. and B. sorokiniana, development of B. sorokiniana on both seeds and seedlings was reduced when compared with a B. sorokiniana treatment. The treatment of rye seeds with Clonostachys and Trichoderma had a positive effect on seed germination and seedling length.

Rozborem 60 rostlin napadených kořenovou hnilobou byl zjištěn výskyt 32 patogenních a saprotrofních druhů hub. Nejvíce se na kořenových a krčkových hnilobách podílely patogenní houby Rhizoctonia solani (66,6 %), Mycocentrospora acerina (55,0 %), Sclerotinia sclerotiorum (41,6 %) a Pythium ultimum (35 %). Devět druhů doprovodných saprotrofních hub nebylo dosud na kmínu z území ČR uváděno.

V letech 2005–2013 byla v polních maloparcelkovýh pokusech hodnocena citlivost 26 odrůd olejného lnu k padlí (Oidium lini). Stabilně rezistentní byly odrůdy Jupiter, Astral a Recital. K nejnáchylnějším patřily odrůdy Natural, Kaolin, Omega, Leane a Libra.

Pro tvorbu nových linií hrachu byly využity unikátní zdroje s kumulovanými geny rezistence, které jsou uloženy v genové bance AGRITEC, s.r.o. Cílem bylo zvýšit a stabilizovat odolnost proti širokému spektru patogenů u afila typů polního hrachu a u hrachu dřeňového. Deklarované zdroje rezistence byly ověřeny v inokulačních testech. K urychlení šlechtitelského postupu byly identifikovány geny eIF4E, resp. eIF4E (iso), odpovídající lokusům sbm-1 (LG VI) a sbm-2 (LG II), zprostředkující recesivně založenou rezistenci k několika virovým patogenům rodu Potyvirus, včetně PSbMV. U vybraných genotypů hrachu byly určeny alely eIF4E genu, zahrnující všechny dostupné a v praxi používané donory rezistence k PSbMV. Na základě sekvenční analýzy byly navrženy, testovány a vybrány PCR molekulární markery, umožňující identifikaci jak homozygotních, tak heterozygotních rostlin se 100% spolehlivostí. Vhodné genotypy s lepší úrovní biologických vlastností byly použity v hybridizačním procesu. Výsledkem jsou linie, které budou dále využívány ve šlechtění, ale i nové registrované odrůdy rezistentní ke komplexu patogenů.

Byl otestován soubor 13 kmenů Clonostachys a 6 kmenů Chaetomium na mykoparazitickou účinnost proti patogenním houbám Rhizoctonia solani, Alternaria alternata a Botrytis cinerea. Testované kmeny mykoparazitických hub byly získány ze Sbírky kultur hub katedry botaniky PřF UK (CCF) v Praze. Největší mykoparazitická účinnost byla zjištěna u kmenů Clonostachys rosea (CCF 4182) a Clonostachys catenulata (CCF 4184). U kmenů z rodu Chaetomium nebyla mykoparazitická účinnost zjištěna. Pouze kmen Chaetomium globosum (CCF 3429) byl vysoce antagonistický proti houbám Botrytis cinerea a Alternaria alternata.

Ošetření trávníků biologickým přípravkem na bázi mykoparazitických hub Clonostachys rosea a Trichoderma asperellum na lokalitách Zubří, Rožnov pod Radhoštěm a Vikýřovice redukovalo počet druhů parazitické a saprofytické mykoflory trávníků o 28–48 % a snížilo intenzitu jejich sporulace o 42,9–76,6 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou. Fungicidní ošetření přípravky na bázi azoxystrobinu samostatně nebo v kombinaci s biologickým přípravkem redukovala intenzitu sporulace patogenních a saprofytických hub o 63,3–87,8 % oproti kontrole. Kombinované ošetření trávníků s fungicidním přípravkem zabezpečuje účinnou ochranu trávníků proti chorobám, na které nejsou biologické přípravky účinné (Laetisaria, Erysiphe, Puccinia).

V letech 20010–2012 byly některé pěstitelské oblasti hrachu napadány komplexem viróz a antraknóz. Výnos hrachu a stupeň napadení antraknózou byli v korelaci se stupněm napadení virózami. Silný přirozený infekční tlak viróz umožnil vybrat zdroje vysoké odolnosti proti oběma chorobám současně a realizovat selekci odolných rostlin k získání perspektivních linií pro šlechtitelské využití.

V polních maloparcelkových pokusech byla zjišťována citlivost barevně a bíle kvetoucích odrůd bobu k listové skvrnitosti (Cercospora zonata) v podmínkách přirozeného infekčního tlaku. Bíle kvetoucí odrůdy bobu byly ve fázi zelené zralosti napadeny ve stupních 4,2 (Albi) a 3,6 (Merlin). Barevně kvetoucí odrůdy byly napadeny ve stupních 7,0 (Merkur) a 7,2 (AGT 5/13). Bělokvěté odrůdy byly při sklizni napadeny komplexem chorob více než odrůdy barevně kvetoucí Merlin – 85,5%, Albi – 60%, Merkur – 30% a AGT 5/13 – 16% napadení). Životaschopnost konidií houby Cercospora zonata je krátká (3–5 dní). Houba je přenosná půdou. Primárním zdrojem infekce porostů jsou dormantní struktury houby, přežívající v půdě.

Cílem metodiky je předložit šlechtitelské, množitelské a pěstitelské praxi metodiky pro snížení výskytu námelovitosti. Doporučené metodické postupy vznikly na základě studia příčin a vlivů, které způsobují vyšší výskyt sklerocií námele v porostech žita.

V parcelkových polních pokusech (2008–2010) a v řádkových testech na provokačním poli (2009–2010) bylo zhodnoceno 20 odrůd a 3 novošlechtění olejného lnu na citlivost k patogenní houbě Septoria linicola. Odolné byly AGT 997, AGT 992 a odrůdy Jantar a Amon. Relativně odolné byly i AGT 583, Recital, Biltstar a Kaolin. Ostatní testované odrůdy byly náchylné až vysoce náchylné. Na kališních lístcích odrůd Areco, Antares a Atalante byl v roce 2010 zjištěn výskyt teleomorfního stádia Mycosphaerella linorum.

Monografie shrnuje nejnovější poznatky o pěstování, šlechtění a ochraně luskovin, získané v řadě výzkumných projektů a výzkumného záměru. Je členěna do několika kapitol, v obecné části, která se zabývá botanickou charakteristikou, agrotechnikou, jakostí a využitím luskovin tak i genetikou a genomikou. Speciální část je rozdělena podle nejvýznamnějších druhů. Samostatnou kapitolou je ekonomika pěstování luskovin, včetně rozsáhlých příloh.

Traduje se, že plané či kulturní druhy trav sehrávají důležitou úlohu při výskytu a šíření námelovitosti trav na žitě a žitovci. Proto byla provedena ve skleníku inokulace 15 trav a kontrolního souboru odrůd žita a žitovce konidiovou infekcí námelovitosti ze žita.