Ondřej Michal, RNDr. CSc.

DOSTÁLOVÁ Radmila, Veronika SEDLÁKOVÁ a Michal ONDŘEJ. Pěstování a šlechtění bobu v České republice. Úroda. 2025, 73(10), 51–53. ISSN 0139-6013. 

DOSTÁLOVÁ, Radmila a Michal ONDŘEJ. Význam a řešení škodlivosti kořenových chorob na hrachu. Úroda. 2020, 68(5), 72–73. ISSN 0139-6013.

ONDRÁČKOVÁ Eliška, Michal ONDŘEJ a Evženie PROKINOVÁ. Biologická ochrana rostlin s využitím mykoparazitických hub. Agromanuál. 2019, 14 (4), 77–78. ISSN 1801-7673.

DOSTÁLOVÁ, Radmila a Michal ONDŘEJ. Vývoj rezistentních odrůd hrachu k padlí v České republice. Úroda. 2018, 66(10), 49–51. ISSN 0139-6013.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška, Michal ONDŘEJ, Marek SEIDENGLANZ, Jiří HAVEL a Eva PLACHKÁ. Entomopatogenní houby v ochraně rostlin proti škůdcům. Agromanuál. 2017, 12 (6), 42-44. ISSN 1801-7673.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška a Michal ONDŘEJ. Škodlivost kořenové mšice Rhopalosiphum rufiabdominalis u ječmene jarního. Rostlinolékař. 2016, 27(2), 27–29. ISSN 1211-3565. [TA04020179, AGRITEC]

In: Seed and Seedlings XII. s. 28–34. ISBN 978-80-213-2544-9. [WOS:000357378800004]

Potravinarstvo, 2015, 9(1): 154–159.

Agromanuál. 2016, 11(4), 72–74. ISSN 1801-7673

Cílem metodiky jsou informace o možnostech biologické ochrany rostlin s využitím hub rodu Clonostachys proti půdním fytopatogenním houbám a využití této metody pro pěstitelskou praxi. Směsný přípravek se vyznačuje vyšší a rychlejší mykoparazitickou účinností proti širšímu spektru fytopatogenních hub. Degraduje půdní fytopatogenní houby Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Sclerotium cepivorum, Botrytis cinerea, Fusarium solani, Fusarium oxysporum, Bipolaris sorokiniana, Mycocentrospora acerina, Colletotrichum spp., Alternaria spp. aj. Přípravek aplikovaný na osivo, sadbu nebo do půdy pozitivně ovlivňuje zdravotní stav a výnos rostlin. Snižuje četnost výskytu fytopatogenní mykoflory na osemení a v rhizosféře rostlin.

V letech 2008–2013 byly v polních podmínkách hodnoceny odrůdy olejného lnu na rezistenci proti houbovým chorobám. Rezistence odrůd olejného lnu k antraknóze (Colletotrichum lini) byla hodnocena v roce 2009 v inokulačním pokusu ve skleníkových podmínkách. V polních maloparcelkových pokusech vykazovaly rezistenci nebo střední rezistenci proti třem patogenům současně – Oidium lini, Septoria linicola a Alternaria linicola – odrůdy Recital a Jantar. Středně rezistentní proti dvěma patogenům současně – Oidium lini a Alternaria linicola – byly odrůdy Astral a Bilton a proti Oidium lini a Septoria linicola současně byla středně rezistentní odrůda Amon.

Technické řešení se týká výroby biologického přípravku, pomocného rostlinného přípravku nebo biofungicidu. Ve směsi jsou zastoupeny čtyři různé kmeny Clonostachys rosea, z toho 3 kmeny C. rosea f. rosea a jeden kmen C. rosea f. catenulata, které jsou vázány na anorganický nosič s přídavkem uhličitanu vápenatého (CaCO3).

V šesti porostech řepky ozimé v Olomouckém kraji byla na podzim 2012 hodnocena distribuce larev květilky zelné (Delia radicum) a rostlin nesoucích symptomy poškození nádorovitostí kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Larvy květilek mají výraznou tendenci se v porostech agregovat do shluků, ohnisek výrazně vyššího napadení. Ve slabě nádorovitostí napadených porostech byly symptomatické rostliny agregovány do jednoho nebo dvou shluků. Rovnoměrná distribuce symptomatických rostlin v porostu byla spojená až s kompletním zamořením půdy původci této choroby.

V polních maloparcelkových pokusech v letech 2011–2012 byl na dvou lokalitách (Temenice a Vikýřovice) hodnocen zdravotní stav a výnosový potenciál šesti odrůd sóje. Podle rozdílné citlivosti k chorobám byly odrůdy rozděleny do třech skupin, na náchylné, středně odolné a odolné. Zjištěný výnosový potenciál zcela odpovídal citlivosti jednotlivých odrůd k chorobám. Mikroskopickým zhodnocením původců kořenových hnilob se na lokalitě Temenice nejvíce podílel komplex Thielaviopsis basicola a Rhizoctonia solani a na lokalitě Vikýřovice komplex Rhizoctonia solani a Pythium ultimum. Z biologických přípravků, na bázi různých hub aplikovaných na osivo sóje, byla zjištěna nejlepší účinnost u směsného produktu čtyř kmenů Clonostachys rosea v kombinaci s dolomitickým vápencem. Biologické přípravky testované v polních maloparcelkových pokusech 2011–2012 snížily výskyt stonkových chorob sóje v průměru o 48,5 %, kořenových hnilob o 24,5 % a zvýšily počet kořenových hlízek v průměru o 44,0 % a výnos semen o 8,4 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou.

The mycoparasitic efficiency of 28 strains/isolates of Clonostachys rosea f. rosea and Clonostachys rosea f. catenulata against the pathogenic fungus Bipolaris sorokiniana was determined in dual cultures on Czapek-Dox nutrient agar. Strains with low and medium efficiency were antagonistically inhibited by B. sorokiniana, and inhibitory zones were formed between the colonies of both fungi. The mycelium of Clonostachys strains with high efficiency overgrew and degraded B. sorokiniana colonies without formation of an inhibitory zone. In dual cultures, Trichoderma sp. and the most effective Clonostachys strains degraded B. sorokiniana colonies within 3 to 5 and 12 to 15 days, respectively. When rye seeds were treated with a mixture of C. rosea f. rosea, Trichoderma sp. and B. sorokiniana, development of B. sorokiniana on both seeds and seedlings was reduced when compared with a B. sorokiniana treatment. The treatment of rye seeds with Clonostachys and Trichoderma had a positive effect on seed germination and seedling length.

Rozborem 60 rostlin napadených kořenovou hnilobou byl zjištěn výskyt 32 patogenních a saprotrofních druhů hub. Nejvíce se na kořenových a krčkových hnilobách podílely patogenní houby Rhizoctonia solani (66,6 %), Mycocentrospora acerina (55,0 %), Sclerotinia sclerotiorum (41,6 %) a Pythium ultimum (35 %). Devět druhů doprovodných saprotrofních hub nebylo dosud na kmínu z území ČR uváděno.

V letech 2005–2013 byla v polních maloparcelkovýh pokusech hodnocena citlivost 26 odrůd olejného lnu k padlí (Oidium lini). Stabilně rezistentní byly odrůdy Jupiter, Astral a Recital. K nejnáchylnějším patřily odrůdy Natural, Kaolin, Omega, Leane a Libra.

Pro tvorbu nových linií hrachu byly využity unikátní zdroje s kumulovanými geny rezistence, které jsou uloženy v genové bance AGRITEC, s.r.o. Cílem bylo zvýšit a stabilizovat odolnost proti širokému spektru patogenů u afila typů polního hrachu a u hrachu dřeňového. Deklarované zdroje rezistence byly ověřeny v inokulačních testech. K urychlení šlechtitelského postupu byly identifikovány geny eIF4E, resp. eIF4E (iso), odpovídající lokusům sbm-1 (LG VI) a sbm-2 (LG II), zprostředkující recesivně založenou rezistenci k několika virovým patogenům rodu Potyvirus, včetně PSbMV. U vybraných genotypů hrachu byly určeny alely eIF4E genu, zahrnující všechny dostupné a v praxi používané donory rezistence k PSbMV. Na základě sekvenční analýzy byly navrženy, testovány a vybrány PCR molekulární markery, umožňující identifikaci jak homozygotních, tak heterozygotních rostlin se 100% spolehlivostí. Vhodné genotypy s lepší úrovní biologických vlastností byly použity v hybridizačním procesu. Výsledkem jsou linie, které budou dále využívány ve šlechtění, ale i nové registrované odrůdy rezistentní ke komplexu patogenů.

Byl otestován soubor 13 kmenů Clonostachys a 6 kmenů Chaetomium na mykoparazitickou účinnost proti patogenním houbám Rhizoctonia solani, Alternaria alternata a Botrytis cinerea. Testované kmeny mykoparazitických hub byly získány ze Sbírky kultur hub katedry botaniky PřF UK (CCF) v Praze. Největší mykoparazitická účinnost byla zjištěna u kmenů Clonostachys rosea (CCF 4182) a Clonostachys catenulata (CCF 4184). U kmenů z rodu Chaetomium nebyla mykoparazitická účinnost zjištěna. Pouze kmen Chaetomium globosum (CCF 3429) byl vysoce antagonistický proti houbám Botrytis cinerea a Alternaria alternata.

Ošetření trávníků biologickým přípravkem na bázi mykoparazitických hub Clonostachys rosea a Trichoderma asperellum na lokalitách Zubří, Rožnov pod Radhoštěm a Vikýřovice redukovalo počet druhů parazitické a saprofytické mykoflory trávníků o 28–48 % a snížilo intenzitu jejich sporulace o 42,9–76,6 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou. Fungicidní ošetření přípravky na bázi azoxystrobinu samostatně nebo v kombinaci s biologickým přípravkem redukovala intenzitu sporulace patogenních a saprofytických hub o 63,3–87,8 % oproti kontrole. Kombinované ošetření trávníků s fungicidním přípravkem zabezpečuje účinnou ochranu trávníků proti chorobám, na které nejsou biologické přípravky účinné (Laetisaria, Erysiphe, Puccinia).

The chapter is dealing with flax and linseed (Linum usitatissimum L.) methods of breeding. At the beginning of the chapter the survey of flax growing in Europe and in the world is presented followed by description of the work with flax and linseed genetic resources, International Flax Database, conventional and unconventional methods of breeding. The chapter is closed with the Internet link to the European catalogue with flax and linseed varieties.

V letech 20010–2012 byly některé pěstitelské oblasti hrachu napadány komplexem viróz a antraknóz. Výnos hrachu a stupeň napadení antraknózou byli v korelaci se stupněm napadení virózami. Silný přirozený infekční tlak viróz umožnil vybrat zdroje vysoké odolnosti proti oběma chorobám současně a realizovat selekci odolných rostlin k získání perspektivních linií pro šlechtitelské využití.

Technické řešení se týká umožnění výroby biologického přípravku (pomocného rostlinného přípravku – půdního biofertilizátoru) obsahujícího směs propagul (konidií a chlamydospor) mykoparazitické houby Clonostachys rosea nebo Clonostachys catenulata a mykorhizní houby. Inkorporace těchto hub do půdy zamezuje rozvoji půdních patogenních hub a má pozitivní vliv na rozvoj kořenového systému rostlin a na tvorbu kořenových hlízek (především u čeledi Fabaceae). Jako plnidlo se použije anorganický inertní nosič, který zamezí nežádoucí mikrobiální kontaminaci.

Publikace informuje o pěstování alternativních plodin využitelných především pro rozšíření a doplnění sortimentu potravinových surovin, ale nacházejících uplatnění i ve farmacii, kosmetice či jiných oborech. Z množství ve světě využívaných druhů byly vybrány takové, jejichž pěstování i využití již v našich podmínkách bylo ověřeno. Jednotlivé druhy alternativních plodin jsou přiřazeny do klasicky členěných skupin:obilniny, pseudoobilniny, luskoviny, olejniny, okopaniny a je k nim přiřazena vybraná skupina léčivých rostlin. U každého druhu je věnována základní informace významu a využití plodiny, botanické charakteristice a požadavkům plodiny na prostředí. Jádrem sdělení jsou agrotechnické metodické postupy od zařazení plodiny v osevních sledech přes přípravu půdy a osiva, založení a ošetřování porostu během vegetace až po sklizeň, posklizňové ošetření a skladování. Závěrečné údaje se týkají ekonomiky pěstování a využití produkce. Publikace je určena zemědělcům a jejich poradcům, studentům a pedagogům i široké odborné veřejnosti.

Intact plants and in vitro cultures of four pea (Pisum sativum) cultivars (Adept, Herold, Komet, Menhir) that vary in their degree of susceptibility/resistance to Fusarium solani were inoculated with this pathogen or treated with its culture filtrates to compare their reaction patterns at the phenotypic, histological and biochemical level. Changes in activity of three peroxidase forms, cytosolic, membrane- and ion-bound, and in peroxidase isozymes were studied in detail. In addition, the length and weight of roots of regenerating plantlets in explant cultures as well as symptom expression in intact plants were assessed. In planta, screening of the four pea cultivars revealed the highest degree of resistance in cv. Adept, and the highest level of susceptibility in cv. Menhir both to F. solani and its metabolites. Regarding in vitro cultures, the microfiltrated filtrates had stronger inhibitive effect than the autoclaved ones. In terms of peroxidase activity, the only significant difference among cultivars was found in its ionic form, for the most resistant cv. Adept versus the most sensitive cv. Menhir. Minor changes in activity of cytosolic peroxidase were noted in planta and in vitro, while the membrane- and ion-bound peroxidase significantly decreased in explants. The aim of our study was to compare reaction of pea plants and explants and to verify whether the application of fungal filtrates is able to mimic the F. solani pathogenesis. Several responses of explants to filtrates were found to be analogous to the plant reaction to pathogen infection both at morphological and physiological levels. These can be utilized in an early in vitro screening for plant tissue resistance to F. solani.

V polních maloparcelkových pokusech byla zjišťována citlivost barevně a bíle kvetoucích odrůd bobu k listové skvrnitosti (Cercospora zonata) v podmínkách přirozeného infekčního tlaku. Bíle kvetoucí odrůdy bobu byly ve fázi zelené zralosti napadeny ve stupních 4,2 (Albi) a 3,6 (Merlin). Barevně kvetoucí odrůdy byly napadeny ve stupních 7,0 (Merkur) a 7,2 (AGT 5/13). Bělokvěté odrůdy byly při sklizni napadeny komplexem chorob více než odrůdy barevně kvetoucí Merlin – 85,5%, Albi – 60%, Merkur – 30% a AGT 5/13 – 16% napadení). Životaschopnost konidií houby Cercospora zonata je krátká (3–5 dní). Houba je přenosná půdou. Primárním zdrojem infekce porostů jsou dormantní struktury houby, přežívající v půdě.

Cílem metodiky je předložit šlechtitelské, množitelské a pěstitelské praxi metodiky pro snížení výskytu námelovitosti. Doporučené metodické postupy vznikly na základě studia příčin a vlivů, které způsobují vyšší výskyt sklerocií námele v porostech žita.

Účelem publikace je poskytnout pěstitelům a zpracovatelům informace o biologické charakteristice, z ní plynoucích nárocích na pěstitelské podmínky a postupy pěstování lupiny bílé, žluté a úzkolisté jako významného zdroje dusíkatých látek ve výživě hospodářských zvířat, alternativního k sojovým extrahovaným šrotům. Pro úplnost je uváděna i lupina proměnlivá, možnosti jejího využití a způsob pěstování. Cílem metodiky je ukázat možnosti využití lupiny a srozumitelně charakterizovat rozhodující agrotechnická opatření ovlivňující kvalitu a množství dosažené produkce.

Publikace si klade za cíl upozornit na možná rizika při pěstování sóji luštinaté na zrno a poukázat na četné přednosti a výhody. Účelem metodiky je poskytnout informace o významných změnách vlastností odrůd, jejich a důležitých bodech pěstitelské technologie zajišťující kladný dopad na ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků.

V parcelkových polních pokusech (2008–2010) a v řádkových testech na provokačním poli (2009–2010) bylo zhodnoceno 20 odrůd a 3 novošlechtění olejného lnu na citlivost k patogenní houbě Septoria linicola. Odolné byly AGT 997, AGT 992 a odrůdy Jantar a Amon. Relativně odolné byly i AGT 583, Recital, Biltstar a Kaolin. Ostatní testované odrůdy byly náchylné až vysoce náchylné. Na kališních lístcích odrůd Areco, Antares a Atalante byl v roce 2010 zjištěn výskyt teleomorfního stádia Mycosphaerella linorum.

Šlechtitelský polotovar bělokvětého bobu ´Merpa (WH) x 29H´se zvýšenou odolností k antraknóze (Ascochyta fabae Speg.) a sníženým obsahem antinutričních látek

V posledních letech se některé pěstitelské oblasti v ČR vyznačovaly extrémním výskytem viróz a antraknózy. Výnos hrachu a stupeň napadení antraknózou byli v korelaci se stupněm napadení virózami. Silný přirozený infekční tlak viróz umožnil vybrat zdroje vysoké odolnosti proti oběma chorobám současně a realizovat selekci bezpříznakových jedinců rostlin k získání perspektivních linií pro šlechtitelské využití.

Jedná se o unikátní směs dvou mykoparazitických půdních hub Clonostachys rosea (kmen SCL-01) a Trichoderma asperellum - harzianum (kmen ASPH). Směs obou hub vytváří kulturu označenou GXT-08, uloženou v chráněném a bezpečném uložení v České sbírce mikroorganismů CCM v Brně. Obě komponenty směsi jsou snadno kultivovatelné jak na tekutých, tak i na pevných (agarových) živných půdách a jsou vhodné k výrobě biopreparátu s využitím submersních i povrchových metod masové kultivace.

Monografie shrnuje nejnovější poznatky o pěstování, šlechtění a ochraně luskovin, získané v řadě výzkumných projektů a výzkumného záměru. Je členěna do několika kapitol, v obecné části, která se zabývá botanickou charakteristikou, agrotechnikou, jakostí a využitím luskovin tak i genetikou a genomikou. Speciální část je rozdělena podle nejvýznamnějších druhů. Samostatnou kapitolou je ekonomika pěstování luskovin, včetně rozsáhlých příloh.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana bobu vůči chorobám. Obsahuje seznam chorob postihujících tuto plodinu a seznam doporučených fungicidů.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana kmínu proti chorobám. Obsahuje seznam chorob postihujících tuto plodinu a seznam doporučených fungicidů.

Kompletní metodika ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům v polních plodinách. Bionomie, biologie a aplikace pesticidů včetně problematiky rezistence proti pesticidům.

Byla hodnocena reakce vybraných odrůd hrachu na soubor isolátů Fusarium solani.

Bylo zmapováno druhové spektrum patogenní mykoflory napadených rostlin. Byly získány genetické zdroje rezistence ke komplexu houbových chorob (er-1, Fw, Fnw,) a virózám (En, sbm-1), které byly využity ve šlechtitelském procesu. Byly ověřeny inokulační metody testování proti jednotlivým patogenům (E. pisi, F. oxysporum, F. solani, PEMV a PSbMV). Pomocí těchto standardních a modifikovaných metod byly rutinně otestovány velké soubory polních i dřeňových hrachů. Byl vybrán materiál, který vykazoval rezistenci k padlí, fusáriovému vadnutí a PEMV. Získané zdroje odolnosti byly využity k tvorbě nového šlechtitelského materiálu (na všech řešitelských pracovištích - Agritecu s.r.o., Selgenu a.s. a v SEMO Smržice s.r.o.), který bude sloužit jako základ pro tvorbu nových odrůd, jak polního, tak dřeňového hrachu.

Total starch (TS), amylose and resistant starch Využití vysoce virulentního izolátu Fusarium solani (FS VG), odpovídajícího charakteristice f.sp. pisi v inokulačních testech hrachu. Ověření vhodnosti a efektivity testační metody máčení semen v inokulu a možnosti využití inokulačních směsí rozdílných druhů (Fusarium solani f. sp. pisi + F. oxysporum f. sp. pisi rasy 1 a 2) a směsí rozdílně virulentních izolátů .

Traduje se, že plané či kulturní druhy trav sehrávají důležitou úlohu při výskytu a šíření námelovitosti trav na žitě a žitovci. Proto byla provedena ve skleníku inokulace 15 trav a kontrolního souboru odrůd žita a žitovce konidiovou infekcí námelovitosti ze žita.

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů kořeninových rostlin čeledi miříkovité má vliv na kvalitu sklizené produkce. Spektrum chorob a jejich škodlivost na druzích čeledi miříkovité se v posledních letech mění. Mezi vážné patogeny kmínu patří padlí, Ascochyta. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje Cercosporidium punctum a koriandr je v našich podmínkách nejvíce poškozován kořenovými chorobami (fusariozy, hlízenka).

Přehled chorob lupiny z hlediska jejich výskytu v ČR a ve světě, škodlivosti, symptomů, možnosti šlechtění na odolnost.

Popis symptomů, rozšíření, možností chemické ochrany i agrotechnických opatření k omezení výskytu semenem přenosných chorob hrachu, lupiny a bobu. Využití genových zdrojů pro rezistentní šlechtění.

Linie Petra, L-8 a 29H prokázaly vysoký stupeň rezistence v laboratorních inokulačních testech. Významně snižovaly infekční tlak antraknózy během vegetačního období. Ke zvýšení odolnosti bělokvětých bobů proti A. fabae bylo roku 2002 provedeno kombinační křížení Merlin x Petra. V inokulačních podmínkách byly selektovány odlišné fenotypy (barevně kvetoucí s černým hilem, barevně kvetoucí se světlým hilem, bíle kvetoucí s černým hilem a bíle kvetoucí s světlým hilem) se zvýšenou odolností k A. fabae. V generaci F4 (2005) byla ověřena úspěšnost selekce ve srovnání s výchozím materiálem a generacemi F2 a F3. U fenotypu barevně kvetoucího s černým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 64,3 % rostlin. U fenotypu barevně kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 2,6 % rostlin. - U fenotypu bíle kvetoucího se světlým hilem (F4) bylo napadení semen do 10 % zjištěno u 27,6 % rostlin. Tyto výsledky je možné považovat za významný posun.

Nové odrůdy bělokvětého bobu se sníženým obsahem antinutričních látek (taninu, vicinu a convicinu) se vyznačují odlišným spektrem chorob, škůdců a odlišnými nároky na pěstování. Metodika doporučuje optimální pěstební postupy, obsahuje návrhy na ochranu proti patogenům, škůdcům a plevelům.

Byly presentovány výsledky z využití donorů rezistencí ke komplexu houbových a virových chorob hrachu.

Dobrý zdravotní stav porostů pěstovaných druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin má vliv na kvalitu sklizené produkce a nabývá na významu při uplatňování těchto komodit na trhu. Nejpěstovanější plodina – kmín – je po stránce výskytu patogenních organismů dobře zmapovaná, ostatním plodinám z čeledi miříkovitých se vzhledem k jejich malému rozsahu pěstování nevěnovala zvláštní pozornost. U kmínu se spektrum chorob a jejich škodlivost v posledních několika letech mění. Škodlivost houby Mycocentrospora acerina, dříve považované za nejzávažnějšího patogena, se snížila a do popředí vystupují jiné druhy hub jako např. padlí (Erysiphe heraclei) nebo Ascochyta carvi. Na fenyklu se nejčastěji vyskytuje patogen Cercosporidium punctum a koriandr v našich podmínkách trpí zejména kořenovými chorobami (komplex fusarióz, hlízenka obecná aj.) Na ostropestřci mariánském škodí zejména specifické houby Alternaria silybi a Septoria silybi.

Kromě L-8 a 29H prokázala česká linie Petra vysokou úroveň rezistence proti Ascochyta fabae SPEG. v laboratorních i polních testech. Využití těchto zdrojů v programech šlechtění na rezistenci a tvorba nových zdrojů rezistence se jeví jako velmi perspektivní. Semena jsou k dispozici ve společnost AGRITEC s.r.o.

Nový druh Phomopsis pisi Ondřej sp. n. (Anamorphic Fungi – Coelomycetes) byl zaznamenán na lodyhách hrachu(Pisum sativum L.) na odrůdě Adept v Šumperku-Temenici . Tato houba způsobuje odumírání rostlin v době zelené zralosti. Nový druh se odlišuje od Phomopsis pisicola. Rozdíl je v délce a šířce konidií a kondiofor.

Bylo ověřováno použití digitálního snímku a kinetiky fluorescence chlorofylu získaných při měření fluorescenční kamerou FluorCam pro stanovení pokryvnosti plevelu a rozlišení plodiny a plevelu, případně některých plevelných druhů navzájem mezi sebou. Porovnáním měřících protokolů využívajících měření Kautského efektu a zhášecí analýzy (quenching) bylo zjištěno, že vhodným výběrem a nastavením měřícího protokolu a následnou volbou parametru je možné získat snímky poskytující nejen velmi dobré odlišení rostlin od pozadí, ale mohou být s relativně dobrou spolehlivostí odlišeny i některé druhy mezi sebou. Pro stanovení druhových rozdílů mezi plodinou a plevelem byl jako modelový druh použit svízel přítula, který byl porovnáván s pšenicí, řepkou, cukrovkou a slunečnicí. Pro rozlišení bylo použito techniky neuronových sítí, která umožňuje kombinaci mnoha parametrů získaných z fluorescenční kinetiky pro co nejspolehlivější rozpoznání mezi plodinou a svízelem.

Ve skleníkových podmínkách inokulace bylo hodnoceno 16 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.) na náchylnost k druhu E. baeumleri. Na řapících a listech citlivých genotypů se hojně tvořily konidie a kleistocarpy. Jako zcela rezistentní zdroj proti E. baeumleri byl ve skleníku zjištěn pouze genotyp Tudor (Cebeco 4119). V polních pokusech bylo zařazeno 19 genotypů hrachu s genem er-1 (E. pisi DC.). Z nich měly vyšší stupeň odolnosti proti přirozené infekci E. baeumleri (Fallon, AC Melfort, Joel) pouze některé. K nejnáchylnějším genotypům v polních podmínkách patřily: Consort R, SGL 2024, SGL 1977 a Franklin. Kleistocarpy s 1–4x dichotomicky rozvětvenými vrcholky přívěsků se tvořily ve skleníkových a polních pokusech pouze u náchylných a velmi náchylných genotypů (SGL 444/2185, Consort R, SGL 2024, SGL 1977, LU 390-R2, Lifter, Highlight, Cebeco 1171 a Carneval R). Kontrolní genotypy bez genu er-1 (Komet, Adept a Gotik) byly v pokusech napadeny pouze druhem E. pisi.

Cílem práce je vytvoření genotypů hrachu s komplexní odolností vůči několika houbovým patogenům (Erysiphe pisi, Fusarium oxysporum race 1 and 2, Fusarium solani, Rhizoctonia solani).

Výběr květného typu levandule s vyšší užitnou hodnotou.

Během čtyřletého období hodnocení výskytu došlo k následujícím významným zjištěním: 1. Mezi významné škodlivé činitele se zařadilo poškození mrazem během zimního období, což souvisí se změnou sortimentu odrůd v nichž prevažují odrůdy s nižší odolností. 2. Došlo k významnému nárůstu výskytu virových chorob. 3. Přibylo pravidelných původců hnědých skvrnitostí s velkým hospodářským významem. K nejdůležitějším patří DTR a Septoria tritici. 4. Zvýšila se četnost výskytu snětí rodu Tilletia, především T. caries a T. controversa. 5. Výskyt fuzárií se týká nejen oz. pšenic ale i jarních ječmenů. 6.Zvýšil se výskyt chorob kořenů působených houbou Gaeumannomyces graminis u pšenice i u jarního ječmene. 7. zhoršrily se preventivní zpusoby ochrany.

Inovace technologií vybraných léčivých, aromatických a kořeninových rostlin s ohledem na obsahové látky a jejich využitelnostInovace technologií vybraných léčivých, aromatických a kořeninových rostlin s ohledem na obsahové látky a jejich využitelnost.

Metodika pěstování třezalky tečkované

Genetická ochrana hrachu je velmi významná. Nesnižuje výnosový potenciál a kvalitu. Výnos a kvalita perspektivních rezistentních genotypů jsou zcela srovnatelné s nejvýnosnějšími náchylnými komerčními odrůdami v letech bez výskytu padlí. Padlí hrachu je u náchylných odrůd nejzávažnější a vysoce rizikovou chorobou, drasticky redukující výnos a kvalitu. Fungicidní ochrana je u nich v letech s vysokým výskytem padlí zcela nezbytná.