Publikace

Článek hodnotí kvalitativní a kvantitativní změny silic v průběhu šlechtění v 7 vegetačních období u kmínu kořenného ozimého typu. V prvním roce šlechtění bylo vybráno 45 rostlin (45 genotypů) z poloprovozního pokusu, u kterých se v následujících letech uplatnila selekce zejména na obsah silic a také na zdravotní stav. Byli vybírány zdravé rostliny s vyšším obsahem silic a s lepším poměrem karvonu a limonenu. Rozdíl v obsahu silic a karvonu v jednotlivých letech byl velmi vysoce průkazný a ročník byl dominantním faktorem. Rozdíly v obsahu silic v genotypech nebyly průkazné, ale průkazný byl rozdíl v obsahu karvonu u jednotlivých genotypů.

This work evaluates qualitative changes in winter caraway during seven vegetative periods of selection. In the beginning, forty five plants (e. g. 45 genotypes) were chosen from pilot experiment and were selected in following generations for the essential oil content, the carvone content and health state.

Studie je zaměřena na srovnání vybraných odrůd lnu setého (Linum usitatissimum L.) z hlediska tolerance k těžkým kovům (Cd, Pb, Cs, Zn a Cu) ve fázi klíčení. Cílem bylo nalezení inhibiční koncentrace IC 50 u jednotlivých kovových elementů a zároveň nalezení vhodných odrůd (citlivých / tolerantních vůči těžkým kovům) pro následné testování v podmínkách in vitro a in vivo. Růst kořene u klíčících semen byl sledován ve 4-denním laboratorním testu toxicity na koncentrační škále 0 - 0,1 – 1 – 10 - 100 mmol.l-1 příslušného kovového elementu v dusičnanové formě. Vliv těžkých kovů na inhibici růstu kořínku byl lineární a jejich toxicita (v průměru za všechny odrůdy) klesala v pořadí Cd > Cu > Cs > Pb > Zn. Odrůda přadného lnu Venica vykazovala vysokou citlivost vůči všem testovaným kovům, jako relativně tolerantní se jevila odrůda přadného lnu Elektra.

V maloparcelkových výživářských pokusech byl sledován vliv předseťové a foliární aplikace hnojiv s obsahem zinku na výnosové a technologické parametry přadného lnu odrůdy Venica. Veškerá ošetření během vegetace byla standardně provedena dle metodických pokynů pro pěstování přadného lnu. Během vegetace byla sledována dynamika růstu a nástupu jednotlivých fází. Po sklizni byl hodnocen výnos semene, stonku, dlouhého a celkového vlákna a obsah zinku.

Cílem práce bylo prostřednictvím maloparcelového pokusu založeného na dvou agroekologicky odlišných stanovištích, ve dvou pěstitelských variantách (low a high input) a ve třech pokusných letech, zjistit a vyhodnotit výnos semen, obsah oleje v semeni a obsah mastných kyselin v oleji lnu setého olejného, odrůda Lola (Linola typ). Pomocí standardních laboratorních analýz k hodnocení parametrů nátěrů potom posoudit vhodnost využití oleje v průmyslu nátěrových hmot. Výnos semen se pohyboval od 0,29 t.ha-1 do 2,35 t.ha-1, když statisticky průkazné rozdíly (P = 0,01) byly zjištěny mezi lokalitami, ročníky i použitými variantami pěstování. Průměrný obsah oleje v semeni kolísal od 36,6 % do 44,0 %. Vliv lokality nebyl průkazný, vliv ročníku a varianty na olejnatost semen byl vysoce průkazný (P = 0,01). Obsah kyseliny linolové v oleji se pohyboval od 75,86 % do 76,78 % a ovlivněn byl především lokalitou a dále variantou.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.

V roce 2007 byla činnost všech účastníků sdružení zaměřena především na řešení výzkumného projektu MZe ČR „Využití inovovaných metod a specifických šlechtitelských materiálů pro zvýšení efektivnosti tvorby nových odrůd ozimé řepky“. Kromě toho pokračovala šlechtitelská práce i tradičními postupy, s využitím předností týmové spolupráce při hodnocení perspektivních materiálů všemi pracovišti sdružení.

Jsou uvedeny výsledky studia pasportních a popisných deskriptorů národní kolekce lnu (Linum usitatissimum L.) a použití Digitální obrazové analýzy pro racionalizaci práce s kolekcí. Bylo hodnoceno 979 položek X13 z hlediska pasportních deskriptorů ACCENUMB, ACCENAME, ORIGCTY, USE TYPE shlukovou analýzou a jednotlivé položky byly rozděleny do 40 shluků. Byla posouzena květní morfologie pomocí parametrů obrazové analýzy Area, MaxFeret, MinFeret, Circularity. Tyto parametry byly dále analyzovány základními statistickými veličinami (průměr, směrodatná odchylka, rozpětí, koeficient variance) a analýzou variance, metodou mnohonásobného porovnávání. U některých duplikací byly zjištěny statisticky významné rozdíly v květní morfologii (velikost koruny), což vedlo ke zpochybnění posouzení těchto genotypů jako duplikovaných. Ty jsou dále vnímány jako odlišné a budou navrženy pro zařazení do core kolekce.

Byly presentovány výsledky z využití donorů rezistencí ke komplexu houbových a virových chorob hrachu.

Cílem práce bylo vyvinout markerovací systém založený na využití retrotransposonových sekvencí pro analýzu genetické diverzity kolekce lnu. Celkem bylo osekvenováno více než 100 kb a následně identifikováno celkem 27 odlišných retrotransposonových fragmentů. Následně bylo navrženo a testováno 75 PCR primerů z nichž 23 poskytly reprodukovatelný polymorfní profil. Tento systém byl testován na souboru 50 geograficky odlišných položkách lnu z kolekce Agritec, CR. Tyto výsledky poslouží k dlaší práci s cílem tvorby core kolekce lnu na pracovišti Agritec, ŠUmperk.

Jako rozšiřující se a potenciálně nebezpečné choroby jsou v ČR uváděny zejména patogenní houby rodů Verticillium a Pyrenopeziza. Výskyt obou patogenních druhů je alarmující zejména v zahraničí, ale i v našich podmínkách je jim věnována pozornost. V polních podmínkách se zatím na sledovaných lokalitách výskyt P. brassicae nepodařilo potvrdit, Výskyt Verticillium sp. byl potvrzen izolací na agarovou živnou půdu, zatím se však nepodařilo patogena přesně určit.

Aktuální výsledky sdružení Česká řepka v roce 2006

Seznam aspectů komplikujících účinnost insekticidních aplikací proti zrnokazovi hrachovému, které velmi úzce souvisí zejména se specifickým chováním samic škůdce při ovipozici.

Presentace výsledků analýzy morfologických a molekulárních dat vybraných 180 položek hrachu pomocí 42 morfologických, 10 mirkosatelitních a 27 retrotransposonových markerů. Tyto data byly podrobeny shlukové analýze, analýze genetické vzdálenosti a následně konstruovány dendrogramy příbuznosti.

Jsou popisovány postupné kroky tvorby core kolekce Linum usitatissimum L. Byla analyzována první část genotypů kolekce označených X13 (současné moderní odrůdy) z hlediska pasportních a popisných deskriptorů zahrnujících morfologické znaky a biologické charakteristiky. Byla hodnocena genetická variabilita jednotlivých morfologických znaků a na základě shlukové analýzy byly genotypy rozděleny do 40 shluků, z nichž shluky s největším zastoupením genotypů byly charakterizovány.

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin má vliv na kvalitu sklizené produkce a nabývá na významu při uplatňování těchto komodit na trhu. Nejpěstovanější plodina – kmín – je po stránce výskytu patogenních organismů dobře zmapovaná, ostatním plodinám z čeledi miříkovitých se vzhledem k jejich malému rozsahu pěstování nevěnovala zvláštní pozornost. U kmínu se spektrum chorob a jejich škodlivost v posledních několika letech mění. Škodlivost houby Mycocentrospora acerina, dříve považované za nejzávažnějšího patogena, se snížila a do popředí vystupují jiné druhy hub jako např. padlí (Erysiphe heraclei) nebo Ascochyta carvi. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje patogen Cercosporidium punctum a koriandr v našich podmínkách trpí zejména kořenovými chorobami (komplex fusarióz, hlízenka obecná aj.) Na ostropestřci mariánském škodí zejména specifické houby Alternaria silybi a Septoria silybi.

Kmín (Carum carvi L.) je tradiční miříkovitou léčivou a cizosprašnou rostlinou. Konvenční šlechtitelské metody se soustředěné na vysoký výnos a kvalitu silice v semeni jsou omezeny nízkou genetickou proměnlivostí (Nemeth 1998, Evenhuis et al. 1998). Současná studia rodu Daucaceae nenásledují možnosti dihaploidních rostlin přes in vitro pylovou embryogenezi kromě mrkve (Andersen et al. 1990, Adamus a Michalik 2003). Pro ověření schopnosti tvorby DH rostlin u kmínu bylo testováno 10 vybraných genotypu ozimého kmínu. Stav ploidie z regenerovaný rostlin byl analyzovaný pomocí flow-cytrometrie. Začátek pylového vývoje z normální gametogeneze k sporogenezi byla zjištován metodami světelné a fluorescenční mikroskopie. Donorové, haploidní, dihaploidní, andiploidní rostliny byly srovnávané analýzou esterasáz (EST) pro rozlišení pylového nebo prašníkového původu regenerujících rostlin. Četnost indukce embryogeneze byla nízká. Mikroskopie metoda ukázala asynchronní vývoj pyl uvnitř prašníků.

Publikace popisuje vývoj nového DNA markerovacího systému využívajících v genomu hrachu abundatních Ty3-gypsy typ retrotransposonových elementů aplikovaný ve schématu inter-retrotransposonového amplifikovaného polymorfismu (IRAP). Metoda demonstruje spolehlivost a efektivitu identifikace geneticky blízce příbuzných odrůd hrachu.