Petr Škarpa et al. Zvýšení výnosu a nutriční hodnoty vybraných genotypů hrachu hnojením a agronomickou biofortifikací. Brno: MENDELU, 2022. ISBN online: 978-80-7509-882-5 | DOI: 10.11118/978-80-7509-882-5. Dostupné on-line v PDF.

Autoři:

doc. Ing.nbsp;Petr Škarpa, Ph.D. (Agronomická fakulta, Mendelova univerzita vBrně)
Ing. Jiří Antošovský, Ph.D. (Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně)
Ing. Marie Školníková (Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně)
Ing. Tomáš Kriška (Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně)
Ing. Daniel Klofáč (Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně)
doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D. (Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně)
Ing. Eva Doleželová, Ph.D. (Agronomickáfakulta, Mendelova univerzita v Brně)
Ing. Radmila Dostálová (Agritec Plant Research s.r.o.)
Mgr. Jiří Horáček, Ph.D. (Agritec Plant Research s.r.o.)
Ing. Iva Smýkalová, Ph.D. (Agritec Plant Research s.r.o.)

V letech 2006–2011 byl proveden screening odrůd polního dřeňového hrachu na obsah celkového a rezistentního škrobu (RŠ). Byly sledovány vztahy mezi obsahem RŠ, sušiny, hodnotami TD – stupeň zralosti, vliv odběrů z jednotlivých pater hrachu. Byla zjištěna optimální doba technologické sklizně pro konzervárenské a mrazírenské využití dřeňového hrachu. Byly porovnány různé způsoby posklizňové úpravy (sušení, mražení, lyofylizace) na obsah RŠ.

Úroda, vědecká příloha časopisu [CD]. 2011, 59(12): 105–110. ISSN 0139-6013

Nejdůležitější operací celé technologie pěstování hrachu je sklizeň, neboť do značné míry ovlivňuje dosažený výnos (omezením ztrát, které mohou v případě nevhodné technologie dosáhnout až 30 %). Spolu s posklizňovým ošetřením má značný vliv na kvalitu sklizených semen.

Klíčová slova pea, bean, cattle Úroda, 2005(8), s. 32-33. ISSN 0139-6013.

Celkový podíl napadených semen (y) zrnokazem hrachovým (B. pisorum L.) je závislý na podílu zakladených lusků na I. - II. nodu (x). Jedná se o lineární závislost. Pro každou hodnocenou odrůdu hrachu (Adept, Zekon, Arvika) resp. skupinu (rostliny určité odrůdy o určitém nasazení) byl vyjádřen vztah mezi dvěma vytčenými proměnnými (nezávisle proměnná x a závisle proměnná y) pro každý rok hodnocení (2005, 2006, 2007, 2008) i souborně (2006 – 2008) regresními rovnicemi. Bylo zjištěno, že úroveň nasazení rostlin v porostu ovlivňuje podobu testovaného vztahu mezi oběma proměnnými.

Rostlinolékař: časopis pro pracovníky v ochraně rostlin. 2010, 21(1): 14. ISSN 1211-3565.

Úroda. 2015, 63(12), vědecká příloha časopisu, 147–150. ISSN 0139-6013

HUŇADY I., HÝBL M., LUDVÍKOVÁ M., DOSTÁLOVÁ R., SMÝKAL P. Význam genové banky pro zachování genetické diverzity šlechtění hrachu (Pisum sativum L.). Úroda. 2015, 63(12), vědecká příloha časopisu, 147–150. ISSN 0139-6013. [Fulltext v PDF]

DOSTÁLOVÁ, Radmila a Michal ONDŘEJ. Význam a řešení škodlivosti kořenových chorob na hrachu. Úroda. 2020, 68(5), 72–73. ISSN 0139-6013.

DOSTÁLOVÁ, Radmila a Michal ONDŘEJ. Vývoj rezistentních odrůd hrachu k padlí v České republice. Úroda. 2018, 66(10), 49–51. ISSN 0139-6013.

Pro tvorbu nových linií hrachu byly využity unikátní zdroje s kumulovanými geny rezistence, které jsou uloženy v genové bance AGRITEC, s.r.o. Cílem bylo zvýšit a stabilizovat odolnost proti širokému spektru patogenů u afila typů polního hrachu a u hrachu dřeňového. Deklarované zdroje rezistence byly ověřeny v inokulačních testech. K urychlení šlechtitelského postupu byly identifikovány geny eIF4E, resp. eIF4E (iso), odpovídající lokusům sbm-1 (LG VI) a sbm-2 (LG II), zprostředkující recesivně založenou rezistenci k několika virovým patogenům rodu Potyvirus, včetně PSbMV. U vybraných genotypů hrachu byly určeny alely eIF4E genu, zahrnující všechny dostupné a v praxi používané donory rezistence k PSbMV. Na základě sekvenční analýzy byly navrženy, testovány a vybrány PCR molekulární markery, umožňující identifikaci jak homozygotních, tak heterozygotních rostlin se 100% spolehlivostí. Vhodné genotypy s lepší úrovní biologických vlastností byly použity v hybridizačním procesu. Výsledkem jsou linie, které budou dále využívány ve šlechtění, ale i nové registrované odrůdy rezistentní ke komplexu patogenů.

Úroda, vědecká příoha časopisu. 2013, 61(12): 24–29. ISSN 0139-6013.

Na příkladu registrovaných odrůd hrachu jsme ukázali současné možnosti molekulární biologie ve srovnání s biochemickými, isozymovými a klasickými morfologickými deskriptory. Důraz byl kladen na přesné odlišení i geneticky velmi příbuzných odrůd hrachu pomocí mikrosatelitních a retrotransposonových markerů.

Úroda. 2005, 53(7): 46–49. ISSN 0139-6013. Klíčová slova pea, breeding, genetic diversity, molecular markers, isozymes, morphological descriptors

ŠAFÁŘ, J., SEIDENGLANZ, M., PLACHKÁ, E., HAVEL, J. Využití insekticidů proti kyjatce hrachové, Acyrthosiphon pisum pro zvýšení výnosu hrachu setého. Výzkum v chovu skotu. 2022, 64(2), 28–33. ISSN 0139-7265. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/soubory/bulletin/2022/2/bull_2_2022_28-33_safar.pdf

DOSTÁLOVÁ, Radmila. Výskyt významných viróz na hrachu. Farmář. 2021, 27(1), 14–16. ISSN 1210-9789.

Průzkum a sběr izolátů virových patogenů Pisum sativum v pěstitelských oblastech ČR. Biologická charakteristika izolátů. Hodnocení stupně odolnosti současného sortimentu odrůd hrachu polního.

Úroda (tématická příloha Luskoviny). 2006, 54(2): 10–11. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, a Igor HUŇADY. Vliv rané odrůdy hrachu na disperzi semen napadených zrnokazem hrachovým. Rostlinolékař. 2018, 29(3), 11–15. ISSN 1211-3565.

Byl sledován vliv insekticidního moření na poškození vzcházejícího hrachu listožravými brouky rodu Sitona, včetně následujících škod způsobených larvami těchto nosatců. Byl prokázán pozitivní vliv moření na poškození hrachu i z pohledu nižšího napadení hrachu kyjatkou hrachovou.

Úroda. 2006, 53(4): 43–47. ISSN 0139-6013.

SMÝKALOVÁ, I., SEIDENGLANZ, M., HORÁČEK, J., ONDRÁČKOVÁ, E., POZDÍŠEK, J., LÁTR, A., ZAVŘELOVÁ, P. a KRONUSOVÁ, O. Vliv biopeletizace osiva na růstové parametry a výživářské hodnoty hrachu (Pisum sativum L.) v podmínkách ekologického zemědělství. Výzkum v chovu skotu. 2022, 64(2), 4–12. ISSN 0139-7265. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/soubory/bulletin/2022/2/bull_2_2022_04-14_smykalova.pdf

Práce se zabývala studium a dohadem spolehlivosti jednotlivých metod na souboru 25 v CR doporučených odrůd hrachu. Tyto byly popsány jednak pomocí 12 morfologických deskriptorů, tak i 2 isozamových, 10 mikrosatelitních a 2 retrotransposonových systémů. Bylo zjištěno, že především techniky založené na analýze DNA umožňují vysokou spolehlivost a přesnost, navíc pak rychlost a nezávislost na vlivu prostředí. Jako nejspolehlivější metoda z hlediska jednoduchosti provedení byla retrotransposonová v lokus specifickém formátu RBIP, následovaná analýzou mikrosatelitních lokusů. Retrotransposonová vícelokusová IRAP metoda, společně s analýzou isozymů pak umožňila vyhodnocení s menším rozlišením, ale v jediné analýze. Bylo provedeno statistické vyhodnocení a porovnání všech metod.

Journal of Applied Genetics. June 2008, Volume 49, Issue 2, pp 155-166

Lutein and β-carotene contents in 32 samples of field peas with green (ii), yellow (I.) and orange cotyledons (OrcOrc) were determined. The highest lutein concentration ranging between 0.768 and 1.394 mg/100g was found in varieties with green cotyledons (median 0.978 mg/100g). Yellow cotyledons contained lower amount of lutein, median = 0.692 mg/100g. Big variation in lutein content was found in tested breeding lines with orange cotyledons. Content of β -carotene in field peas with green cotyledons ranged between 0.1-0.2 mg/100g. A strong correlation (r = 0.77, p 0.01) between lutein and chlorophyll contents was found.

Czech Journal of Food Sciences, 27 (2009): S188-S191 [ abstract ] [ fulltext ]

SEIDENGLANZ Marek, María MUÑOZ ARBELÁEZ, Petr HEDĚNEC, Jaroslav ŠAFÁŘ a Romana BAJEROVÁ. Uspořádáním hrachového porostu lze ovlivnit disperzi zrnokaza v prostoru. Úroda. 2021, 69(10), 53–57. ISSN 0139-6013. [APR, MZe RO1018; Ost].

https://www.uroda.cz/usporadanim-hrachoveho-porostu-lze-ovlivnit-disper…

Na 5 lokalitách ČR by uskutečněn sběr izolátů virových patogenů PEMV a PSbMV (determinace symptomy na rostlinách a ELISA), které byly dále charakterizovány biologickými a molekulárními testy. Izoláty s nejvyšší patogenitou bly vybrány pro sekvenování a vývoj konstruktu pro transformaci hrachu. Strategie indukce rezistence byla založena na pathogen-derived resistance (PDR) a post-transkripčním urišování genů (PTGS). Komerční odrůdy byly transformovány a byly získány T1 rostliny s GUS/PCR pozitivní reakcí. Na těchto rostlinách bude dále studována reakce na virovou infekci.

Název česky: Vývoj transgenních linií hrachu se zelpšenou rezistencí k virovým patogenům. In: Proceedings from XVIIth Czech and Slovak Plant Protection Conference, 12-14 December, Prague, pp. 116-120, 2006.ISBN: 80-213-1564-4

Vývoj zygotických embryí hrachu je spojen s působením kyseliny abscisové a akumulací zásobních produktů (škrob, proteiny). Byl studován vztah mezi hladinami kyseliny abscisové a expresí zásobních proteinů u zygotických embryí v průběhu vývoje semene hrachu.

Byl studován vliv chemických přídavných látek (acetosyringone,AS; L-cysteine, CYS; dithiothreitol, DTT; glutathione, GSH; cellulase, CEL; pectinase, PEC) a světelného režimu (16/8 den / noc, 16L/8D; stálé osvětlení, 24L; stálé zatemnění, 24D) během kokultivační periody explantátů hrachu s Agrobacterium tumefaciens na efektivitu transformace. Optimální podmínky byly stanoveny při 48h kokultivaci za 20+/-2 °C, 50 mg l-1 CYS, 100 µM AS, 16L/8D fotoperiodě.

Plant Cell, Tissue and Organ Culture. December 2008, Volume 95, Issue 3, pp 293-304.

Total starch (TS), amylose and resistant starch (RS) were determined in the sets of smooth pea and wrinkled pea varieties in the years 2006-2008. Starch content of smooth peas varied in the range 53.61 – 57.23%. Average amylose content was 27.8 %. Resistant starch content varied from 2.07% to 6.31%. Content of starch at wrinkled pea varied from 26.57% to 32.55%. Average amylose content was 76.82 % of total starch. Resistant starch content of 11 garden pea cultivars was studied in three different terms of technological harvest.

Czech Journal of Food Sciences, 27 (2009): S120-S124 [ abstract ] [ fulltext ]

In: First Legume Society Conference Book of Abstracts 2013: A Legume Odyssey. Novi Sad, Serbia, 9 - 11 May 2013. p. 214. ISBN 978-86-80417-44-8.

SEIDENGLANZ, Marek, Igor HUŇADY, Vojtěch HLAVJENKA, 2013. Spatial and temporal relationships between pea aphids (Acyrthosiphon pisum Harris, 1776) and their natural enemies in the course of field peas (Pisum sativum L.) occupation. In: First Legume Society Conference Book of Abstracts 2013: A Legume Odyssey. Novi Sad, Serbia, 9 - 11 May 2013. p. 214. ISBN 978-86-80417-44-8.

Vývoj embryogenních suspenzí je velmi důležitý pro další pokrok při studiu fyziologických i genetických aspektů somatické embryogeneze u Pisum sativum L. Studie ukazuje metodologická data, získaná během vývoje embryogenních suspenzí u hrachu a budoucí strategii pro ustavení embryogenní suspenze či repetitivní somatické embryogeneze v tekutých médiích.

Klíčová slova: Pisum sativum L.; somatic embryogenesis; liquid medium; embryogenic suspension culture Název sborníku: Book of Abstracts of COST 843 Final Conference Rozsah stran:165–167 Místo konání akce:Stará Lesná Rok konání akce:2005

V letech 2006–2008 byl zjištován obsah celkového škrobu, amylosy a rezistentního škrobu v semenech polního a dřeňového hrachu. Byly sledovány změny obsahu RS a sušiny u dřeňového hrachu v různých termínech technologické sklizně (tenderometrem).

Chemické listy. 2009, 103: 756–757. Full text (PDF)

V letech 20010–2012 byly některé pěstitelské oblasti hrachu napadány komplexem viróz a antraknóz. Výnos hrachu a stupeň napadení antraknózou byli v korelaci se stupněm napadení virózami. Silný přirozený infekční tlak viróz umožnil vybrat zdroje vysoké odolnosti proti oběma chorobám současně a realizovat selekci odolných rostlin k získání perspektivních linií pro šlechtitelské využití.

Úroda, vědecká příloha [CD]. 2012: č. 12: 175–178. ISSN 0139-6013

Byly studovány rizika spojená s pěstováním geneticky modifikovaného hrachu pomocí simulačního eperimentu s dominatními a recesivními znaky a sledována míra možného cizosprášení v následných F1-2 generacích (2001-2003). takto byla stanovena míra rizika přenosu pylu, dále pak byl sledován výskyt a chování jednotlivých druhů hmyzu, jako potencionálních přenosců pylu. během celého epxerimentu nebylo prokázano cizosprášení ( mezi přibližně 40 tisíci jedinci hrachu), což naznačuje velmi nízkou možnost cizosprášení.

Czech J. Genet. Plant Breed., 41 (2005): 51-63 [ abstract ] [ fulltext ]

In the study differences in seed morphology were investigated by digitalized image system software Nis-Elements v.2.3 (Lim, Prague, Czech Republic) based on scanning of size and shape and extracted parameters such as Area, MaxFerret, Elongation, Cirularity etc. of seeds of model crops - pea (large seedy crop) and flax (small seedy crop). The results of image analysis (determination of classes of highly contrasting seeds) were taken in comparison/correlation with agricultural important compounds in seeds can be helpfull in granding system of seed technology.

Chemické listy. 2009, 103(9): 772–773. Full text (PDF)

Dostálová R., Macková H., Horáček J., Smýkalová I.: Screening odrůd a linií hrachu na obsah kyseliny fytové. Úroda – vědecká příloha. 2018, 66(12), s. 121–125. ISSN 0139-6013. [QK1810072, MZE-RO1018]

Macková H., Horáček J., Ludvíková M., Dostálová R. Screening genotypů hrachu na odolnost k virům PEMV a PSbMV. Úroda – vědecká příloha. 2021, 69(12), s. 271–278. ISSN 0139-6013. [MZE-RO1018 a č. MZE-RO0418 a projektu TAČR č. TN01000062/05]

S využitím kontinuální 23leté organogenní in vitro kultury hrachu jsme sledovali její genetickou stabilitu pomocí molekulárních metod.

Se zaměřením na sekvence repetetivní DNA, jako jsou mikrosatelity a retrotransposony, jsme sledovali míru jejich možné mutace projevujícíc se případně v somaklonální variabilitě regenerantů in vitro. Společně s detekcí větší míry metylace cytosinu pomocí HPCE a MSAP metod, jsme zjistili možnou mobilitu některých retrotransposonových elemtů.

Ve skleníkových podmínkách inokulace bylo hodnoceno 16 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.) na náchylnost k druhu E. baeumleri. Na řapících a listech citlivých genotypů se hojně tvořily konidie a kleistocarpy. Jako zcela rezistentní zdroj proti E. baeumleri byl ve skleníku zjištěn pouze genotyp Tudor (Cebeco 4119). V polních pokusech bylo zařazeno 19 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.). Z nich měly vyšší stupeň odolnosti proti přirozené infekci E. baeumleri (Fallon, AC Melfort, Joel) pouze některé. K nejnáchylnějším genotypům v polních podmínkách patřily: Consort R, SGL 2024, SGL 1977 a Franklin. Kleistocarpy s 1–4x dichotomicky rozvětvenými vrcholky přívěsků se tvořily ve skleníkových a polních pokusech pouze u náchylných a velmi náchylných genotypů (SGL 444/2185, Consort R, SGL 2024, SGL 1977, LU 390-R2, Lifter, Highlight, Cebeco 1171 a Carneval R). Kontrolní genotypy bez genu er-1 (Komet, Adept a Gotik) byly v pokusech napadeny pouze druhem E. pisi.

Plant Protection Science, 41 (2005): 95–103 [ abstract ] [ fulltext ]

ŠKARPA, P.; ŠKOLNÍKOVÁ, M.; ANTOŠOVSKÝ, J.; HORKÝ, P.; SMÝKALOVÁ, I.; HORÁČEK, J.; DOSTÁLOVÁ, R.; KOZÁKOVÁ, Z. Response of Normal and Low-Phytate Genotypes of Pea (Pisum sativum L.) on Phosphorus Foliar Fertilization. Plants 2021, 10, 1608. https://doi.org/10.3390/plants10081608

MUÑOZ ARBELÁEZ, María, Marek SEIDENGLANZ, Petra HANÁKOVÁ BEČVÁŘOVÁ, Lenka ČIHÁNKOVÁ a Prokop ŠMIROUS. Regulace dvouděložných plevelů v porostech hrachu. Agromanuál. 2023, 18(4), 20–23. ISSN 1801-7673.

https://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/plevele…

Dle rozhodnutí ÚKZÚZ byla registrována odrůda dřeňového hrachu Johan.

Registrace odrůdy hrachu Johan Druh výsledku: Z - Poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno, Předkladatel: Agritec Plant Research s.r.o., Dodavatel: MZE - Ministerstvo zemědělství, Rok uplatnění výsledku: 2016

Dle rozhodnutí ÚKZÚZ byla registrována odrůda dřeňového hrachu Cedrik.

Registrace odrůdy hrachu Cedrik Druh výsledku: Z - Poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno, Předkladatel: Agritec Plant Research s.r.o., Dodavatel: MZE - Ministerstvo zemědělství, Rok uplatnění výsledku: 2016

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, a Igor HUŇADY. Raná odrůda hrachu jako lapací plodina pro zrnokaze hrachového. Úroda. 2018, 66(10), 54–57. ISSN 0139-6013.

Cílem práce bylo studium elektroforetických spekter celkových proteinů v různých fázích vývoje somatických embryí hrachu při použití jednoduchého protokolu přímé regenerace z apikálních meristémů na médiu s přídavkem auxinu. V jednotlivých fázích vývoje somatických embryí byla provedena stanovení obsahu proteinů a také analýzy jejich elektroforetických spekter metodou SDS-PAGE. Exprese proteinů v somatických embryích byla porovnána s jejich tvorbou v zygotických embryích ve vybraných vývojových stádiích.

Biologia Plantarum, June 2007, Volume 51, Issue 2, pp 201-211

ŠAFÁŘ Jaroslav, Marek SEIDENGLANZ a Igor HUŇADY. Problematika kyjatky hrachové v porostech hrachu setého. Agromanuál. 2019, 14 (5), 72–75. ISSN 1801-7673.

The tribe Fabeae (formerly Vicieae) contains some of humanity’s most important grain legume crops, namely Lathyrus (grass pea/sweet pea/chickling vetches; about 160 species); Lens (lentils; 4 species); Pisum (peas; 3 species); Vicia (vetches; about 140 species); and the monotypic genus Vavilovia. Reconstructing the phylogenetic relationships within this group is essential for understanding the origin and diversification of these crops. Our study, based onmolecular data, has positioned Pisum genetically between Vicia and Lathyrus and shows it to be closely allied to Vavilovia. A study of phylogeography, using a combination of plastid and nuclear markers, suggested that wild pea spread from its centre of origin, the Middle East, eastwards to the Caucasus, Iran and Afghanistan, and westwards to the Mediterranean. To allow for direct data comparison, we utilized model-based Bayesian Analysis of Population structure (BAPS) software on 4429 Pisum accessions from three large world germplasm collec tions that include both wild and domesticated pea analyzed by retrotransposon-based markers.

Plant Genetic Resources. 2011, 9(1): pp 4–18

Pro transformace hrachu byl vytvořen nový konstrukt s fúzním proteinem SPI2:GFP tak, aby byla možná nedestruktivní detekce transformovaných tkání a studium lokalizace v buňce. Vstupní kazeta pUCA7-TX s genem gmspi2 – proteázovým inhibitorem izolovaným z hedvábí fúzovaným sekvencí GFP (green fluorescent protein) pod promotorem 35S (triple X) a OCS terminátorem.

Klíčová slova: pea, genetic transformation, insect resistance, fungal resistant Název sborníku: Funkční genomika a proteomika ve šlechtění rostlin. ISBN 978-80-7375-234-7 Počet stran výsledku: 7 Název nakladatele: MZLU Brno, Česká republika Místo vydání: MZLU Brno, Česká republika Místo konání akce: Křtiny, 9. – 10. 9. 2008 Rok konání akce:2008

ONDRÁČKOVÁ Eliška. Ochrana hrachu proti strupovitosti. Úroda. 2021, 69(2), 70–72. ISSN 0139-6013.

DOSTÁLOVÁ, Radmila. Možnosti pěstování hrachu v měnících se klimatických podmínkách. Úroda. 2017, 65(10), 52–53. ISSN 0139-6013.

Pisum sativum L., as well as many other grain legumes has high agronomical importance connected to their use in crop rotations. Color, size and shape of seeds are very important in grading system for many crops. A total of 33 morphometric and colorimetric features of seeds of five Czech pea varieties, cultivated in four different Czech localities, were measured by image analysis and used to identify and discriminate the varieties also regarding to their cropping localities. The achieved data were used to develop a statistical classifier based on two sample sets, the training set to teach the classifier and the test sets to validate it, and determine the percentage of varietal identification. The developed image analysis system for pea seeds was able to highlight : 1) differences among varieties, 2) the effect of locality on pea seeds traits, 3) different stability of variety.

Seed Science and Technology, Volume 39, Number 3, October 2011, pp. 612-626(15)

Při řešení ochrany hrachu před listopasy bylo prokázáno, že moření osiva insekticidními mořidly je nejvhodnější ochrana hrachu před těmito škůdci.Ověřovala se navržená metodika hodnocení požerků brouků na listech hrachu a byly také testovány různé druhy mořidel a postřiků v různých dávkách.

Agro – ochrana, výživa, odrůdy. 2006(11), 5: 26–29. ISSN 1211-362X

Virus mozaiky hrachu přenosný semenem (Pea seed-borne mosaic virus, PSbMV) patří v současné době mezi nejčastěji se vyskytující virové patogeny, způsobující vážné škody na porostech hrachu setého a některých dalších zástupců luskovin. Těmto škodám lze předejít pěs-továním rezistentních odrůd. Spolehlivé markery rezistence však dosud chyběly a šlechtění bylo náročné. Byly identifikovány geny eIF4E resp. eIF4E(iso) odpovídající lokusům sbm-1 (LG VI) a sbm-2 (LG II), zprostředkující recesivně založenou rezistenci k několika virovým patogenům rodu Potyvirus, včetně PSbMV. Určili jsme alely eIF4E genu u vybraných genotypů hrachu, zahrnujících všechny dostupné a v praxi používané donory rezistence k PSbMV. Na základě sekvenční analýzy byly navrženy, testovány a vybrány PCR molekulární markery, umožňující identifikaci jak homozygotních tak heterozygotních rostlin se 100% spolehlivostí. Touto nedestruktivní analýzou je možné uskutečnit výběr vhodných jedinců v řádu několika hodin - na rozdíl od několikadenních virologických a imunologických testů.

Smýkal, Petr. Molekulární detekce genu rezistence hrachu k viru mozaiky přenosné semenem (PSbMV). Šumperk: Agritec Plant Research v nakl. Agritec, výzkum, šlechtění a služby, 2011. 28 l. ISBN 978-80-87360-08-8.

Udržování genetické integrity kolekcí genových zdrojů je klíčovým cílem dlouhodobé ex situ konzervace. Periodicke regenerace, na malých pokusných parcelách s malým počtem rostlin, zvyšuje riziko genetického driftu a změn genetické rozmanitosti. V této studii, bylo hodnoceno šest bělokvětých odrůd polního hrachu (Pisum sativum L. subsp sativum var sativum): Bohaty'r, Klatovký Zelený , Hana'k, Moravský hrotovicky krajovy'', Raman a Viktoria -75 a čtyři odrůdy barevně kvetoucí, krmného hrachu (P. sativum subsp sativum var arvense (L.) Poiret: týden Arvika, C esky bana'n, Moravská Krajová "a Nike", což představuje československé odrůdy a krajové odrůdy , pěstované v posledních 40-80 letech. Byly analyzovány pomocí deseti mikrosatelitních lokus specifických markerů. Každá odrůda byla zastoupena 20 semeny, dvou vzorků různých období, překlenující období 20 nebo 40 let. Současně byla detekována vnitrodruhová variabilita (s výjimkou odr. Hana'k), jako důkaz genetických změn, např. rozdíly ve frekvencích alel , stejně jako genetickém složení vzorku, u šesti z deseti odrůd (Arvika, Bohaty'r, Cesky bana'n, Moravský "hrotovicky" krajovy ", Moravská To Krajová" a Raman). Důkaz genetické eroze byl nalezen ve třech odrůdách Cesky bana'n, Moravský hrotovicky krajovy "a Raman), zatímco u jiných tří (Arvika, Bohatyr a Moravská Krajová ") bylo zjištěno, že se zvýšila úroveň rozmanitosti. Navíc ve třech vzorcích Bohaty'r (2004) a Klatovský Zelený (o 1963 a 2004), byla zjištěna nízká úroveň heterozygotnosti . Tyto výsledky ukazují, že u hrachu, samosprašné a vysoce homozygotní rostliny, nebezpečí ztráty genetické integrity existuje. Tato zjištění jsou významná pro dlouhodobé ex situ vedení kolekcí.

Genetic Resources and Crop Evolution. March 2011, Volume 58, Issue 3, pp 439–451

Changes in genetic diversity of peas bred in the Czech Republic and in former Czechoslovakia since the mid-20(th) century were analysed using 38 molecular marker loci, including retrotransposons and microsatellites, differentiating a total of 84 alleles. Both marker types were comparably effective in revealing the genetic diversity, with a high correlation (r = 0.81), although the pairwise genetic distances of each marker type differed. In total, 175 accessions, selected from the Czech pea gene bank collection and representing the pea cultivars collected or bred in the country, were divided into three groups according to their date of sampling or variety registration. The first group contained 70 old cultivars and landraces collected prior to 1961. The second group contained 46 cultivars released from 1961 to 1980. The third group contained 59 cultivars released between 1981 and 2004. In spite of the decline in several diversity measures, differences in allele frequencies and even allele loss in three microsatellite loci were recorded over the 70-year period, while these differences between the groups were not statistically significant. In addition, genetic heterogeneity was detected in 29 accessions (15%). This indicates that although no genetic erosion could be observed since then, it is important to monitor the genetic diversity, furthermore it highlights the vital role of germplasm collections for the crop diversity conservation.

Czech Journal of Genetics and Plant Breeding, 2012, 48(2): 61–73 [ abstract ] [ fulltext ]

Během řešení výzkumnéhoprojektu QI91A229 byla vytvořena linie hrachu dřeňového SM 470/02 , která se vyznačuje vysokou odolností ke komplexu chorob v polních podmínkách. Linie SM 470/02 byla vyvinuta z křížení (Moravan x B99/108). Individuální výběry rostlin byly opakovány každoročně od generace F2. Výnosové zkoušky byly prováděny od F4 generace v pokusech 3 x 10 m2. Homogenizace probíhala 3 - 4 roky. Při homogenizaci materiálu, která trvá většinou 3–4 roky, byly vyřazovány odlišné a méně výkonné linie.

Tato linie může být použita jako zdroj vysokého výnosu a unikátních vlastností - rezistence k padlí, fusarium a virózám – atraktivní pro potravinářský průmysl.

V rámci řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu AGT 210.31. Linie má oranžovou barvu děloh - gen Orc. Linie AGT 210.31 vznikla z křížení Bilbo x 4876. Selekce byly prováděny od F2 generace.

V rámci řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu AGT 210.12. Linie má oranžovou barvu děloh - gen Orc. Linie AGT 210.12 vznikla z křížení Konto x 4876. selekce byly prováděny od F2 generace.

Během řešení výzkumného záměru MSM 2678424601 byla vytvořena linie hrachu setého AGT 210.10, která se vyznačuje vysokou odolností ke komplexu chorob v polních podmínkách. Linie AGT 205.21 byla vyvinuta z křížení (US 1533 x AO. 904) x 4876. Individuální výběry rostlin byly opakovány každoročně od generace F2. Výnosové zkoušky byly prováděny od F4 generace v pokusech 3 × 10 m2. Homogenizace probíhala 3-4 roky. Při homogenizaci materiálu, která trvá většinou 3–4 roky, byly vyřazovány odlišné a méně výkonné linie.

Během řešení projektu QI91A229 byla vytvořena linie hrachu setého AGT 212.11 , která se vyznačuje vysokou odolností ke komplexu chorob v polních podmínkách. Linie AGT 212.11 byla vyvinuta z křížení LU 1977 x Franklin . Individuální výběry rostlin byly opakovány každoročně od generace F2. Výnosové zkoušky byly prováděny od F4 generace v pokusech 3 x 10 m2. Homogenizace probíhala 3 - 4 roky. Při homogenizaci materiálu, která trvá většinou 3–4 roky, byly vyřazovány odlišné a méně výkonné linie.

Funkční vzorek: Linie hrachu AGT 212.11

DOSTÁLOVÁ Radmila. Komplex kořenových chorob hrachu setého. Úroda. 2021, 69(2), 73–74. ISSN 0139-6013.

Occurrences of pea aphids and their natural enemies (syrphids, mummies caused by entomopathogenic fungi Beauveria sp. and by the parasitic wasp Aphidius ervi) were compared in monocultures and mixtures of field peas and spring cereals in three seasons (2008–2010). At the beginning of colonisation, the occurrence of aphids was not substantially influenced by intercropping with cereals. However, the numbers of pea aphids located on inflorescences started to decline earlier in mixtures compared with monoculture. More syrphids (eggs + larvae) were found in mixtures than in monoculture, and more syrphid eggs were found in young aphid colonies (10 to 20 individuals) in mixtures. Intercropping did not influence the occurrence of fungal mummies (Beauveria sp.), but mixtures tended to have more aphid colonies infested by A. ervi in 2008 and 2009.

Plant Protection Science, 2011, 47(1): 25–36 [ abstract ] [ fulltext ]

Působení výživy na zdraví a dobrou kondici lidské populace je velmi aktuální a vyžaduje získávat nové informace o konzumovaných potravinách. Na základě nových poznatků je možno navrhovat nové a zdravější potraviny, tzv. funkční potraviny. Jsou to potraviny s vyšším obsahem složek s výrazným příznivým účinkem na zdraví nebo s nižším obsahem složek s negativními účinky.

Úroda. 2011, 59(11): 41–43. ISSN 0139-6013

V letech 2008–2011 byl hodnocen podíl napadených semen hrachu houbovými chorobami, sklizených z luskovino-obilních směsek na lokalitách Vikýřovice a Postřelmov. Sklizená semena hrachu byla ve směskách napadena houbovými chorobami v průměru o 31–69 % méně než v monokulturách. Nejperspektivnější byly směsky s podílem hrachu ve směsce 40 %. Pěstování luskovino-obilních směsek v podmínkách ekologického zemědělství mělo významný vliv na podíl napadených semen ve sklizené produkci i na stabilitu výnosu. Klíčová slova: luskovino-obilní směsky, hrách, houbové choroby přenosné osivem

Úroda. 2013, 61(2): 61–64.

Cílem práce bylo získání informací o zdraví prospěšných látkách u hrachu – rezistentní škrob, karotenoidy, v závislosti na odrůdě a ověření možnosti jejich využití v potravinářském průmyslu. Byla sledována změna kvality v procesu dozrávání- stanovení optimální technologické zralosti, obsah a stabilita barviv, vhodnost suroviny pro průmyslové zpracování - konzervování, mražení a sušení. Na druhé straně byla ověřena i míra rizik - výskyt patogenů, mykotoxinů a těžkých kovů v semenech hrachu. Nové poznatky se uplatní při cíleném šlechtění hrachu určeného pro potravinářský průmysl.

Úroda č.12/2009, příloha CD, 527‑532 , ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, M., HOCHMAN, M., HUŇADY, I. (2016): Hledání zdrojů rezistence proti hmyzím škůdcům u hrachu a bobu. Úroda, Vol. 64, No. 01, 56 - 58. ISSN 0139-6013

Hasalová I., Trojan R., Dostálová R. (2012): Green pea variety Twinset. Czech J. Genet. Plant Breed., 48: 46-47. Dostupné z: https://doi.org/10.17221/167/2011-CJGPB

The crossing was carried out in 2002. The selection of individual plants was repeated every year from the F2 generation. Yield tests were performed since the F4 generation, the 2 10 m2 yield trials. Breeding line SM 441/02 was included in yield trials in the green maturity (technological maturity) and was sown (sowing density: 1,1 mil of germinating seeds per hectare) with standard varieties. The homogenization process usually takes 3 - 4 years, morphologically different and less efficient lines were excluded during the process. When needed, the reselections from yield trials were carried out. Selections of resistant plants (from F2 generation) to the powdery mildew (Erysiphe pisi) were traditionally done in the field or greenhouse after artificial inoculation with Erysiphe pisi. Selections aimed at obtaining field resistance to foot-rot complex diseases (the most important diseases) in peas were carried out practically since F3 generation using tests in infected soil. The breeding lines were tested since F4 - F6 generation, the repeated tests for resistance to fusarium race 1 and race 2 were done in a the laboratory conditions. The analyses of starch, amylose and resistant starch content were carried out in all lines selected in yield trials. Chlorophyll and carotenoids (lutein and β-carotene) were observed.

Výsledkem experimentů s genetickými modifikacemi hrachu za pomoci konstruktů na bázi fragmentů obalového proteinu virů výrůstkové mozaiky (Pea Enation Mosaic Virus – PEMV) a svinování listů hrachu (Pisum Seed-borne Mosaic Virus - PSbMV) byly linie hrachu se zvýšenou odolností k virovým patogenům. Přítomnost transgenů byla testována histologickým barvením genu GUS, molekulárními testy, odolnost linií byla ověřena v biologických skleníkových testech po mechanické inokulaci. Byly vyvinuty i další GM linie hrachu s transgeny získanými z genomu hmyzu, které by se měly vyznačovat odolností k hmyzím škůdcům a houbovým patogenům. Jejich genotypové vlastnosti a dědičnost transgenů jsou sledovány molekulárními metodami, fenotypové vlastnosti a odolnost bude postupně sledována ve skleníkových i polních testech v rámci výzkumných projektů ve firmě Agritec.

Úroda. 2009, 57(11): 46–48. ISSN 0139-6013.

Byla prezentována nová data pro hodnocení genetické stability somatických embryí, embryogenních kalusů, neembryogenních kalusů a R0-regenerantů ze somatické embryogeneze ve srovnání s výchozím explantátem pomocí moderních molekulárních metod (tři odlišné DNA metody - SSR, IRAP, AFLP). Žádné profilové alternace mezi vzorky nebyly nalezeny. V případě metylačně citlivých variant byl detekován 4-8% polymorfismus.

Klíčová slova: Pisum sativum L., somatic embryogenesis, genetic stability, SSR, IRAP, AFLP Název sborníku: 6th European Conference on Grain Legumes, 12-16 November 2007, Lisbon, Portugal - Book of Abstracts of 6th European Conference on Grain Legumes Rozsah stran: 137 Počet stran výsledku: 1 Místo vydání: Lisabon, Portugalsko Místo konání akce: Lisabon, Portugalsko Rok konání akce: 2007

In order to investigate the genetic diversity present in the pea germplasm stored in the Albanian genebank, we analyzed 28 local pea genotypes of Albanian origins for 23 quantitative morphological traits, as well as 14 retrotransposon-based insertion polymorphism (RBIP) molecular markers. The study of morphological characters carried out during three growing seasons (2010, 2011 and 2012) had the objective of characterization of traits useful in breeding pro-grams. RBIP marker analysis revealed the genetic similarity in range from 0.06 to 0.45. ANOVA, principal component analysis (PCA) and cluster analysis was used to visualize the association among different traits. Most of the quantita-tive morphological traits showed significant differences. PCA and cluster analysis (Ward’s method) carried out for morphological traits divided the local pea genotypes into three clusters. Finally, the study identified the agronomicaly important traits which will facilitate the maintenance and agronomic evaluation of the collections.

Czech Journal of Genetics and Plant Breeding, 2014, 50(2): 177–184 [abstract ] [ fulltext]

The distinctness of, and overlap between, pea genotypes held in several Pisum germplasm collections has been used to determine their relatedness and to test previous ideas about the genetic diversity of Pisum. Our characterisation of genetic diversity among 4,538 Pisum accessions held in 7 European Genebanks has identified sources of novel genetic variation, and both reinforces and refines previous interpretations of the overall structure of genetic diversity in Pisum. Molecular marker analysis was based upon the presence/absence of polymorphism of retrotransposon insertions scored by a high-throughput microarray and SSAP approaches. We conclude that the diversity of Pisum constitutes a broad continuum, with graded differentiation into sub-populations which display various degrees of distinctness. The most distinct genetic groups correspond to the named taxa while the cultivars and landraces of Pisum sativum can be divided into two broad types, one of which is strongly enriched for modern cultivars. The addition of germplasm sets from six European Genebanks, chosen to represent high diversity, to a single collection previously studied with these markers resulted in modest additions to the overall diversity observed, suggesting that the great majority of the total genetic diversity collected for the Pisum genus has now been described. Two interesting sources of novel genetic variation have been identified. Finally, we have proposed reference sets of core accessions with a range of sample sizes to represent Pisum diversity for the future study and exploitation by researchers and breeders.

Theoretical and Applied Genetics. July 2012, Volume 125, Issue 2, pp 367–380. ISSN 0040-5752. [Fulltext]

Byla získána data o šíření mikrosatelitních repetic v genomu rostlin čeledi Fabaceae pomocí transpozice nového Ty1-copia MARTIAN 8.5 kb long retrotransposonu. Tento byl isolován a popsaná z genomu hrachu setého, na základě analýzy 45 SSR sekvencí nesoucích TC repetici. Byla zjištěna vysoká evoluční konzerovanost především koncové LTR oblasti v rámci čeledi Fabaceae.

Heredity. 2009, 103(2): 157–167; doi:10.1038/hdy.2009.45; published online 22 April 2009. [Fulltext]

Byla hodnocena reakce vybraných odrůd hrachu na soubor isolátů Fusarium solani.

Ondřej M., Dostálová R., Trojan R.: Plant Protection Science, 44 (2008): 9–18 [ abstract ] [ fulltext ]

Mikrosatelity nebo jednoduché sekvenční opakování (SSR) jsou velmi rozšířené kategorie repetitivních sekvencí DNA, které se používají v populační genetice a studiích mapování genetické rozmanitosti. Genetické a evoluční mechanismy z pohledu SSR nejsou zcela objasněny. Tři mikrosatelitní lokusy s různou pozicí v genomu hrachu (Pisum sativum L.), A9 aktivní lokus v LTR oblasti bohaté retrotransposony, AD270 a AF016458 se nacházející se v oblasti genu 5'. Srovnávací analýza 35 párů vzorků od sedmi odrůd vypěstovaných z jednoho semene po deset generací, odhalila jednu 4 bp mutaci v 10. generaci vzorku v AD270 lokusu odpovídající skokovému nárůstu v jedné další ATCT jednotce opakování.Odhadovaná míra mutace byla 4,76 x 10 (-3) na lokus a na generaci, s 95% intervalem spolehlivosti 1,2 x 10 (-4) až 2,7 x 10 (-2). Srovnávací položky odrůdy Bohatýr získané z různých kolekcí genových zdrojů , ukázaly intra a inter-odrůdovou variabilitu v doprovodných a opakovaných sekvencích. Rozdíly ve velikosti fragmentu a střídání sekvencí byly nalezeny i v dlouhodobém horizontu v in vitro organogenní kultuře, založené v roce 1983 svědčící o somatickém mutačním procesu. Důkaz homoplasie byl zjištěn v rámci nezávislých genotypů hrachu, která nepříznivě ovlivňuje spolehlivost genových zdrojů, ale také vysoce prošlechtěného materiálů. Závěry této studie mají důležitý význam pro studium fylogeneze rodu Pisum, určení odrůdy a postup registrace odrůd hrachu, kde míra mutace ovlivňuje genetickou rozmanitost a efektivních odhady velikosti výchozí populace.

Journal of Applied Genetics. November 2011, Volume 52, Issue 4, pp 391-401. ISSN

Several large germplasm collections of the Pisum genus are maintained world-wide. To facilitate their management and increase efficiency of their use, a core collection is being currently developed. Traditionally descriptions were made for germplasm accessions by morphological descriptors, together with known pedigree and passport data. In recent years genetic structures of pea germplasm collections have been investigated by several molecular marker approaches. However, after data processing, further use of such data is limited, in the absence of cross-comparison between collections. The key points for the future should be adoption of a common set of markers applied across the developed core sets, together with the deposition and availability of both molecular and agronomical data, creating a virtual world-wide pea germplasm resource for our common benefit.

Pisum Genetics. 2008, 40: 11–14. [Fulltext]

In: Book of Abstracts COST 843 Final Conference, COST 843 and COST 851 Joint Metting. Rozsah stran: 244–246. ISBN: 80-89088-41-4. Místo vydání: Stará Lesná, Slovensko. Místo konání akce: Stará Lesná, Slovensko. Rok konání akce: 2005. Book of Abstracts

Klíčová slova: Pisum sativum, somatic embryogenesis, protein markers, DNA markers

Práce informuje o výsledcích hodnocení genetické stability / variability přímých somatických embryí a rostlin odvozených od přímých somatických embryí na základě analýzy obsahu DNA (stupeň ploidie) a pomocí proteinových (celkové proteiny, isoenzymy) a DNA markerů.

RIV/48392952:_____/04:00012595

Tested seed treatments (two doses of thiamethoxam, thiamethoxam + fludioxonil + metalaxyl-M; two doses of clothianidin + beta-cyfluthrin) showed high effects on pea leaf weevils (Sitona lineatus L.) which approved relatively long-lasting and sufficient protection of several bottom nodes of stipules simultaneously. The effects of foliar treatments (chlorpyrifos + cypermethrin; acetamiprid, lambda-cyhalothrin) sometimes were evident only on the node which was determined as the youngest node at the time of spraying. The effects of the compared seed and foliar treatments on the reduction of S. lineauts larvae numbers on roots were not proven as positive. It is possible to conclude that the foliar application had no real effect in this sense at all. However, positive significant effects of thiamethoxam and clothianidin + beta-cyfluthrin on root nodulation in general were recorded. Especially higher doses of the seed treatments increased overall nodulation from 43 till 363%.

Plant Protection Science, 46 (2010): 25–33 [ abstract ] [ fulltext ]

Dva druhy plasmidů obsahující (1) celou sekvenci obalového proteinu viru cpPEMV nebo (2) fragmenty cpPEMV a cpPSbMV byly klonovány do pGreenII plasmidu a inzertovány do hypervirulentního kmene Agrobacterium tumefaciens EHA 105 spolu s pomocným plasmidem pSoup. Transformace rostlin hrachu byla provedena podle rutinního protokolu a potomstvo prokazatelně transgenních rostlin bylo analyzováno molekulárními metodami a biologickými testy. Úroveň tolerance / rezistence transgenních rostlin byla hodnocena po mechanické inokulaci PEMV, resp. PSbMV transgenních rostlin ve srovnání s kontrolami. Úroveň replikace viru byla hodnocena postupně časovanou DAS-ELISA. Exprese transgenů a úroveň replikace viru v transgenních rostlinách byla analyzována real-time PCR.

Publikace popisuje vývoj nového DNA markerovacího systému využívajících v genomu hrachu abundatních Ty3-gypsy typ retrotransposonových elementů aplikovaný ve schématu inter-retrotransposonového amplifikovaného polymorfismu (IRAP). Metoda demonstruje spolehlivost a efektivitu identifikace geneticky blízce příbuzných odrůd hrachu.

Název česky: Vývoj retrotransposonového markerovacího systému pro rychlou identifikaci odrůd hrachu Název periodka Journal of Applied Genetics ISSN 1234-1983 Rozsah stran 221-230 Svazek periodika 47 Číslo periodika v rámci uvedeného svazku 3 Stát vydavatele periodika PL - Polská republika Počet stran výsledku 11

PLAČKOVÁ, Lenka, Jakub HRDLIČKA, Iva SMÝKALOVÁ, Magdalena CVEČKOVÁ, Ondřej NOVÁK, Miroslav GRIGA a Karel DOLEŽAL, 2015. Cytokinin profiling of long-term in vitro pea (Pisum sativum L.) shoot cultures. Plant Growth Regulation. Roč. 77, č. 2, s. 125–132. ISSN 0167-6903, 1573-5087. Dostupné z: doi:10.1007/s10725-015-0044-z

HORÁČEK J., M. GRIGA a M. SEIDENGLANZ. Compositional assessment of transgenic and non-transgenic pea (Pisum sativum L.). Výzkum v chovu skotu. 2022, 64(3), 15–24. ISSN 0139-7265. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/soubory/bulletin/2022/3/bull_3_2022_15-24_horacek.pdf

Intact plants and in vitro cultures of four pea (Pisum sativum) cultivars (Adept, Herold, Komet, Menhir) that vary in their degree of susceptibility/resistance to Fusarium solani were inoculated with this pathogen or treated with its culture filtrates to compare their reaction patterns at the phenotypic, histological and biochemical level. Changes in activity of three peroxidase forms, cytosolic, membrane- and ion-bound, and in peroxidase isozymes were studied in detail. In addition, the length and weight of roots of regenerating plantlets in explant cultures as well as symptom expression in intact plants were assessed. In planta, screening of the four pea cultivars revealed the highest degree of resistance in cv. Adept, and the highest level of susceptibility in cv. Menhir both to F. solani and its metabolites. Regarding in vitro cultures, the microfiltrated filtrates had stronger inhibitive effect than the autoclaved ones. In terms of peroxidase activity, the only significant difference among cultivars was found in its ionic form, for the most resistant cv. Adept versus the most sensitive cv. Menhir. Minor changes in activity of cytosolic peroxidase were noted in planta and in vitro, while the membrane- and ion-bound peroxidase significantly decreased in explants. The aim of our study was to compare reaction of pea plants and explants and to verify whether the application of fungal filtrates is able to mimic the F. solani pathogenesis. Several responses of explants to filtrates were found to be analogous to the plant reaction to pathogen infection both at morphological and physiological levels. These can be utilized in an early in vitro screening for plant tissue resistance to F. solani.

Journal of Plant Pathology (2011), 93 (1), 19–30. ISSN 1439-0434  [Fulltext PDF]

Jsou presentovány současné možnosti genetiky a genomiky luskovin na příkladu hrachu setého. Je presentována situace luskovin v evropském a celosvětovém měřítku.

Farmář. 2008, 14(9): 20–21. ISSN 1210-9789.

DOSTÁLOVÁ, Radmila a Eliška ONDRÁČKOVÁ. Citlivost odrůd hrachu k abiotickému a biotickému stresu. Agromanuál. 2018, 13 (2), 94–96. ISSN 1801-7673.

Cílem práce bylo studium potenciálu klasických proteinových markerů pro popis části genové kolekce rodu Pisum. Pro experimentální práci byl z kolekce vybrán soubor českých odrůd (celkem 165 položek). Semenné proteiny byly analyzovány metodou SDS-PAGE s následným barvením pomocí Coomasie Blue. Isoenzymy byly děleny metodou PAGE za nativních podmínek a jejich detekce byla prováděna pomocí běžných metod.

Klíčová slova: Pisum sativum, isozymes, biochemical markers, electrophoresis Název sborníku: Sborník příspěvků Konference experimentální biologie rostlin 2007, Olomouc Rozsah stran: 62 ISSN: 1213-6670 Název nakladatele: ČSEBR Místo vydání: Olomouc, Česká Republika Místo konání akce: Olomouc Rok konání akce: 2007

Byla studována genetická diverzita 164 položek hrachu českého a slovenského původu pomocí 12 SSR, 25 RBIP a 2 IRAP molekulárních markerů, společně s 42 morfologickými deskriptory. Získaná data byla analyzována pomocí výpočtu genetických vzdáleností a následné shlukové analýzy. Morfologická data takto rozdělila studovaný soubor na 5 až 7 shluků, zatímco molekulární pak na 6 až 7. Pro možnost integrace abou systémů byla využita Bayesiánská analýza pomocí BAPS software, jež vyústila v postupné odlišení shluků. Rozdělení souboru dle šlechtitelských period pak naznačilo existenci zůžení genetického spektra.

Byly presentovány poslední výsledky práce na analýze genetické diversity kolekce hrachu a vyhodnocení získaných morfologických a molekulárních dat pomocí klasických metod založených na analýze genetické vzdálenosti, tak i novějších pomocí Bayesovského přístupu modelování umožňující integrace obou typů dat. To umožnilo zjištění přesnější struktury hodnoceného souboru.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška a Marek SEIDENGLANZ. Biologická ochrana hrachu. Úroda. 2017, 65(5), 76–78. ISSN 0139-6013.

Metoda biolistické transformace byla aplikována u hrachu a lnu. Cílem bylo optimalizovat podmínky nastavení parametrů přístroje BiolisticPDS-1000/He pro kultury in vitro u zájmových rostlinných druhů a vypracovat rutinní pracovní protokol. U hrachu byla současně porovnána účinnosti biolistiky a agrolistiky, u lnu byly odzkoušeny tři různé plasmidy s cílem optimalizovat specifické nastavení přístroje pro kultury lnu. Pro hrách bylo optimální nastavení tlak 1350 psí, FD15, L2, pro len 1100 psí, FD 15, L2. Agrolistika byla ve srovnání s biolistikou účinnější, po 23 dnech hodnocení GUS+ explantátů 16,5%, resp. 3,5%.

Klíčová slova: biolistic, agrolistic, genetic transformation, pea, flax Název sborníku: Sborník abstraktů z Konference experimentální biologie rostlin – 11. dny fyziologie rostlin, Olomouc 9.-12.7. 2007 Rozsah stran: 105 ISSN: 1213-6670 Místo vydání: Olomouc Místo konání akce: Olomouc Rok konání akce: 2007

S využitím organogenní kontinuální in vitro kultury hrachu, založené před 21 lety, byla pomocí molekulárních markerů a flow-cytometrie studována genetické stabilita ve srovnání s původním osivem. Byla konstatována stabilita jak na úrovni ploidie, tak rovněž na úrovni retrotransposonových a mikrosatelitních markerů.

Klíčová slova: pea, organogenesis, somaclonal variation, genetic stability, in vitro Název sborníku: Quality Enhancement of Plant Production through Tissue Culture Rozsah stran: 27–28 Počet stran výsledku: 2 Místo vydání: Švýcarsko Místo konání akce: Saanen, Švýcarsko Rok konání akce: 2004

Pomocí molekulárních metod byla studována genetické a epigenetická stabilita dlouhodobé in vitro kultury vzrostných prýtů hrachu. Mikrosatelitními a retrotransposonovými markery nebyla zjištěny žádné významné změny. Tyto byly detekovány pouze pomocí metylačně citlivé analýzy (MSAP), kdy byl zjištěn 11 a 18% polymorfismus. Tyto změny v metylaci genomové DNA byly potvrzeny pomocí měření celkového zastoupení metyl-cytosinu metdou HPCE.

Plant Cell Reports, November 2007, Volume 26, Issue 11, pp 1985-1998

Byla presentována metoda transformace rostlin hrachu setého pomocí agrobakteriální transformace jednak s využitím in vitro a také in vitro protokolů. demonstrovali jsme úspěšnou transformaci s využitím pBIN19 konstruktu obsahujícím T-DNA s reporterovým genem GUS pro histochemickou detekci a selekčním markerem genu NPTII rezistence ke kanamycinu aplůikovaný na 6 genotypech hrachu. byla nalezeny optimální podmínky transformace a integrace transgenu byla prokázána pomocí PCR a Southern blotingu v regenerantech T1 a T3 generace.

Klíčová slova pea, genetic transformation, in vitro, transgenosis Název sborníku 4th Interantion Food Legumes Research Conference: Food Legumes for Nutritional Security and Sustainable Agriculture Rozsah stran 60 Počet stran výsledku 1 Název nakladatele Indian Society of genetics and Plant Breeding Místo vydání New Delhi, Indie Místo konání akce New Delhi, Indie Rok konání akce 2005

Postup agrobakteriální genetické transformace vycházející ze trí ruzných regeneracních systému (indukce organogeneze z apikálních meristému, nodálních segmentu a regenerace upravených klícících semen) byl overen u 6 genotypu. Byly odzkoušeny ruzné podmínky kokultivace - vliv sonikace, vakuové infiltrace, chemických aditiv (acetosyringone, azacytidine, glutathione, dithiothreitol, L-cystein) a optimalizovány podmínky pro jednotlivé regneracní systémy. Potenciálne transgenní linie byly testovány histochemicky a analyzovány molekulárne PCR a Southern blot. Prenos transgenu byl overen do generace T3. Metodika je pripravena pro transformace konstrukty nesoucími šlechtitelsky a spotrebitelsky využitelné vlastnosti.

Biologia Plantarum. September 2005, Volume 49, Issue 3, pp 361-370.