Seidenglanz Marek, Ing., Ph.D.

KOLAŘÍK Pavel, Karla KOLAŘÍKOVÁ a Marek SEIDENGLANZ. Posuny v citlivosti nosatčíků rodu Apion k vybraným účinným látkám insekticidů. Agromanuál. 2026, 21(2), 38–40. ISSN 1801-7673. 

Seidenglanz a kol. Výsledky monitoringu letové aktivity blýskáčka řepkového (Brassicogethes aeneus) v roce 2025 ve vztahu ke krajinným charakteristikám. Šumperk: Agritec, 2026. ISBN 978-80-87360-85-9 [PDF].

Seidenglanz a kol. Výsledky monitoringu letové aktivity krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) v roce 2024 ve vztahu ke krajinným charakteristikám. Šumperk: Agritec, 2026. ISBN 978-80-87360-83-5 [PDF].

Seidenglanz a kol. Výsledky monitoringu letové aktivity krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) v roce 2025 ve vztahu ke krajinným charakteristikám. Šumperk: Agritec, 2026. ISBN 978-80-87360-84-2 [PDF].

ŠAFÁŘ J., KVAPILOVÁ B., SEIDENGLANZ M., PLACHKÁ E., ŠMIROUS P. Herbicidní zásahy v kmínu kořenném v odrůdách se zkrácenou vegetační dobou. Úroda – vědecká příloha. 2025, 73(12), s. 241–247. ISSN 0139-6013. Dostupné z: https://www.vupt.cz/storage/app/media/Avanti/Sbornik_2025.pdf.

SEIDENGLANZ Marek, Lukáš BLAŽEK, Barbora KVAPILOVÁ, Jaroslav ŠAFÁŘ a Petra HANÁKOVÁ BEČVÁŘOVÁ. Kdy, jak dlouho a kam klade vajíčka zrnokaz hrachový? Úroda. 2025, 73(10), 54–58. ISSN 0139-6013.

HRUDOVÁ Eva, Marek SEIDENGLANZ, Markéta MICHUTOVÁ, Mária NEORALOVÁ a Lukáš BLAŽEK. Ochrana ozimé řepky proti dřepčíkům rodu Phyllotreta. Úroda. 2025, 73(8), 61–62. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, M., LUDVÍKOVÁ, M., BLAŽEK, L., ŠAFÁŘ, J., KOŘÍNEK, J., KOLAŘÍK, P., HRUDOVÁ, E., HANÁKOVÁ BEČVÁŘOVÁ, P., PLACHKÁ, E., ČIHÁNKOVÁ, L. Ověření efektu PBO na nárůst citlivosti k pyretroidům u vybraných druhů řepkových škůdců vykazujících různé úrovně rezistence k této skupině insekticidů. 1. vyd. Šumperk: Agritec, 2025. ISBN 978-80-87360-80-4. 

STARÁ Jitka, František KOCOUREK, Marek SEIDENGLANZ, Pavel KOLAŘÍK, Eva PLACHKÁ a Eva HRUDOVÁ. Rezistence dřepčíka olejkového k insekticidům v ČR narůstá. Úroda. 2025, 73(7), 52–55. ISSN 0139-6013.

KOLAŘÍK Pavel, Karla KOLAŘÍKOVÁ a Marek SEIDENGLANZ. Sledování výskytu stonkových krytonosců v roce 2024 a možnosti ochrany. Agromanuál. 2025, 20(2), 40–43. ISSN 1801-7673.

ŠAFÁŘ Jaroslav, Marek SEIDENGLANZ, Eva PLACHKÁ a Jaroslav KOŘÍNEK. Struktura luskovinoobilních směsí snižuje napadení škůdci. Úroda. 2025, 73(1), 21–24. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, M., KOŘÍNEK, J., HRUDOVÁ, E., KOLAŘÍK, P., LUDVÍKOVÁ, M., BLAŽEK, L., ČIHÁNKOVÁ, L., HANÁKOVÁ BEČVÁŘOVÁ, P., PLACHKÁ, E., KVAPILOVÁ, B. Testování synergického efektu fungicidů ze skupiny inhibitorů demetylace (DMIs) na účinnost pyretroidů na blýskáčka řepkového, krytonosce čtyřzubého a dřepčíka olejkového. 1. vyd. Šumperk: Agritec, 2025. ISBN 978-80-87360-81-1.

LUDVÍKOVÁ M., SEIDENGLANZ M. Určení mechanismu rezistence u jedinců Brassicogethes aeneus F. prostřednictvím molekulárních analýz. Úroda – vědecká příloha. 2025, 73(12), s. 191–198. ISSN 0139-6013. Dostupné z: https://www.vupt.cz/storage/app/media/Avanti/Sbornik_2025.pdf.

KOŘÍNEK J., SEIDENGLANZ M., KOLAŘÍK P., HRUDOVÁ E., BLAŽEK L. Vliv synergistů na snížení rezistence řepkových škůdců k pyretroidům. Úroda – vědecká příloha. 2025, 73(12), s. 169–176. ISSN 0139-6013. Dostupné z: https://www.vupt.cz/storage/app/media/Avanti/Sbornik_2025.pdf.

STARÁ Jitka, František KOCOUREK a Marek SEIDENGLANZ. Vývoj rezistence dřepčíka olejkového vůči insekticidům a možnosti ochrany. Agromanuál. 2025, 20(7), 55–57. ISSN 1801-7673.

HRUDOVÁ Eva, Marek SEIDENGLANZ, Mária NEORALOVÁ, Markéta MICHUTOVÁ a Pavel KOLAŘÍK. Bázlivec kukuřičný – první výsledky testování na rezistenci. Úroda. 2024, 72(5), 63–65. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, Marek, Pavel KOLAŘÍK, Eva HRUDOVÁ, Eva PLACHKÁ, František KOCOUREK, Jitka STARÁ, Pavel TÓTH, Petra HANÁKOVÁ BEČVÁŘOVÁ a Prokop ŠMIROUS. Citlivost k insekticidům u škůdců poškozujících řepku v jarním období. Agromanuál. 2024, 19(2), 38–41. ISSN 1801-7673.

KAZDA Jan a Marek SEIDENGLANZ. Ochrana proti krytonoscům v řepce v pokusech. Úroda. 2024, 72(3), 53–56. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ Marek. Jaroslav KOŘÍNEK, Pavel KOLAŘÍK, Lukáš BLAŽEK, Eva HRUDOVÁ, Jaroslav ŠAFÁŘ, a Eva PLACHKÁ. Růst výskytů blýskáčka by byl pro pěstitele řepky vážný problém. Úroda. 2024, 72(10), 41–46. ISSN 0139-6013.

KOLAŘÍK Pavel, Karla KOLAŘÍKOVÁ a Marek SEIDENGLANZ. Výsledky testování citlivosti listopasů rodu Sitona na ú. l. insekticidů. Úroda. 2024, 72(5), 68–71. ISSN 0139-6013.

HRUDOVÁ, Eva a Marek SEIDENGLANZ. Bázlivec kukuřičný – první výsledky testování na rezistenci. Agromanuál. 2023, 18(5), 60–61. ISSN 1801-7673.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, Petra HANÁKOVÁ BEČVÁŘOVÁ, Pavel KOLAŘÍK, Eva HRUDOVÁ, Veronika GALIŠOVÁ, František KOCOUREK, Jitka STARÁ, Pavel TÓTH a Prokop ŠMIROUS. Citlivost škůdců řepky olejky k insekticidům. Agromanuál. 2023, 18(2), 52–56. ISSN 1801-7673.

HRUDOVÁ, Eva, Marek SEIDENGLANZ, Pavel KOLAŘÍK a Eva PLACHKÁ. Dřepčíci rodu Phyllotreta a dřepčík olejkový. Jaká je současná situace s rezistencí vůči insekticidům? Agromanuál. 2023, 18(8), 46–47. ISSN 1801-7673.

VRBOVSKÝ, Viktor, Eva PLACHKÁ, Jiří HAVEL, Andrea RYCHLÁ, Jaroslav KOŘÍNEK a Marek SEIDENGLANZ. Mák jako ozimá plodina – výhody, rizika a jak na to. Úroda. 2023, 71(7), 54–56. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, Marek, María MUÑOZ ARBELÁEZ a Prokop ŠMIROUS. Pěstování kmínu se zkrácenou vegetační dobou. Úroda. 2023, 71(8), 83–87. ISSN 0139-6013.

HRUDOVA, Eva, Marek SEIDENGLANZ, Pavel TOTH, Jana POSLUSNA, Pavel KOLARIK a Jiri HAVEL, 2023. Pollen Beetles in Oilseed Rape Fields: Spectrum and Distribution in Czech Republic during 2011-2013. AGRICULTURE-BASEL [online]. 13(6), 1243. ISSN 2077-0472. Dostupné z: doi:10.3390/agriculture13061243

MUÑOZ ARBELÁEZ, María, Marek SEIDENGLANZ, Petra HANÁKOVÁ BEČVÁŘOVÁ, Lenka ČIHÁNKOVÁ a Prokop ŠMIROUS. Regulace dvouděložných plevelů v porostech hrachu. Agromanuál. 2023, 18(4), 20–23. ISSN 1801-7673.
https://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/plevele…

ŠMIROUS, Prokop, Marek SEIDENGLANZ a María MUÑOZ ARBELÁEZ. Regulace plevelů v kmínu kořenném. Agromanuál. 2023, 18(5), 16–19. ISSN 1801-7673.

HRUDOVÁ, Eva a Marek SEIDENGLANZ. Stanou se ze zlatohlávků tmavého a huňatého škůdci? Úroda. 2023, 71(5), 92–93. ISSN 0139-6013.

ŠMIROUS, Prokop, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Marek SEIDENGLANZ. Choroby a škůdci kmínu. Agromanuál. 2022, 17(5), 40–42. ISSN 1801-7673.

HORÁČEK J., M. GRIGA a M. SEIDENGLANZ. Compositional assessment of transgenic and non-transgenic pea (Pisum sativum L.). Výzkum v chovu skotu. 2022, 64(3), 15–24. ISSN 0139-7265. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/soubory/bulletin/2022/3/bull_3_2022_15-24_horacek.pdf

SEIDENGLANZ Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, Pavel KOLAŘÍK, Eva HRUDOVÁ, Jiří HAVEL, Ján TÁNCIK, Peter BOKOR, František KOCOUREK, Jitka STARÁ, Pavel Tóth, Leona VÍCHOVÁ, Romana BAJEROVÁ a María MUÑOZ. Dopady změn v citlivosti škůdců řepky k insekticidům a zákazů účinných látek na ochranu porostů. Agromanuál. 2022, 17(2), 58–63. ISSN 1801-7673.

Seidenglanz M, Arbeález MM, Šafář J, Heděnec P, Ondráčková E, Bajerová R. Early flowering field pea variety (Pisum sativum L.) as a trap crop for pea weevils (Bruchus pisorum L.). Plant Protect. Sci.. 2022;58(3):245-257. doi: 10.17221/127/2021-PPS.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, María Muñoz ARBEÁLEZ, Petr HEDĚNEC, Eva HRUDOVÁ, Romana BAJEROVÁ a Pavel KOLAŘÍK, 2022. Problems in cabbage stem weevil control (Ceutorhynchus pallidacytlus Marsh.) in winter oilseed rape. Plant Protection Science [online]. 58(3), 220–233. ISSN 12122580, 18059341. Dostupné z: doi:10.17221/153/2021-PPS

HRUDOVÁ Eva, Marek SEIDENGLANZ, Pavel KOLAŘÍK a Jiří HAVEL. Rezistence dřepčíků rodu Phyllotreta a dřepčíka olejkového k insekticidům. Úroda. 2022, 70(3), 67–69. ISSN 0139-6013.

SMÝKALOVÁ, I., SEIDENGLANZ, M., HORÁČEK, J., ONDRÁČKOVÁ, E., POZDÍŠEK, J., LÁTR, A., ZAVŘELOVÁ, P. a KRONUSOVÁ, O. Vliv biopeletizace osiva na růstové parametry a výživářské hodnoty hrachu (Pisum sativum L.) v podmínkách ekologického zemědělství. Výzkum v chovu skotu. 2022, 64(2), 4–12. ISSN 0139-7265. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/soubory/bulletin/2022/2/bull_2_2022_04-14_smykalova.pdf

ŠAFÁŘ, J., SEIDENGLANZ, M., PLACHKÁ, E., HAVEL, J. Využití insekticidů proti kyjatce hrachové, Acyrthosiphon pisum pro zvýšení výnosu hrachu setého. Výzkum v chovu skotu. 2022, 64(2), 28–33. ISSN 0139-7265. Dostupné z: http://www.vuchs.cz/soubory/bulletin/2022/2/bull_2_2022_28-33_safar.pdf

SEIDENGLANZ Marek, Kristýna ONDRÁČKOVÁ, Eliška ONDRÁČKOVÁ, Petr HEDĚNEC, María MUÑOZ ARBELÁEZ, Miroslava VRBOVÁ a Jaroslav ŠAFÁŘ. Význam využívání přirozených obranných mechanismů rostlin poroste. Úroda. 2022, 70(3), 80–83. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, María MUÑOZ, Ján TÁNCIK, Peter BOKOR, Pavel KOLAŘÍK, Eva HRUDOVÁ, Jiří HAVEL, František KOCOUREK, Jitka STARÁ, Leona VÍCHOVÁ, Pavel TÓTH a Romana BAJEROVÁ. Aktuální stav rezistence hlavních škůdců řepky k insekticidům. Úroda. 2021, 69(7), s. 56–61. ISSN 0139-6013.

NEČASOVÁ ANETA, HRUDOVÁ EVA, SEIDENGLANZ MAREK, POKORNÝ RADOVAN. 2021. Assessment of the Harlequin Ladybird's (Harmonia Axyridis) Resistance to the Most Commonly Used Active Substances in Insecticides. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 69(3): 357–364. https://acta.mendelu.cz/artkey/acu-202103-0006_assessment-of-the-harleq…

HRUDOVÁ Eva, Marek SEIDENGLANZ1, Aneta NEČASOVÁ, Žaneta PRAŽANOVÁ a Romana BAJEROVÁ1. Bázlivec kukuřičný – první výsledky testování na rezistenci. Úroda. 2021, 69(2), 35–36. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ Marek. Bob jako perspektivní plodina na tuzemských polích i ve výživě – ano, nebo ne? Úroda. 2021, 69(3), s. 8. ISSN 0139-6013. [Agritec, Ost].

SEIDENGLANZ, Marek, Romana BAJEROVÁ, María MUÑOZ a Jaroslav ŠAFÁŘ. Causa: Stonkoví krytonosci 2020. Agromanuál. 2021, 16(1), 37–41. ISSN 1801-7673.

SEIDENGLANZ Marek, Pavel KOLAŘÍK, Eva HRUDOVÁ, Jiří HAVEL, Ján TÁNCIK, Peter BOKOR, František KOCOUREK, Jitka STARÁ, Leona VÍCHOVÁ, Romana BAJEROVÁ, María MUÑOZ a Jaroslav Šafář. Citlivost českých a slovenských populací řepkových škůdců k insekticidům. Agromanuál. 2021, 16(2), 42–45. ISSN 1801-7673.

ŠAFÁŘ Jaroslav, Eva PLACHKÁ, Jana POSLUŠNÁ a Marek SEIDENGLANZ. Faktory snižující účinnost fungicidů na bílou hnilobu řepky. Agromanuál. 2021, 16(4), 58–61. ISSN 1801-7673.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, María MUÑOZ ARBELÁEZ, Romana BAJEROVÁ, Eva HRUDOVÁ, Jiří HAVEL a Pavel KOLAŘÍK. Mechanismus rezistence blýskáčka řepkového k pyretroidům v Česku. Řepka: odborná příloha časopisu Úroda. 2021, 69(4), 24–28. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ Marek, María MUÑOZ a Jaroslav ŠAFÁŘ. Poškozením od dřepčíka olejkového lze do jisté míry předcházet. Úroda. 2021, 69(7), s. 41–45. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ Marek, Romana BAJEROVÁ, María MUÑOZ ARBELÁEZ a Jaroslav ŠAFÁŘ. Proč jsou škody od krytonosců větší než dříve. Úroda. 2021, 69(2), 44–50. ISSN 0139-6013.

ŠAFÁŘ Jaroslav a Marek SEIDENGLANZ. Škůdci luskovin a jejich přirození nepřátelé. Agromanuál. 2021, 16(6), 52–54. ISSN 1801-7673.

SEIDENGLANZ Marek, María MUÑOZ ARBELÁEZ, Petr HEDĚNEC, Jaroslav ŠAFÁŘ a Romana BAJEROVÁ. Uspořádáním hrachového porostu lze ovlivnit disperzi zrnokaza v prostoru. Úroda. 2021, 69(10), 53–57. ISSN 0139-6013. [APR, MZe RO1018; Ost].

HRUDOVÁ Eva, Marek SEIDENGLANZ, Aneta NEČASOVÁ, Žaneta PRAŽANOVÁ. Zlatohlávek tmavý a zlatohlávek huňatý – potenciální škůdci nejen řepky?. Agromanuál. 2021, 16(5), 64–65. ISSN 1801-7673.

SMÝKALOVÁ, Iva, Marek SEIDENGLANZ a Vince ÖRDÖG. Aplikace mikrořas na list u hrachu a bobu setého. Úroda. 2020, 68(10), 52–55. ISSN 0139-6013.

Metodika poskytuje detailní popisy postupů, které jsou využitelné pro hodnocení rezistence k insekticidům u zahrnutých druhů a skupin škůdců.

SEIDENGLANZ, Marek, Pavel KOLAŘÍK, Eva HRUDOVÁ, Jiří HAVEL, Ján TÁNCIK, Peter BOKOR, František KOCOUREK, Jitka STARÁ, Leona VÍCHOVÁ a Romana BAJEROVÁ. Dřepčík olejkový a jeho citlivost k insekticidům. Agromanuál. 2020, 15(8), 50–53. ISSN 1801-7673. [1APR, QK1820081, QJ1610217, MZe-RO1018, druh výsledku Ostatní]

BOIVIN, Stephane, Nassima Ait LAHMIDI, David SHERLOCK, Maxime BONHOMME, Doriane DIJON, Karine HEULIN-GOTTY, Antoine LE-QUERE, Marjorie PERVENT, Marc TAUZIN, Georg CARLSSON, Erik JENSEN, Etienne-Pascal JOURNET, Raphael LOPEZ-BELLIDO, Marek SEIDENGLANZ, Jelena MARINKOVIC, Stefano COLELLA, Brigitte BRUNEL, Peter YOUNG a Marc LEPETIT, 2020. Host-specific competitiveness to form nodules in Rhizobium leguminosarum symbiovar viciae. New Phytologist [online]. Hoboken: Wiley, 226(2), 555–568. ISSN 0028-646X. Dostupné z: doi:10.1111/nph.16392

SEIDENGLANZ Marek, Romana BAJEROVÁ, Pavel KOLAŘÍK, Eva HRUDOVÁ, Jiří HAVEL, Ján TÁNCIK, Miriama RUSEŇÁKOVÁ, Peter BOKOR, František KOCOUREK, Jitka STARÁ a Leona VÍCHOVÁ. Jak se mění citlivost řepkových škůdců k insekticidům. Agromanuál. 2020, 15(2), 50–53. ISSN 1801-7673. [1APR, QK1820081, QJ1610217, MZE-RO1018, druh výsledku Ostatní]

HUŇADY, Igor a Marek SEIDENGLANZ. Nové poznatky o možnostech pěstování luskovino-obilních směsek v ekologickém zemědělství. Agromanuál. 2020, 15(3), 134–136. ISSN 1801-7673.

SEIDENGLANZ, Marek. Jak to vidím já: Ovlivní významně ochranu řepky ztráta účinných látek chlorpyrifos a chlorpyrifos-methyl – ano, nebo ne? Úroda. 2020, 68(3), s. 10. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, Marek, Romana BAJEROVÁ, Veronika ROSKÓOVÁ, Jaroslav ŠAFÁŘ. Posiluje druhý jarní postřik ochranu proti stonkovým krytonoscům? Úroda. 2020, 68(2), 36–42. ISSN 0139-6013. (oponovaný článek)].

HRUDOVÁ, Eva, Marek SEIDENGLANZ1, Aneta NEČASOVÁ, František KOCOUREK a Pavel KOLAŘÍK. Současný stav rezistence škůdců řepky k insekticidům. Řepka: odborná příloha časopisu Úroda. 2020, 68(4), 18–20. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ M., BAJEROVÁ R., KOLAŘÍK P., HRUDOVÁ E., HAVEL J., TÁNCIK J., RUSEŇÁKOVÁ M., BOKOR P., KOCOUREK F., STARÁ J., VÍCHOVÁ L., ŠAFÁŘ J. 2020. The correlation between the susceptibilities to lambda-cyhalothrin and tau-fluvalinate in Czech and Slovak pollen beetle populations. Zemdirbyste-Agriculture [online]. 107(4): 359–366. ISSN 1392-3196. DOI 10.13080/z-a.2020.107.046

SEIDENGLANZ, Marek, Iva SMÝKALOVÁ a Romana BAJEROVÁ. Významní škůdci luskovin. Agromanuál. 2020, 15(5), 60–64. ISSN 1801-7673.

VACULÍK, Antonín, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Marek SEIDENGLANZ. Choroby a škůdci luskovin. Úroda. 2019, 67(5), 92–95. ISSN 0139-6013.

VACULÍK, Antonín, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Marek SEIDENGLANZ. Integrovaná ochrana porostů luskovin proti škodlivým činitelům. Úroda. 2019, 67(4), 63–65. ISSN 0139-6013.

HAVEL Jiří a Marek SEIDENGLANZ. Ochrana ozimé řepky proti jarním škůdcům. Úroda. 2019, 67(4), 56–58. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, Eva HRUDOVÁ, František KOCOUREK, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Jiří HAVEL, Ján TÁNCIK, Miriama RUSEŇÁKOVÁ a Leona VÍCHOVÁ. Ochrana porostů řepky proti podzimním škůdcům. Agromanuál. 2019, 14 (7), 42–45. ISSN 1801-7673.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, Romana BAJEROVÁ, Nikoleta RUBIL, Miriama RUSEŇÁKOVÁ, Veronika ROSKÓ a Eva HRUDOVÁ. Ochranu proti stonkovým krytonoscům komplikuje oteplování a rezistence blýskáčků vůči pyretroidům. Agromanuál. 2019, 14 (3), 60–64. ISSN 1801-7673.

ŠAFÁŘ, Jaroslav, Jana POSLUŠNÁ, Marek SEIDENGLANZ, Eliška ONDRÁČKOVÁ a Eva PLACHKÁ. Ošetření ozimé řepky proti bílé hnilobě v podmínkách severní Moravy. Úroda. 2019, 67(1), 30–34. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, Marek. Porosty luskovin a jejich škůdci. Úroda. 2019, 67(10), 52–56. ISSN 0139-6013. [APR, QJ1510312, LEGATO, MZe-RO1018, druh výsledku O] https://www.uroda.cz/porosty-luskovin-a-jejich-skudci/

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, Eva HRUDOVÁ, František KOCOUREK, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Jiří HAVEL, Ján TANCIK, Miriama RUSEŇÁKOVÁ, Leona VÍCHOVÁ. Přirození nepřátelé škůdců řepky a jejich význam. Agromanuál. 2019, 14 (2), 47–51. ISSN 1801-7673.

ŠAFÁŘ Jaroslav, Marek SEIDENGLANZ a Igor HUŇADY. Problematika kyjatky hrachové v porostech hrachu setého. Agromanuál. 2019, 14 (5), 72–75. ISSN 1801-7673.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, Eva HRUDOVÁ, František KOCOUREK, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Jiří HAVEL, Ján TÁNCIK, Miriama RUSEŇÁKOVÁ a Leona VÍCHOVÁ. Rezistence řepkových škůdců k insekticidům. Úroda. 2019, 67(4), 40–46. ISSN 0139-6013.

KOCOUREK, František, Jitka STARÁ, Marek SEIDENGLANZ, Pavel KOLAŘÍK, Jiří HAVEL a Eva HRUDOVÁ. Vývoj rezistence dřepčíků na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany. Agromanuál. 2019, 14 (7), 49–51. ISSN 1801-7673.

Jedná se o jednoduché mobilní zařízení, které slouží k monitoringu hmyzích škůdců, jejich antagonistů a obecně zástupců necílové arthropodní fauny, pokud tito prodělávají část vývoje v půdě, nebo se jejich aktivita váže na povrch půdy či vnitřní části porostu.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ a Igor HUŇADY. Jak složení porostů ovlivňuje výskyt a disperzi škůdců a jejich přirozených nepřátel? Rostlinolékař. 2018, 29(2), 27–31. ISSN 1211-3565.

SEIDENGLANZ M., ŠAFÁŘ J., HRUDOVÁ E., KOCOUREK F, KOLAŘÍK P., ROTREKL J., HAVEL J., TÁNCIK J., RUSEŇÁKOVÁ M., VÍCHOVÁ L. Praktické důsledky rezistence řepkových škůdců proti různým druhům insekticidů. Rostlinolékař. 2018, 29(6), 26–30. ISSN 1211-3565.

ŠAFÁŘ Jaroslav, Marek SEIDENGLANZ a Barbora PATERNOVÁ. Přirození nepřátelé škůdců řepky a jejich význam. Agromanuál. 2018, 13 (7), 54–58. ISSN 1801-7673.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, a Igor HUŇADY. Raná odrůda hrachu jako lapací plodina pro zrnokaze hrachového. Úroda. 2018, 66(10), 54–57. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, František KOCOUREK, Eva HRUDOVÁ, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Jiří HAVEL, Ján TÁNCIK a Martina SOJNEKOVÁ. Rezistence škůdců řepky vůči insekticidům v České republice a na Slovensku. Agromanuál. 2018, 13 (3), 56–60. ISSN 1801-7673.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, Eva HRUDOVÁ, František KOCOUREK, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Jiří HAVEL, Jan KAZDA a Ján TÁNCIK. Vliv ošetření proti blýskáčkům na poškození krytonosci a chorobami. Úroda. 2018, 66(6), 65–69. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, a Igor HUŇADY. Vliv rané odrůdy hrachu na disperzi semen napadených zrnokazem hrachovým. Rostlinolékař. 2018, 29(3), 11–15. ISSN 1211-3565.

SEIDENGLANZ, Marek, Jaroslav ŠAFÁŘ, Eva HRUDOVÁ, František KOCOUREK, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Jiří HAVEL, Ján TÁNCIK a Martina SONJEKOVÁ. Změny citlivosti blýskáčků k insekticidům. Úroda. 2018, 66(3), 42–48. ISSN 0139-6013.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška a Marek SEIDENGLANZ. Biologická ochrana hrachu. Úroda. 2017, 65(5), 76–78. ISSN 0139-6013.

ONDRÁČKOVÁ, Eliška, Michal ONDŘEJ, Marek SEIDENGLANZ, Jiří HAVEL a Eva PLACHKÁ. Entomopatogenní houby v ochraně rostlin proti škůdcům. Agromanuál. 2017, 12 (6), 42-44. ISSN 1801-7673.

SEIDENGLANZ, Marek, Jana POSLUŠNÁ, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Eva HRUDOVÁ, Pavel TÓTH, Jiří HAVEL, Eva PLACHKÁ, Jan TÁNCIK a Kamil HUDEC. Negative Correlations between the Susceptibilities of Czech and Slovak Pollen Beetle Populations to Lambda-cyhalothrin and Chlorpyrifos-ethyl in 2014 and 2015. Plant Protection Science [online]. 2017, 53(2), 108–117. ISSN 1212-2580. Dostupné z: doi:10.17221/187/2015-PPS

HLAVJENKA, Vojtěch, Marek SEIDENGLANZ, Aleš DUFEK a Hana ŠEFROVÁ. Spatial Distribution of Cabbage Root Maggot (Delia radicum) and Clubroot (Plasmodiophora brassicae) in Winter Oilseed Rape Crops in the Czech Republic. Plant Protection Science [online]. 2017, 53(3), 159–168. ISSN 1212-2580. Dostupné z: doi:10.17221/181/2015-PPS

SEIDENGLANZ, Marek. Významní škůdci luskovin a ochrana proti nim. Úroda. 2017, 65(10), 54–58. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, Marek a Igor HUŇADY. Effects of faba bean (Vicia faba) varieties on the development of Bruchus rufimanus. Czech Journal of Genetics and Plant Breeding [online]. 2016, 52(1), 22–29. ISSN 1212-1975. Dostupné z: doi:10.17221/122/2015-CJGPB

SEIDENGLANZ, M., HOCHMAN, M., HUŇADY, I. (2016): Hledání zdrojů rezistence proti hmyzím škůdcům u hrachu a bobu. Úroda, Vol. 64, No. 01, 56 - 58. ISSN 0139-6013

SEIDENGLANZ, Marek, Eva HRUDOVÁ, Pavel KOLAŘÍK, Jiří HAVEL, Jiří ROTREKL, Pavel TÓTH, Jana POSLUŠNÁ, Eva PLACHKÁ a Ján TÁNCIK. Integrovaná ochrana proti škůdcům ozimé řepky (jaro). Úroda. 2016, 64(2), 50–56. ISSN 0139-6013. [QJ1230077, APR]

SEIDENGLANZ, Marek. Integrovaná ochrana proti škůdcům ozimé řepky na podzim. Úroda. 2016, 64(6), 76–82. ISSN 0139-6013. [QJ1230077, QJ1610217 APR] http://uroda.cz/integrovana-ochrana-proti-skudcum-ozime-repky-na-podzim/

TÁNCIK, Ján, Marek SEIDENGLANZ, Jana POSLUŠNÁ, Eva HRUDOVÁ, Pavel TÓTH, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Jiří HAVEL a Eva PLACHKÁ. Jak je to s rezistencí blýskáčků proti insekticidům na Slovensku? Agromanuál. 2016, 11(3), 56–60. ISSN 1801-7673. [APR, QJ1230077]

SEIDENGLANZ, Marek, Vojtěch HLAVJENKA a Jaroslav ŠAFÁŘ. Květilka zelná - vážný nebo nepodstatný škůdce řepky ozimé? Agromanuál. 2016, 11(8), 54–56. ISSN 1801-7673.

SEIDENGLANZ, Marek. Ochrana porostů kmínu proti škůdcům. Agromanuál. 2016, 11(5), 52–54. ISSN 1801-7673. [QJ1310227, APR] http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/skudci/o…

HAVEL, Jiří, Eva PLACHKÁ, Eva HRUDOVÁ, Pavel TÓTH, Pavel KOLAŘÍK, Jiří ROTREKL, Jana POSLUŠNÁ a Marek SEIDENGLANZ. Průběh šíření populací blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) rezistentních k pyretroidům v České republice. Rostlinolékař. 2016, 27(3), 19–22. ISSN 1211-3565. [QJ1230077 APR; QH81218 AGRITEC]

HRUDOVÁ, Eva, Pavel TÓTH, Marek SEIDENGLANZ a Pavel KOLAŘÍK. Rezistence hmyzu vůči insekticidům (10) – vláskovití a můrovití motýli. Agromanuál. 2016, 11(7), 38. ISSN 1801-7673. [APR]

HRUDOVÁ, Eva, Pavel TÓTH a Marek SEIDENGLANZ. Rezistence hmyzu vůči insekticidům (11) – bekyňovití a píďalkovití motýli. Agromanuál. 2016, 11(8), 44. ISSN 1801-7673.

HRUDOVÁ, Eva, a Marek SEIDENGLANZ. Rezistence hmyzu vůči insekticidům (12) - dvoukřídlí (I). Agromanuál. 2016, 11(9-10), 52. ISSN 1801-7673.

HRUDOVÁ, Eva, a Marek SEIDENGLANZ. Rezistence hmyzu vůči insekticidům (13) - dvoukřídlí (II). Agromanuál. 2016, 11-12(28), 52. ISSN 1801-7673.

Agromanuál. 2016, 11(2), s. 47. ISSN 1801-7673.

HRUDOVÁ, Eva, Pavel TÓTH a Marek SEIDENGLANZ. Rezistence hmyzu vůči insekticidům (6) - mandelinkovití brouci. Agromanuál. 2016, 11(3), 65. ISSN 1801-7673. [APR].

HRUDOVÁ, Eva, Pavel TÓTH a Marek SEIDENGLANZ. Rezistence hmyzu vůči insekticidům (7) - potemníkovití a korovníkovití. Agromanuál. 2016, 11(4), 86. ISSN 1801-7673. [APR]

HRUDOVÁ, Eva, Pavel TÓTH a Marek SEIDENGLANZ. Rezistence hmyzu vůči insekticidům (8) - obalečovití. Agromanuál. 2016, 11(5), 58. ISSN 1801-7673. [APR]

HRUDOVÁ, Eva, Pavel TÓTH, Marek SEIDENGLANZ a Pavel KOLAŘÍK. Rezistence hmyzu vůči insekticidům (9) – zavíječovití a zápředníčkovití. Agromanuál. 2016, 11(6), 36. ISSN 1801-7673. [APR]

SEIDENGLANZ, Marek, Eva HRUDOVÁ, Pavel KOLAŘÍK, Jiří HAVEL, Jiří ROTREKL, Pavel TÓTH, Jana POSLUŠNÁ, Eva PLACHKÁ a Ján TÁNCIK. Škůdci ozimé řepky v jarním období. Zemědělec. 2016, 24(11), 20–23. ISSN 1211-3816. [QJ1230077, APR]

Agromanuál. 2016, 11(2), 48–49. ISSN 1801-7673.

Pro hodnocení citlivosti blýskáčků získaných z různých lokalit nebo ze stejných lokalit ale v různou dobu (tedy pro srovnání citlivostí různých populací) se nejlépe hodí srovnání jejich hodnot LD50 (popř. LD90) ve vztahu k danému insekticidu. K odhadu těchto hodnot pro jednotlivé populace se využívá obvykle některý druh regresní analýzy, nejčastěji probitová analýza (použita i v tomto případě).

SEIDENGLANZ, M., POSLUŠNÁ, J., ROTREKL, J., KOLAŘÍK, P., HRUDOVÁ, E., TÓTH, P., HAVEL, J., SPITZER, T., BERNARDOVÁ, M. 2015. Changes in Meligethes aeneus (Coleoptera: Nitidulidae) Susceptibility to Lambda-cyhalothrin in the Czech Republic between 2009 and 2011. Plant Protection Science. Vol. 51. No. 1:13-32. doi: 10.17221/34/2014-PPS. [Fulltext v PDF]

SEIDENGLANZ, M. Důležití škůdci kmínu. Úroda. 2015, 63(5), 65–68. ISSN 0139-6013

SEIDENGLANZ, M., M., POSLUŠNÁ, J., ROTREKL, J., KOLAŘÍK, P., HRUDOVÁ, E., TÓTH, P., HAVEL, J., SPITZER, T., BERNARDOVÁ, M.: Existuje u blýskáčka řepkového korelace mezi citlivostí k lambda-cyhalothrinu a thiaclopridu? Úroda. 2015, 63(4), 66–70. ISSN 0139-6013.

SEIDENGLANZ, M., HLAVJENKA, V., ROTREKL, J., KOLAŘÍK, P., HRUDOVÁ, E., TÓTH, P. (2015): Kdy dospělci stonkových krytonosců osídlují porosty řepky ozimé. Rostlinolékař, Vol. 26, No. 02, 23–26. ISSN 1211-3565.

Rostlinolékař. 2015, 26(5), 34–35. ISSN 1211-3565.

In: Sborník konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10.12. – 11.12. 2015, ČZU Praha a Větrný Jeníkov: Česká zemědělská společnost při ČZU v Praze, Sdružení Český mák a Katedra rostlinné výroby na ČZU v Praze, 2015, s. 88–91, ISBN 978-80-213-2598-2.

Plant Protection Science, 2015, 51(2): 94-107. ISSN 1212-2580. [WOS:000354769600007]

Agromanuál. 2015, 10(3), 52–55. ISSN 1801-7673

Úroda. 2015, 63(5), 78–84. ISSN 0139-6013.

Agromanuál. 2015, 10(2), 50–53. ISSN 1801-7673.

Naše pole. 2015, 19(4), 26–29. ISSN 1335-2466

Úroda. 2015, 63(12), 36–38. ISSN 0139-6013.

Agromanuál. 2015, 10(8), 36–39. ISSN 1801-7673.

In: Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin: sborník recenzovaných vědeckých prací. Praha: ČZU, 2015, s. 149–152. ISBN 978-80-89408-23-8.

In: Sborník konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10.12. – 11.12. 2015, ČZU Praha a Větrný Jeníkov: Česká zemědělská společnost při ČZU v Praze, Sdružení Český mák a Katedra rostlinné výroby na ČZU v Praze, 2015, s. 92–95, ISBN 978-80-213-2598-2.

Agromanuál. 2015, 10(6), 34–36. ISSN 1801-7673.

Úroda. 2015, 63(6), 44–46. ISSN 0139-6013.

In: Sborník konference s mezinárodní účastí PROSPERUJICI OLEJNINY 2015: 10.12. – 11.12. 2015, ČZU Praha a Větrný Jeníkov: Česká zemědělská společnost při ČZU v Praze, Sdružení Český mák a Katedra rostlinné výroby na ČZU v Praze, 2015, s. 82 - 84, ISBN 978-80-213-2598-2.

In: XX. česká a slovenská konference o ochraně rostlin: sborník abstraktů: 1. – 3. 9. 2015. V Praze: ČZU, 2015, s. 90–91.

In: Sborník příspěvků z konference Hluk: 25.11. – 26.11. 2015, Hluk: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s. 162–167, ISBN 978-80-87065-64-8.

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací bllýskáčků, krytonosců šešulových a dřepčíků rodu Phyllotreta k několika skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty)

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Článek popisuje výsledky testování citlivosti českých populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.), krytonosců šešulových (Ceutorhynchu assimilis) a dřepčíků rodu Phyllotreta (Phyllotreta spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

V letech 2011-2013 byla testována citlivost českých a částečně i slovenských populací blýskáčků (2011: 86 populací, 2012: 68 populací, 2013: 60 populací) současně na pyretroid lambda-cyhalothrin a neonikotinoid thiacloprid. V mnoha případech byly mezi jednotlivými populacemi zaznamenány signifikantní rozdíly (p0,05) v hodnotách LD50 a LD90 pro lambda-cyhalothrin i thiacloprid. Mezi netransformovanými hodnotami LD50 a LD90 odhadnutými pro obě účinné látky nebyla zaznamenána žádná korelace. U transformovaných hodnot byla zaznamenána slabá avšak signifikantní korelace (r = 0.38291) mezi Log10 hodnotami LD90 odhadnutými pro obě látky jen v roce 2012. České populace blýskáčků vykazují velmi nízkou citlivost na lambda-cyhalothrin a vysokou variabilitu v kontaktní citlivosti na thiacloprid.

V článku jsou popsány možnosti ochrany porostů řepky ozimé proti bejlomorce kapustové (Dasineura brassicae) a krytonosci šešulovému (Ceutorhynchus assimilis). Článek vychází z výsledků polních pokusů prováděných v letech 2012 - 2013. V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

Dřepčíci (Phyllotreta spp., Psylliodes spp.) a pilatka řepková (Athalia rosae) patří k lokálním, v některých letech vážným škůdcům. V našich pokusech byly testovány účinnosti insekticidních látek ze skupiny pyretroidů, neonikotinoidů, organofosfátů na jedince dřepčíků sbíraných v letech 2012 – 2013 a housenice pilatky řepkové v roce sbírané v roce 2014 dle metodiky IRAC 011, 021 a 025. Tyto látky dosahovaly u většiny testovaných sub-populací účinnosti 100 %. Housenice pilatky řepkové byly v roce 2014 vysoce citlivé téměř na všechny testované účinné látky.

SEIDENGLANZ Marek... [et al.]. Výsledky testování citlivosti blýskáčků (Meligethes spp.) na organofosfát chlorpyrifos-ethyl v ČR v roce 2013: mapa s odborným obsahem. 1. vyd. Šumperk: Agritec Plant Research v nakl. Agritec, výzkum, šlechtění a služby, 2014. ISBN 978-80-87360-29-3.pdf. [Online PDF] Mapa s odborným obsahem online.

SEIDENGLANZ Marek... [et al.]. Výsledky testování citlivosti blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid cypermethrin v roce 2013: mapa s odborným obsahem. 1. vyd. Šumperk: Agritec Plant Research v nakl. Agritec, výzkum, šlechtění a služby, 2014. 28 s. ISBN 978-80-87360-27-9.pdf. [PDF] Odborná mapa Online

SEIDENGLANZ Marek... [et al.]. Výsledky testování citlivosti blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin v roce 2013: mapa s odborným obsahem. 1. vyd. Šumperk: Agritec Plant Research v nakl. Agritec, výzkum, šlechtění a služby, 2014. 28 s. ISBN 978-80-87360-26-2.pdf. [Online PDF] Mapa s odborným obsahem Online

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyrethroid tau-fluvalinate laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 63 populací odebraných na různých lokalitách ČR v roce 2013. Účinná látka tau-fluvalinate je součástí v ČR registrovaného přípravku Mavrik 2 F (240 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je tau-fluvalinate registrován v dávce 48 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1,92 g ú.l./ha), 20% (9,6 g ú.l./ha), 100% (48 g ú.l./ha), 500% (240 g ú.l./ha). Pyrethroid tau-fluvalinate se neřadí do skupiny esterických pyrethroidů, i když se jim z hlediska molekulární stavby velmi podobá. V současné době není zcela jasné, jestli existuje mezi esterickými pyrethroidy a tau-fluvalinatem křížová rezistence. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti českých (CZ) populací krytonosce šešulového (Ceutorhynchu obstrictus) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2013 byla porovnávána citlivost 21 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na krytonosce šešulového v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 7,5 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je velmi ohrožena rezistencí blýskáčků. V tomto dokumentu předkládáme první výsledky plošně rozsáhlejšího testování českých populací k. šešulového na tento insekticid. Z výsledků získaných v roce 2013 se české populace k. šešulového jeví na lambda-cyhalothrin velmi citlivé. Předkládaná mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (ÚKZÚZ), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v tomto dokumentu i na vlastní mapě s odborným obsahem) jsou volně přístupná (Google aplikace). Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků vizualizovaných na mapě je nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto dokumentu.

Článek popisuje výsledky testování citlivosti moravských populací blýskáčků (Meligethes aeneus + Meligethes spp.) k několika různým (= s různým mechanismem účinku) skupinám insekticidů (pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty). V článku jsou uvedena doporučení pro zemědělskou praxi vyplývající z popisovaných výsledků pokusů.

V šesti porostech řepky ozimé v Olomouckém kraji byla na podzim 2012 hodnocena distribuce larev květilky zelné (Delia radicum) a rostlin nesoucích symptomy poškození nádorovitostí kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Larvy květilek mají výraznou tendenci se v porostech agregovat do shluků, ohnisek výrazně vyššího napadení. Ve slabě nádorovitostí napadených porostech byly symptomatické rostliny agregovány do jednoho nebo dvou shluků. Rovnoměrná distribuce symptomatických rostlin v porostu byla spojená až s kompletním zamořením půdy původci této choroby.

Significant differences among reactions of the pollen beetles originated from the fifteen compared localities to lambda-cyhalothrin applied in 100% rate (ANOVA for the counts after 5 hours : F = 4,450; df = 14, 28; Ftab = 2,726; P = 0,01). The differences in the lambda-cyhalothrin effectiveness expressed in according to Abbott exceeded 50 per cents among the several localities. On the contrary there were not found out any significant differences among the reactions of the pollen beetles originated from the five compared localities to the etofenprox applied in 100% rate (ANOVA for the counts after 5 hours : F = 0,748; df = 4, 8; Ftab = 3,838; P = 0,05). The differences in the etofenprox effectiveness expressed in according to Abbott (and in the pollen beetles mortalities) were minor on the compared localities. On the base of other analysis it is also possible to conclude that the localities where the beetles showed significantly different reactions to the lambda-cyhalothrin were not different in this aspect concerning the etofenprox.

Předkládaná metodika je vystavěna na podobných výchozích principech, tedy na monitoringu letové aktivity dospělců v porostech pomocí žlutých misek a na rozborech sběrů z misek. Také rozhodnutí o nutnosti insekticidního zásahu je přijímáno a termín aplikace je určován na základě výsledků pravidelně se opakujících rozborů dospělých brouků zachycených v miskách. Rozdíl oproti předcházejícím metodikám je dán mírou podrobnosti rozborů. V předkládané metodice je kladen důraz nejen na zaznamenávání počtů jedinců důležitých druhů v jednotlivých sběrných dnech, ale především na rozlišení samců a samic u důležitých druhů (k. čtyřzubého a k. řepkového) a u samic pak o určení jejich připravenosti na kladení (na základě stavu ovogeneze v ovariolách). Rozdíl tedy spočívá v míře podrobnosti rozborů sběrů dospělců z misek. Na základě podrobných rozborů sběrů lze výrazně zpřesnit rozhodnutí o nutnosti insekticidního zásahu a načasování případné insekticidní aplikace (též s ohledem na určitý druh insekticidu). Smysluplné využití metodiky pro praktické účely předpokládá u uživatele určité rostlinolékařské znalosti (užitá zemědělská entomologie vyučovaná na zemědělských univerzitách) a jednoduché laboratorní vybavení (entomologické pomůcky: měkké pinzety, zahnutá jehla; lupa umožňující 12–40 násobné zvětšení).

Metodika je primárně určena pro oblast ekologického zemědělství. Výsledky předkládané inovované technologie pěstování luskovino-obilních směsek se zahrnutím nových typů odrůd se mohou stát přínosnými i pro oblast integrovaného a konvenčního zemědělství. Protože současná produkce osiv pocházejících z ekologického zemědělství je naprosto nedostatečná, je tato metodika určena i producentům osiv, kteří mohou využít výhod spočívajících ve schopnosti luskovino-obilních směsek omezovat a potlačovat rozvoj a šíření chorob a škůdců. Pokud totiž nebude problému produkce ekologických osiv věnována potřebná pozornost, může být vážně ohrožen další vývoj ekologického zemědělství v ČR. Jako nepříliš optimální řešení by pak přicházel v úvahu pouze úplný dovoz osiva pro ekologické zemědělství ze zemí EU.

In: Proceedings of full texts of the XIIIth Conference: Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2013 (Influence of abiotic and biotic stresses on properties of plants 2013), 13. 2. – 14. 2. 2013, Praha, Česká republika: Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. Praha-Ruzyně, 2013, s. 206–209. ISBN 78-80-7427-131-1.

Nádorovitost kořenů brukvovitých (též boulovitost, hlenka, plasmodiofóra) je bezpochyby nejzávažnější chorobou brukvovitých rostlin a jednou z nejzávažnějších chorob rostlin vůbec. Přitom její význam narůstá, zejména proto, že je stále větším problémem dodržovat dostatečně dlouhé časové odstupy v zařazování brukvovitých rostlin do osevních postupů, řepka ozimá se seje dříve, její osevní plochy narůstají a stále častěji se používají brukvovité meziplodiny.

V článku jsou popsány škůdci luskovin (lupina, soja, fazole) významní pro české pěstitele. Na základě výsledků polních pokusů zakládaných v rámci řešení projektu QH82027 jsou v článku představeny možnosti ochrany porostů před těmito škůdci. Jedná se o postupy, které jsou v souladu s principy integrované ochrany rostlin.

V článku jsou popsány škůdci luskovin (hrách, bob) významní pro české pěstitele. Na základě výsledků polních pokusů zakládaných v rámci řešení projektu QH82027 jsou v článku představeny možnosti ochrany porostů před těmito škůdci. Jedná se o postupy, které jsou v souladu s principy integrované ochrany rostlin.

Podzimní škůdci se nevyskytují v nebezpečných počtech pravidelně. Výskyty slimáčků a larev housenic pilatky řepkové se na jednotlivých loklaitách v jednotlivých ročnících výrazně liší. Jednás e tedy o typické nepravidelně se vyskytující škůdce. Výskyty dřepčíka olejkového a dřepčíků rodu Phyllotreta byly v posledních letech velmi nízké, ekonomicky bezvýznamné. Asi od roku 2005 se v porostech téměř nevyskytují hálky na kořenech a hypokotylech způsobované larvami krytonosce zelného. Zcela nečekaně ale také zcela ojediněle se ve větším počtu objevovaly housenky osenic a můr (osenice polní, osenice vykřičníková, osenice ypsilonová, můra zelná).Jistou stálost vykazují snad jen výskyty larev květilek.

In: First Legume Society Conference Book of Abstracts 2013: A Legume Odyssey. Novi Sad, Serbia, 9 - 11 May 2013. p. 214. ISBN 978-86-80417-44-8.

Identification of Meligethes species and their frequencies in adult samples collected in different localities in the central and southern Moravia (the Czech Republic, 2009-2011) was based on comparisons of morphometric and colour characters and on differences in male and female genitalia. M. aeneus, M. viridescens, M. subaeneus, M. atratus and M. coracinus were recorded in every of the three years. M. nigrescens was recorded in 2009 and 2011, M. carinulatus and M. maurus in 2010 and 2011. M. aeneus was the most frequent species in all compared samples (2009–2011). From the accompanying species M. subaeneus and M. viridescens were markedly more frequent in this study. Considering high resistance of M. aeneus to esteric pyrethroids it could be helpful to distinguish among the Meligethes species occurring in field samples intended for laboratory testing.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projekt podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na organofosfát chlorpyrifos-ethyl laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 025). Při testech v roce 2012 byla porovnávána citlivost 76 populací odebraných na různých lokalitách v České republice (68 populací) a na Slovensku (8 populací z jihozápadního Slovenska). Účinná látka chlorpyrifos-ethyl je např. součástí do řepky ozimé registrovaných přípravků Nurelle D (500 g ú.l./l) a Dursban Delta (200 g ú.l./l). Přípravek Dursban Delta je na blýskáčky v řepce registrován v dávce 1,75 l/ha (350 g ú.l./ha). Nurelle D je do řepky ozimé registrován (nemá ale registraci na blýskáčky) v dávce 0,6 l/ha (300 g ú.l./ha). Dávku 300 g chlorpyrifos-ethylu /ha je možné považovat za minimální registrovanou dávku pro tuto účinnou látku v řepce ozimé v ČR. Běžná polní dávka v Evropě je ale výrazně nižší (187,5 g ú.l./ha). Složení testovaného spektra dávek bylo odvozeno z metodiky IRAC č. 025, bylo ale podstatně širší. Jako základní dávka sloužila tak zvaná (dle doporučení a terminologie IRAC) referenční dávka: 30 g ú.l./ha. Laboratorní kontaktní účinnost (vyjádřená dle Abbotta) dosažená touto dávkou rozhoduje o tom, jak bude charakterizována populace z hlediska citlivosti na testovanou látku dle kategorizace uvedené v používané metodice IRAC č. 025. (kód 1 = citlivá populace; kód 2 = potenciálně tolerantní populace). Celý soubor testovaných dávek měl tuto podobu: 0 g ú.l./ha (kontrola), 0,92 g ú.l./ha, 2,9 g ú.l./ha, 9,4 g ú.l./ha, 30 g ú.l./ha (= referenční dávka), 96 g ú.l./ha a 307,2 g ú.l./ha. Evropské populace blýskáčků se považují za citlivé na chlorpyrifos-ethyl. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům.

Předkládaná mapa s odborným obsahem shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyrethroid tau-fluvalinate laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 80 populací odebraných na různých lokalitách (69 populací z ČR, 11 populací z jihozápadního Slovenska) v roce 2012. Účinná látka tau-fluvalinate je součástí přípravku Mavrik 2 F (240 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je tau-fluvalinate registrován v dávce 48 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1,92 g ú.l./ha), 20% (9,6 g ú.l./ha), 100% (48 g ú.l./ha), 500% (240 g ú.l./ha). Pyrethroid tau-fluvalinate se neřadí do skupiny esterických pyrethroidů, i když se jim z hlediska molekulární stavby velmi podobá. V současné době není zcela jasné, jestli existuje mezi esterickými pyrethroidy a tau-fluvalinatem křížová rezistence. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a učitelům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v tištěné i elektronické formě) jsou volně přístupná. Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků uváděných na mapách (mapa 1 a mapa 2) je však nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto doprovodného dokumentu.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid cypermethrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č.011 verze 3). Při testech byla porovnávána citlivost 82 populací odebraných na různých lokalitách (71 populací z ČR, 11 populací z jihozápadního Slovenska) v roce 2012. Účinná látka cypermethrin je součástí např. těchto do řepky ozimé registrovaných přípravků: Cyperkill 25 EC (250 g ú.l./l), Rafan (250 g ú.l./l), Nurelle D (250 g ú.l./l; zde v kombinaci s chlorpyrifos-ethylem). Na blýskáčky v řepce je cypermethrin registrován v dávce 25 g ú.l./ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (1 g ú.l./ha), 20% (5 g ú.l./ha), 100% (25 g ú.l./ha), 500% (125 g ú.l./ha). Pyretroid cypermethrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a učitelům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v pevné i elektronické formě) jsou volně přístupná.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projekt podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2011 byla porovnávána citlivost 100 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Jedna populace byla odebrána v Rakousku poblíž hranic s ČR. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 5 g / ha. Maximální registrovaná dávka do řepky ozimé je v ČR 7,5 g lambda-cyhalothrinu / ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37,5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v pevné i elektronické formě) jsou volně přístupná. Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků uváděných na mapách (mapa 1 a mapa 2) je však nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto doprovodného dokumentu.

Předkládaná mapa s odborným obsahem vychází z výsledků získaných při řešení projektu podporovaného NAZV MZe ČR č. QJ1230077. Shrnuje a interpretuje výsledky testování citlivosti populací blýskáčků (Meligethes spp.) na pyretroid lambda-cyhalothrin laboratorní metodou Adult vial test (lahvičkový test, metoda podle IRAC č. 011 verze 3). Při testech v roce 2012 byla porovnávána citlivost 83 populací odebraných na různých lokalitách v České republice. Deset populací bylo získáno na jihozápadním Slovensku. Celkem bylo otestováno 93 populací blýskáčků z ČR a SR. Účinná látka lambda-cyhalothrin je např. součástí přípravku KARATE se ZEON technologií 5 CS (50 g ú.l./l). Na blýskáčky v řepce je lambda-cyhalothrin registrován v dávce 5 g/ha. Maximální registrovaná dávka do řepky ozimé je v ČR 7,5 g lambda-cyhalothrinu/ha. Tato dávka v testech sloužila jako základní testovaná dávka (= 100% dávka). Od této dávky se odvíjelo sestavení celého testovaného spektra: 0% (kontrola), 4% (0,3 g ú.l./ha), 20% (1,5 g ú.l./ha), 100% (7,5 g ú.l./ha), 500% (37.5 g ú.l./ha). Pyretroid lambda-cyhalothrin se řadí do skupiny esterických pyretroidů. Tato skupina insekticidů je rezistencí blýskáčků ohrožena nejvíce. Existují doklady o křížové rezistenci blýskáčků k účinným látkám patřícím do této skupiny insekticidů. Mapa je zpracována tak, aby mohla přímo sloužit zemědělským odborníkům: Státním úřadům (SRS), agronomům, zemědělským výzkumníkům, zemědělským poradcům, studentům zemědělských škol a pedagogům na těchto školách. Veškerá data v doprovodném (interpretačním) dokumentu i ve vlastních mapách s odborným obsahem (v pevné i elektronické formě) jsou volně přístupná. Přístup k nim je bezplatný. Pro správnou interpretaci a pochopení výsledků uváděných na mapách (mapa 1 a mapa 2) je však nutné seznámit se alespoň s částí II.2. (= výsledková část) tohoto doprovodného dokumentu.

V příspěvku jsou popisovány výsledky testování citlivosti subpopulací Meligethes aeneus ze střední a jižní Moravy (ČR) na insekticidy (zejména esterické pyretroidy) v letech 2010 - 2012. Výskyt rezistentních populací byl zaznamenán. Antirezistentní strategie jsou silně doporučovány.

Publikace informuje o pěstování alternativních plodin využitelných především pro rozšíření a doplnění sortimentu potravinových surovin, ale nacházejících uplatnění i ve farmacii, kosmetice či jiných oborech. Z množství ve světě využívaných druhů byly vybrány takové, jejichž pěstování i využití již v našich podmínkách bylo ověřeno. Jednotlivé druhy alternativních plodin jsou přiřazeny do klasicky členěných skupin:obilniny, pseudoobilniny, luskoviny, olejniny, okopaniny a je k nim přiřazena vybraná skupina léčivých rostlin. U každého druhu je věnována základní informace významu a využití plodiny, botanické charakteristice a požadavkům plodiny na prostředí. Jádrem sdělení jsou agrotechnické metodické postupy od zařazení plodiny v osevních sledech přes přípravu půdy a osiva, založení a ošetřování porostu během vegetace až po sklizeň, posklizňové ošetření a skladování. Závěrečné údaje se týkají ekonomiky pěstování a využití produkce. Publikace je určena zemědělcům a jejich poradcům, studentům a pedagogům i široké odborné veřejnosti.

Na 26 lokalitách v České republice bylo sledováno druhové spektrum blýskáčků z rodu Meligethes. K hodnocení zastoupení populací jednotlivých druhů byl pouţit index dominance (D). Eudominantním druhem byl na všech lokalitách M. aeneus (Fabricius, 1787), na lokalitách Pivonice, Lazníky, Blučina, Ždár nad Sázavou a Zvole M. subaeneus Sturm, 1845, na lokalitě Věcov M. viridescens Fabricius, 1787 a na lokalitě Bohdalec M. erythropus (Marsham, 1802). Dominantními druhy jsou pouze na některých lokalitách M. subaeneus (Sturm, 1845), M. viridescens Fabricius, 1787 a M. erythropus (Marsham, 1802).

Occurrences of pea aphids and their natural enemies (syrphids, mummies caused by entomopathogenic fungi Beauveria sp. and by the parasitic wasp Aphidius ervi) were compared in monocultures and mixtures of field peas and spring cereals in three seasons (2008–2010). At the beginning of colonisation, the occurrence of aphids was not substantially influenced by intercropping with cereals. However, the numbers of pea aphids located on inflorescences started to decline earlier in mixtures compared with monoculture. More syrphids (eggs + larvae) were found in mixtures than in monoculture, and more syrphid eggs were found in young aphid colonies (10 to 20 individuals) in mixtures. Intercropping did not influence the occurrence of fungal mummies (Beauveria sp.), but mixtures tended to have more aphid colonies infested by A. ervi in 2008 and 2009.

Účelem publikace je poskytnout pěstitelům a zpracovatelům informace o biologické charakteristice, z ní plynoucích nárocích na pěstitelské podmínky a postupy pěstování lupiny bílé, žluté a úzkolisté jako významného zdroje dusíkatých látek ve výživě hospodářských zvířat, alternativního k sojovým extrahovaným šrotům. Pro úplnost je uváděna i lupina proměnlivá, možnosti jejího využití a způsob pěstování. Cílem metodiky je ukázat možnosti využití lupiny a srozumitelně charakterizovat rozhodující agrotechnická opatření ovlivňující kvalitu a množství dosažené produkce.

The effects of two pyrethroid (lambda-cyhalothrin, alpha-cypermethrin) and two neonicotinoid (acetamiprid, thiacloprid) insecticides on B. pisorum L. eggs were compared under field conditions, in 2005 – 2007, in the Czech Republic. The main object of the study was to find out what real effects can be expected from the available insecticides registered in Europe when applied at the time of the first eggs appearing on lower pods. In general the levels of Bruchus pisorum egg (+ first instar larvae) survival were significantly lower with all the insecticides compared in the study, in each of the three years (2005, 2006, 2007). The tested insecticides showed some ovicidal effects and also some larvicidal effects. The tested pyrethroids (lambda-cyhalothrin, alpha-cypermethrin) showed somewhat higher effectiveness in comparison with the neonicotinoides (acetamiprid, thiacloprid). Alpha-cypermethrin was the most effective in all three years. In 2006 and in 2007 this insecticide significantly reduced levels of egg survival in comparison with acetamiprid. In contrast the acetamiprid was the least effective insecticide in each of the three years.

V České republice došlo k významným negativním posunům v citlivosti blýskáčků k esterickým pyretroidům. Z výsledků laboratorních testů (lahvičkový test; IRAC met. 11) však vyplývá, že situace se významně liší mezi jednotlivými regiony. Regiony jihočeský, jihomoravský a Českomoravská vrchovina jsou na tom v tomto smyslu výrazně lépe než regiony tvořené podhůřím Jeseníků a Orlických hor, podhůřím Krkonoš a Jizerských hor a oblastí tvořenou okolím města Opavy a táhnoucí se podél polských hranic směrem k městu Javorník. Mezi jednotlivými sběry dospělců pořízenými v letech 2008 až 2010 z různých lokalit byly zaznamenány v některých případech i více jak 100-násobné rozdíly v hodnotách LD50 resp. v hodnotách IR (indexů rezistence) pro testovaný pyretroid.

Kmín má dva významné škůdce. Tím nejnebezpečnějším je roztoč vlnovník (hálčivec) kmínový (Aceria carvi), protože proti němu neexistuje žádný zcela spolehlivý způsob ochrany. Druhým významným škůdcem je plochuška kmínová (Depressaria daucella). Tento motýl je znám spíše pod nesprávným názvem makadlovka. Na rozdíl od vlnovníka kmínového spolehlivý způsob ochrany proti housenkám tohoto motýla existuje. V článku jsou porovnávány různé způsoby ochrany proti oběma významným škůdcům.

Len má tři významné škůdce. Vzcházející porost mohou značně poškodit dřepčík lnový (Longitarsus parvulus) a dřepčík pryšcový (Aphtona euphorbiae). Od fáze rychlého růstu až do odkvětu je nebezpečným škůdcem třásněnka lnová (Thrips linarius). V článku jsou porovnávány různé způsoby ochrany porostů proti výše vyjmenovaným škůdcům.

Podrobný monitoring letové aktivity stonkových krytonosců (C. pallidactylus; C. napi) přispívá ke zpřesnění načasování insekticidních aplikací na tyto škůdce. Zjišťování celkového množství samiček ve sběrech umožňuje určit nebezpečnost náletu, sledování postupného zvyšování podílu zralých samiček umožňuje zpřesnit termín aplikace. Vliv termínu aplikace na účinnost insekticidů na stonkové krytonosce byl vyhodnocen v polních pokusech založených v roce 2010 na lokalitách Šumperk, Troubsko a Opava.

Monografie shrnuje nejnovější poznatky o pěstování, šlechtění a ochraně luskovin, získané v řadě výzkumných projektů a výzkumného záměru. Je členěna do několika kapitol, v obecné části, která se zabývá botanickou charakteristikou, agrotechnikou, jakostí a využitím luskovin tak i genetikou a genomikou. Speciální část je rozdělena podle nejvýznamnějších druhů. Samostatnou kapitolou je ekonomika pěstování luskovin, včetně rozsáhlých příloh.

Celkový podíl napadených semen (y) zrnokazem hrachovým (B. pisorum L.) je závislý na podílu zakladených lusků na I. - II. nodu (x). Jedná se o lineární závislost. Pro každou hodnocenou odrůdu hrachu (Adept, Zekon, Arvika) resp. skupinu (rostliny určité odrůdy o určitém nasazení) byl vyjádřen vztah mezi dvěma vytčenými proměnnými (nezávisle proměnná x a závisle proměnná y) pro každý rok hodnocení (2005, 2006, 2007, 2008) i souborně (2006 – 2008) regresními rovnicemi. Bylo zjištěno, že úroveň nasazení rostlin v porostu ovlivňuje podobu testovaného vztahu mezi oběma proměnnými.

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

Tested seed treatments (two doses of thiamethoxam, thiamethoxam + fludioxonil + metalaxyl-M; two doses of clothianidin + beta-cyfluthrin) showed high effects on pea leaf weevils (Sitona lineatus L.) which approved relatively long-lasting and sufficient protection of several bottom nodes of stipules simultaneously. The effects of foliar treatments (chlorpyrifos + cypermethrin; acetamiprid, lambda-cyhalothrin) sometimes were evident only on the node which was determined as the youngest node at the time of spraying. The effects of the compared seed and foliar treatments on the reduction of S. lineauts larvae numbers on roots were not proven as positive. It is possible to conclude that the foliar application had no real effect in this sense at all. However, positive significant effects of thiamethoxam and clothianidin + beta-cyfluthrin on root nodulation in general were recorded. Especially higher doses of the seed treatments increased overall nodulation from 43 till 363%.

V publikaci jsou vyjmenovány hlavní příčiny způsobující postupné genetické oddalování populací od sebe. Různé nároky člověka na zemědělskou krajinu a jeho různé způsoby hospodaření s ní (přizpůsobené přírodním a ekonomickým tlakům) jsou to, co nejvíce přispívá k postupnému, vzájemnému oddalování evropských populací blýskáčků. Vliv člověka je v tomto smyslu větší, než vliv moří, průlivů, horských hřebenů a údolí.

Kompletní metodika ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům v polních plodinách. Bionomie, biologie a aplikace pesticidů včetně problematiky rezistence proti pesticidům.

Metodika pěstování kmínu kořenného poskytuje nejen pěstitelům této plodiny ucelený návod pro zakládání, agrotechnické zásahy, sklizeň a následné využití kmínu kořenného.

Na pokusných pozemcích na pracovištích v Šumperku, v Troubsku a v Opavě byly v roce 2009 založeny pokusy, ve kterých byla letová aktivita imag stonkových krytonosců (C. pallidactylus; C. napi) monitorována pomocí žlutých misek rozmístěných v porostu v pravidelné mřížce (např. Šumperk: mřížka 6 x 6 misek; Troubsko: mřížka 5 x 5 misek; každá miska vymezená vlastními souřadnicemi). Z takto rozmístěných misek byly dvakrát týdně pořizovány sběry zejména obou sledovaných druhů. Tak byly pro jednotlivé lokality a termíny získány výchozí data pro SADIE analýzu. Pro každou loalitu pak byly za rok 2009 stanoveny tyto hodnoty: Stupně agregace samčích populací C. pallidactylus v období osídlování porostu řepky na základě kalkulace indexů agregace (Ia popř. Ja). Stupně agregace samičích populací C. pallidactylus v období osídlování porostu řepky na základě kalkulace indexů agregace (Ia popř. Ja).

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana bobu proti škůdcům. Obsahuje seznam škůdců napadající tuto plodinu a seznam doporučených insekticidů.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana kmínu setého proti škůdcům. Obsahuje seznam nejškodlivějších škůdců napadající tuto plodinu a seznam doporučených insekticidů.

V kapitole metodické příručky je podrobně popsána ochrana lnu proti škůdcům. Obsahuje seznam škůdců napadající tuto plodinu a seznam doporučených insekticidů.

Publikace shrnuje současné poznatky o bionomii vybraných škůdců řepky olejky napadajících tuto plodinu v období března resp. dubna. Jedná se zejména o krytonosce čtyřzubého a krytonosce řepkového. Dále o blýskáčka řepkového. Součástí textu jsou též praktické informace popisující způsob monitoringu uvedených škůdců za účelem načasování insekticidní aplikace. Možnosti ochrany proti uvedeným škůdcům jsou v textu popsány též.

Publikace shrnuje současné poznatky o bionomii vybraných škůdců řepky olejky napadajících tuto plodinu v období května resp. června. Jedná se zejména o krytonosce šešulového a bejlomorku kapustovou. Součástí textu jsou též praktické informace popisující způsob monitoringu uvedených škůdců za účelem načasování insekticidní aplikace. Možnosti ochrany proti uvedeným škůdcům jsou v textu popsány též.

K testování vlivu stoupajících dávek insekticidů na jedince byl využit adult-vial-test (MET. 11 dle IRAC). Jako referenční účinná látka byl využit lambda-cyhalothrin. Kontaktní účinek byl hodnocen po jedné, 5 a 24 hodinách. Podíly (frekvence) jedinců schopných přežívat bez viditelných symptomů (nebo jen s lehkými symptomy) působení vyšších dávek lambda-cyhalothrinu se v jednotlivých sběrech (různé termíny x různé lokality) liší. V některých případech jsou rozdíly signifikantní. Z výsledků testování imag M. aeneus odebraných v roce 2009 z běžných komerčních ploch je zřejmé, že v ČR došlo k výrazným negativním posunům v jejich citlivosti na pyretroidy. Horší je v tomto smyslu situace na severu Moravy (polské příhraničí) než na jihu země (oblasti přiléhající k rakouským hranicím).

The effects of two pyrethroids and one combination of organophosphate and pyrethroid (alpha-cypermethrin, etofenprox, chlorpyrifos + cypermethrin) on Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) (Coleoptera: Curculionidae) were tested under field conditions in the Czech Republic in 2006 – 2008. Significant differences in the effects of the compared insecticides on C. pallidactylus were recorded in the years (2006, 2007, 2008). It was less important and somewhat less complicated to establish the most suitable time for spraying in the case of the chlorpyrifos + cypermethrin combination in comparison with the pyrethroids applied separately. The effectiveness of the tested insecticides was markedly influenced by the time of spraying. The effects of the pyrethroids applied singly achieved results comparable to that of the chlorpyrifos + cypermethrin combination only at the optimal spraying time.

Účinnost dvou pyretroidů a jedné kombinace organofosfátu a pyretroidu (alpha-cypermethrin, etofenprox, chlorpyrifos + cypermethrin) na Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) (Coleoptera: Curculionidae) byla hodnocena v letech 2006 – 2009 v ČR. Ve všech letech testování byly zaznamenány signifikantní rozdíly mezi účinostmi porovnávaných insekticidů. Účinnost porovnávaných insekticidů byla výrazně ovlivněna termínem aplikace. V případě kombinace chlorpyrifos + cypermethrin je méně komplikované stanovit vhodný termín aplikace při srovnání s pyretroidy aplikovanými samostatně. Účinnost samostatně aplikovaných pyretroidů dosáhla úrovně zaznamenávané u kombinace chlorpyrifos + cypermethrin pouze tehdy, když byla aplikace provedena v optimálním termínu. Nejvhodnější termín aplikace spadá do období, kdy se ve žlutých miskách objevují první samičky ve významnějším množství až do období, kdy podstatná část z nich je připravená ke kladení.

Na základě pokusných výsledků byl stanoven ekonomický práh škodlivosti, navržen způsob monitoringu v porostu před insekticidním zásahem a vyhodnocena biologická účinnost dostupných insekticidů. Výskyt zrnokaza hrachového (Bruchus pisorum L.) v ČR je často soustředěn do míst, kde se pěstitelé dlouhodobě věnují semenářství hrachu. Pro tyto pěstitele je zrnokaz hrachový velmi důležitý, neboť osivo s výskytem živých jedinců tohoto druhu nesplňuje požadavky pro jeho uvádění do oběhu. Přítomnost živého zrnokaza v osivu resp. v úředně odebraném vzorku osiva je důvodem pro zamítnutí rozmnožovacího materiálu. Masivní výskyt požraných zrn může negativně ovlivnit klíčivost partie osiva. Tato metodika je určena především pro ochranu množitelských porostů a porostů založených za účelem zpracování produkce v potravinářském průmyslu.

Jedná se o příručku, ve které jsou pro jednotlivé polní plodiny shrnuty metody ochrany proti vybraným, důležitým škodlivým organismům (choroby, škůdci, plevele).Celá publikace je rozčlěnena dle jednotlivých plodin a dle jednotlivých škodlivých organismů na samostatné kapitoly.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výs

Nové odrůdy bělokvětého bobu se sníženým obsahem antinutričních látek (taninu, vicinu a convicinu) se vyznačují odlišným spektrem chorob, škůdců a odlišnými nároky na pěstování. Metodika doporučuje optimální pěstební postupy, obsahuje návrhy na ochranu proti patogenům, škůdcům a plevelům.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.

Příspěvek se zabývá ochranou přadného lnu proti dřepčíkům (A. euphorbiae Schrank, 1781 a L. parvulus Paykull, 1799). Shrnuje výsledky tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na lokalitě Šumperk(severní Morava; ČR) zaměřených na hodnocení účinnosti vybraných systemických insekticidních mořidel a postřikových přípravků na sledované škůdce.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.

Během let 2005 a 2006 bylo v polních podmínkách hodnoceno osm vybraných odrůd (SU-BT, Mistral, Merlin se sníženým obsahem tanninů a SU 5/13, Merkur, Stabil, Melodie, Divine s vysokým obsahem tanninů) bobu (Vicia faba L.) lišících se obsahem tanninů v generativních orgánech z hlediska rozdílů v napadení jejich semen zrnokazem bobovým (Bruchus rufimanus Boheman). Byly zaznamenány významné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd sledovaným škůdcem. Nejvíce napadené odrůdy v obou letech hodnocení byly SU-BT (signifikantně vyšší napadení v letech 2005, 2006) a Divine (signifikantně vyšší napadení v roce 2006). Odrůdy v obou letech nejméně napadené byly Merkur a Melodie. Nebyl však zjištěn jednoznačný vztah mezi úrovní napadení semen a obsahem tanninů v generativních orgánech u porovnávaných odrůd.

Příspěvek se zabývá ochranou hrachu proti zrnokazovi hrachovému (B. pisorum L.). Vychází z výsledků tříletých pokusů (2004 – 2006) prováděných na dvou lokalitách (Šumperk, Troubsko u Brna) zaměřených na stanovení nejvhodnější metody monitoringu škůdce za účelem určení vhodného termínu pro insekticidní aplikaci a též na hodnocení účinnosti vybraných přípravků na sledovaného škůdce. Načasování postřiku na základě monitoringu imag je nespolehlivé. Je nutné se zaměřit na monitoring vajíček na luscích. Insekticidní ochrana založená na jedné aplikaci (pyrethroidy, neonokotinoidy, jejich kombinace) nepřináší vždy uspokojivé výsledky.

Seznam aspectů komplikujících účinnost insekticidních aplikací proti zrnokazovi hrachovému, které velmi úzce souvisí zejména se specifickým chováním samic škůdce při ovipozici.

Při řešení ochrany hrachu před listopasy bylo prokázáno, že moření osiva insekticidními mořidly je nejvhodnější ochrana hrachu před těmito škůdci.Ověřovala se navržená metodika hodnocení požerků brouků na listech hrachu a byly také testovány různé druhy mořidel a postřiků v různých dávkách.

Moření osiva hrachu insekticidními mořidly je velmi vhodná ochrana hrachu před listopasy bez negativního dopadu na některé predátory či parazitoidy. Ověřovaná mořidla měla dobrou iniciální i reziduální účinnost nejen na brouky, ale i na larvální stádia tohoto škůdce.

Byly publikovány první ověřené údaje (po dvou letech řešení projektu č. 1B44008) týkající se metodického přístupu k ochraně porostů (semenářských) hrachu proti zrnokazovi hrachovému s cílem dosáhnout produkci semen napadenou pod limitní hranici 1 %.

Popis výskytů a nebezpečnosti škůdců napadajících kmín v ČR a možnosti ochrany pomocí insekticidů a akaricidů proti nim.

Popis metod ochrany hrachu a dalších luskovin proti vybraným škůdcům na základě poznatků získaných při řešení projektu č. 1B44008

V podmínkách České republiky mohou někteří hmyzí škůdci vážně narušit růst a vývoj bobu obecného. Obzvláště imága a larvy listopasa čárkovaného (Sitona lineatus L.), mšice maková (Aphis fabae Scopoli), třásněnky a zrnokaz bobový (Bruchus rufimanus Boheman). Následkem jejich působení je pokles některých růstových a výnosových parametrů bobu.

Byl sledován vliv insekticidního moření na poškození vzcházejícího hrachu listožravými brouky rodu Sitona, včetně následujících škod způsobených larvami těchto nosatců. Byl prokázán pozitivní vliv moření na poškození hrachu i z pohledu nižšího napadení hrachu kyjatkou hrachovou.

Byly studovány rizika spojená s pěstováním geneticky modifikovaného hrachu pomocí simulačního eperimentu s dominatními a recesivními znaky a sledována míra možného cizosprášení v následných F1-2 generacích (2001-2003). takto byla stanovena míra rizika přenosu pylu, dále pak byl sledován výskyt a chování jednotlivých druhů hmyzu, jako potencionálních přenosců pylu. během celého epxerimentu nebylo prokázano cizosprášení ( mezi přibližně 40 tisíci jedinci hrachu), což naznačuje velmi nízkou možnost cizosprášení.

Byly publikovány první ověřené údaje (po dvou letech řešení projektu č. 1B44008) týkající se významu insekticidního moření osiva semileaf-less odrůd hrachu na snížení škod způsobovaných larvami i dospělci listopasu rodu Sitona a na vývoj výnosových prvků (počet pater obsazených lusky / 1 rostlinu, počet lusků/1 rostlinu, počet semen / 1 rostlinu) a na samotný výnos semen.